Tak nějak nechápu, v čem je sázka na jiný OS než Android výhrou z pohledu patentů. Mám na mysli ten pohled, že dneska má každý patentovaný kdejaký prd, i na dotknutí se displeje telefonu bude patent, čili není možné mít systém, kde je jistota, že žádný z milionů patentů neporušuje? Velké firmy se jakž-takž drží v šachu, protože si navzájem patenty porušují, ale osobně si nedokážu představit, že by se třeba ve zmiňovaném WebOS nic "podezřelého" nenašlo.
Velké firmy většinou používají křížové licencování patentů. Firma A má patenty za 100 "bodů", firma B za 90 "bodů", takže si je vzájemně licencují a firma B doplatí X mln dolarů. Google patenty prakticky nevlastní, takže výrobci mobilů musí platit (Microsoftu, Oraclu, Applu a dalším).
tak nějak nechápu v čem je problém, když jsou tu Windows mobile. Měl jsem 6ku, 6.5 a teď nějakou 7ku.
Když vidím ty primitivní aplikace pod androidem tak se vždycky musím pousmát.
Není tam kloudná navigace, soubory v docu nebo xls neotevřou, synchronizace s outlookem nula, připojení na exchange zcela chybí, kalendář, mailová komunikace pro děti... pořádný cyklocomputer nebo mediaplayer (na úrovni tcmp) tam taky chybí
ale zato je tam asi milion aplikací na počasí a barevná klikátka s G senzorem na nic...
prostě kdo chce masturbační elektronické šidítko na hraní, tak si řeší android, kdo chce něco na práci si koupí WinMobile a má po problémech.
Mam s Androidu podobny pocit. Je to hlavne "levny" system, na kterem lze spustit hry. A to je presne to, co vetsina zakazniku chce, hry a hudba. Velmi zjednoseny test OS muze byt nainstalovany kalkulator, podle jeho provedeni lze usuzovat, kde je cilovou skupinou, zda je system urceny pro zabavu anebo pro praci.... ;-)
Dobry den,
neda mi, abych nereagoval.
ad Neni kloudna navigace - co si pod tim predstavujete? On-line nebo offline navigaci? Vektorove mapy? Od Google Navigation, pres Sygic Aura az po takove veci jako on-line GPX v Locusu existuje cela rada reseni.
ad Doc & XLSX - a co takhle DocumentsToGo, ThinkFree Office nebo jejich alternativa (v zakladu jen pro prohlizeni, placene i editaci)? Nebo primo Google Docs?
ad Outlook - tady nevim, nepouzivam, pro me zbytecne vzhledem k nasledujicimu.
ad synchronizace s Exchange - dost licencne prusvihove (viz akce MS kvuli tomu), nicmene ve 2.2 v zakladu synchronizace Exchange Server pro Mail, Kalendar a Kontakty. Jinak placena aplikace (RoadSync, Exchange for Android, apod.). Uznavam, ze ToDo mi v zakladu docela chybi.
Ze zbytku (kalendar, mail pro deti?) neni jasne jak to myslite, takze otazka
Media Player - co takhle QQPlayer, nebo nejaky z dalsich? VLC je nyni v beta verzi, uvidime, za jak dlouho bude plnohodnotne.
Celkove mi to pripada, ze jste Android videl tak nekde kolem verze 1.6 a bez Android Marketu
Mimochodem, kde za chvili ty WinMob koupite, kdyz jsou de facto zarizle a dozivaji a vsem se cpou WP7?
Muzete byt adresnejsi s tim "Podivejte po diskuzich na netu?" To je formulace naprosto nic nerikajici. Kdyz to tak vezmu, tak tam byste se spise mel podivat Vy, vzhledem k tomu, ze Vam tyto aplikace chybi a pritom jsou k dispozici, ja jsem alespon napsal seznam.
O pouziti Google Maps jako takovych pro navigaci jsem vubec nemluvil (pouze o jejich soucasti - Google Navigation), ale kdyz uz tedy chcete pouzit zrovna je, proc tedy nestahnete pozadovanou oblast pro offline pouziti? A kdyz jedete do Svycarska, tak proc si neporidite komercni navigaci?
Kdyz uz jsme u toho, mate Vy na tom tabletu vubec integrovanou GPS (protoze takovych tabletu s Androidem 2.2 je mensina)?
Jinak vzhledem k tomu, ze mate 2.2. pak nechapu Vase komentare ohledne Exchange serveru, kdyz tam konektivitu mate v zakladu (tedy pokud neni Vasim umyslem jen pokus o vyvolani flame).
Android 2.2 je systém pro telefony, ne pro tablety. V tom bude možná ten problém...
WM telefon jsem měl rok, nesahá Androidu ani po kotníky. Jediná aplikace na něm není lepší než alternativy v Androidu. Doménou WM 6.5 jsou navigace, ale i tady už to Android dohnal - iGo, Navigon, Sygic, NDrive, CoPilot, Navitel - to jsou všechno špičkové komerční automobilové navigace. Zdarma dostupné Navit nebo OsmAnd nejsou tak dobré, ale použitelné jsou. A pro toho, kdo má datový paušál, poslouží skvěle i navigace od Googlu zdarma.
Přehrávače videa jako MoboPlayer nebo MX Player jsou špičkové a nic na WM se jim ani neblíží. To samé pro hudbu Winamp nebo Songbird.
Jedině magor může srovnávat zastaralý WM 6.5 a nedodělaný WP7 s Androidem. To je úplně jiná liga.
V ČR GPS navigaci potřebuje většina lidí minimálně, protože je to tu malé a všichni to tu známe. Při cestách v zahraničí je vám český datový paušál na nic, protože data na roamingu platíte vždy zvlášť - a ceny jsou nehorázné. Tím naprosto odpadají online GPS navigace.
WM 6.5 jsou jednoznačně zastaralé, ale WP7.5 mi rozhodně nepřijdou nedodělané. Jenom mě mrzí, že ten vodovzdorný a prachuvzdorný Fujitsu IS12T s hmotností pouhých 113g nedovážejí do Evropy.
http://www.youtube.com/watch?v=tv--XcZ-fIE
Navigon a Garmin Streepilot (ten ještě není vydaný pro Evropu), plus pár malých produktů podobných Google Maps pro Android (tj. umí to dopředu stáhnout vybraný kus mapy).
Customizace je otázka k diskuzi. V případě WM6.5 i Androidu to vede k dodávkám telefonů s příšernými až nepoužitelnými nadstavbami (včetně HTC nonSense). U WP7 se MS zjevně chtěl takového problému vyvarovat.
Pro naprostou většinu lidí není cílem customizace, ale dobře použitelný interface. A v tom si WP7 vedou velmi dobře.
Tak to je hned první problém. Vy si koupíte nějaký pseudotablet s Androidem ještě ve verzi 2.2 (pro tablety je 3.1 honeycomb) a pak hned odsoudíte celý systém. Všechny Vámi zmiňované věci Android zvládá (až na exchange a podobné M$ nesmysly..kdo to používá?!). Systém je od Googlu a ten chce mít OS provázaný s ostatními apliakcemi, tedy Gmail, Kalendář, Picasa, ..atd.
Tak to bývávalo kdysi, před příchodem WM. Dnes není potřeba mít kombinaci Exchange, BlackBerry Enterprise Server a Blackerry, když stačí Exchange a WM/WP.
Navíc všichni víme, že Blackberry mrzne (angličtina podmínkou):
http://www.youtube.com/watch?v=kAG39jKi0lI
Exchange není jediné řešení. Reálně mu konkuruje Lotus Notes/Domino (který mimochodem používá i Policie ČR při řešení přestupků), ale ten je na ústupu. Ostatní groupwarové produkty jsou spíš okrajové, a funkčně se dvojici Exchange/LN většinou nepřibližují.
Řada lidí si myslí, že jim stačí webový groupware. K tomu bych řekl jediné: dobře jim tak.
Ono to nesouvisí s "kvalitou" firmy, ale nejspíš s vaším jobem, který se asi týká UNIXů :). Samozřejmě když firma běží všechno na UNIXech, těžko může mít Exchange.
Jenže firem běžících business na UNIXech je dnes čím dál méně, to asi sám vnímáte. Svého času všichni kupovali předražený UNIXový HW s parametry běžných PC serverů div ne za cenu raketoplánu ;). S příchodem Windows NT 3.51 došlo ke zlomu, a od té doby UNIXy trvale ustupují. Dnes není nijak výjimečné vidět banky, které jsou výkladní skříní Windows a produktů MS. Přitom zrovna banky jsou velmi konzervativní, a ceny je moc nemrzí. V ostatních oborech už se UNIXy dostaly do pozice AS/400. Poslední důvod k použití UNIXů padnul s masivním rozšířením 64-bitových Windows.
