Názory k článku
Víra v boha open source

Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá. Tolik k primitivům v okolí autora příspěvku a obsahu příspěvku samotnému.

komunismus je zcestna myslenka. komunismus otevrene hlasa otroctvi centralni autorite, ktera ma vse ridit, ale nemuze, protoze nic nevim. i kdyby centralni autorita chtela pracovat pro "dobro lidi", tak nemuze, protoze co je "dobro lidi"? jak zjistite co lide chteji? jak zjistite jak to vytvorit, kdyz je tu virtualne nekonecne moznych vztahu mezi miliardami lidi, o ktere ovsem musi rozpoznat a rozhodnou o nich pouze hrstka lidi? v dnesnim svete je problem ridit nadnarodni korporaci a to je pouze jednoducha hrstka vztahu v porovnani i s malym statem jako je CR. komunismus nezkrachoval na tom, ze se hrstka "intelektualu" podepsala pod chartu, komunismus se ekonomicky zhroutil, protoze proste nevedel CO vyrabet a poskytovat. nebyl schopen planovat tak slozity mechanismus jakym je skupina milionu a miliard lidi, ktera nema ani spolecny cil. a to tu nebyl komunismus, ale zparchantely monopolismus. mezi valkami napsal ludwig von mises stat "economic calculation in a socialist commonwealth" ve ktere dokazoval ze prave tato neznalost pohrbi komunismus. sedmdesat let pote centralni planovaci byvaleho sovetskeho svazu uznali, ze tomu tak skutecne je. komunismus je nebezpecny, protoze hlasa schopnost lidskeho rozumu ridit neco, co je pro nej prislis slozite. v dobe dnesni velmi vyvinute specializace, kdy zadny clovek neumi vyrobu celeho jedineho vyrobku(napriklad sroubovaku) je myslenka jedne skupiny lidi schopnych poznat veskery svet smesna a bohuzel i velmi nebezpecna. nejhorsi na tom je, kdyz si tuto myslenku mam spojit s postavami jako grebenicek, skromach, paroubek.

muzete my vysvetlit co ma spolecne komunismus s rovnovahou s okolim? podle mych skrovnych znalosti je komunismus odruda socialismu, tedy nazoru, ze lidskou spolecnost je potreba prebudovat na "racionalnich" zakladech v hierarchicky prikazove-direktivni model. nezapomente, ci nazor je "porucime vetru desti". komunismus neni o rovnovaze, komunismus je o ovladani. jinak socialismus je samozrejme aplikovatelny, napriklad uz tim, ze existuji na trhu firmy, ktere jsou organizace stejneho typu stejneho typu(hierarchie, prikazove-direktivni model). jenomze pri tak slozitych systemech, jako je skupina mnoha milionu jednotlivcu proste tento model nedostacuje, protoze mu chybi(mimo jine) zakladni predpoklad: spolecne cile teto skupiny. hierarchicky model je aplikovatelny na velmi malych skupinach se spolecnymi cili, kde je schopen clovek obsahnout problematiku vztahu v teto skupine. v techto malych skupinach ma vyhodu, ze snizuje dramaticky transakcni naklady na vytvoreni vztahu mezi jednotlivci v teto skupine. jo a rad bych videl ten dukaz toho,ze komunismus je nejlepsi z ideologii:) to si dokazu predstavit. bude to takovy typicky marxisticky dukaz, "vy vsechno delate spatne, ale za nas, to bude raj, proste se to tak nejaky vyskytne".

tak jestli se nevolnici z neceho meli vykoupit, tak z feudalni nadvlady, to fakt s kapitalismem nema co delat. jinak bych rad vedel ktere zajimave myslenky komunismu mate namysli? ja marne patram. jinak neimplementovana myslenka musi byt dobra, protoze pred mnoha implementacemi byla pouze teoreticka myslenka. cilena lidska cinnost je vzdycky myslenka => realizace. tezko mohu cilene realizovat neco, o cem jsem nepremyslel.

