Vyjimecne *palec nahoru*, nemuzu vic souhlasit s timto clankem. Po uvedeni Unity jsem byl dost nastvany na bugy, a zbytecnou konzumaci zdroju (hlavne graficke karty). Nejakou dobu jsem zkousel Debian a Fedoru, ale ani jedna distribuce mi nevyhovavala z ruznych duvodu. Takze jsem se vratil ke zkouseni ostatnich verzi Ubuntu a nejlip z nich veslo opravdu Xubuntu. Cely desktop pusobi prirozeni, nekonzumuje zbytecne mnozstvi zdroju kvuli efektum o ktere nestojim a zpusobuji zpomaleni ostatnich aplikaci ktere pouzivaji 3d akceleraci (jo hry :) ). Samozrejme ze casem narazite na nejake nedostatky, ale pri trose snahy se daji vyresit bez problemu.
Palec tentokrát vyjímečně dolů a to, protože v dnešní době je jen málo grafických karet, které nezvládnou 3D akceleraci, takže se to na chodu systému nepozná, za druhé právě rozmanitost prostředí a rychlost je to co odlišuje Linux od ostatních systému.
Kromě počítače mám ještě cca dvouletá dvojčata, kluk rád tluče do kláves,naposledy včera se mu povedlo vypnout zobrazení obrazovky a následně zmáčknul "měsíček", KDE už po probuzení nenaběhlo. Teprve nyní jsem uviděl rozdíl
mezi Gnome3 a KDE4, a ani nepočítám LXDE, chvíle než se mi opět podařilo nastartovat KDE, jsem měl pocit jako bych se vrátil do minulého tisíciletí. Jistě je dobře, že linux má více prostředí a hlavně dister viz. Ubuntu, které ač
údajně nejrozšířenější je podle mě nejhorší anejméně logické.
"právě rozmanitost prostředí a rychlost je to co odlišuje Linux od ostatních systému."
S tou rychlostí je to zrovna v případě desktopu přinejmenším diskutabilní. A rozmanitost prostředí není nic, co by samo o sobě bylo nějak pozitivní. Většina lidí používá OS s unifikovaným prostředím, které se už 15 let nijak výrazně nezměnilo, a zjevně nemají potřebu ho měnit.
Ano, ale to nepovažuji za desktopové prostředí. Zejména z toho důvodu, že nemají žádný vlastní plnohodnotný GUI toolkit ani další knihovny pro desktopové aplikace, takže se v něm stejně budou spouštět GTK+ aplikace se všemi chronickými výkonnostními neduhy GTK+, pomalé obludy jako Firefox atd.
Problém linuxových desktopů není primárně v těch desktopových prostředích samotných (byť i s nimi to jde z kopce, čím dál víc chyb, Unity v novém Ubuntu 11.10 se mi podařilo nenávratně rozbít během první hodiny používání tak, že ani restart nepomůže), ale hlavně v celé zoufalé grafické architektuře, na které to všechno stojí, a se kterou si už nikdo neví rady, tak se v Ubuntu a spol. látají jenom ty viditelné věci jako hezčí ikonky a průhledné panely, a podvozek hnije. Bohužel problém je v naprostém nedostatku (kompetentních) vývojářů v této na odbornost mimořádně náročné oblasti, nepřibývají noví, přitom věci jako grafické ovladače pro moderní karty atd. jsou čím dál složitější, takže celkově v průběhu let se cíl spíš vzdaluje než aby se přibližoval.
Nesouhlasím. Používám KDE4 (což je asi nejnáročnější desktop) s proprietárním ATI/AMD driverem a jede to perfektně. KDE4 mělo ze začátku nějaké problémy, ale vždy to bylo řádově lepší než Vista. Verze za poslední rok (minimálně) jsou OK.
Drivery grafických karet by měl psát výrobce těch karet.
Opravdu nechápu, jaký cíl se vzdaluje.