Co sa tyka bank, tak v napriklad bankove prostredie v SR poznam vcelku dobre a nepoznam banku, ktora by mala kriticky system na Windows. Jednoznacne vedie Unix (hlavne AIX a Solaris), z/OS, i5/OS a obcas Linux. Windows sa v bankach pouziva primarne na pracovnych statniciach, workgroup servroch a na nekriticke aplikacie.
Enterprise unix HW je totiz s "parametrami beznych PC" neporovnatelny. Alebo poznate x86 procesor, ktory dokaze sam zistit/opravit svoju chybu, tak ako to dokaze POWER architektura ?
Vidíte, a já znám banky, které jedou kritické aplikace na Windows. Bohužel nemůžu jmenovat. Ale pokud pracujete s UNIXy, bylo by překvapivé, kdybyste okolo sebe viděl spoustu bank a firem jedoucích na Windows. Fotbaloví fanoušci si myslí, že fotbal zajímá každého. Svářeči vidí okolo sebe samé svářeče, atd. Vizte pojem selection bias.
Máte jistou pravdu, že do čistě windows shopu asi nikdo nemá důvod Unixového admina zvát. A vás zjevně nikdy nikdo nepozval do Unixového, takže přinejmenším telco, finance, letectví, automobilový a chemický průmysl jste příliš neprozkoumal zevnitř, zcela jistě ne reprezentativní vzorek. Zdejší rybníček je malý, a jeho kalné hlubiny jsou unixy vskutku prolezlé, jak vidím dnes a denně. Unixů početně ubývá - ovšem proto, že roste výkon a konsoliduje se jak o život. Na co jsme potřebovali před pěti lety serverovnu nám teď stačí pět racků včetně pole a knihovny. Že na sále vidíte hromadu windows serverů je testament spíše přebujelé administrativy a plýtvání levnými intely, než ústupu non-windows serverů. Těch pár racků s těmi divnými servery v zamčených klecích poblíž polí ale jaksi má hodnotu neměřitelnou cenou hardware a jejich teoretický výkon není to první, co jejich provozovatele zajímá...
Nechcete se zeptat zdejšího soudruha Lenina, jestli půjde do centrální databáze třeba pro velkého telco operátora nebo někoho jako co já vím Exxon s fix-time třeba na 4 hodiny nebo podstatně méně včetně disaster recovery do vzdálené lokality a dá to na pár intelů s windows s mssql?
On dnes existuje nějaký čistě Unixový shop? Samozřejmě pořád existují firmy, které jedou kritický business na Unixech. Ale od půlky devadesátých let jsem neslyšel jsem o žádné, která by jela na Unixech všechno. A to počítám i výrobce profi Unixů :)
Ano, ČR je UNIXy poměrně dost prolezlá. Technicky k tomu v naprosté většině případů neexistuje důvod. Ale existují jiné důvody:
1. Setrvačnost, vendor lock-in. If it ain't broke, don't fix it.
2. Podpora. Svého času nikdo nedovedl v ČR nabídnout ani 24/7 podporu pro systémy na Windows. A nechávat si dodat cokoliv od zahraniční firmy je prakticky vyloučeno, protože Češi se často domluví jen česky.
3. Lidské zdroje. Když máte UNIXové oddělení a migrujete klíčové aplikace na Windows, tak najednou nemáte lidi na správu nové technologie. Unixáci to neumí, odejdou, a noví lidé se dnes velmi špatně shánějí. Zvlášť ve světě Windows, kde se vám přihlásí hromada "zkušených", co umí leda kliknout na tlačítko Start.
4. Vedoucí IT oddělení dostane minimálně jednou do roka pozvánku na konferenci do USA, stavební firma mu nabídne neskutečně dobrou cenu na barák, tady dostane notebook pro syna, tam pozvánku na nějakou společenskou akci... Od koho asi? A že se to u vás neděje? Nejspíš děje, jen o tom možná nevíte :)
K bodu 4 - tymto sposobom (a este dalsimi sofistikovanejsimi metodami) som videl, ako sa docielili nakupy uplne zbytocnych produktov od fy MS v hodnote niekolko milionov korun. Paradoxne, najotrasneji support a zufalu implementaciu produktov od fy MS som zazil zasadne od ocenenych Microsoft Gold partnerov (ako keby dane produkty videli prvy krat v zivote). Nj, dnes je hlavne predat za list price a mat ~50% marzu.
Brzděte prosím. Právě jste se dopustil zločinu na realitě, konkrétně znásilnění.
Že se pro kancelářské a organizační záležitosti (workflow aplikace, dokumentace, maily a tak) používají i v bankách apod Windows, prosím. Ale krom tohoto je celé vaše tvrzení nesmysl a pouhé marketingové přání, jak ví každý, kdo v podobných institucích a ostatně všech větších prů dělá něco kolem IT infrastruktury a zná i něco víc než svou stanici. Nepozoruji naprosto žádný ústup Unixů v kritických aplikacích v bankách telco, letectví, průmyslu, financích... Ani skomírání jejich využití. Neznám jedinou banku nebo telco operátora s kritickými systémy jinde než na Unixu nebo mainframe, a znám jich zevnitř dost.
Kde že je to řízení letového provozu, ty centrální bankovní databáze a obchodní systémy finančních institucí, účetní a realtime aplikace telco operátorů, řízení výroby oceláren nebo automobilek, co je z většiny na windows?
Nezaměňujete nahraditelné frontendy s kritickými aplikacemi samotnými? Provozoval jste někdy vůbec něco takového? Vážím si lidí hájících svůj názor, ale nesmí to být očividné znásilnění faktů nebo vymyšlený argument v rozporu s realitou.
Nikdo, koho znám neměl chutzpa na to, aby šel u zmíněných systémů do windows. Proč? No, stabilita, stabilita, stabilita. Pet let to musí běžet za každou cenu pod extrémním SLA a s drakonickými sankcemi za porušení.
Mimochodem, zlom nebyly windows NT 3.51, ale až windows 2003 a 2008. Do té doby to bylo velmi neslavné. Není to teď tak zlý systém, ale není pořád v té lize, kde tvrdíte, že už vlastně dominuje.
Urban legend, resp. rádio Jerevan, je to prostě "skoro pravda". Stačí pohledat. Když lodní důstojník sedí u běžného lodního terminálu s nějakým systémem nebo firmware, znamená to, že ten systém nebo firmware řídí tu loď? A když mu terminál selže, selhal řídící systém?
To je právě problém zkreslení. Co je vlastně důležité, frontend, nebo backend s daty? No, jak kde. V bance, u operátora, v chemičče, na ponorce, letišti a tak se obejdu bez frontendu, ale backend musí být jak skála nebo mám problém.
Bez windows vám neprodají telefon, bez unixu si ale vůbec nezavoláte.
Kvůli chybě windows vám nedají půjčku nebo nezadají příkaz k převodu peníze, kvůli chybě na unixu vám zdvojnásobí dluh nebo převedou peníze jinam.
Kvůli chybě windows nevyskladníte a neprodáte výrobek, kvůli chybě unixu ho ani nevyrobíte.
Asi tak.
Většina britských ponorek je řízená systémem SMCS-NG, který je založený na Windows řady NT.
http://en.wikipedia.org/wiki/SMCS#SMCS-NG_as_first_deployment_of_.22Windows_for_Warships.22
USA používají platformu Sm @4rt Ship založenou na Windows řady NT na minimálně 26 lodích. S instalací na letadlových lodích se počíta do boudoucna.
http://prod.militaryaerospace.com/articles/print/volume-9/issue-9/news/smart-ship-steady-as-she-goes.html
Článek obsahuje zajímavou referenci na problém při testování systému na lodi USS Yorktown. Operátor zadal někam do DB nulovou hodnotu, real time aplikace spadnula na dělení nulou, došlo k přepnutí na záložní systém, a tam spadla ta samá aplikace na dělení nulou. Ve výsledku loď zůstala bez řídícího SW. To vyvolalo vlnu FUDu od zastánců UNIXů - že prý jsou *Windows* nespolehlivé :)
Jak jsem psal, jste v roli opraváře Škodovek, co kolem sebe vidí jen samé Škodovky :). Když pracujete s UNIXovými systémy, těžko zevnitř uvidíte firmu, která UNIXy nepoužívá. A těžko si i všimnete nějakého ústupu UNIXů.