che, komunismus?:-) rozebereme si to. co je komunismus? komunismus je forma socialismu. je to zrizeni, ve kterem neexistuje soukrome vlastnictvi. vlastnictvi je "spolecne", tedy technicky vlastni jakasi instituce. pokud je vlastnictvi spolecne, pak musi byt nejaky zpusob rozhodovani, co s prostredky, ktere vlastnime delat. spolecnost je organizovana hierarchicky, rozhodovani o alokaci zdroju je zde reseno centralne direktivne prikazovym zpusobem(jak napriklad firma), narozdil od trzne cenoveho mechanismu zalozenem na smene. neexistuje tedy individualni vlastnictvi!!!!!!
a ted co nabizi opensource? KAZDY ma pravo vyuzivat zdrojovych kodu, ktere mu byly dany k dispozici, zpusobem ktery uzna za vhodny s podminkou, ze pokud ho bude dale distribuovat(v puvodni forme, nebo ve zmenene), musi dat volne k dispozici veskere zdrojove kody(beru ala GPL, mozna existuji nejake "opensource" licence, ktere mohou toto omezovat, o tom ale ja tu nepisi).
dulezity poznatek je, ze tento kod NEVLASTNI VSICHNI, jakasi "komunita"(odtud komunismus), vlastni ho KAZDY zvlast(tedy kazdy jednotlivec, individuum). pokud napriklad vlastnim verzi linuxoveho jadra licencovaneho pod licenci GPL a neporusuji tuto licenci, pak nikdo nema pravo(ani torvalds, ani zadna "linuxova komunita") rozhodovat co s nim delat smim ci nesmim. a prave toto je presny opak komunismu. tento princim je prisne trzni, zalozeny na individualni svobode, uz ze same podstaty veci. proto opensource NEMUZE mit NIC spolecneho s komunismem.
opensource licence je jako kazda jina smlouva. je naprosto jedno,jestli rikam ze nesmite neco kopirovat, nebo ze nesmite pri distribuci zadrzovat zdrojovy kod. dukaz je velmi jednoduchy. vezmeme linuxove jadro 2.6.11 licencovane pod GPL a distribuovane v souladu s touto licenci. za predpokladu, ze se tato licence bude stale honorovat(tedy ze napriklad neprijde celosvetovy prevrat a nebude tu diktator, ktery ji anuluje), neni mozne koupit vyhradni prava na toto jadro bez toho, aniz by jste uspesne nevyjednavali s kazdym clovekem, ktery vlastni kopii. kdyby to bylo v komunistickem vlastnictvi, stacilo by vyjednat prislusny kontrakt s rozhodujici autoritou. v opensource svete musite vyjednavat s KAZDYM jednotlivcem. v komunismu jednotlivec neexistuje, v opensource je naprosto vsim. proto opensource neni komunismus.

ono je to mnohem slozitejsi. predpokladam, ze ten vyvojar myslel odmenu jako "penize". jenze napriklad samotne penize jako instituce jsou produktem "bohateho" sveta. "chudy" svet penize nepotrebuje. "bohatstvi" a tudiz urcita forma obmeny jako mira tohoto bohatstvi neni zrovna objektivni nemenna vec. mneni se v prostoru i case a to dostatecne rapidne. zlato, dobytek, platno, obrovske mnohatunove balvany s otvorem uprostred(to fakt:)), lasturky, pozemky, i slechticke tituly a nekonecne dalsiho vseho mozneho a to jsou jen prostredky k ziskani toho co clovek opravdu chce(od jidla, satu po listek do divadla,galeria a manzelku). mira hodnoty se meni s casem, prostorem a vyvojem spolecnosti. a nemusi byt v dane spolecnosti jen jedna. kdyby lide nebyli nejakym zpusobem "odmenovani" za vyvoj foss, tak by to asi nedelali. ja pouze poukazuji na fakt, ze "odmena" neznamena nutne pouze USD nebo CZK. protoze samotne penize jsou vam na nic, pokud za ne nemuzete poridit neco, o co vam skutecne jde. a to uz je na subjektivnich preferencich.
"Kdybychom měli hlad, žádný FOSS nebude". ja rikam, ze kdybychom meli hlad, zadny software vubec nebude, protoze z nas budou ze vsech zemedelci nebo zebraci:-) vsechno na co se podivame je tu diky tomu, ze nejakym zpusobem ta spolecnost funguje lepe(je "bohatsi"). od aut, mobilu, teple vody a dovolene az po dostatek potravin, osaceni, existence penez a napriklad individualni svobody.
ten vykrik o foss me pripada jako tvrzeni, ze foss je jen jakysi vystrelek znudenych bohacu. to je naprosta hloupost. to by se dalo prevest na naprosto cokoliv, co nas v "zapadni" civilizaci obklopuje, napriklad na proprietarni software. protoze nejak si nedokazu predstavit, jake pouziti by mel pro proprietarni software napriklad krovak:)
tepla voda byla vystrelkem bohacu v urcitem case, dnes je to zakladni standard. kdo vi jak to bude se softwarem? uvidime.

