Veřejné multimediální obrazovky: informace na dosah ruky

Michal Černý 19. 4. 2013

Jedním z velkých trendů letošního roku mají být veřejné multimediální obrazovky v nejrůznějším provedení. Setkat bychom se s nimi měli na úřadech, ve firmách nebo třeba v galeriích. Jaké možnosti vlastně přinášejí? K čemu je možné je používat? A lze na vývoji aplikací pro ně postavit svůj obchodní model.

Asi téměř každý, kdo byl v posledním roce na nějaké výstavě, si musel všimnout toho, že se v galeriích mimo originální díla objevují také obrazovky, které nabízejí nejrůznější obsah – od přehrávaného videa, přes statické informace, promítání fotografií až možná po nějakou drobnou interakci. A právě tyto systémy by měl být – alespoň podle IEEE – jedním z hlavních inovačních tahounů letošního roku. Jde přitom o oblast, které se odborně věnují lidé relativně dlouho, ale nějakých pokročilých aplikací ve veřejném prostoru není úplně hodně.

Multimediální obrazovky se postupně stávají součástí veřejného prostoru v celé řadě budov, institucí či organizací a plní často značně odlišné cíle. Od obyčejného informování o tom, který zákazník má jít ke které přepážce či jakou energii má svazek v urychlovači v CERNu, až po relativně sofistikované interaktivní systémy, které umožňují komunikaci s uživatelem a poskytování dat, informací či zábavy na míru.

Čtyři fáze interakce s obrazovkou

Podobné systém přitom nemají místo jen v úplně veřejném prostoru nádraží či galerií, ale najdou své uplatnění také ve firmách, kde lze, pomocí nich, ukazovat, co kdo dělá, jaké jsou výsledky firmy nebo aktuální informace z různých senzorických sítí, které se mohou projevovat na činnosti jednotlivých zaměstnanců.

Na první pohled přitom mohou veřejné panely a obrazovky působit jako překonaný koncept, když má každý v kapse mobilní zařízení, které tyto informace může zobrazovat plně personalizovaně a jen pro něj. Veřejné obrazovky ale umožňují něco více – obklopení se nějakou informací, sociální kontakt nebo možnost spolupráce před ní, což jsou věci, které standardní cestou s vlastním tabletem lze zajisti jen velice obtížně. A právě tento společný sociální rozměr bude pro vývoj jednotlivých aplikací pro podobná zařízení klíčový.

Aktuální témata a problémy

Veřejné obrazovky nemusí představovat jen pasivní LCD panely, ale jejich možnosti jsou podstatně širší. Jedním z témat, které se řeší již relativně dlouho, jsou dotekové stoly – tedy obrazovka, která se zobrazuje na velkém stole, na který mohou účastníci klikat, manipulovat na něm s objekty nebo psát. Jde o jeden z významných nástrojů na podporu týmové spolupráce (asi nejznámějším příkladem je Surface 2.0 od Microsoftu za zhlédnutí stojí také video, které ukazuje, jak lze podobnou technologii již dnes používat). Inspiraci ve vývoji aplikací i zařízení lze přitom hledat u interaktivních tabulí, které dnes fungují ve školách již poměrně běžně.

Pro proprietární vývoj tak lze vidět možnosti v oblasti nástrojů na spolupráci, kreativní práci s informacemi (branstorming, myšlenkové klobouky, sdílení nápadů, asociační clastery,…), ale také třeba v oblasti rozpoznání ručně psaného textu a jeho zpracování nebo efektivnímu ovládání celého konceptu.

Jedním z témat, které je dnes velice živé, jest bezkontaktní ovládání podobných obrazovkových systémů. Kdo zkoušel Xbox Kinect či Nintedo Wii, jistě potvrdí, že nejde o činnost, která by byla fyzicky nenáročná. Pokud by na nich měl člověk pracovat každý den, zřejmě se poměrně nadře. Ve veřejném prostoru navíc získávají tyto problémy další rozměr – jak identifikovat člověka, který jen prochází a toho, který chce panel používat? Jak řešit práci ve více lidech? Jakým způsobem odstranit kalibraci na jednotlivého uživatele, aniž bychom ztratili přesnost ovládání? To vše se velice aktivně řeší jak na úrovni hardwarové, tak také softwarové.

Jeden ze způsobů ovládání obrazovky gesty

Dalším klíčovým úkolem v této oblasti je – na úrovni softwaru – navrhnout takový způsob ovládání aplikací, který by byl co možná nejpříjemnější. Jiný koncept bude třeba zvolit u dotekových stolů, jiný u bezkontaktních obrazovek a zcela odlišný u interaktivních tabulí, které jsou určené především pro studenty. Zajímavé také bude sledovat, jak rychle se prosadí koncepty vzdálené spolupráce na jednom projektu prostřednictvím několika interaktivních panelů. Také to bude třeba z hlediska HCI patřičným způsobem ošetřit a vyzkoušet.