Podobně si čtenáři root.cz myslí, že Linux používá skoro každý. Oni, u některých z nich přítelkyně, u většiny z nich příbuzní a známí. Windows jsou výjimka. Fakt? Kdepak, jde o selection bias.
Kritické aplikace dnes jedou celkem běžně na Windows. Nemůžu bohužel jmenovat, to snad pochopíte. Z veřejně dostupných zdrojů: brazilský výrobce Marcopolo, mission critical SAP na Windows a MS SQL, 9TB dat. Škoda Auto jela léta SAP na Windows bez problémů, dokud s upgradem na Unicode nevyvstala potřeba 64-bitového stroje; pak migrovali na UNIX (64-bitové Windows tehdy byly pouze v betě).
Stabilita, SLA? To snad dávno není problém. Zjistěte si něco o pětidevítkové dostupnosti Windows.
Tak exchange je samozřejmě plnohodnotně podporován, osobní zkušenost s HTC a Samsungem, vše na Androidu 2.3.3.
Funguje bezchybně sync mailů, kalendáře, kontaktů + podpora push apod.
Dřív byl možná problém u Androidu 2.2, kde blblo načítání podsložek a člověk se musel uchýlit k rpoduktům třetích stran, které měly plnou podporu, nyní už to třeba není, už dlouho ne.
Zdar Max
Pokud vlastnite androidi tablet z Ciny za 2000 Kc bez marketu, ani se vasemu nazoru na Android nedivim. Mam jen mobil, ale i tak mohu prohlasit vas vyse uvedeny vyplod za naprostou fantazii z jineho sveta. Android samozrejme umi vse, co jste mu vytkl, ze neumi. Synchro s Exchange je po Blackberry nejlepsi na trhu.
W.
Ad navigace: CoPilot, Sygic, Navigon, iGo, NDrive, Route66, Google Nav, Waze, mam jeste pokracovat?
Ad doc a xls: QuickOffice, Documents To Go, Olive Office, OfficeSuite, pricemz nektere maji i free verzi pro read-only vcetne 2007 formatu.
Ad mediaplayer: mVideoPlayer (divx/xvid, titulky, rotace obrazu), BSplayer, arcMedia a dalsi
Ad cyklocomputer: nevim co si pod tim mam predstavit. Nicmene existuje tu treba SportyPal
Ad synchronize s Outlookem: By default soucasti systemu. Chvili jsem to pouzival, ale pak jsem si rekl, ze me nebavi aby me prace otravovala mimo pracovni dobu.
Mel jsem WM a popravde nikdy vice takovy pseudosystem, ve kterem jste se jen kazdy den bal, co zase prestane fungovat a zprovozneni cehokoli slozitejsiho typu GPS znamenalo nehorazne orgie plne nastavovani COM portu a podobnych zverstev. Kamarad ma ted HTC HD2 s WM a to co o tom systemu rika, se sem ani neodvazuju napsat, protoze bych asi dostal dozivotni ban...
Takze nez zacnete priste placat o necem o cem nemate ani paru, tak si zkuste nejprve o tom neco zjistit, at ze sebe nedelate hlupaka a ignoranta.
Omlouvam se za nepresnost, neni to synchronizace s Outlookem, ale primo s Exchange serverem. I kdyz pouzivani MS Outlooku bez Exchange povazuji prinejmensim za neuvazenost, i tak existuje free aplikace zvana Android-Sync, ktera umoznuje synchronizaci s MSO od verze 2000 vys vcetne 64-bit verzi. To jen tak pro uplnost.
Hmm a ktory s tychto sa podoba na ten vas s WMP?
http://www.androidzoom.com/android_applications/bike+computer
Lebo fakt neviem co by som tam mohol ocakavat este viac.
A mate tam velke tlacitko reset? Ja si nedavno trochu hral s Mio A701 a za tu dobu mi to nekolikrat vytuhlo. Krome toho to funguje vubec trochu zvlastne. Treba pro vypnuti klikani pri dotyku displaye je nutno prislusny checkbox nekolikrat zaskrtnou, potvrdit, odskrtnou, potvrdit... a za nejakou chvili to zacne fungovat. Tohle ma byt na praci?
Asi tm nemate GPS nebo mate jinou aplikaci. Ovsem OS, ktery se musi resetovat, protoze lehla aplikace...., kde jsem to uz videl....? Aha, Widle 98.
Krome popuziti GPS urcitym zpusobem ten telefon obcas lehaval jen tak pro radost, treba kdyz chtel clovek telefonovat. Upgradoval jsem to na posledni oficialni firmware, tusim 6.5, tak se uvidi. Snad nebude vadit, ze ten telefon byl leta zvykly na holandstinu a ted mluvi anglicky.
To se mi stávalo u starého ETEN X500+. Chtělo to se pohrabat někde v registry, a nejlépe po hard resetu zařízení nenechat instalovat ten crippleware od ETEN. Jejich "doplňky" skoro nenechaly volnou paměť, měly nechutné resource leaks, a telefon díky nim byl prakticky nepoužitelný.
Mám GPS, a k tomu TomTom, iGO, Google Maps a pár dalších aplikací.
Výrobci WM telefonů v některých případech neskutečně zmršili implementaci. Pak se vyplatí použít neoficiální ROM, ze které někdo odstranil ten "added value" crippleware.
Moje doporučneí? Kupte si za pár týdnů nový telefon s WP7.5.
Eh? Androida jsme nasadili v jobu a není problém. Komunikace s Exchange 2007 běží na full (maily, kalendář, úkoly, push, vše bez problémů), navigace taktéž není problém, buď přímo od google (funguje parádně včetně dopravního infa, který je geniální), nebo profi offline placené hračky jako Sygic apod.
Dokumenty taktéž není problém otevírat, kdo je chce i upravovat, musí si koupit třeba quickoffice.
Aplikace na nic?
Pubtrain na spoje je úplně geniální, nejlepší soft na počasí - meteoservis, který je i pro win mobile, úkolovník v podobě gtask je dokonolaý, IM klienti nejsou žádný problém, klienti na vnc, rdp, ssh, telnet apod. jsou opravdu plně dostačující a zatím jsem nenarazil na nic, na co bych si mohl stěžovat.
Nechápu, kde berete ty bludy :-/
Zdar Max
PS: používáme Androida 2.3.3 od HTC a Samsungu
Windows mobile skončily. 7 jsou Windows Phone - nový systém bez zpětné kompatibility aplikací. Ty jste asi moc nepoužíval, když jste si toho nevšiml.
Já mám mobil s Androidem. Nebudu říkat, že je bezchybný, ale doc/docx i xls/xlsx tam otevřu a mohu je i základně upravovat (jen musíte mít správnou aplikaci). Když jsem si přidával e-mailový účet, bylo na výběr mezi normálním e Exchange. Základní mailový klient je sice nic moc, tak jsem nainstaloval K9 a jsem spokojen.
Nevím, co si představujete pod cyklocomputerem, ale trasy si měřím pomocí Locusu a přehrávačů médií je dostupných taky spousta, takže si stačí jen vybrat.
O navigaci se vyjadřovat nebudu. Nepoužívám, tak na toto téma nechu psát nesmysly, jako vy o Androidu ;)
Vážený pane, kdybych byl veselá kopa jako vy, válel bych se to po zemi v záchvatech smíchu. Protože ale nejsem, tak vám na to můžu alespoň odpovědět.
Windows Mobile 6.5 je příšerný a debilní systém s takovým množstvím omezení, že na něj nikdo soudný dneska nic nového dělat nebude, kdyžtak pouze udržovat původní věci. Ty primitivní aplikace na androidu mohou být primitivní, ale funkci plní a můžete jich mít mnoho. Na windows mobile je prakticky nemožné používat souběžně 2 programy pro GPS, nemá to sensor, nebo aplikace musí prasit celý systém, aby ho uměla použít. Systém jako takový nenabízí vývojářům téměř nic, musí si všechno udělat na koleně, aby něco měli. Vyjdou z toho aplikace, které jsou izolované ostrůvky neschopné spolupráce s jinými programy a témže telefonu.