takze vy tvrdite ze foss pisou pouze studenti?

hloupy argument protoze je pravdivy? ze by se vam nehodil do kramu?:) samozrejme, pokud mam takovou produktivitu prace, ze si mohu dovolit psat software za jinou odmenu nez je penezni mzda tak mate pravdu, s takovym "zaopatrenim" souhlasim. ovsem z vaseho prispevku jsem mel pocit jako ze "zaopatrenymi" lidmi myslite takove, kteri parazituji na praci neboheho soukromeho sektoru, kde se lide pravdepodobne hrabou prsty v hline, a tito "zaopatreni" nemaji co delat, nudi se, tak pisou foss. vyvoj software neni jen kvuli prodeji. muzete vyvijet software pro vlastni pouziti, a pak opensource zpusob vyvoje je levny a produktivni. delat z foss zabavu znudenych studentu je zkreslovani. pokud jste to tak nemyslel, jsem rad. pokud ano, tak se s vami budu do krve hadat. opensource vyvoj ma mnoho vyhod, jednou z hlavnich je duvera. spise budu verit projektu, ktery da do placu zdrojovy kod(i kdyz ho cist nebudu), nez projektu, ktery se zuby nehty brani dat ho k dispozici. mohou k tomu mit stovky i tisice duvodu, nebudu jim nijak nadavat ci nedejboze snad branit, ale proste to bude stale pro mne zarazejici a faktor, podle ktereho se budu rozhodovat. foss je proste zpusob vyvoje softwaru odlisny od proprietarniho. jsou na stejne urovni, kazdy at pouziva ktery mu vyhovuje. oba jsou produktem stejne moznosti mit "zaopatrene" lidi. studenti vyviji pomoci obou typu, jako firmy vyviji pomoci obou typu.

racionalne lze o existenci boha diskutovat jednoduse. "buh existuje" je nevyvratitelna veta. muzete dokazat bozi existenci tim, ze boha najdete, ale bozi neexistenci dokazete jen tak, ze najednou budete schopni videt naprosto vse aby jste mohli rict ze buh neni, no a v tom okamziku budete bohem vy:)