Velký prostor pro podobná zařízení je již dnes v muzeích a galeriích, kde představují oblíbené multimediální části výstav, kde může divák aktivně zasáhnout do toho, co chce vidět nebo jaké informace se mu zobrazí. Například v muzeu Microcosm je dotekový stůl s celým okruhem, člověk může klikat na různé experimenty, o kterých se mu vypíše více informací, zapínat či vypínat svazek a sledovat, jak věci fungují.

Stůl s virtuálními experimenty

Také zde lze vidět velký prostor pro nový software nejrůznějšího druhu. S rozvojem eGovernmentu pak lze očekávat existenci terminálů ve veřejných institucích, které umožní přístup k nejrůznějším digitálním agendám.

Závěrem

Interactive Public Displays nejsou izolovanou technologií, ale něčím, co začíná integrovat nejrůznější technologie a dávat jim sociální a interpersonální rozměr, od sociálních sítí a technologií pro virtuální týmy a vzdálenou spolupráci až po nejrůznější možnosti vizualizace Big Data, senzorické sítě nebo internet věcí. To vše v kontextu obklopení se informacemi v osobním kontaktu s druhým.

Pokud vás zajímají projekty z oblasti sociální informatiky či veřejné správy, pak právě veřejné multimediální obrazovky představují jednu z oblastí, která by se měla rychle rozvíjet. Jde zde přitom o těsnou spolupráci hardwaru, firmware i koncového softwaru v nejrůznějších úrovních. Také to činí tuto oblast zajímavou a přitažlivou.

Obrázky pocházejí většinou z publikace: Daniel Vogel and Ravin Balakrishnan. 2004. Interactive public ambient displays: transitioning from implicit to explicit, public to personal, interaction with multiple users. In Proceedings of the 17th annual ACM symposium on User interface software and technology (UIST '04). ACM, New York, NY, USA, 137–146. DOI=10.1145/1029632.1029656 (web)

Našli jste v článku chybu?
Vitalia.cz: Pravda o českých spermiích

Pravda o českých spermiích

DigiZone.cz: ČTÚ červenec: rušení trochu vzrostlo

ČTÚ červenec: rušení trochu vzrostlo

Podnikatel.cz: Kontroly z pivovarů? Horší než berňák

Kontroly z pivovarů? Horší než berňák

Vitalia.cz: Vakcína Cervarix je oficiálně i pro chlapce

Vakcína Cervarix je oficiálně i pro chlapce

Lupa.cz: Elektronika tajemství zbavená. Jak s ní začít?

Elektronika tajemství zbavená. Jak s ní začít?

Měšec.cz: Ceny PHM v Evropě. Finty na úspory

Ceny PHM v Evropě. Finty na úspory

Lupa.cz: Kdo vykrádá LinkedIn? Zjistit to má soud

Kdo vykrádá LinkedIn? Zjistit to má soud

Měšec.cz: Platíme NFC mobilem. Konečně to funguje!

Platíme NFC mobilem. Konečně to funguje!

120na80.cz: Kam umístit silikony?

Kam umístit silikony?

Lupa.cz: Olympiáda zakázala GIFy. Moc to nepomáhá

Olympiáda zakázala GIFy. Moc to nepomáhá

Vitalia.cz: „Sjíždět“ porno není bez rizika

„Sjíždět“ porno není bez rizika

Měšec.cz: Do ostravské MHD bez jízdenky. Stačí karta

Do ostravské MHD bez jízdenky. Stačí karta

Podnikatel.cz: OSA zdražuje poplatky. Zaplatíte o polovinu víc

OSA zdražuje poplatky. Zaplatíte o polovinu víc

Podnikatel.cz: Česká pošta vycouvala ze služby ČP Cloud

Česká pošta vycouvala ze služby ČP Cloud

Měšec.cz: Co s reklamací, když e-shop krachuje?

Co s reklamací, když e-shop krachuje?

Lupa.cz: Samořídicí taxíky jsou tu. Začíná s nimi Uber

Samořídicí taxíky jsou tu. Začíná s nimi Uber

Lupa.cz: Sdílíte veřejně běhání a jízdu na kole?

Sdílíte veřejně běhání a jízdu na kole?

DigiZone.cz: Další rána pro piráty: 6 měsíců

Další rána pro piráty: 6 měsíců

Měšec.cz: Kurzy platebních karet: vyplatí se platit? (TEST)

Kurzy platebních karet: vyplatí se platit? (TEST)

Lupa.cz: Co najdete uvnitř kosmické sondy?

Co najdete uvnitř kosmické sondy?