Názory k článku
Vývojáři preferují licenci GNU GPL, ale firmy se jí obávají

Me tohle nijak neprekvapuje. Darkova ekonomika (ta, kterou pouzivaji normalni lide) a trzni ekonomika (ta, kterou pouzivaji firmy) jsou navzajem neslucitelne.

Ta prvni funguje tak, ze ja ti ted pomuzu nebo neco dam, s tim, ze bych cekal, ze mi to pozdeji das zpatky; pritom se nebudeme hadat o "detaily" jako je hodnota tech darku, pokud to tedy neni az nejak prilis rozdilne. Ta druha tak, ze vsechno se musi zauctovat. Kdyz ti neco dam, chci za to hned neco zpatky, a ve stejne hodnote, na ktere se domluvime.

Obe maji sve vyhody a nevyhody. Nicmene jsou navzajem neslucitelne; krasne to vyjadruje rceni o tom, ze "pratele a business se nemaji smesovat".

GPL je udelana pro darkovou ekonomiku; zarucuje, ze pokud mi muzes vratit zpatky, musis to udelat. A to firmam takhle nevyhovuje, ale vetsine lidi to pochopitelne prijde spravedlivejsi nez BSD (protoze funguji na bazi darkove, nikoli trzni ekonomiky).

GPL nemůže dost dobře vyhovovat žádnému vývojáři, který se nechce striktně vázat jen na GPL svět - povinnost vydat moje dílo pod GPL, když použiju sebemenší GPL komponentu, vzal čert, je mi celkem jedno, jakou free licenci uživatelům udělím; ale dost mi vadí, že mi GPL brání v použití komponent pod jakoukoliv jinou licencí (použiju GPL -> celé dílo musím vydat pod GPL -> tedy i součásti musím vydat pod GPL -> jenže jak mám pod GPL vydat součást, která je pod BSD nebo MPL?).

No, ale otazka je jestli vyvijite nejakou komponentu a nebo uz cilovy produkt. To je dost podstatny rozdil, ze.

Nemyslím. Podstatné je, jestli chci (hned nebo v budoucnosti) používat komponenty (knihovny, funkce), které by případně mohly být vydány pod různými licencemi*) - pak nemohu použít GPL. Jestli dělám finální produkt nebo polotovar je úplně jedno, pro obojí platí to samé.

*) A v této souvislosti bych zdůraznil, že GPL 2 (myšleno "tvrdá" GPL 2, bez "or newer") a GPL 3 nelze použít v jednom programu, takže nestačí smířit se s tím, že "uvážu se už na věky jenom na GPL", ale musím to ještě přesněji specifikovat na "uvážu se už na věky jenom na GPL verze 2" (resp. "verze 3").

Nechapu. V programu pouziju knihovnu A pod GPL a knihovnu B pod BSD. Mam nasledujici moznosti:

1) Vydat program pod uplne libovolnou svoji licenci. Tim padem ale musim uzivatelum programu dat zdrojak s instrukcemi, ze si to maji zkompilovat a prilinkovat tam zdrojaky knihoven A a B.

2) Vydat program pod GPL licenci. Knihovna A pouziva GPL, coz je v suchu, knihovna B sice pouziva BSD, ale linkuju ji dynamicky, takze v souladu s BSD licenci pouzivam knihovnu B.

Na zaver bych jen upozornil, ze by lide meli pouzivat AGPL licenci, pokud nechteji, aby poskytovatele internetovych sluzeb mohli pouzivat jejich knihovny bez uvolneni zdrojaku webove aplikace "protoze ta preci bezi na serveru a ne na klientu, takze proc by mel uzivatel chtit zdrojaky".

v pripade 1 musite sve programy vydat pod GPL , jestlize distribujete Vas program spolu s GPL knihovnou a tan Vas programu pro svou 'normalni' funkci tu GPL knihovnu potrebuje

v propade 2 nerozumim, proc byste musel linkovat BSD knihovnu dynamicky?

No nevím, ale zrovna u GPL je dost zjevné, že hodnota těch "dárků" může být rozdílná až drasticky (typicky jedna prťavá - byť užitečná - GPL knihovna v celé rozsáhlé aplikaci).
Tvrzení, že to funguje systémem "něco ti daruji a čekal bych, že mi to později dáš zpátky", zní dost eufemisticky, protože vzbuzuje dojem, že obdarovaný má na výběr, zda ten dar nějakým způsobem oplatí, nebo ne. Ve skutečnosti je to systém "dostaneš zdarma kolo, ale když ho namontuješ na své auto, tak už to není jen tvoje auto, ale auto nás všech".
Moc se nedivím, že spíš než jako něakou dohodu o vzájemném darování některé (mnohé) firmy vnímají GPL spíše ve smyslu pořekadla "podej čertu prst a popadne tě za celou ruku".

Ale to byla cela pointa meho prispevku, ze prave ta dohoda o tom darovani neni jasne dana. Ten pohled co uvadis je prave ten pohled trzni, ktery se predevsim diva na to, co muzu dostat ja zpatky, a jestli to bude mit stejnou cenu. Kdezto ten pohled z hlediska darkove ekonomiky uvazuje tak, ze kdyz ja tobe neco dam, ty mi das taky, a dohromady z toho budeme mit vic, nez kdyz si to budeme delat kazdy sam.

Ale vzdyt GPL nic takoveho nerika. To omezeni plati jen pro dalsi distribuci. Vy se na to stale divate z pohledu trzni ekonomiky (tedy napriklad uz neuvazujete, jak ten nekdo prijde k vlastnictvi toho auta, a co si od toho slibuje). A ja na zacatku jasne rikam, ze trzni a darkovy pohled jsou neslucitelne.

"Veřejnost" u auta znamená, že když si ho půjčí někdo jiný, ty ho nemáš v tu chvíli k dispozici. U softwaru ti ale většinou nevadí, že ho může používat i někdo jiný, tudíž je tu takové sdílené řešení daleko častější a výhodnější.

Navíc GPL tě k žádnému zveřejnění nebo sdílení s cizími lidmi nezavazuje.

Výborně, už jsem to chtěl psát.

Nejlepe se to popisuje teorii her, iterovanym veznovym dilematem. "Trzni system" je rada vzdycky zradit (tj. nikomu neverit), protoze to dava urcite jiste. Naproti tomu darkovy system je nabidkou spoluprace s potencialem vetsiho zisku, ale s rizikem, ze vas ten druhy zradi.

Proto take darkova ekonomika funguje jen v malych komunitach, kde se lide znaji a lze zajistit prave opakovani veznova dilematu. Proto je v GPL take ta podminka - ta prave resi ten problem s opakovanim tim, ze explicitne zarucuje onu reciprocitu. (A vam to pripada divne jen proto, ze znate "dar" prave jen z te male komunity, kde to fungovat muze.)

Samozrejme, mysli se v tomhle konkretnim pripade, ktery modelujeme veznovym dilematem. Jde o to, ze trzni vztah se snazi vsechno okamzite zuctovat, neexistuje zde koncept vzajemne duvery, jako v darkove ekonomice (napr. mezi prateli).

Ach jo, diskuse s tebou je jako diskuse s pocitacem - nejsi schopen chapat veci v kontextu.

Je to samozrejme predpoklad toho modelu. Jde o vzajemnou duveru v to, ze mi to ten druhy oplati. Tato duvera je zalozena na biologicke povaze cloveka (kterou firmy nemaji, a proto ji samozrejme ani nemohou mit nebo chtit).