Android naproti tomu má od počátku vymyšlené sdílení periferií tak, aby všechny aplikace je mohly využívat a nepraly se o ně. Mohou vyvolávat akce a nechat si je obsluhovat jinými částmi systému. Mají inteligentní klávesnice, které není hanba používat, dokonce je můžete dle libosti měnit. Máte k dispozici i rozpoznání řeči, když se vám to nechce datlovat.
Windows Phone 7 si podřízly úspěšně větev tím, že nepodporují ani přenos částí knihoven z původních programů, protože si staví na vlastních jazycích pro jejich vývoj. Nevím, kolik znáte použitelných navigací pro Windows Phone 7, já ani jednu. Na windows CE se jich dělalo dost, všimněte si ale, že přešli buď na android, nebo iPhone. Nebýt microsoftí prudy a absence použitelného spojení na exchange od třetích stran, mobilní Windows nemají co nabídnout. Pokud potřebujete čtečku outlooku, pořiďte si WinMobile. Nic jiného vám nenabídnou.
Pokud toužíte po navigaci, navštivte si Android Market. Je tam toho docela dost, musíte vědět, co hledat. Pokud vám nestačí Navigon, iGo, nebo Sygic Aura, zkuste třebas Be-on-road.
Ale prosím vás, až se probudíte, rychle si sedněte, ať se vám nezatočí hlava. Váš sen brzy skončí, a probuzení může bolet.
Windows Mobile 6.5 jsou zastaralé, navíc je řada implementací odfláknutá.
Na Windows Phone 7 běží Navigon, Garmin Streetpilot (ten zatím ne v Evropě), Telmap Navigator (ne v Evropě), a několik kusů jednoduchých aplikací typu A-to-B (řekněme obdoba Google Maps pro Android). Mohlo by jich být více, ale 1. ty aplikace musí být v .NETu, což znamená je přepisovat, 2. WP7 telefonů se zatím moc neprodalo, takže se do toho výrobcům až tolik nechce.
WP7 jsou postavené na Windows CE 6/7, a ty nejsou binárně kompatibilní s Windows CE 5.2 (na kterých stály Windows Mobile 6.5). Došlo tam k velkým změnám v kernelu. A když už aplikace nejsou kompatibilní, tak je logickou volbou se posunout někam o dost dál. Psát pro zařízení jen v .NETu je obrovská výhoda. Výsledné aplikace jsou daleko stabilnější, a lze například analýzou kódu jednoznačně zjistit, jestli aplikace používá určité volání API.
Specifikace DOC a XLS byla dávno uvolněna. U DOCX a XLSX byla uvolněna už od začátku. Navíc ty specifikace popisují všechno co v souboru najdete, ne jako v ISO ODF, které nepopisuje vzorce a řadu dalších věcí zapisovaných OOo.org.
Připojení na Exchange je popsané, specifikace je k dispozici.
Office 2007 ani 2010 pokial viem stale nepodporuje strict standard. To iba krasne ukazuje, aky nezmysel bolo tento "standard" schvalit (pokutne pretlacit)
http://www.adjb.net/post/Microsoft-Fails-the-Standards-Test.aspx.
Tak to víte špatně. Článek mluví o beta verzi MS Office 2010. Finální verze podporuje ISO/IEC 29500:2008 Strict pro čtení.
Proč byl nesmysl standardizovat OOXML? Argument "existuje ODF" je nesmyslný, protože pro záznam textu existuje dlouhá řada standardů; není důvod vylučovat zrovna OOXML.
Všiml jste si, že konkurenční specifikace ODF (ISO/IEC 26300:2006) nepopisuje ani způsob interpretace vzorců, a dokumenty psané balíkem OOo.org této normě nevyhovují? Když Sun zjistil, že se mu nepovede strategie "budeme mít Jediný Standard a s ním protlačíme produkt do státní správy", snahy o standardizaci nových verzí ODF prakticky ustaly, a OOo byl zmrazen. Odpůrci OOXML byli jen loutkami na šachovnici velkých korporací (na prvním místě Sunu), takovými užitečnými idioty.
Nechápu, proč by to měl být problém. Pokud vám jde o dokumentaci formátů používaných MS Office, je k dispozici. Budoucí vývoj MS Office a OOXML je možná otázkou k zamyšlení, ale přijde mi to nedůležité ve srovnání s možností dokumenty číst a psát.
Že to MS trvá dlouho? Co je to dlouho? Skupina W3C vydala CSS 2 v roce 1998. A vydání CSS 2.1, tedy minor verze, trvalo přes 13 let.
Navíc nemá smysl si stěžovat, že MS nepíše dokumenty podle ISO/IEC 29500, když se standardů nedrží ani konkurence. Sun/Oracle nikdy nepsal (a nepíše) dokumenty ve svém vlastním ISO/IEC 26300:2006.
Ale úplně nejhorší je, že ty patenty jsou naprosto o ničem. Co je tak extra nového a inovativního na tom, že se obrázky v galerii šoupou prstem?! Je snad něco geniálního na tom, že se v obecných datech vyhledává telefonní kontakt!? I ten patent na LZW v GIFu byl jenom opruzem, protože kdyby autor věděl, že je to patentováno, tak by patrně použil LZ78, byla by o malinko horší komprese, ale byl by to volně použitelný formát. Nebo by se rozšířila starší verze tohoto formátu, kde byl použit právě LZ78. Víte, že když budete někoho na houpačce houpat tak, že budete střídavě tahat za obě lana na bocích, porušujete patent? Celá situace kolem patentů je naprosto nesmyslná a firmy na patentech akorát prodělávají, protože musí vkládat peníze:
A) do získávání patentů
B) do patentových sporů.
Těmi, kdo si v této situaci mnou ruce, jsou právní firmy, které na podobných věcech vydělávají dost slušné peníze. Při křížovém patentování ty firmy také utratí peníze za právníky. Leckdy firmy nejdříve utratí peníze u soudu za soudní spory, a pak se dohodnou na křížovém patentování - prostě vyhazujou se peníze pro nic. Na Googlu si teď smlsly - Google udělal inovativní systém a protože ostatní nemají tak dobré a úspěšné SW vybavení, tak chtějí platby za nesmyslné patenty (viz výše - věci, které by napadly každého po chvilce přemýšlení) za prodej systému, na kterém nemají tu nejmenší zásluhu. Pro mě jsou Microsoft i Apple ubožáci - co nebyli schopni dohnat kvalitou, dohánějí přes předražené právníky.
Ten GIF jsem samozřejmě nemířil na Microsoft nebo Apple, pouze jsem si na něj vzpomněl jako na další ubohost v historii nesmyslné patentovatelnosti algoritmů. U matematických objevů už dávno přišli na to, že by bylo velmi nezdravé je patentovat. Kdy konečně přijdou na to, že algoritmy jsou něco velmi podobného, ne-li totéž?
Co je tak extra nového a inovativního na tom, že se obrázky v galerii šoupou prstem?!
Jde o řešení jak na dotykové obrazovce listovat obrázky. Kdo to dělal před Applem stejným způsobem?
Dneska jsou nové patenty dost pečlivě sledovány. Přinejmenším u firem jako Apple, Google a spol. Odhaduje se podle nich, co za nové produkty a vlastnosti představí. Firmy zaměstnávají i právní firmy, které nové patenty sledují a věřte, že pokud by mohli, tak požádají o zamítnutí žádosti v případěch, že by to nesplňovalo požadované vlastnosti vynálezu (např. že řešení je již součástí stavu techniky - jinými slovy, že nejde o vynález).
I ten patent na LZW v GIFu byl jenom opruzem,
Opruzem možná pro vás. Věřím, že autorovi se to vyplatilo. Tj. byly firmy, kterým se vyplatilo zaplatit licenční poplatek.
Víte, že když budete někoho na houpačce houpat tak, že budete střídavě tahat za obě lana na bocích, porušujete patent?
Ne, neporušuji. A to je právě problém. Někdo tady něco plácne bez kontextu a vysvětlení a čtenáři to nejsou schopni podrobit kritice, protože se jim to hodí. (Na ten článek si pamatuji a přiznám se, že tehdy jsem bohužel reagoval podobně jako vy.)
firmy na patentech akorát prodělávají
To je jen vaše _emotivní_ hodnocení bez podkladů. Skutečný stav věci říká ale opak.