to bohuzel predpoklada, ze buh je omezen stejnym zpusobem mysleni, jako clovek. jenomze jak chcete dokazat, ze zrovna lidsky pohled na existenci je opravdu spravny(pokud neco takoveho jako "spravny" existuje samozrejme)? neni spis existence to, co je vytvoreno nasim vnimanim? neco ve smyslu kanta "clovek dal zakony prirode"(presnou formulaci si opravdu nepamatuji). me slo spis o experimentalni dukaz ve smislu teorie poznani. popper v logice vedeckeho zkoumani argumentuje(alespon tak jsem si to prebral, bohuzel na skole, kde mam tu smulu studovat, neni popper zrovna povinny predmet), ze v zasade je nas svet negativni. vytvarime univerzalni tvrzeni(a=>b pro vsechna a, kde a jsou singularni tvrzeni(podle poppera jsou mozna interpersonalne porovnavat, podle mne je i zde potencionalni nekonecny regres)), ale ta jsou v zasade pouze falsifikovatelna, to jest muzemem urcitym konkretnim pozorovanim vyratit implikaci a => b. co ovsem nemuzeme je takoveto tvrzeni verifikovat, protoze to od nas vyzaduje znat vsechna a. v experimentalnim(okolnim) svete je to nemozne, protoze i kdybychom byli schopni poznat vsechna a, ktera existuji v tomto okamziku(coz samo o sobe uz je dostatecne nemozne) nemuzeme anticipovat co teprve pozname, tedy ze prijde a' ktere bude mit charakteristiky a, ktere definujeme, ovsem nebude splnovat a'(tedy a)=>b. konec je otevreny, ovsem nase univerzalni tvrzeni jsou zavisla pouze na minule uzavrene zkusenosti. to ovsem neplati pro neco, co se da nazvat neempiricke vedy, tedy vedy, ktere jsou v zasade nefalsifikovatelne( tedy postavene na definicich(singularnich tvrzenich), ktere nejsou nachylne na pozorovani experimentalni zkusenosti(muzeme takovou teorii opustit, protoze nam prestane vyhovovat, ovsem to neznamena, ze tato teorie neplati)). "buh existuje" je pak ciste existencialni tvrzeni, ktere neni potencionalne falsifikovatelne, protoze to by znamenalo vedet vse, i to, co budeme vedet teprve v budoucnu. nemuzeme dnes vedet, jakym zpusobem se muze zmenit nase samotne vnimani existence v budoucnu a proto nemuzeme dnes rici, ze buh neexistuje, protoze tim naprosto opomijime nase budouci mozne znalosti, ktere dnes ale nemame. reknu-li ze "buh existuje" neznamena to, ze musi existovat, je to vsak tvrzeni, ktere se neda jednou pro vzdy vyvratit.

tak napriklad thomas khun, popper atd. by s vasim rozdilem vedy x nabozenstvi nesouhlasili. kazde poznani drive ci pozdeji se musi zarazit na urcite definici, kterou prijmeme, jinak skoncime v nekonecnem regresu. kazda "vedni" disciplina je soubor(paradigma) zalozene na urcite soustave definic, povolenych postupu, ocekavanych vysledku, smeru zkoumani a teorii, ktere jeji praktikovatele prijmou. v ramci takto definovaneho paradigmatu pak vyvijeji teoreticke hypotezy, ktere pak testuji a porovnavaji s tim, co pozoruji. jak khun ve sve eseji "struktura vedeckych revoluci" velmi zajimave(alespon pro mne) popsal, vsechna veda nema zadny jednotny "vedecky postup". tyto vedecke postupy jsou soucasti kazdeho paradigmatu a pri jeho zmene se i tyto postupy samy meni. veda neni objektivni, je velmi subjektivni. a co je dulezite, veda neni jakysi nikdy nekoncici kumulativni proces hledani jakesi "pravdy", je to konkurencni boj mezi jednotlivymi paradigmaty vysvetlujicimi ruzne jevy. tyto vedni discipliny byvaji dosti rigidni, zabyvaji se urcitymi uzce specializovanymi problemy a tak se cas od casu stava, ze se vyskytnou udalosti, ktere vyvraci prevladajici paradigma ci jeho cast. pokud techto jevu zacne pribyvat, zacnou se objevovat konkurencni paradigmata, ktera mohou za cas puvodni paradigma vytlacit a vetsinou se mezi nimi objevi jedno, ktere se stane prevladajicim paradigmatem. ovsem toto paradigma vetsinou meni(ci z casti meni) definice, zpusoby pozorovani i cile teto vedy. toto se stalo napriklad fyzice mnohokrat v ruznych oblastech za poslednich 300 let, napriklad v ekonomii je toto obdobi velmi markantni. dulezite je si take uvedomit, ze vzdy je nutna nejdrive nejaka hypoteza, ktera nam umoznuje rozhodnout co chceme zkoumat a ktere relevantni jevy vybrat a pozorovat. toto je velmi podobne nabozenstvi, protoze vyber paradigmatu je na vedci. nektere discipliny maji to "stesti" ze u nich prevlada jedno silne paradigma(ale nebylo to tak vzdy a nemusi to tak byt stale), nektere to stesti nemaji a jsou vice diversifikovane a mohou spolu koexistovat mnoha paradigmata. bylo vzdycky prijemne myslet si ze veda je neco objektivniho, nezavisleho na cloveku,protoze to davalo nejakou jistotu, operny bod, ze ktereho se lze nekam vypracovavat v hledani "pravdu". bohuzel mam za to, ze na tomto svete neni nic jisteho, objektivniho, o vsem se nakonec musi rozhodnout clovek sam. ja v tom vidim ovsem zasadni pozitivum. prave diky teto potencionalni konkurenci a zmene se veda muze menit podle potreb a zaroven jeji rigidita dava teto zmene ucinnou brzdu aby se mohlo nejakym smerem pracovat a clovek jen neustale nemenil sve postupy a pravidla. uspesna veda je proste veda, ktera dokaze svymi kvalitami presvedcit potencionalni praktikanty. ale neexistuje veda mimo cloveka. vemte priklad. ve starem recku byla skola, ktera ucila ze zeme je kulata. ovsem presto vyhralo paradigma hovorici o zemi jako placce. to neznamena ze to nutne byla konecna objektivni pravda. rozdil mezi vedou a nabozenstvim je v tom, ze nabozenstvi je mnohem rigidnejsi. i veda(urcite paradigma) umi byt stejne nenavistna jako nabozenstvi vuci alternativnim paradigmatum. vedci prevladajiciho paradigmatu mohou, a casto to take delaji, zesmesnovat, ignorovat ci znemoznovat vykon(vystupovani, mista na katedrach, publikovani, zadne granty apod) svym "konkurentum". ovsem ve jmenu urciteho vedniho paradigmatu se (zatim) nevrazdilo, neloupilo a neznasilnovalo, narozdil od mnoha nabozenstvi:-)

