Vytváříme vlastní distribuci Linuxu podle české knihy

Petr Krčmář 14. 9. 2010

Proč si vlastně vytvářet vlastní distribuci? Na co všechno je třeba při její tvorbě myslet? Jaké nástroje jsou pro tvorbu distribuce nejvhodnější? Jak zvolit a zabalit aplikace třetích stran? Tyto a další otázky slibuje zodpovědět kniha Lukáše Jelínka s názvem Vytváříme vlastní distribuci Linuxu.

Kniha Vytváříme vlastní distribuci Linuxu mě zaujala už svým názvem. O tvorbě vlastních linuxových distribucí toho bylo na internetu sepsáno mnoho (i my tu máme jeden seriál), ale papírová kniha, navíc v českém prostředí, je poměrně unikátní počin.

Na první pohled vás překvapí, že takto rozsáhlé téma autor zpracoval na 300 stranách. Dokáže se takto široká problematika vejít do poměrně útlé knihy? Lukáš Jelínek není rozhodně žádným nováčkem a známá je například jeho publikace Jádro systému Linux, která je zpracována velmi poctivě.

Kniha je rozdělena na dvě hlavní části. První z nich podává čtenáři obecné teoretické informace o Linuxu jako takovém. Dozvíte se zde, co to vlastně ta distribuce je, z čeho se skládá, jak to přibližně funguje a jaké druhy distribucí vlastně existují. Pozornost je věnována také historii linuxových distribucí a jejich vzájemnému provázání, aby čtenář získal přehled o tom, z čeho může jeho nová distribuce vycházet.

Velká pozornost je věnována také sadě standardů LSB, která určuje, jak by měla správná distribuce vypadat, aby byla přijatelná pro uživatele i software, který na ni poběží. V teoretické části se dále dozvíme, co je to balíček a jaké balíčkovací systémy existují. I když je popis v této části trochu moc obecný a jsem si jist, že neznalý uživatel se v balíčcích po přečtení této kapitoly orientovat nebude. Šedesátistránková teoretická část pak končí stručným popisem instalátorů různých distribucí.

Z teoretické části knihy jsem trochu v rozpacích, protože nerozumím tomu, komu je určena. Pokud naprostým začátečníkům, pak je příliš povrchní a jedná se jen o „nalejvárnu“ některých teoretických znalostí bez návaznosti na praktické použití. Znalý uživatel, který už ví, co a jak a proč si chce distribuci vytvořit, naopak už takové znalostí dávno má a nepotřebuje je. Dle rozsahu této části (necelých 60 stran) je ale jasné, že zde neleží jádro knihy a autor se poměrně rychle dostává k tomu hlavnímu – praxi.

Celá kniha je koncipována jako průvodce, manuál či chcete-li příručka „udělej si distribuci sám“. Je proto logické a správné, že se síly autora napřímily právě v praktické části knihy. Ta tvoří osmdesát procent obsahu, ve kterém autor rozebírá tvorbu tří modelových distribucí: síťařské, firemní a specializované na práci s kamerovým systémem. Pro přípravu systému autor předpokládá virtualizované (nebo spíš „virtualizované“) prostředí od obyčejného chrootu přes XEN až po VirtualBox nebo VMWare.

V následující kapitole pak autor podrobně rozebírá jednotlivé balíčkovací systémy, které byste mohli ve své distribuci používat. Ať už nakonec zvolíte RPM, DEB nebo YUM, kniha zevrubně popisuje základní úkony spojené s tvorbou balíčku a přípravy vlastního repositáře. Následují kapitoly o instalátoru, zavaděčích (především GRUB a okrajově LILO), důležitých startovacích skriptech a základních součástech systému. V poslední jmenované kapitole se čtenář dozví také o obsahu adresáře /dev, o konfiguraci času v systému, databázi uživatelů a dalších důležitých souborech v  /etc.

Poměrně speciální kapitolu dostala také otázka bezpečnosti nového systému, kde autor postupně popisuje PAM, SELinux, AppArmor a šifrování dat s dm-crypt a TrueCrypt. Bohužel se skutečně jedná jen o letmý pohled, celá technologie AppArmor je popsána velmi stručně na dvou stranách. Jedná se tedy skutečně jen o takovou poznámku „tohle tady je, umí to tohle a bylo by fajn se na to podívat“. Zbytek už si čtenář musí nastudovat jinde.

Velká pozornost je věnována samozřejmě také síťovému provozu, protože na síti je Linux jako doma. Popsány jsou tedy jak klientské přístupy k síti (řádkové i grafické utility), tak i spouštění síťových služeb na serveru. Zde autor popisuje také základy přípravy firewallu s IPtables. Vše je opět jen naznačeno a jede se dál.