Ano, že firmy zaměstnávají právní firmy, které nedělají nic jiného, než prohledávání patentů a pracují na patentování co největšího portfolia firem moc dobře vím. Jen mě šoupání prstem po obrazovce a podobné věci nepřijdou jako něco, co by mělo být chráněno patentem. Dříve také lidé občas šoupali papírové fotky prstem po stole. Prostě díky tomu, že se patentují takovéto triviality, mají firmy portfolia z mého pohledu nesmyslných patentů. A tvrdím že je to špatně. Patent má přinášet skutečnou inovaci. Něco, nad čím vynálezce skutečně musel přemýšlet. Jednoduchá reakce na šoupání prstem po dotykové obrazovce prostě trivialita je.
Co se týče GIFu, tam mi především vadilo, že majitel patentu byl vychcánek, který si nejdříve několik let počkal, až se daný formát dostatečně rozšíří, a teprve potom se přihlásil o patentové poplatky. Přitom moc dobře věděl, že formát s jeho patentem se používá. Kdyby se ozval hned, jak se objevila první aplikace s jeho patentovanou technologií, tak bych to bral. Pak by se totiž mohli autoři SW včas rozhodnout, jestli budou tento formát používat, nebo se vrátí k jeho předchozí verzi. Myslím si, že u patentu by měla být stanovena nejen doba, po kterou je chráněn, ale také doba, do níž se může od prvního použití patentu jeho majitel přihlásit o patentové poplatky (třeba do jednoho roku od prvního uvedení výrobku s patentovanou technologií na trh). To by aspoň omezilo takové hry na čekanou, jako to bylo právě v případě GIFu. A ještě vás opravím - nevyplatilo se to autorovi, ale majiteli patentu.
Pravda, průmyslové firmy skutečně na patentech vydělávají - protože ty patenty skutečně něco přináší. V SW světě se přes patenty snaží jedna firma druhou akorát ruinovat.
Vaše přirovnání moc neobstojí. Nikdo nezpochybňuje, že samotný touchscreen lze patentovat(louč x žárovka, kniha x touchpad). Ale co se týče posouvání obrázku v galerii, tak ve vaší analogii je to podobné, jako byste si patentoval akci rozsvícení světelného zdroje - tedy hmátnutí rukou na vypínač (nikoliv žárovku jako takovou).
To ale dost souvisí s tím, že ty patenty posuzujete podle článků na rootu, případně podle názvu patentu, a ne podle jejich faktického obsahu. Většina těch patentů totiž není zdaleka tak obecná, jak se podle názvu může zdát. V mém příkladu patent na "zařízení vyvíjející světlo" uvnitř popisuje žárovku. Podobně "zařízení pro spínání eletrického obvodu" může popisovat otočný vypínač. Samotný název patentu nemá valnou vypovídací hodnotu.
Dalším problémem je fakt, že co je zjevné dnes, nebylo nutně zjevné v době udělení patentu.
Ale patentově byly napadeny společnosti vyrábějící telefony, ne Google samotný. Pokud by už teď měly portfolio patentů, kterými by se mohly bránit, tak už by to asi udělaly. Z patentového hlediska mi přechod na jiný systém pořád nedává smysl.
Spíš to vidím jako snahu odlišit se. Pokud budou mít všichni Android, budou se muset lišit pouze HW a cenou. Tak se budou marže ořezávat na kost a z toho už nikdo nic moc nevytříská
Přesně tohle mě taky napadlo při čtení toho článku. Míchá zcela hrušky z jabkama. Třeba Galaxy Tab zakázali v Německu kvůli průmyslovýmu vzoru, který zkoumal pouze vnější tvary. OS je vůbec nezajímal.
Pokud by ve špičkových modelech Samsungu byla Bada, dostaly by ty telefony v Holandsku zaracha kvůli tomu samému patentu jako Android. Na Android Apple a M$ útočí protože je úspěšný a oni mu nejsou schopní konkurovat. Pokud by se ale začal prosazovat jiný systém, půjdou po něm úplně stejně. Takže útěk k jinému OS absolutně není výhra.
http://fosspatents.blogspot.com/
tady je hodne kvalitniho cteni okolo Google vs. Oracle (a mnohem vice) kazdy den..
http://techrights.org/2010/08/06/record-straight-on-groklaw-ibm/
Pre dusevneho atleta, co sa zmoze len na urazky a zaslepene opakovanie naservirovaneho.
Spor Oracle vs Google/Android je podle mě důvodem, proč se HTC rozhlíží po novém systému. Zaplatit MS pár dolarů z každého telefonu není takový problém. Opravdový problém nastane, až Oracle bude chtít další peníze z každého kusu, nebo podmíní použití svých technologií implementací "pure Java" (s tím už má zkušenost MS), nebo Android odstaví úplně.
Soud Oracle vs Google má začít koncem října. Jistě okolo toho bude spousta křiku :)
Tak mám dojem, že nám tu vykrystalizoval nádherný příklad situace, kdy patenty brzdí vývoj a omezují konkurenční prostředí. Tím, že si lze prakticky svobodně nechat patentovat kdejakou p**ovinu jsme se pouze dostali do situace, kdy se každý bude bát něco (ovládací prvek, grafiku apod.) použít z obavy z narušení cizích patentů. Myslím, že právě nastal čas celý patentový systém zrušit.
Ani nie tak zrusit, ako ho upravit spat do povodnej podoby.
To znamena, ze ak nieco vymyslim, tak napr. na 5 rokov mi patent umozni vyhradne pravo (aby sa mi vratili vyvojove naklady - vedci, programatori, priestory, technika a pod.). Teda po dobu 5 rokov nebude moct nikto iny pouzit dany patent ... ale potom to uz patent nebude v takom ponimani ako to je dnes, a bude ho moct pouzivat kazdy.
Takto to fungovalo na zaciatku patentovej politiky :)
Toto by sa urcite dalo uplatnit na tie hlupe SW patenty typu: posun prstom z prava dolava a dostanes sa k dalsej fotke (FORWARD) ... alebo opacne (BACKWARD).
Otazkou je, kto si kde a ako masti "kapsy" ... aby to bolo takto ako to je :(
SW patenty v sucasnosti naozaj brzdia vyvoj !!! Ale tym, ktori by s tym vedeli nieco urobit, to zjavne nevadi ;(
patenty patria medzi protekcionistické opatrenia, ktorá neprinášajú žiadne výhody a naopak brzdia pokrok a ostatné subjekty na trhu. prečo by mal štát niekoho umelo zvýhodňovať? prečo by sa mal štát starať o to aby sa nejakej firme vrátili náklady na vývoj? má na snáď niekto morálne právo žiť na úkor ostatných? má snaď niekto právo na monopol? má snaď niekto právo nás okrádať? nemá! patenty sú relikt feudalizmu, ktorý treba zrušiť!
Za 2 roky ve velké většině případů nezaplatíte náklady na vývoj vynálezu. Když si k tomu připočtete dobu, po kterou vynálezce může hledat výrobce + doba technologické přípravy, testy, certifikace, produkce, marketing atd. tak i těch 5 let může připadat jak výsměch vynálezecké činnosti a ne podpora.
Problém je, že vy vidíte jen Google, Apple, Microsoft, HTC a další. Jenže velká (těžko říct, ale dost možná i největší část) vynálezecké činnosti vzniká v menších firmách, kteří mají své menší trhy nebo které ti velcí kupují, příp. si licencují výsledky jejich činnosti.
2 roky... asi se v tom vyznáte co? :D
od vývoje technologie po dobu než je "na pultech" to trvá u auta například bratru 10 let. Rozdíl mezi vývojem a placením jednoho oddělení kopírovačů je obrovský, když se podíváte na "velký vovoj" tak na 10000 nápadů (který někdo musí mít, musí se do nich investovat apod.)je finálně tak 10-20 inovací... Samozřejmě že každý manažer by raději viděl 10 nápadu -> 10 inovací.
Software 2 roky? ... to jako si patentujete nějaký postup, než ho odladíte do prodejní podoby, otestujete, dostanete na trh tak to asi netrvá týden. Ted pokud si predstavim že úspěšně pentruji trh, najde se mnoho firem, který udělaj úplně to stejně... Ano tomu pak říkáte říkáte pokrok. Největší pokrok v tomto smyslu je podle vás v číně, tam si na patenty nehrají vůbec a jsou světelné roky před zbytkem světa :D
AD: Pokud máte na mysli softwarové patenty, tak ty tady platí? Nebo vám vadí, že výrobce co "kopíruje" nesmí vstoupit na americký trh? Jenže onoo vlastně nejde o to kdo je hodný a kdo zlý, ale o to kdo víc vydělá?