Kdyz byste si precetl uplne prvni prispevek, jasne tam pisu: "Obe maji sve vyhody a nevyhody." Takze nevim, o cem me chcete presvedcovat.

Ve firmach sice jednaji lide, ale to neznamena, ze se ty firmy tak ve vysledku take chovaji.

Uvedomujes si, ze duvera, o ktere mluvis ty, neni ta stejna, jako o ktere mluvim ja? Proste, tvoje duvera je v neco jineho (konkretne nejspis pravni ramec a penezni system, ktery tu trzni ekonomiku drzi pokupe). Ja mluvim o duvere, ze dostanes zpatky svuj dar (at uz od stejne osoby nebo od jine), na zaklade spolecenske dohody.

Ja si hlavne myslim, ze jsi ponekud naivni, kdyz si myslis, ze se firmy spolehaji na vzajemnou duveru. Chteji to mit vsechno pravne osetrene a to je prave duvod, proc jim darkova ekonomika, ktera je na duvere postavena, nevyhovuje.

To ale neznamena, ze se pokazde na potkani navzajem podrazi. V tomto pripade ta "zrada" (v terminologii veznova dilematu) ma tu formu, ze ten vztah nejde tak daleko, jak by mohl jit.

Duvera je jiste uzitecna, ale firmy se, celkem logicky, snazi maximalne vyhnout situaci, kdy se musi spolehat _jen_ na ni. Tohle je ten podstatny bod, ktery se ti snazim vysvetlit. Proto nechteji participovat v zadnem druhu darkove ekonomiky, protoze ta je postavena jen na duvere (v navratnost investice).

Precti si neco o veznove dilematu. Je to model, a "zrada" muze znamenat nejruznejsi veci. Typicky (v iterovanem dilematu) to znamena bezpecne chovani s nizsim ziskem.

A s BSD licencí se stane co? Tam to bude zase obráceně -- firma bude používat cizí práci a třeba na ní vydělávat a nebude nijak přispívat. Tudíž ona je tím parazitem. Já to vidím spíš tak, že GPL se tomu parazitismu snaží předejít tím, že usiluje o nějaký vyrovnaný oboustranný vztah, kde jsou nejen práva, ale i nějaké ty povinnosti.

Ale u BSD licencovaného softwaru už ta hodnota vůbec není nijak daná -- tam jeden vytvoří dílo a druhý ho zadarmo neomezeně využívá, aniž by cokoli musel dávat zpátky. To ta GPL licence usiluje alespoň o nějakou rovnováhu a vyrovnaný vztah, kdy nejen bereš, ale i dáváš (i když ne vždy -- ale častěji než u BSD -- je to víc "něco za něco" než "něco zadarmo").

Ano, ale jak rikam, firmy nepreferuji BSD proto, ze chteji participovat na darkove ekonomice, ale proto, ze z toho chteji ziskat neco navic. Je jasne, ze BSD je vice "darkova", ale take mene funkcni prave v pripade, kdy neplati ta podminka, ze se ucastnici mohou nejakou socialni konvenci donutit, aby to darovani oplaceli.

Myslim, ze jsi nepochopil smysl napsaneho textu - prave proto, ze tam ta socialni konvence chybi (resp. chybi moznost ji vymahat hrozbou exkomunikace), opira se GPL o pravo.

To s tym autom je velmi nepresne prirovnanie a tusim zmiatlo viacerych diskutujucich.

Realne by to vyzeralo inak:
Dostanes koleso aj s navodom na jeho vyrobu a mozes si ho zadarmo namontovat na svoje auto. Auto zostava nadalej 100% tvoje. Mozes si ho aj dalej vylepsovat podla svojej chuti a uplne bez obmedzeni.
Ak by si chcel auto predat alebo darovat dalej, mozes tak urobit podla lubovole, ale musis pribalit aj navod na vyrobu kolesa a navod na vyrobu zvysku auta, aby si aj ostani mohli prisposobovat svoje auta podla tvojho navodu...

To zrovna nemusi byt vzdy mozne. Pokud dotycna knihovna vyuziva nejake dalsi knihovny, tak pak je treba do dohody zatahnout i autory te podknihvny a pokud jde o popularni knihovnu (at uz ta knihovna nebo podknihovna) se stovkami prispevovatelu z celeho sveta tak je to mission impossible ...

A vy jste opravdu přesvědčen, že to je opravdu možné? Odkud víte, že "autor" je jediným autorem a že vás ostatní autoři právně nenapadnou? I když v tomto případě máte aspoň smlouvu a můžete se hájit na údajném autorovi, když použijete GPL tak jak je obvyklé, tak nemáte v rukách nic.

=> mate zajem vykradat praci jinych, ale svoji praci poskytovat nechcete a prave proto kazdej normalni clovek kdyz neco dela, tak pod GPL - aby takvyhle parazity nezivil.

+1

Docela mne fascinuje, jak se tu někteří pohoršují, že nad GPL softwarem, že si po nich dovoluje něco chtít (požadavek šířit zdrojáky, když šíří binárky) a oni by rádi měli všechno zadarmo a bez jakékoli byť hypotetické možnosti, že by museli také něco dávat, ne jenom brát z cizího.
Někdo holt pořád žije v komunismu a myslí si, že má nárok na výsledky cizí práce, aniž by se musel jakkoli zapojit nebo poskytnout nějakou protihodnotu.
Podobně se někteří lidé pohoršují nad tím, že by museli platit za proprietární/ko­merční software -- tak ho jednoduše kradou a myslí si, jak je to bezva.
Je to prostě verbež a parazitismus, nemá cenu se s nimi rozčilovat.

Tohle je pekny blabol, spravne je to tak, ze ja ti dam kolo a kdyz ty postavis auto, tak ja chci vedet jak to auto funguje. Na tom ze to je tvoje auto se vubec nic nemeni. Navic, chci vedet jak to auto funguje POUZE a VYHRADNE v pripade, ze to auto hodlas poskytovat dal, pokud si ho nechas pro sebe, tak po tobe nechci nic.

A ty si samozrejme muzes svobodne vybrat, jestli pouzijes moje kolo zadarmo nebo cisi kolo za penize. Jenze firmy by chtely prevazne pouzivat kola zadarmo a nerikat, jak funguje auto.

To je všechno hrozně hezký, akorátže auta se narozdíl od SW nedají kopírovat...

Takže požadavek není "říct, jak auto funguje", ale umožnit každému moje auto kopírovat a zdarma distribuovat, čímž mi efektivně znemožní auto jako takové prodávat.

(BTW mě by zajímalo, jak se živí lidé s vašimi názory. Že by rodiče?)

Vy z pozice autora GPL nemáte nárok ani na suchý z nosu, i když já použiju váš GPL SW a budu ho distribuovat dál.

Uhodil jsi hřebíček na hlavičku -- chtějí otevřený software zadarmo a nemít žádné povinnosti.
Ono je to celkem pochopitelné, každý se snaží hledat nejsnazší cestu, optimalizovat, zkoušet, co mu kdo dá... to mi nijak nepohoršuje --
spíš mi vadí tihle falešní moralizátoři, kteří kydají v diskusích proti GPL a proti cizí práci,
kterou pro ně někdo udělal prakticky zadarmo oni ji můžou s minimální protislužbou využívat --
ale oni se stejně tváří ukřivděně, že po nich chce i tohle málo (dodržovat licenci).
Přitom sami obvykle nic nevytvořili, nebo je to taková hrůza, že se stydí ukázat zdrojáky světu.
Jednoduše chtějí používat výsledky cizí práce (pod nějakou ne-copyleftovou licencí) a přitom sami nechtějí sdílet výsldedky své práce.
Ať si to klidně dělají, když je někdo dostatečně naivní a bude pro ně ten software psát a šetřit jim práci -- ale já to podporovat nehodlám.