omlouvam se ze to pisu takhle, ale kdybych to jeste psal do vaseho textu, tak by to bylo uz opravdu moc dlouhe.

1) mohu souhlasit ovsem i v nabozenstvi existuji interpretace a ruzne pristupy(viz katolicismus kontra protestanstvi a oboje vychazi z bible)

2) teoreticka hypoteza => experiment je zde mysleno to, ze veda neni induktivni v tom smeru, ze pozorujeme vse, a pak z pozorovani vseho nam najednou vypadne druhy termodynamicky zakon. je to mysleno tak, ze nejdrive musi vedec mit predstavu co zkouma, tudiz jaka vybira data, jakym zpusobem a co chce dokazat, vyvratit. to samotne je uz dostatecne "nevedecke", protoze neni objektivni zpusob jak delat vedu. to jaka data a jak a proc zpracovavat je dano prave paradigmatem v ramci ktereho vedu praktikujete(napriklad zpusob "delani" fyziky se za poslednich 2500 let mnohokrat velmi zmenil). i samotne prvni setkani s anomalii je v situaci, kdy zkoumate urcitou hypotezu a vysledek je jiny, nez jste ocekaval, tedy kdy mate jakousi teorii a vysledek vami provadeneho experimentu se proste nezdari podle ocekavani.

3) vyber paradigmatu je na vedci. ja napriklad, jako "ekonom", se priklanim k rakouske skole. to je naprosto jine paradigma, nez neoklasicka makroekonomie, standardni mikroekonomie atd. neni to dano zadnou "vedeckou" metodou, proste podle mne nejlepe vysvetluje mnou pozorovane jevy. kdyby to ovsem bylo nejak objektivni, nemohlo by existovat nekolik paradigmat, protoze by nutne musela byt ostatni vyvracena. to se ovsem jiz mnoho desitek let nedeje. kazde z techto paradigmat pristupuje ke spolecnosti a ekonomicke aktivite naprosto jinak(agregatni veliciny kontra jednotlivec), pouziva jine metody, zameruje se na jina data a jako svuj vystup sleduji i ponekud odlisne cile(i kdyz se samozrejme prekryvaji).