Jste pěkně demagogický. O patentech na technologický vývoj u aut jsem tu vůbec nepsal. Ne, vývoj SW netrvá, stejně tak získání patentu netrvá týden. Běžný vývoj SW se děje od verze k verzi 1-2 letých cyklech (mluvíme-li o "krabicovém" SW). Uznání patentu trvá zpravidla rok - takže minimálně po jednu verzi by byl daný software patentově chráněn. U SW, který není krabicový, je dokonce běžné, že patentové řízení je ukončeno až poté, co byl samotný SW dávno už někde nasazen. A to, že tu softwarové patenty jsou oficiálně zakázané neznamená, že tu nejsou. Jsou, jen se maskují jako "ne úplně softwarové".
Ok... sice říkáte, že pohnutí prstem není "patentovatelné"... ale z druhé strany musíte minimálně uznat, že s výběrem nejvhodnějšího způsobu ovládání souvisí prozkoumávání mnoha různých variant, i takových které se nakonec ukážou jako zcela liché... Neříkejte tedy, že zjištění že gesto prstem je nejlepší je zdarma a tudíž si firma investici do výzkumu v této oblasti nemá právo chránit. Jako odborníci můžeme polemizovat nad tím co je "tak jasné že nelze patent uznat" a tím co už není... ale to závisí také nad tím jestli patent bude posuzovat například vědec v dané oblasti, odborník inženýr nebo laik. Každý to uvidí zcela jinak. Pro vědce je vše co je na trhu a co se v nejbližších letech objeví už je dávno vymyšlené, ale rozdíl mezi vědeckým článkem a prodejným produktem se dá počítat v desítkách násobků nákladů.
Jistě znáte např. ribbon, jeho toho jak to má vypadat taky není zdarma, i když se mohou najít lidi, kteří řeknou že je to logické, že se ikonky nástrojů přizpůsobí tomu co zrovna dělám, jak jinak mají vypadat ikony apod.... a tudíž na riboonu není patentovatelné nic.
Problém podle mě není v tom, že "si lze prakticky svobodně nechat patentovat kdejakou p**ovinu", ale že je možné patentovat myšlenku místo výsledného výrobku. Pokud by se dodržovalo patentování výrobků, soudní spor by byl o tom, jestli je v androidu použitý program vyvinutý applem. A to by bylo naprosto v pořádku. Je potřeba patentový systém vrátit zase zpět do starých kolejí.
Patenty sa nezrusia. To je akoby ste ziadali zrusenie akciovej spolocnosti v sucasnej legislative. Sanca, ze sa to stane je 0. Podobne ako pri akciach, patenty su forma investicie, kde sa predpoklada, ze budu generovat zisk. Je sice pekne, ze z moralneho, etickeho ba dokonca trhoveho (hahaha) hladiska je to nespravodlive, ale koho zaujima spravodlivost. Ide o spokojnych akcionarov a hlupych konzumentov, na ktorych su namierene reklmane kampane a hlave o to, kolko $$ sa otoci. Na moralne zasady sa s*re (rozumej: neberie ohlad).
Alebo inak, trapi vas, kde dnes bude spat bezdomovec, ktoreho ste cestou do prace videli z autobusu? ---> Nie
Trapi vas, ze nejaku firmicku polozia na lopatky vase patenty? --> Nie
Zmena mozna prijde. Stary system vadim cim dale vetsi casti populace, zejmena mladym lidem. A kazda generace promita sve predstavy o svete do politiky. Naposledy to byli zeleni. Ted mozna Pirati. V Berline dostali o vikendu 9% hlasu. Pirati se s patentama urcite mazat nebudou, budou-li mit moznost do toho mluvit.
Tak mám dojem, že nám tu vykrystalizoval nádherný příklad situace, kdy patenty brzdí vývoj
Ehm brzdí vývoj? To je snad opačně, ne?
omezují konkurenční prostředí.
To je snad samozřejmé, ne? Proto právě ochrana duševního vlastnictví vznikla. Aby ten, kdo investuje do inovací měl dočasně(!) svoji investici ochráněnou a tudíž měl důvod do inovací investovat.
lze prakticky svobodně nechat patentovat kdejakou p**ovinu
:-) nesmíte naletět všem těm kecům, co tady plácají google ovečky (pokud mám použít jejich slovník)
Toto není k obsahu vaší debaty, ale mohl by jste vy konkretně říci co řekl dotyčný špatně(neslušně)? Nebo je neslušné s vámi nesouhlasit?
Kdybyste napsal něco ve "konkrétně chcete vědět" apod. Pak bych řekl, ano máte pravdu, takto musím říci, děláte jenom ubohý flame.
P.S. Nejste jediné co se v poslední době takto začíná na root.cz v diskusi vyjadřovat. Začíná to zde být jak na živě.cz. Jinak neočekávejte, že budu rozvíjet debatu, jak jsem vás teď nespravedlivě urazil.
Tak mám dojem, že nám tu vykrystalizoval nádherný příklad situace, kdy patenty brzdí vývoj
Ehm brzdí vývoj? To je snad opačně, ne?
Pokud je patentováno něco, co se těžko dá udělat jiným způsobem, pak to vývoj brzdí. Představte si, že by měl někdo patent třeba na kolo. Jsou-li patentované opravdu jednoduché myšlenky, pak to vývoj brzdí.
omezují konkurenční prostředí.
To je snad samozřejmé, ne? Proto právě ochrana duševního vlastnictví vznikla. Aby ten, kdo investuje do inovací měl dočasně(!) svoji investici ochráněnou a tudíž měl důvod do inovací investovat.
No jasně, ale nic se nemá přehánět. Ochrana by měla fungovat tak, aby se autorovi myšlenky zaplatil vývoj a přiměřený zisk. Ale pak nechť rozhoduje trh. Navíc to podpoří další inovace.
lze prakticky svobodně nechat patentovat kdejakou p**ovinu
:-) nesmíte naletět všem těm kecům, co tady plácají google ovečky (pokud mám použít jejich slovník)
Když je to tak, že se zakazují prodávat produkty (ne všechny, zejména ty, co jsou opravdovou konkurencí), je něco špatně. Má to fungovat tak, že nabídnu něco lepšího a ne že něco dobrého, co má konkurence, zakážu.
Můžeme se na celou situaci dívat jak chceme, ale kdo tady jednoznačně prohrává, je zákazník.
Pokud je patentováno něco, co se těžko dá udělat jiným způsobem, pak to vývoj brzdí.
To částečně souvisí s další vaší větou, na kterou reguji dole. Ale jinak mi to připomíná slavné zrušení patentového úřadu v US koncem 19. století s tím, že již není co vynalézt. Více dole...
Představte si, že by měl někdo patent třeba na kolo. Jsou-li patentované opravdu jednoduché myšlenky, pak to vývoj brzdí.
Tak geniální myšlenky bývají často jednoduché. Znáte pojem Kolumbovo vejce? To, že je nějaké řešení jednoduché, neznamená, že je zřejmé. Patentovat rozhodně nelze cokoli a do nekonečna. Pochopitelně úředník je člověk a v takovém systému je logické, že může vzniknout chyba. Ale od toho tu jsou opravné prostředky (a ne jedna).
Proč by měl ale někdo něco vynalézat (investovat do nalazení technického řešení), když by mu to mohl kdokoli (a dnes v řádu minut) vzít? Jistě Google, Apple, IBM a další velcí producenti (ne jen v IT) by si dokázali poradit. Mají své trhy. Co ostatní? Má zůstat vývoj jen ve státních institucích a velkých firmách? Přitom právě ty menší firmy vytvářejí diverzitu a řadu inovací.
Tak geniální myšlenky bývají často jednoduché. Znáte pojem Kolumbovo vejce? To, že je nějaké řešení jednoduché, neznamená, že je zřejmé. Patentovat rozhodně nelze cokoli a do nekonečna. Pochopitelně úředník je člověk a v takovém systému je logické, že může vzniknout chyba. Ale od toho tu jsou opravné prostředky (a ne jedna).
Znám. A splnila ta situace zadání? Stojí opravdu na špičce, když už ta špička de facto není :-) Ale rozumím, co se snažíte napsat.
Opravný prostředek je hezká věc, ale jakákoliv oprava už je komplikací a nemusí vyjít.
Proč by měl ale někdo něco vynalézat (investovat do nalazení technického řešení), když by mu to mohl kdokoli (a dnes v řádu minut) vzít? Jistě Google, Apple, IBM a další velcí producenti (ne jen v IT) by si dokázali poradit. Mají své trhy. Co ostatní? Má zůstat vývoj jen ve státních institucích a velkých firmách? Přitom právě ty menší firmy vytvářejí diverzitu a řadu inovací.