"ale oni se stejně tváří ukřivděně, že po nich chce i tohle málo (dodržovat licenci)."
Ne vždy to je zrovna málo - viz případy knihovniček ve velkém softu. Pak se už někdy vyplatí si to napsat sám. Nebo v lepším případě zaplatit, pokud autor nabízí duální licenci. (Jsem z těch, kteří si uvědomují, že je to regulérní právo.)

Ale někdy může být GPL na překážku i v hobby projektech apod. - nekompatibilita s jinou licencí.

Samozřejmě, je právo autora SW použít GPL nebo AGPL (a třeba i bez duálního licencování). Stejně jako je jeho právo ten software nepublikovat a je taky moje právo ten software ignorovat. GPL je v některých případech prostě přemrštěná cena a na tu lidi nadávali odjakživa.

Ale o tom to preci je, nikdo vam nebrani si to napsat ve vlastni rezii, jenze tu se resi, ze firma by chtela tu "knihovnicku" (na ktery nekdo mozna stravil par tisic hodin prace) pouzivat (protoze tech par tisic hodin je par stovek tisic/milionu Kc), ale nechce za to dat vubec nic.

BTW: Neznam zadny SW ktery by se z 90% neskladal z knihoven tretich stran. At uz napsanych na zakazku/koupenych nebo ukradenych.

Ostatne, prave premyslim o tom, ze bych na zaklade GPL dokopal jednoho dodavatele ke sdeleni zdrojaku od jejich "upraveneho" kernelu, ktery mi dela load 15 kdyz to nic nedela.

2martin: Zivim se dost dobre na to, abych si narozdil od tebe moh dovolit internet.

Zivim se dost dobre

Já vím. Parazitování na GPL SW a kážeš tu o morálce. Kolik pak jsi toho už vrátil komunitě, co?

na to, abych si narozdil od tebe moh dovolit internet.

zatímco já mám poštovní holuby. Gratuluji k titulu "trouba dne".

martin (neregistrovaný) ---.net.upcbroad­band.cz

Pred postovnim holubem vyhrava tak o brko v rychlosti a prohrava na cely care ve spolehlivosti.

No vidíte. Kdybyste rozuměl aspoň trochu podnikové ekonomice a měl trochu víc technických zkušeností, tak by vás tahle hloupá poznámka ani nenapadla.

2martin: No vidíte. Kdybyste rozuměl aspoň trochu podnikové ekonomice a měl trochu víc technických zkušeností, tak nemachrujete.

Myslim, ze nerozumite tomu pojmu. Viz napriklad http://en.wikipedia.org/wiki/Gift_economy. Je to zcela legitimni, existujici koncept, nic co jsem si vycucal z prstu.

OK, jestli opravdu vis, co "darkova ekonomika" znamena, pak ti proste odpovim, ze si to ty firmy klidne mohou zavest, ale musi zacit u sebe. Je to z velke casti socialni konvence. (Krome toho, rekl bych, ze to nektere firmy a pro nektere zamestnance castecne zavadeji. Napr. u nas ve firme mame napoje zdarma.)

nikdy mně nepřestane udivovat, kolik je tady skrytých socialistů a komunistů.
Možná je to tím, že většina jsou mlaďasové, co si prostě ještě nevydělávají.
Až budete každý den makat, tak poznáte, že socializmus prostě nefunguje...

To si nemyslim, v male komunite, ze ktere muzete snadno exkomunikovat, komunismus funguje. Alespon tedy podle toho, co vidim na sobe. Pokud by firmy zacaly emulovat stejne chovani (vice mensich firem, spolecne zajmy), tak by to mozna taky slo.

A duvera pak skutecne ziska na cene, firmy i lide si ji zacnou hlidat a jednoho dne se mozna stane platidlem. ;]

v male komunite, ze ktere muzete snadno exkomunikovat, komunismus funguje.

Jo kibucy. Kde je jim dnes konec. Ať už se to někomu líbí nebo ne soukromé vlastnictví zatím několik desítek tisíc let vyhrává a nevypadá to, že by se to mělo v dohledné době změnit.

Kam na tohle chodíte? Dějiny naruby? Rozpor s evoluční teorií a přirozeným výběrem? No, užívejte si to.

Jaky rozpor s evolucni teorii?

http://en.wikipedia.org/wiki/The_Evolution_of_Cooperation

Co se trochu dovzdelat?

Zkuste si přečíst třeba tohle: Jak se dělá evoluce : od sobeckého genu k rozmanitosti života

Proc bych to mel cist? Ja prece nejsem ten z nas dvou, kdo tvrdi, ze spoluprace je v rozporu s evoluci, a ze vsechno na svete je jen soutez.

WTF? To jsou perly. Jedna za druhou.

Prave tie spominane knihy hovoria o tom, ze vsetko je len sutaz o prezitie "sebeckych" genov a vsetko ostatne, aj pripadna spolupraca je tomuto ucelu podriadene. Tiez tie knihy odporucam, resp. vsetko od Dawkinsa.

Myslím že právě to se vám snaží říct.
Problém tržní ekonomiky je právě to lpění na naprosté "spravedlnosti", dostaneš to co sis vydělal a ani o halíř víc. Pak právě nastávyjí ty situace, kdy jsou lidi, jsou stroje, jsou suroviny ale všechno to stojí, protože není čím by si vzájemně zaplatili. Nebo třeba při prodeji nemovitostí, kdy si chce někdo koupit dům, ale nemůže dokud neprodá ten starý, na kterého má sice kupce ale ten si ho nemůže koupit dokud neprodá ten svůj...

To není problém tržní ekonomiky, ale některých jedinců, kteří si libují ve vytváření takových teorií odtržených od reality.

dostaneš to co sis vydělal a ani o halíř víc

Přidáno by holoubkové chtěli. O tom to je. Bonusy už nestačí. :-)

Blábolíte. Tak přesně trh funguje. Když si vyděláš padesát tisíc, smíš spotřebovat jen výrobky za padesát tisíc. Nevím jak jsi přišel že to je někdy jinak. A ty útoky ad hominem si pro příště odpusť.

člověče vy jste buď úplně mimo nebo jste troll. Nehodlám s vámi ztrácet čas, možná pokud se vrátíte střízlivý.

Problem je, ze jaksi ta "soutez sobeckych genu" zpusobila, ze vetsina lidi sobecka neni (tedy prinejmensim podle ekonomicke definice racionality) - viz ultimatum game.

Tohle je proste urcity "darwinisticky redukcionismus". Nikde neni napsano, ze soutez genu musi vest nutne na to, ze lide soutezi vzdy za vsech okolnosti mezi sebou. Je to asi podobna hloupost, jako tvrdit, ze evoluce samotna odporuje 2. vete termodynamicke (tedy ze se systemy nemohou samoorganizovat).

Pokud dochazite k takovemu zaveru na zaklade uvedene knihy, pak jste to vy, kdo ji spatne pochopil, a nebo ta kniha vysvetluje evoluci spatne.