4) neni pravda. u "zjevnejsich" definic ziskate mnohem vetsi podporu ostatnich, to ovsem nedela z teto definice objektivni pravdu. drive proste skoro vsichni mysleli ze zeme je placka, bylo to prece tak jasne a presto to zrejme pravda nebyla. problem take nastava, ze cim dale jdete do regresu, tim hure muzete mnozstvi veci definovat. napriklad lzice neni definovana shlukem fyzikalnich castic, ale to velmi subjektivni interpretace urciteho pouziti. odviji se od prostredi, ve kterem se dany pozorovatel pohybuje. urcite jeho okoli to uvidi jako lzici ovsem to se neda rict o zbytku sveta ci vesmiru. stejny problem budete mi i s labuti. cim dal se dostanete v regresu, tim vice rozdilnosti mezi jednotlivymi pozorovanimi labuti zjistite a zacnou se vam rozpadat puvodni definice. nakonec zjistite, ze ti ptaci nejsou identicti a veda o labutich skonci,protoze proste nebudete mit zadne abstraktni prvky o kterych by jste mohli tvorit hypotezu. pak by jste mohl tvorit pouze hypotezy o jedne konkretne urcene veci, ktera se drive nazyvala labut.

5) jaky vedecky zpusob vybirani mezi soutezicimi paradigmaty mate na mysli? neni zadna objektivni hodnota, na kterou by jste mohl vse prevest a pak porovnat. tento vyber je proste rozhodnuti zainteresovanych jednotlivcu. at se vam libi ci ne, kazdy ma na svuj nazor pravo. pokud urcite paradigma podle nich lepe vysvetlovalo jevy, ktere oni pozorovali, pak si vybrali spravne. to ze mi na to dnes pod 2500 letech koukame a hodnotime, musime si uvedomit ze veda dnes je kvalitativne naprosto odlisna od vedy drive. pokud chcete toto hodnotit, musite to hodnotit z pohledu tehdejsi doby. stejne jako uplne vidim, jak za 500 let na nas budou koukat jako na nevedecke barbary, jak jsme vubec mohli verit v to v co verime:)

6) opet. nevim, jake hodnoceni vedy mate na mysli. tezko muzete nejak objektivne rici ktera "veda", tedy paradigma je lepsi nebo horsi, protoze ani neznate cil, ke kteremu by se veda mela blizit, pokud takovy vubec ma existovat(a podle mne to je velmi odvazne a rozhodne nedokazatelne tvrzeni, tedy krome pohledu nabozenstvi, pro ne je to jasne), ani na jaky spolecny denominator to prevest aby jste mel nejakou zakladnu pro porovnani. jakekoliv hodnoceni bude opet vas subjektivni usudek, pripadne usudek vasich kolegu ve vede. veda je jako vira, snazi se ziskat ucastniky, protoze se jim snazi nabizet vysvetleni jevu a ocekava od nich prijmuti a rozpracovani. proto se mohl tak dlouho napriklad drzet marxismus a prezil i do dnesnich dni, presto, ze jiz v 70.letech Eugen von Bohm-Bawerk vyvratil 3. dil Kapitalu jeho 1.dilem. veda je v tomto velmi podobna vire. vedci casto bojuji za udrzeni sveho paradigmatu vsemi prostredky. napr. ignorace anomalii byva casta zbran u silnych paradigmat. nemusi se vam to libit ale je to tak. a byli by blazni, kdyby pri kazdem problemu zahodili celou praxi. muze se to nakonec projevit fatalni, ale takove paradigma neumira ze dne na den, ale casto trva, dokud mladsi generace nevytlaci starsi, a to jak na akademickych postech, tak i v praxi.