Ale já jsem nepsal nic o tom, že by se měly patenty zrušit, ale že by se měla omezit jejich platnost a že by se neměly nechat patentovat myšlenky nebo nápady. Je vhodné, aby zůstaly patenty na inovativní technické řešení. Například budu chtít vyrobit dotykový display. Momentálně existuje několik možností, jak to udělat. Lze si tuhle jednu možnost (například kapacitní display obecně) patentovat? To by znamenalo, že nikdo jiný (kdo to třeba paralelně vyvíjí) to již nemůže realizovat a může veškerý vývoj zahodit. Když by byla patentována konkrétní technologie (realizace se konkrétními materiály), dají se třeba použít jiné materiály, které nakonec mohou mít i lepší vlastnosti.
Když by byla patentována konkrétní technologie (realizace se konkrétními materiály), dají se třeba použít jiné materiály, které nakonec mohou mít i lepší vlastnosti.
Ano, lze to. Ale pak se mohu vyhnout placení licence tím, že nabarvím kraj na modro místo na černo a prohlásím, že to má nějakou lepší vlastnost. Co lze a nelze bude holt vždy výsledkem nějakého kompromisu. Materiál lze vylepšit i za stávajícího znění. Jen si holt dohodnu licenci (podobně jak HTC a další platí licenci MS) s vlastníkem patentu toho základního řešení.
Pochopitelně mi to neřeší případ, kdy na jedno řešení přijdou nezávisle dva vynálezci. Ale to je holt opět výsledek kompromisu. Lepší řešení podpory vynálezectví není. Snad jen to, že všechny typy těchto ochran jsou geograficky závislé což je někdy výhoda a jindy nevýhoda.
Tak pardon, ale pravě jste popsal chybu dnešních patentů. "že nabarvím kraj na modro místo na černo a prohlásím, že to má nějakou lepší vlastnost. " toto přesnbě vystihuje co se děje dnes. Viz. apple a jeden jeho patent, na otáčení stránek, které simuluje realitu(vizualne). Toto jsou patenty, které ničí trh. A to už se nikdo nebaví o patentování genů, které jsou volně v přírodě..., tam už to dosahuje vrcholu. Jak si někdo může patentovat něco co je volně dostupné miliardy let... Anebo se to může brát, že je to krádež vůči přírodě a patent na to bude vybírat OSA?
Ale on částečně má pravdu. Patenty vývoj podporují. Když budu vědět, že myšlenka, kterou zrealizuji, se mi zaplatí a přinese mi zisk, protože mě chvíli moje řešení nějaký institut ochrání, do vývoje půjdu. Jinak ne.
Jenomže patenty jsou institut, který je nutné umět používat a také je nutné pravidla nastavit tak, aby ve finále ostatní hráče na trhu nepoškozovala. Ochrana je nutná, ale nesmí se to přehnat.
To by mozna zabralo, az by si Joe Sixpack chtel podat patent na inovativni otevirani plechovek piva pomoci tenisove rakety a hobliku. Ale patenty podane velkymi firmami jsou urcite nejen sesmoleny mistry gumoveho jazyka, pravniky, ale i jimi prekontrolovany od shora az dolu a naopak, neobsahuji-li formalni chyby.
A ještě - stejně jako si nemůžete patentovat důkaz matematické věty, neměl by se dát patentovat algoritmus - je to na stejné úrovni. A taky by se neměli dát patentovat samozřejmé věci (někde jsem viděl pěknou ilustraci, jak vlastně každá webová stránka porušuje řadu patentů, protože každá blbost, která člověka napadne během chvilky je patentovaná - škoda, že už nemám odkaz).
cituji:
"Ehm brzdí vývoj? To je snad opačně, ne?"
Myslite si, ze kdyz si nekdo neco zapatentuje (mmch. vetsinou obecne znamou vec ci princip) a konkurence pak musi zkoumat, zda si ciste omylem nekdo nezapatentoval vec, kterou maji nasazenou, pote to musi prepsat, aby se to libilo pravnikum a pak jeste dva roky dokazovat (opet za pomoci ne zcela levnych pravniku), ze tu ci onu technologii maji vyvinutou sami, coz vetsinou v pripade odsouhlaseneho patentu nikdo neresi, byt to ten chudak mel treba nasazene driv nez to dotycny troll stacil ukrast, tak ze to pomaha urychlit vyvoj? Nebo jsem snad neco z Vaseho prispevku pochopil spatne?
Mmch kdyz jsme u toho, neni Vam treba divne, ze patenty maji jen velike firmy? Jestlipak prijdete na to proc....
Mýlíte se jsou situace, kdy patenty brdí vývoj, ale věří se, že jejich přínos je pozitivní. Jiná je situace u patentů na software. U těch, jak se zdá, silně převažují negativa. Současná situace v USA je taková, že není možné u nějakého kusu software spolehlivě zjisit, zda porušuje nějaký patent nebo ne, případně jaký. Z toho důvodu je prakticky nemožné vyhnout se při tvorbě software patentovaným technologiím. Důsledkem je, software mohou bez obav vyvjíjet a prodávat jen velké společnosti, jež si navzájem udělují licence (křížové licencování). Jakákoli nová (=malá) konkurence je pro ně sladnou kořistí.
Ačkoli nepoužívám slovník původního přispěvatele, musím mu dát za pravdu. Americký patentový úřad uděluje patenty i na triviality (v rozporu s americkými zákony a precedentními rozhodnutími soudů) s tím, že křece každý může takový patent napadnout u soudu, který jej zruší. Problém je, že náklady na takové soudní řízení jsou vysoké a malé a střední firmy, natož jednotlivci vyvíjející svobodný software, si je nemojou dovolit.
Výše uvedené informace nejsou nějaké "kecy, co plácají google ovečky", ale fakta, na kterých se shodnou IT odborníci i nezávislí právníci. Změnu mohou prolobovat jen velcí hráči, kteří k tomu ovšem nemají pražádný důvod...
Mýlíte se. Jsou situace, kdy patenty brzdí vývoj, ale věří se, že jejich přínos je pozitivní. Jiná je situace u patentů na software. U těch, jak se zdá, silně převažují negativa. Současná situace v USA je taková, že není možné u nějakého kusu software spolehlivě zjisit, zda porušuje nějaký patent nebo ne, případně jaký. Z toho důvodu je prakticky nemožné vyhnout se při tvorbě software patentovaným technologiím. Důsledkem je, software mohou bez obav vyvjíjet a prodávat jen velké společnosti, jež si navzájem udělují licence (křížové licencování). Jakákoli nová (=malá) konkurence je pro ně sladnou kořistí.
Ačkoli nepoužívám slovník původního přispěvatele, musím mu dát za pravdu. Americký patentový úřad uděluje patenty i na triviality (v rozporu s americkými zákony a precedentními rozhodnutími soudů) s tím, že přece každý může takový patent napadnout u soudu, který jej zruší. Problém je, že náklady na takové soudní řízení jsou vysoké, a malé a střední firmy, natož jednotlivci vyvíjející svobodný software, si je nemojou dovolit.
Výše uvedené informace nejsou nějaké "kecy, co plácají google ovečky", ale fakta, na kterých se shodnou IT odborníci i nezávislí právníci. Změnu mohou prolobovat jen velcí hráči, kteří k tomu ovšem nemají pražádný důvod...
Původní přispěvatel označil udělení průmyslového vzoru na iPad resp. patentu na listování obrázků na dotykové obrazovce za brzdu vývoje. Mně tedy přide spíš tato praktika jako nucení do vývoje jiného konceptu (příp. si nechat licencovat tuto techniku pokud nechci nic vymýšlet). Kdo tvrdí, že design iPadu je nejlepší a jediný možný?
Můžeme se bavit o tom, zda listování obrázky pomocí specifického gesta splňuje nebo neplňuje požadavky na udělení patentu. V tomto případě se ani nejedná o čistě SW patent. A dokonce si dovolím odhadovat, že ani v takovém případě není problém zjistit, zda něco takovýto patent porušuje či nikoli. Takže je to čistě v rovině, zda ten technický přínos byl dostatečný či nikoli. Tak, jako u jiných patentů.
Nemám dojem, že původní přispěvatel označil nějaký konkrétní patent. A průmyslový vzor není patent.