Pokud se se mnou chcete dal prit, vysvetlete chovani vetsiny lidi v ultimatum game v terminech "neustale souteze lidi" (jak to tvrdi na zacatku martin), a nikoli jako soutez genu (to totiz jasne, ale logicky to neplyne).

ze vetsina lidi sobecka neni

Jistě, že většina sobecká je (dokonce ve vašem modelovém případě jsou sobečtí všichni). Díky tomu totiž vůbec jedna strana přichází s nabídkou a druhá strana je ochotná o nabídce uvažovat. Obě strany tak konají pro _svůj_ prospěch nikoli pro prospěch toho druhého.

Snažte se rozlišovat spravedlnost a sobectví.

ze lide soutezi vzdy za vsech okolnosti mezi sebou

Že se tak děje vždy a za všech okolností tady nikdo netvrdil. Nemusíte slovíčkařit.

"Že se tak děje vždy a za všech okolností tady nikdo netvrdil. Nemusíte slovíčkařit."

Jak to? Vy odmitate pripustit, ze nekdy je motorem i spoluprace:

"Ale jsou to oni, co odmítají, že motorem je soutěž/souboj v nejrůznějších podobách."

Pokud to prestanete tvrdit, pak se vam rozpadne vase argumentace, proc nefunguje komunismus. Nebo proc nefunguje darkova ekonomika. Tam to totiz take muze byt k vzajemnemu prospechu (a navic do toho jeste vstupuje faktor toho, co mame vrozene).

I v komunismu muzete mit sexualni vyber. Jen bude probihat jinym zpusobem.

Vy odmitate pripustit, ze nekdy je motorem i spoluprace

Jak může být motorem spolupráce? Oprosťme se od manažerských klišé. I v týmu jde lidem o osobní prospěch. Týmová spolupráce je jen nástroj jak tento osobní prospěch maximalizovat. Pokud by člen týmu zhoršil svoje postavení spoluprací, tak spolupracovat jednoduše nebude. Snad nechcete tvrdit opak.

Je to opět prospěch, co udává tomu systému dynamiku.

To jsou takove semanticke hry. Stejne dobre bychom mohli rict, ze motorem vseho je snaha castic dosahnout stavu s nejnizsi energii. Z toho ovsem jeste nevyplyva, ze zivot neni mozny nebo ze spoluprace neni mozna.

I v komunismu muzete mit sexualni vyber. Jen bude probihat jinym zpusobem.

Ano. Jak se říká, papír snese všechno. Problém je, že takového vykonstuované stavy systému nejsou stabilní. A praxe to dokazuje.

Vsechno, co clovek postavi je take vykonstruovany stav fyzikalniho systemu, v kterem zijeme, a take to neni stabilni. Ma snad proto smysl se o to vubec nepokouset, nebo to povazovat za spatne? Tohle co rikate je "naturalistic fallacy" a "appeal to tradition" jak vysite (no, asi by se pro to hodila samostatna kategorie, ale to na veci, ze je to logicky omyl, nic nemeni).

Asi nema smysl se dal prit. Jen bych rad, kdybyste si uvedomil, ze experimentalne dokazat nemoznost neceho neni mozne. To se da snad dokazat jedine pomoci matematicke dedukce z axiomu (a to u komunismu zatim nikdo nepredvedl).

Vsechno, co clovek postavi je take vykonstruovany stav fyzikalniho systemu, v kterem zijeme, a take to neni stabilni.

Jak je konkurenční boj vykonstruovaný? Jak je nestabilní? Nestabilní a statické jsou/byly ty systémy, kde konkurence chyběla díky shora stanoveným direktivám (státním např.).

Jen bych rad, kdybyste si uvedomil, ze experimentalne dokazat nemoznost neceho neni mozne.

Tak to obecně možné je projitím celého stavového prostoru. Ale je mi jasné, že v daném kontextu ten prostor není zrovna malý. Každopádně s každým negativním pokusem se pravděpodobnost na existenci řešení snižuje. Používal jsem ty příklady jen jako doplnění a podporu mých tvrzení.

"Jak je konkurenční boj vykonstruovaný?"

Spatne ctete. Tvrdim, ze stabilita nebo prirozenost systemu nema s moznosti jeho existence nebo zda je ten ci onen system zadouci zavest nic spolecneho.

"Jak je nestabilní? Nestabilní a statické jsou/byly ty systémy, kde konkurence chyběla díky shora stanoveným direktivám (státním např.).

A nevyvraci uz samotna existence systemu, kde konkurence chybela, vase tvrzeni, ze konkurence je vzdy a vsude?

O te nestabilite a staticnosti tech direktivnich systemu bych se tedy hadal. Mnoho autokratickych spolecnosti zde bylo historicky mnohem dele, nez spolecnosti trzni.

A konecne, komunismus nijak nevylucuje konkurenci. Jednak takove navrhy existuji, a i treba OSS je takovy priklad.

"Každopádně s každým negativním pokusem se pravděpodobnost na existenci řešení snižuje."

A naopak, s pozitivnim pokusem se zvysuje. Ze ty pozitivni pokusy neznate je vas problem.

Stanislav Mihulka? Jestli je to ten známý pavědec tak se čtením nezdržujte a radši si najdete něco seriózního.

No to tedy není zrovna nejlepší odkaz. Hned v první větě je daný systém popsán slovy "no formal quid pro quo exists", což myslím vyjadřuje dost jednoznačně, že GPL do téhle kategorie ani náhodou nespadá, protože na principu "quid pro quo" přímo stojí.

No, jak se to vezme. GPL sice stoji na "quid pro quo", ale uz prilis neresi, kolik toho musite vratit a zda vubec neco (spis rika, ze musite vratit, pokud chcete z darku nejak profitovat). V tom clanku jsou i jine takove priklady - lze treba fakt, ze je neco jako nabozensky prikaz, povazovat za "no formal quid pro quo"? V kazde darkove ekonomice je to vraceni minimalne spolecenska konvence.

Fundamentalne, podle me, duvod proc se firmy vyhybaji GPL je, ze proste darkovou ekonomiku nechteji. A neni to patrne tim, ze by prijimali darkovou ekonomiku zalozenou na BSD licenci a odmitali darkovou zalozenou na GPL, protoze k tomu neni zadny duvod (pokud totiz planujete vracet, pak vam to GPL bude vyhovovat vic, protoze nuti ostatni, aby vraceli; jenze firmy ve vetsine pripadu nechteji vracet nic nebo podstatne mene).

Ano, je pravda, ze teoreticky to tak neni, ale prakticky (z hlediska prodejce komercniho SW) ano. Je to videt z toho, ze komercni SW je z 99% uzavreny.

Proč by se nehodil? I v naší firmě používáme víc GPL softwaru než proprietárního shitu.

To cilem GPL vubec neni, to je jen jednou ze zakladnich podminek. Cilem GPL je, aby kazdy mohl s tim SW nakladat dle libosti a podminky jsou upraveny tak, aby se nemohlo stat, ze se retez nekde prerusi => GPL je "nakazliva".

Tudiz pokud chcete GPL jen pouzivat, nemusite vubec nic, pokud jej ale chcete posilat dal, tak jste povinen vsem dalsim poskytnou stejna prava, jako mate vy. A aby ta prava meli, musite logicky dodat i zdrojaky sve casti aplikace.