7) viz vise. mnoha teoriim trva desitky let, nez se prosadi, mnohe umiraji a prosadi se treba az za sto i vice let. napriklad srovnejte zapadni a cinske lekarstvi. mnohe z cinskych praktik nesmite pouzivat(nekolik se jiz ovsem prosadilo), dnesni "vedci" na vas budou koukat jako na sarlatana, tezko pojedete s takovym nazorem na vedecka setkani, tezko vam budou vydavat skripta a ucebnice, tezko dostanete posty ve vyznamnych akademickych institucich. a kolik z techto "vedcu" ve skutecnosti vi co kritizuji? presto se ruzne techniky cinske mediciny jiz osvedcily a pouzivaji je dokonce i oni "vedci". ja to nechci soudit, ale takova proste veda je, nema cenu zavirat oci tvrdit ze neni. vedec je jako kazdy jiny clovek, chce mit pravdu, nechce po 40 letech studia zjistit ze studoval hlouposti. je dulezity rozdil mezi tim co chceme aby bylo a co skutecne je. a po pravde je to tak lepsi,udrzuje to jistou kazen a kontinuitu a dava moznost ke skutecnemu pochopeni urcite discipliny, nez kdyby se tato disciplina kazde tri tydny menila.

8) podle meho neni zase tolik podstatnych rozdilu mezi nabozenstvim a vedou. rozdil je spis v tom, co obe zkoumaji, v jejich historii, mnozstvi jejich praktikantu. a samozrejme, nabozenstvi asi nebude zrovna experimentalni disciplinou:) oboje proste poskytuje zpusob vysvetlovani urcitych jevu. nektere jsou spolecne, vetsina vsak uplne rozdilnych. veda samotna a lidsky rozum zvlast pak byli minimalne v koncem 18.,19. a prvni polovine 20. stoleti skoro nabozenstvim sami pro sebe. podle mne kazde puvodne vedecke paradigma ma potencial stat se nabozenstvim, viz marxismus, a nabozenstvi se muze stat vedou, viz studium krestanske teologie. podle meho nazoru maji hodne spolecneho, vic nez by mnoho lidi z obou taboru mohlo a rozhodne chtelo priznat.

9) jen pro uplnost:)

vyse s "i". me to tam tak hrozne drasa, nafackoval bych si.

A close second in this category is programmer inability to understand what they themselves are (or should be) capable of doing. When I was learning to program, everyone was a generalist and people were really taught programming from first principles as a problem solving activity. Today, more people can learn programming easier, but what is meant by programming is not what used to be meant. People now think of the ability to make Visual Basic or Javascript produce a UI as "programming", yet many people who can do these things can't program much of anything else... especially if there is not a pre-packaged interface to doing such things.


On the side of budget, I have to say that the open source marketplace is I think the single greatest threat to forward advance in computer science. By giving technology away, programmers drive down the price of things. A consequence of this is that it's hard to command a decent price for programming products, and that means fewer dollars to pay for jobs for programmers, if indeed programming can be done as a job at all. Free market business will squeeze every dollar out of something that it can, and if it finds that people will program for free, it will make sure that no one ever gets paid for programming.


Further, I think it's mostly younger and more vulnerable programmers who are idealists who subscribe to the open source rhetoric, while they are in school and at the peak of their game, thinking that earning a few extra dollars is immoral. Later in life, when one may want some liesure time for family, or one may get ill, or one may want to contribute the fruits of one's labor to charity, the true price of having given away so much of value for free early in one's life is most likely to be felt, when one can't really take it back. It seems there is an endless supply of youth, and so the free software movement continues, for now, to plod along. As it does, though, I think it slowly and quietly strangles the lifeblood of dollars from a community that could be using extra dollars to invest in its future. Instead, since its own dogma suggests that programmers be paid like peasants, compensated for a day's work but not for any value beyond that, there is no slack to plan for future growth, for experimentation, nor even for human error, for medical sickness, nor any other kind of non-task-oriented thing. Programmers are seen as replaceable cogs, and are undervalued because management values only what it pays dearly for, and it is not forced to pay dearly for this. This is not to say I've never given away a free program in my life. Just that I don't believe the doing of such a deed should be a way of life.