Asi jste mě zcela nepochopil. Nejde o zjištění, zda konkretní software porušuje konkrétní patent - to je snadná úloha. Problém je zjistit, zda konkrétní software porušuje některý ze 140 tisíc existujících SW patentů. A kvantita existujících patentů je jen jedním z problémů. Dalším jsou různé zamlžené formulace v patentech (o jejichž smyslu můžeme jen spekulovat: oblbnout úředníky patentového úřadu, aby schválili triviální patent, ztížit vyhledávání, ...), které znemožňují vyhledávání relevantních patentů na textové bázi. A ani zkušení odborníci nejsou schopni (přes velké náklady) zaručit, že jejich rešerže je stoprocentní. Jediné, co vám v patentové válce pomůže, je dostatek vlastních patentů ke křížovému licencování. A to nevypadá jako férové prostředí...
Pushkin měl na mysli patenty (a pod.) uvedené v článku. Označil je za "příklad situace, kdy patenty brzdí vývoj". BTW "resp." znamená "popřípadě", "vlastně" atd. Nejedná se o to samé co "tj."
Tak on může být i problém sepsat pořádnou obchodní smlouvu, stanovy organizace apod. A má být? Proč bychom se kvůli tomu měli vracet na divoký západ? Podle mého názoru jste (jednou z) objetí senzacechtivých článků (neinformovaných autorů), vyvolávající nereálný dojem, že s ochranou duševní tvorby je něco principiálně v nepořádku. (zastaralý systém, nefunkční v praxi atd.) A je nejvyšší čas je zrušit.
Podle mého názoru jste (jednou z) objetí senzacechtivých článků
Tak nevím, kdo koho v příspěvku objíždí ("objetí")? :-))
V případě, že měl autor ve skutečnosti na mysli oběť, se ptám, zda je to slovo v sedmém pádě jednotného čísla (jste obětí) nebo ve 2. p. mn. č. (jednou z obětí). Myslím, že nemůže být v obou tvarech zároveň...
Nebo je právě toto vaše "duševní tvorba", jejíž ochranu prosazujete? :-)))))
Tak to jsem si ten svůj příspěvek musel přečíst ještě jednou, abych tomu uvěřil. No stalo se, co naplat. Z toho se nevykecám. Děkuji za upozornění. Je to příjemné zjištění, že tu jde někomu i o formální stránku diskuse. Někdy to píšu bohužel ve spěchu. Věřím ale, že obsah je zřejmý ať už je oběť v jakémkoli tvaru.
Ano, jsou alternativy, ale v jakém vývojovém stadiu? Kolik je na ty alternativní systémy dostupných aplikací? Android je zavedený, funkční, rozšířený a se spoustou aplikací. Problém s patenty začal být až v situaci, kdy začal být Android konkurencí pro Apple nebo Microsoft. Místo toho, aby tyhle dvě společnosti bojovaly tím, že nabídnou něco lepšího, bojují patenty. Neumím být lepší než konkurence, tak ji zlikviduji jinak.
Je tady Meego a Bada. Na rozdil od clanku si myslim, ze oba systemy jsou na tom technologicky o dost lip, nez Android (se vsemi svymi pametovymi a vykonovymi naroky). Jedina "nevyhoda" je mensi pocet aplikaci a nepritomnost Marketu. A to nemluvim o WebOS, ktery je asi jeste dal. Pokud ho HTC zacne tlacit a vytvori schopnou vyvojarskou zakladnu s marketem, byla by to imho idealni situace.
Anebo to vsechno muze dopadnou opacne, ze se v nejhorsim pripade vratime k hloupym telefonum a smartphony budou stale jen exkluzivni zbozi pro snoby. Coz by vicemene hralo do karet Intelu.
Presne tak meego je dokonaly system, uz maemo bolo a je roky pred inymi OS v mobile. Stacilo by na to lepsi hardware ako n900 a je tu dokonaly telefon. Dufam ze sa toho niekto z velkych ujme, ked nokia uzaverela spinavu dohodu s Microsoftom. Meego/maemo dokaze vsetko na co si clovek pomysli, a je to doteraz jediny mobilny os, v ktorom sa nerozhadzuju internetove stranky.
problem bude, az si nekdo patentuje pohyb prstem nahoru a dolu... ... to pak budou muset novi hraci na trhu prichazet s gesturami jako "krouzek + pohyb do strany"... a az i to bude patentovane, clovek bude muset rejdit po displeji minutu prstem, aby udelal jednu akci...
jak vubec muze patentni urad schvalit takovou vec?
jak vubec muze patentni urad schvalit takovou vec?
Konečně správná otázka. Vážně. Nicméně u některých takových otázek je třeba si uvědomit, že patent vznikl daleko před tím, než se takové řešení vžilo. Spousta řešení, které dnes vnímáme jako logická a samozřejmá, v době vzniku zřejmá nebyla. Jestli toto je ten případ si netroufám teď posuzovat. Ale je to třeba zvážit. Každopádně je ta otázka správná.
a odpověď je asi taková:
patentový úředník dostane řekněme 20.000 patentů ke schválení měsíčně a protože není naprosto v jeho silách ověřovat jestli se opravdu jedná o inovaci a může být takový patent schválen, tak je prostě schválí všechny
mno a pak se dostáváme do situace že existují milióny patentů přestože reálně by z myšlenek které pokrývají šlo sestavit stovky patentů
zbytek popisuje jiný řečník tady
ze niekto uvazuje vymenit android za nejaku badu alebo webOS kvoli obavam z patentovych zalob. Akonahle by sa z nejakeho dalsieho klonu linuxu na mobiloch stal vaznejsi hrac, hned bude zase atakovany patentovymi zalobami, to musi byt kazdemu jasne. Praveze ak chce mat niekto aspon aku taku ochranu pred patentovymi zalobami microsoftu a apple a nechce windows, tak okrem androidu nema nic ine na vyber lebo u androidu je dost pravdepodobne ze google dosiahne stav, ze bude drzat dost patentov aby potrapil microsoft aj apple a bude pre vsetky tri spolocnosti najvyhodnejsie vzajomne na seba neutocit
Tak to Apple si zas patentoval obdélníkový tvar s displejem. No co dodat, prostě odřízl konkurenci tableťákům. Někde na http://freebit.cz jsem to četl.
To, že někdo vlastní na nějaké technické řešení patent ještě automaticky neznamená, že toto řešení nemůžete použít.
Shodou okolností jsem chtěl použít nedávno jednu věc, kterou měla chráněnou jedna hodně velká a známá americká společnost (nikoli v IT). V ČR ji zastupovala právní kancelář, kterou jsem našel přes databázi ÚPV. Po jednom telefonátu majitelce právní kanceláře jsem poslal mail v angličtině, který sama přeposlala do evropského zastoupení v Nizozemí. Asi za 2 týdny (už jsem myslel, že se na mě vykašlali) se mi ozvali a během týdne jsme se dohodli na podmínkách použití. Je jasné, že z toho nelze dělat obecný závěr, ale to z bulvárních IT článků také ne.
neni treba prakticke ukazky, aby byl uznan, coz mimochodem byla do 70. let podminka
Nevím sice, jestli to byla podmínka, ale dokážu si představit poměrně racionální důvody ke zrušení ukázky. Podstatná je technická proveditelnost a k ní se mohou vyjádřit všichni před udělením patentu.
jedna vlastnost muze byt pokraty dvema ruznymi patenty, pokud prokazete, ze se na stejnou vec divate z unikatniho pohledu
To je trochu jinak. Vynález je o nalezení nového řešení na konkrétní problém. Můžete k řešení 2 různých problémů použít stejnou věc.
patent zavisly na na jiz patentovane veci je prakticky vlastnictvim majitele nadrazeneho patentu (nemuzete svuj patent aplikovat bez jeho souhlasu).
Tak to je snad logické, ne?
Ja mel pocit, ze sedim u stolu s dablem.
To byl "jen" právník :-)
"Podstatná je technická proveditelnost a k ní se mohou vyjádřit všichni před udělením patentu."
Pokud se dobre pamatuji, existuje jiz i patent na teleportaci. Neni pravdepodobne, ze by si vlastnikl patentu na licencnich poplatcich do vyprseni patentu kdy naryzoval, i kdyby platnost patentu byla na 500 let.
Google se zaměřuje na patentové spory a přitom opomíjí, že Androidu stále chybí dost důležité funkce pro podnikové nasazení - viz článek http://www.ictmanazer.cz/2011/10/android-vysoka-bezpecnostni-rizika-odrazuji-firmy/