No a k te statistice jste dosel jak? Btw. to ze se placeny software nekoncipuje jako open source, je docela logicke. Kdyz pouziti vaseho softu pod open source licenci spoplatnite, ziskate z obou konceptu (open source i close source) to nejhorsi. Neudrizte si know how a neziskate spolupracujici komunitu.

Nicmene ja chapu komercni SW jako takovy, na nemz mohou jeho tvurci zbohatnout. A zde mame opravdu velke mnozstvi takovych SW, ktere toto splnuji. A o tom jak jsou zastoupeny v nasazeni neni vubec snadne odhadnout (domnivam se ze drtiva vetsina softu na spojovacich prvku je postavena nad OSS i softu co bezi na sitovych serverech).

Mno a pokud hodlate ten pomer pomerovat mnozstvim zaplacenych penez za ten software, tak tam je to taky sporne. Kdyz kupujete Red Hat kupujete k nemu podporu, kdyz kupujete JBoss kupujete k nemu podporu a nikoli sw jako takovy. Spocitat rozlozeni zisku fakt neni jednoduche.

> ... proti filosofii OSS, kterou já osobně chápu jako filosofii svobody, ne čehokoli zdarma. GPL má garantovat, že mi zůstane svoboda kouknout se na zdrojáky toho, co používám, všechno ostatní jsou druhotné efekty.

Mrzí mne, že komunita svobodného software je tak slabá. Pracujeme velmi tvrdě (fsf a fsfe) na tom, aby si lidé uvědomovali, že svobodný software je tu pro to, aby zajistil svobodu pro každého v oblasti virtuálního - softwarového - světa. Neboli budujeme, jak náš ředitel rád říkává, "nový kontinent".
Proč ale reaguji na výše uvedenou citaci? Ve Vašem výroku je vidět ten smutný paradox toho, že používání termínu "Open Source" začlo proto, aby se lidé, kteří chtějí používat a vyvíjet svobodný software nemuseli zabývát otázkou svobody a namísto toho se mohli věnovat jiným - pro ně důležitějším - věcem jako je výkon, spolehlivost, kvalita a podobně. Bohužel jim - a většině ostatních - ale nyní uniká to podstatné; že by si měli vážit vlastní svobody a tu si hájit.
Pokud si toto uvědomujete, používejte prosím termín svobodný software. Přispějete tím komunitě a bude vždy jasné, že to, co máte na mysli, je především svoboda.

Totéž je problém celé této diskuse. Zabývá se povětšinou ekonomickými dopady licencí na jednotlivce či firmy. Kdyby se lidé tolik neoháněli po majetku a moci, určitě by se nám všem žilo mnohem lépe. A diskutovat o ideologích jako komunismus a jiných nedává valného smyslu, o to tu totiž vůbec nejde. Svobodný software v _první_ řadě respektuje vlastnictví každého jednotlivce jako jeho základní svobodu - svobody číslo nula a jedna.

Mrzí mne také, že tento populární server používá téměř výhradně termín "Open Source" namísto termínu svobodný software, čímž naší komunitě příliš nepomáhá.

Díky za reakci, ale popravdě řečeno jsem úplně nepochopil, jestli mi oponujete a z jakého důvodů, nebo co jste vlastně chtěl říct :)

Zdá se mi, že jste chtěl naznačit, že OSS umožňuje *víc* než jen kouknout se na zdroják - umožňuje "svobodně" užívat moderní technologie - tj. komunikovat, koukat se na filmy, pracovat atd. bez vlivu "těch zlých korporací".

Ok, beru, ale popravdě řečeno mě to až tak nezajímá, protože bez vlivu "těch zlých korporací" si (doslova) ani neutřu zadek - žádný free toaletní papír jsem zatím nenašel a ani moc netoužím po tom, aby existoval.

Co mě osobně zajímá víc, je právě ten zdroják...

> ... jestli mi oponujete a z jakého důvodů, nebo co jste vlastně chtěl říct :)

Musí být vždy příspěvěk oponující? I když to většinou tak nevypadá, nemusí být diskuse vždy ``hádka''.
Zkusím to tedy podat více polopaticky. Smyslem svobodného software je, jak vypovídá název, svoboda. Myslím, že není podstatné, kdo nás chce této svobody zbavit, zda ``ty zlé korporace'', vláda nebo někdo jiný. A ano, souhlasím, svobodně užívat moderní technologie, ale také svobodně se vyjadřovat, mít svobodný přístup k informacím, mít svobodný trh, obchod aj. Toto všechno může software ovlivnit. Příkladem může být Internet.

U toaletního papíru jsem se pobavil, dobrá narážka, jenom vedle. Fyzické objekty, jak víme, jsou něco jiného, než autorská díla.
Tuším, že budete kontrovat tím, že je to propojeno přes ``ty zlé korporace''. Rovnou odpovím, že si to nemyslím.

Co nás zajímá, je svoboda.

Přijde mi to (oba Tvoje příspěvky) takové neurčité a možná až příliš abstraktní. Kdybys to nahradil slovy "Myslíme to dobře.", měl bych z toho zhruba stejně.

Co se týče svobody, přijde mi například mnohem důležitější, aby služby byly otevřené ve smyslu server2server (jako Jabber), než aby měly otevřené protokoly a/nebo klienty (jako Facebook, který mimochodem jede taky na XMPP). Někde jsem poznamenal, že služba mi může klidně nabídnout a nutit používat výhradně uzavřeného klienta komunikujícího uzavřeným protokolem, pokud bude otevřená ve smyslu server2server. (Samozřejmě, musí mi ten klient vyhovovat a musí být dostupný pro všechny platformy, pro které potřebuji.) Toto bych akceptoval spíše než model Facebooku, kde je otevřený protokol, možná jsou nějací otevření (no dobře, "svobodní") klienti, ale služba jako taková je striktně uzavřená.

"U toaletního papíru jsem se pobavil, dobrá narážka, jenom vedle."
Skoro by se chtělo říct "mimo mísu" ;-)

>> Kdybys to nahradil slovy "Myslíme to dobře.", měl bych z toho zhruba stejně.

Mám z toho podobný pocit. A kromě něj tam ještě někde v pozadí slyším takovýten klasický RMSovský podtón "přinášíme světlou budoucnost", který je ještě docela milý u stárnoucího hipíka, ale u mladších lidí už mě z toho spíš trochu zamrazí...

>> Musí být vždy příspěvěk oponující?

Nemusí, ale je imho fajn, když poznám, jestli je nebo není :)

>> Smyslem svobodného software je, jak vypovídá název, svoboda.

To je jeden z nejsubjektivnějších pojmů, jaký vůbec znám, takže bez nějakého pořádného zadefinování je víceméně nic neříkající.

Slyšel jsem o některých lidech říkat, že si uchovali "vnitřní svobodu" i v lágru a slyšel jsem o lidech, kteří mohli mít všechno, co chtěli a přesto neměli pocit svobody...

Těžko říct, jakou "svobodu" mi FS vlastně podle vás nabízí...

uniká to podstatné; že by si měli vážit vlastní svobody a tu si hájit.

To opravdu chápete GPL špatně. GPL je o svobodě SW nikoli svobodě uživatele!

Kdyby se lidé tolik neoháněli po majetku a moci, určitě by se nám všem žilo mnohem lépe.

:-D a to říkáte, že tu nejde o ideologie?

Svobodný software v _první_ řadě respektuje vlastnictví každého jednotlivce jako jeho základní svobodu - svobody číslo nula a jedna.