Následující kapitola pak popisuje základy grafického prostředí v linuxových systémech a zabývá se konkrétně prostředími KDE a GNOME. Jsou představeny základní vlastnosti obou prostředí a informace k jejich základní konfiguraci. Opět nemůžeme vzhledem k rozsahu knihy čekat sáhodlouhé popisy. Dále následují už jen informace pro konverzi balíčků z jiných distribucí, závěr a obvyklé přílohy.

Zpracování knihy je standardní, potěšilo mě větší množství boxíků nazvaných „Z praxe“, které i v silně teoretických částech vysvětlují, jak se ke zmíněné problematice přistupuje doopravdy a jak s ní pracují jednotlivé distribuce. Autor tak na správném místě dokáže upozornit na specifika jednotlivých distribucí, výrobců nebo třeba jednotlivých aplikací.

Kniha z pochopitelných důvodů neobsahuje velké množství screenshotů, ale je příjemně doplněna o jednoduchá a návodná schémata, která doplňují text a pomáhají jeho obsah pochopit. Z celého textu je patrné, že uživatel upřednostňuje distribuci openSUSE, ze které je pochází řada příkladů a samostatné části jsou věnovány službám spojeným právě s openSUSE jako SUSE Studio, Build Service a podobně. Rovněž některé příklady se vztahují k openSUSE.

widgety

Od třísetstránkové knihy nemůžeme očekávat detailní informace ze všech zmíněných kapitol. Většina textů jen čtenáři naznačuje cestu a nechává ho zbytek informací hledat jinde. Berte proto knihu spíše jako průvodce než jako kompletní návod. Jen s touto knihou v ruce a bez dalších znalostí určitě svou vlastní distribuci nepostavíte. Pokud vám ale stačí dobře napsaný „technický scénář“ nebo se jednoduše chcete dozvědět „jak to chodí“, pak budete s knihou spokojeni.

Anketa

Máte tuto knihu? Doporučili byste ji ostatním?

Informace o knize

Název: Vytváříme vlastní distribuci Linuxu
Autor: Lukáš Jelínek
vazba: brožovaná
počet stran: 304
vydavatel: Computer Press
datum vydání: březen 2010
ISBN: 978–80–251–2433–8
Cena: 397 Kč; 16,5 eur

Našli jste v článku chybu?
Lupa.cz: Jak se prodává firma za miliardu?

Jak se prodává firma za miliardu?

Vitalia.cz: Opuncie je plod kaktusu. Pozor na trny

Opuncie je plod kaktusu. Pozor na trny

Vitalia.cz: Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Vitalia.cz: dTest odhalil ten nejlepší kečup

dTest odhalil ten nejlepší kečup

Lupa.cz: Jak levné procesory změnily svět?

Jak levné procesory změnily svět?

Lupa.cz: Aukro.cz mění majitele. Vrací se do českých rukou

Aukro.cz mění majitele. Vrací se do českých rukou

DigiZone.cz: Ginx TV: pořad o počítačových hráčích

Ginx TV: pořad o počítačových hráčích

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

DigiZone.cz: DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DigiZone.cz: Numan Two: rozhlasový přijímač s CD

Numan Two: rozhlasový přijímač s CD

Vitalia.cz: Kterou dýni můžete jíst za syrova?

Kterou dýni můžete jíst za syrova?

DigiZone.cz: Koncesionářské poplatky pro RTVS

Koncesionářské poplatky pro RTVS

Vitalia.cz: Jaký je rozdíl mezi brambůrky a chipsy?

Jaký je rozdíl mezi brambůrky a chipsy?

DigiZone.cz: Rapl: seriál, který vás smíří s ČT

Rapl: seriál, který vás smíří s ČT

Lupa.cz: Hackeři mají data z půlmiliardy účtů Yahoo

Hackeři mají data z půlmiliardy účtů Yahoo

DigiZone.cz: Funbox 4K v DVB-T2 má ostrý provoz

Funbox 4K v DVB-T2 má ostrý provoz

Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Vitalia.cz: Když všichni seli řepku, on vsadil na dýně

Když všichni seli řepku, on vsadil na dýně

Podnikatel.cz: Instalatér, malíř a elektrikář. "Vymřou"?

Instalatér, malíř a elektrikář. "Vymřou"?

Vitalia.cz: Inspekce našla nelegální sklad v SAPĚ. Zase

Inspekce našla nelegální sklad v SAPĚ. Zase