To je opravdu nesmysl. Svobodný software rozhodně není slučitelný s osobním vlastnictvím. Je jeho pravý opak - copyleft.

Není čemu se divit, že komunita svobodného sw je slabá. Zosobnění SW přidělením svobody je totiž dost matoucí.

Raději přidám odkaz na vysvětlení pojmu copyleft. Copyleft není ani v rozporu s copyrightem, ani se soukromým vlastnictvím... ale co bych se namáhal, přečtěte si ten odkazovaný text.

Ten článek je opravdu mimo.

Pro začátek bych doporučil něco elementárnějšího http://cs.wikipedia.org/wiki/Vlastnictv%C3%AD

Můžeme pokračovat právními rozbory ukazující na komplikace aplikace copyleftu v našem právní systému.

Pak tu je třeba citace RMS: "Copyleft" is a pun on copyright, meaning to reverse the exclusive nature of copyrights by giving away (i.e., licensing) the copyright rights. To, že platnost smluv musíte podřídit platnému právnímu systému tj. copyrightu nic nemění na tom, že smysl je opačný.

V neposlední řadě je poučné si všimnout, jak se definice v čase měnily (někdo by řekl vyvíjely). Dost to připomíná např. vývoj výkladu(překladu) Bible.

Atd. atd. Ale co bych se i já namáhal.

S tím vracením bych až tak nesouhlasil. Budeme se teď bavit o situaci, kdy na něco použiju v produktu, který budu dále distribuovat (jinak by mohla být virálnost GPL poněkud mimo hru a nebylo by moc co řešit - výjimku by tvořila snad jen AGPL):
* Pokud ten produkt trošku upravím a dále distribuuji, zcela chápu, že se po mě chce, abych dále distribuoval i zdrojové kódy. Nebo (v některých případech - duální licencování) místo zveřejňování zdrojových kódů mohu původnímu autorovi zaplatit, což je taky pochopitelné - vždyť on se významnou mírou podílel na tom, z čeho mám zisk.
* Pokud použiju malou komponentu v rozsáhlém díle, může se nutnost otevření celého díla zdát trošku zvláštní.
* Pokud ale jde o něco, z čeho mám zisk (obvyklý důvod proti otevírání zdrojáků*) a autor nabízí duální licencování (nutná podmínka), pak může být řešení celkem snadné - vpodstatě dát autorovi té komponenty část svého zisku. To je taky pochopitelné, když ten druhý se podílí na mém zisku.
* Mohu také narazit na nekompatibilitu licencí. Budu chtít použít pár knihoven pod Apache license, nějaká knihovna pod LGPL a nějaká pod EPL. A pak tam budu chtít přidal nějakou knihovnu pod GPL. Pokud jde o software, na kterém si nevydělávám, může to být problém i v případě existence duálního licencování.

*) Někdy se OSS může hodit i v komerčním světě, ale ne vždy.

Nejak nerozumim, v cem se mnou nesouhlasis. To co popisujes jsou uz konkretni problemy a reseni vyplyvajici IMHO z nekompatibility tech dvou svetu (darkove a trzni ekonomiky).

Ale to je asi trochu zavadejici - darkova ekonomika nema s dobrovolnosti co delat. Pokud existuje spolecenska konvence, ze se dary oplaci, pak to zkratka neni uplne dobrovolne. A nic na tom nemeni fakt, ze to drtiva vetsina lidi povazuje za spravne.

Pro radu lidi v ramci komunity GPL konvence skutecne je, protoze nemaji s dodrzenim tech podminek problem. Z jejich hlediska to IMHO gift economy tedy je.

Pokud v ni chce participovat nekdo jiny, kdo tu konvenci neuznava, maji tam pro nej to pravni usporadani, ktere zarucuje, ze participace takovych akteru bude mit stejne podminky jako pro ty, co tu konvenci uznavaji.

Podle me, firmy toto nechteji akceptovat, protoze jim zkratka tyto podminky (ktere jsou forma gift economy) nevyhovuji. Prijde mi divne, ze to na zaklade tohoto hodnotis, jako kdyby to gift economy nebyla.

Je to asi podobne absurdni, jako kdybychom komunistickou spolecnost (bez soukromeho vlastnictvi, pokud by takova skutecne existovala) za ni nepovazovali jen proto, ze vzhledem ven (treba v zahranicnim obchodu) se chova naprosto trzne.

U malych knihovnicek pak muze byt dobrou licenci LGPL, aneb neco mezi. Kdo knihovnicku pouzije, musi se podelit o pripadna vylepseni te knihovnicky, ale nemusi otevirat cely program.

To jsou vesměs rozumné myšlenky a nepřijde mi to nějak jako argumenty proti GPL.

Ad "Pokud použiju malou komponentu v rozsáhlém díle, může se nutnost otevření celého díla zdát trošku zvláštní."

Nevím, jak definovat "malé" a "velké" komponenty, dost dobře to nejde (ani počtem řádků, ani významem). Navíc software může stavět na mnoha "malých" knihovnách, které jsou samy o sobě malicherné, ale v součtu stojí za úspěchem a vůbec existencí toho softwaru, který je využívá.

Důležité ale je, že tu funguje samoregulační mechanismus -- když je ta komponenta dostatečně významná, tak se jí přizpůsobím v licenci (případně zaplatím), a když není, tak si tu část kódu napíšu sám, nebo se porozhlédnu jinde. Není tedy potřeba definovat malé a velké, systém funguje sám od sebe. Není v tom vůbec žádný problém*

*) problém v tom může vidět leda ten, kdo si připadá ošizen, že nemůže použít GPL knihovnu ve svém uzavřeném programu. Ale tady je potřeba připomenout, že autor GPL softwaru nemá vůbec žádnou povinnost ten software vytvářet a ten druhý autor na něj nemá žádný nárok -- tudíž si ani nemůže připadat ošizen, ukřivděn.

Ano, je to právě společenská konvence. Ovšem jak byste se díval na firmu, která používá GPL software a porušuje pravidla této licence s tím, že se jen chová "nekonvenčně"? Pokud by toto bylo možné, pak by GPL prakticky nebyla ničím více než apelem na společenskou odpovědnost uživatele.

No ale to, ze je to jen konvence, neznamena, ze nejsou sankce za jeji poruseni. Naopak, v uzavrenych spolecnostech (v kterych se darkova ekonomika vyskytuje spis) hrozi pri poruseni konvence vylouceni.

V nasi spolecnosti nam tohle nehrozi (nastesti), tak to musime resit pomoci prava. GPL to IMHO tak dela.

"Pokud vydám svůj program pod GPL, tak ho vlastně předám komunitě a už ho nemůžu použít libovolně a ztrácím nad ním kontrolu."

Jak to? Vzdyt GPL vas v nicem takovem neomezuje.. To nad cim ztracite kontrolu jsou jen zmeny, ktere udelal nekdo jiny.

O tom mluvím. I třeba jednořádkovou změnu už nesmím použít a opravovat to znovu je ztráta času. Kromě toho bych to musel napsat jinak a to nejlíp bez toho abych se na ty cizí patche podíval. Navíc i ty moje změny aplikované na cizí změny použít nemůžu.

'jednoradkova zmena'

ne, musi toho byt vice, pravidlem je, (dekujeme za to panu Schillingovi, ze to s FSF vysvetlil), ze zmena , ktera odpovida 'citaci' (ca. 7 radek) je jeste porad tak minimalni, ze se to nepocita jako zmena dila.

Ad "Mě jako vývojářovi daleko víc vyhovuje BSD knihovna..."

Tenhle pohled chápu. Je to asi jako když přijdu do obchodu a tam bude bedna jablek zdarma a vedle bude bedna úplně stejných jablek a ty budou za peníze. Samozřejmě dám přednost těm zadarmo.

Ale tohle je subjektivní pohled toho, kdo bere. Jsou ale i dva jiné pohledy:

1) jinak se na to budu dívat jako pěstitel jablek -- asi nebudu chtít jen dělat ostatním radost, ale budu za to chtít i něco zpátky

2) objektivnější, nezaujatý pohled shora -- aneb který přístup je dlouhodobě udržitelný?

Není to tak jednoznačné - uvedu příklad: Dám přednost BSD knihovně a pak jim poskytnu svoje úpravy. GPL knihovnu upravovat nebudu, protože ji nepoužívám.

Mluvil jsem o svém kódu, takže bedna zadarmo nesedí. Mě nevadí, že ten kód může někdo jiný vzít a uzavřít. Mě vadí, když to s tím "svým" kódem nemůžu udělat já.
Navíc ani není problém s uzavřením, ale i třeba s použitím části kódu v jiném projektu. GPL nedává svobodu vývojářům, ale uživatelům. Dlouhodobě udržitelné přístupy jsou IMHO oba. Já největší výhodu OSS vidím ve vylepšení vývojového procesu (sdílení kódu, testování, učení se od ostatních) a ne v tom že je něco svobodné nebo zadarmo.

Ad "Mluvil jsem o svém kódu, takže bedna zadarmo nesedí."

Sedí -- vzít si placená jablka znamenají závazek (uhradit jejich cenu), použít GPL software znamená taky jistý závazek (zejména šířit zdrojáky, když šíříš binárky).

Ad "Mě nevadí, že ten kód může někdo jiný vzít a uzavřít. Mě vadí, když to s tím "svým" kódem nemůžu udělat já."

Jinými slovy: nechceš za ta jablka platit -- nechceš přijmout svůj díl dohody (něco za něco).

nechceš přijmout svůj díl dohody (něco za něco)

To je demagogie. Odepřením podmínek žádná dohoda nevzniká. Přesnější je "požadovaná cena je příliš vysoká tj. nabídka se mi nelíbí"

Nechceš přijmout svůj díl dohody -- nechceš přijmout dohodu jako takovou (vyloučíme možnost, že bys byl nepoctivý a vzal si zdrojáky a porušoval licenci).

Považovat cenu za vysokou nebo nabídku za nevýhodnou samozřejmě můžeš, tohle právo ti nikdo nebere -- je to jako ve fyzickém světě, kde si taky spoustu (většinu) věcí nikdy nekoupíš, protože na ně nemáš nebo se ti za ně nechce tolik dávat. Na tom snad není nic špatného, ne?

Dohoda vznikne oboustranným odsouhlasením podmínek. Tvrzení "nepřijmout svuj díl dohody" obecně evokuje porušení dohodnutých podmínek.

K tomu: "Mě vadí, když to s tím "svým" kódem nemůžu udělat já."

To ale vůbec není pravda - se svým kódem si pořád můžeš dělat, co chceš, nikdo ti ho nebere. U toho cizího kódu musíš dodržovat licenci.

Když se rozhodneš vlastní kód uzavřít*, jednoduše přepíšeš ty cizí části - celek pak bude jen tvůj a můžeš si ho vydat pod libovolnou licencí. Ano, přepsat program je nějaká práce, ale když už znáš ten výsledek, ke kterému se máš dopracovat, není to tak hrozné. Hlavně nezapomínej na to, že použít cizí kód není nevratná operace - a po celou dobu (před uzavřením/přep­sáním), kdy jsi ten cizí svobodný kód používal, ti tento pomáhal -- díky tomu GPL kódu jsi třeba získal větší tržní podíl nebo měl tvůj projekt výrazně rychlejší start. Je to asi jako kdyby ti někdo půjčil půl milionu** a ty jsi s nimi několik let podnikal - taky by ti to hodně pomohlo, a pak bys je vrátil (přepsal cizí kód). A nebo je vůbec vracet nemusíš, prostě toho investora přijmeš coby akcionáře, partnera. Celý open source je tak trochu jako jedna obrovská firma -- velmi volnými vztahy a strukturou.

*) i když moc nechápu, proč bys to dělal.

**) nebo spíš mnohem, mnohem víc - schválně si zkus přepočítat cenu svobodných programů a knihoven - kolik by to stálo napsat "korporátním programátorem" ;-)

Nejde ani tak o přímé uzavření, ale o použití části kódu v jiném projektu (když jsem to jednou dělal, tak proč to dělat znovu).
<quote>Když se rozhodneš vlastní kód uzavřít*, jednoduše přepíšeš ty cizí části ...</quote>
A to je to čemu se chci vyhnout. Jaký význam má zveřejňovat zdrojáky, když z toho vlastně nic nemám. Pro mě nemá smysl používat GPL dokud nebude pod GPL všechno co dělám.

Delam jeden opensource webovy system. Lidem je jedno jestli je licence takova nebo makova, dulezite pro ne je ze ten system a vsechna data vlastni. To jim dava tu svobodu: svobodu vyberu hostingu, svobodu vyberu dodavatele supportu, svobodu dodavatele dalsich uprav... Kdo byl nekdy zavisly na nejakem CMS/CRM nekde na serveru kde mel pristup pouze uzivatelsky tak vi o cem mluvim. Zkratka ne kazdemu prijde 1500,- bez dph za hodinu prace tak akorat.

"Tenhle naivní idealistický názor se ani nikdy nepodaří vymýtit."

Protoze na nem je trocha pravdy, a vy ji odmitate videt. Viz moje odpoved Ondrovi vyse.

Takze chapu to spravne tak, ze ty neveris, ze treba existuje Wikipedie? Jak jeji existenci vysvetlis svoji filozofii?

Me naopak prijde, ze jsi to ty, kdo chce jednoduche reseni, ale svet holt tak jednoduchy neni. Nekdy je to soutez a nekdy spoluprace.

OK, jak tvoje teorie zalozena na neustale soutezi vsech tedy vysvetli jejich existenci? (A krome toho, Wikipedie neni postavena na altruismu, ale na reciprocite, a to je neco jineho.)

To, ze se firmam nelibi GPL a misto ni preferuji treba BSD celkem chapu. Ne kazdy chce svuj kod zverejnit a zaroven nechcou vynalezat kolo, kdyz uz ho nekdo vybalezl a dobre funguje. Na druhou stranu chapu vyvojare, kteri preferuji GPL proti BSD - kdyz uz nekdo muj kod pouzije tak at ho dal dava zadarmo jako sem ho dal ja a nerejzuje na tom. Nechapu ale proc nemuze byt nejaka stredni cesta - vydam kod pod GPL, a kdo chce muze ho dal pouzivat, upravovat a sirit pod GPL. Ale pokud se mu GPL nelibi, a chce vysledek sirit pod jinou - komercni licenci, tak OK, ale at neco zaplati a pak at si s kodem dela co chce.

Uznavam, ze u projektu do kterych prispivaji lidi z celeho sveta, kteri se kolikrat ani neznaji, by byl problem jak ty penize rozdelit, ale pro male projekty by to problem byt nemel. A ty opravdu velke projekty jako Linux kernel zase casto zastresuji ruzne neziskovky, ktere plati klicove vyvojare, zajistuji hosting, shani sponzory a co ja vim co jeste, takze by ty penize dokazali vyuzit ku prospechu celeho projektu.

jiste, zkuste se zeptat takove firmy, co stoji ta komercni licence pro 'neomezeny pocet uzivatelu'

Taková duální licence je samozřejmě možná. Pokud s ní souhlasí autoři. Jak bylo řečeno - u velkých projektů je to problém, ale třeba MySQL i jiné věci takhle fungovaly. Zaplať a dáme ti jinou licenci s možností kód zavřít i s úpravami. Je jen na autorovi, pod kolika licencemi své dílo vydá.

Ano, to samozřejmě. Bavíme se o původním autorovi.

Což je úplně v pořádku -- jinak by byla dotčena práva jiných autorů ;-)

Ale vsak toto je bezna prax, dualne licencovanie ma mnoho projektov.

uz v roce 1996 rekl Kalle Dalheimer (to je ten, co naportoval tu StarOffice na linux), GPL je v softwarovem inzenyrstvi nesmysl. Pro vsechno, co je komponenta je GPL smrt. To ale fyzik Stalmann nikdy nepochopi.

Panove ve FSF pamatovali skoro na vsechno, jedno si ale nedovedli predstavit. Ze prijde doba, kdy budou lide chtit nejdriv software v plne siri vyzkousek, nez ho zacnou pouzivat. Opet preoblem s GPL

A kde je problém pri skúšaní sw pod GPL?!

A v čem že je ten problém?

Vyzkoušet si ho můžu -- a to i v případě, že bych ho chtěl zabudovat do softwaru, který byl do té doby uzavřený nebo nekompatibilně licencovaný. Jednoduše GPL software zabuduji a vyzkouším -- ta konkrétní verze mého softwaru bude taky pod GPL, ale když ji nebudu zkoušet, tak se to vůbec nijak neprojeví.

Navíc většina autorů ti ráda prodá jinou než GPL licenci (duální licencování). Je to jen otázka ceny. 1) buď respektuj pravidla licence (myslím, že to není tak težké) nebo 2) když se ti to nelíbí a chceš si hrát na svém písečku, tak zaplať 3) když nechceš dělat ani to, tak si ten software napiš sám nebo hledej někoho, kdo za tebe bude pracovat zadarmo.

Celé tahle kritika GPL mi přijde jen jako ukřivděné fňukání "programátorů", kteří chtěli použít cizí kód, ale báli se, že jim někdo "ukradne" ten jejich (nebo že si utrhnou ostudu, až ho někdo uvidí).

"mnoho vývojářům nezbývá nic jiného než použít GPL, protože prostě staví nebo využívají nějakou jinou GPL knihovnu"

Jak to, že jim nezbývá nic jiného? Vývojáře přece nic nenutí použít GPL knihovnu - existují kvanta knihoven, které jsou licencované jinak a dělají totéž nebo něco velmi podobného. No a pokud neexistují, vždycky je možné si je napsat. Je to sice práce navíc, ale že jim "nezbývá nic jiného", to není pravda.

Je hezké používat analogii GPL s viry, a vytvářet tak zdání, že GPL software jdoucí kolem mého jen kýchne a můj software se tak nakazí, ale tak to není. Virem se nakazím, i když nechci. GPLkou se musím řídit jen, když se rozhodnu ji využít. A k tomu mě přece nikdo nenutí.

Osočovat umíš, ale argumentovat očividně ne. Pokud se mnou nesouhlasíš, tak dodej argument, např. popis situace, kdy je někdo skutečně _nucen_ použít GPL. Do té doby tu pindáš maximálně ty.

Btw, zatím jen krásně dokazuješ, jak se analogie s viry na GPL nehodí. Za to ti patří dík. :-)

takze z jineho soudku: 'nikdo neni povinen pouzivat windows'

Není. Já je např. nepoužívám. Každý si může svobodně vybrat systém, který mu vyhovuje.
Potíž nastává akorát v případě, kdy se do toho začne montovat stát a vynucuje použití tohoto systému nebo třeba kancelářského balíku volbou programů a protokolů, které používá ve vztahu k občanům.

co znamena _potiz nastava_ ? jsou teda situace, kdy musim pouzivat windows nebo ne?

Velmi casto ano. Osobne znam nekolik pripadu specielne ze skol, kdy vyucujici zadavaly ukoly, ktere jinak nez na widlich splnit neslo, variantne to vyzadovalo sprosty rev na celou skolu (kupodivu prakticky 100% uspesnost).

Vývojáři preferují komerční licence. Ta hrstka co vyvíjí opensource a z který se dělaly statistiky je jako kapka v moři.

"jednostranné smlouvy autora software s uživatelem" - huh? jak muze bejt smlouva dvou stran jednostranna? :)))

Chtel jste rict patrne "jednou stranou diktovana"

Spoustu softwaru si firmy vyvíjí pro vlastní potřebu, jako podporu svého byznysu. Buď jej nemíní prodávat, nebo by uvolnění jeho zdrojáku hlavní byznys nijak neohrozilo (pokud nejde o skryté chyby, security by obscurity atd.). Navíc uvolnění takového softu může zlepšit image firmy, hlavně přilákat další šikovné vývojáře atd. Tam nevidím důvod se GPL bránit, výrazně to urychlí a zlevní vývoj.

I konkurence musí dodržovat licence -- takže pokud to bude pod GPL, budou muset šířit i svoje úpravy, tudíž z toho můžu mít zpětně prospěch zase já -- pomůžu konkurenci a oni zase pomohou mně (třeba i nepřímo, přes X jiných vztahů s jinými subjekty)

Moc tomu nerozumis. GPL nerika ze musis publikovat svoje zmeny. Rika ze s binarkou distribuovat i zdrojaky (nebo je na pozadani vydat). Pokud zmenenou verzi nedistribuji, nemuseji zdrojaky zverejnit.

Laskavě si přečti celý příspěvek, než budeš ostatní osočovat...

Když mě neživí prodej toho softu, ale služby na něm postavené, tak je konkurenci můj soft k ničemu. Ať ho klidně používají. Ani jej nebudou umět zkompilovat, natož používat :-)

Pro zajimavost, Oracle mel (mozna stale ma) na webu "demo" sveho BI. Byla to vlastne kompletni aplikace, bez jakehokoli omezeni, rozchodit to slo behem par minut, ale bez nekolika mesicu studia prakticky knicemu (pomijim porusovani licence na otestovani). Vpohode sem to behem par minut napojil na firemni data, ale nakonfigurovat to tak aby to bylo opravdu k necemu a prozkoumat vsechny moznosti => vyjde levnejs si to nechat naimplementovat.

Jasně a to je firma, která se živí z velké části prodejem svého softwaru. Navíc tady se bavíme o zdrojácích a od těch je k získání byznysové výhody konkurencí u firem poskytujících služby ještě hodně daleko.

Myšleno to bylo zřejmě tak, že mám například půjčovnu trpaslíků a používám program pod GPL který jsem si upravil pro tento sortiment a služby. Půjčuji trpaslíky a nešířím program. Pokud v tom případě své úpravy zveřejím, pomůžu konkurenčním půjčovnám trpaslíků srovnat můj náskok a za ušetřené prostředky doplnit Sněhurku a kolouška.
Licence GNU GPL mě samozřejmě k ničemu takovému nenutí.
Takže důvody proč nešířit svůj kód být mohou.