KDE 4 jsem zkoušel jak s proprietárním, tak s otevřeným ovladačem ATI/AMD, a katastrofa je to s oběma. Naprosto nepoužitelné.
Drivery grafických karet výrobce píše, ale jen pro nejpopulárnější operační systémy. Pro Linux sice výrobci taky něco píšou, ale jednak to kromě Intelu není open-source, což je ve světě open-source systémů problém, jednak ta kvalita, jak je názorně vidět na proprietárním fglrx, je otřesná. 2D akcelerace veškerá žádná, čili pro desktop prakticky nepoužitelné pokud má člověk oči a vidí (ano, jsou i lidi, co nevidí, a ti pak tvrdí, že jim to běhá náramně), a i to jediné, k čemu to má smysl, tedy 3D, tam je rozbité.
Obludy. :-D
Já teda třeba Firefox, kterýmu říkáš obluda, používám taky v XP :-) a podle různejch statistik nejsem sám, na světě je docela dost lidí, který ho používaj :-)
Já nevím co považuješ za desktopové prostředí a co ne, ale jaký gui toolkit různý verze l/x/ubuntu používaj mně nezajímá, protože rozdíl skutečně mezi nima je. Jak se tady v diskuzi pár lidí zmínilo, tak jsem na ten popud zkusil lxde a to je opravdu velmi rychlé, ještě rychlejší než xfce. Asi vím co chceš říct, škoda že se programátoři nesnažej na tu rychlost zaměřit prioritně. Nicméně na takovým netbooku ani Win 7 není žádná sláva, ale co se týká odezvy a rychlosti interakce s operačním systémem, tak ani linux tady nebude zázračně rychlej jako na desktopovým čtyřjádu, ale subjektivně mně fakt připadá, že je rychlejší než Win 7. Ale i Unity 2d se na něm dá krásně používat, protože prostě třeba někde na benzince pustíš prohlížeč, něco hledáš, píšeš maily a nic jinýho stejně na takovým stroji nepotřebuješ. Rozhodně nepotřebuješ řešit aktualizace antiviráku, antispywaru a kdesi cosi, takže i windows má mínusy :-) Navíc Unity se mně konkrétně na netbooku opravdu líbí a vypadá velmi decentně a draze :-) A když potřebuju dělat něco s více oknama, tak se jednoduše odhlásím a přihlásím třeba do lubuntu relace.
Ten Firefox na XP je to, o čem jsem mluvil. Firefox je sice relativně pomalý všude (kvůli velmi neefektivnímu GUI v XUL), ale protože 2D grafické vrstvy na Linuxu jsou velmi neefektivní, několikanásobně pomalejší než 2D grafická vrstva na Windows, a mají vysokou režii, tak prostě na Windows je Firefox (respektive jeho XUL) rychlejší než na Linuxu. A je úplně jedno, v jakém desktopovém prostředí ho spouštíš.
Což je druhá věc, o které jsem psal: je úplně jedno, jestli LXDE samo o sobě je rychlé, protože člověk si na počítači nehraje s desktopovým prostředím, ale používá aplikace v něm. A pomalá aplikace je pomalá jak v GNOME nebo KDE, tak v LXDE. GTK+ je pomalé ať se spouští v čemkoli, třeba v holém X bez správce oken (a nové GTK+ 3.x je ještě 2x-3x pomalejší než GTK+ 2.x, aniž by to ospravedlnilo nějakou přidanou funkčností). Tudíž i všechny aplikace v něm, které nesestávají z jednoho primitivního okýnka s jedním tlačítkem. A o ještě mnohonásobně zpomalujících vrstvách na vrstvách na vrstvách na vrstvách na vrstvách (jako třeba Qt se zapnutou simulací GTK+, kdy přes x vrstev simuluje vzhled GTK+, wxWidgets přes x vrstev simulující GTK+ nebo ještě hůře GUI Javy na Linuxu přes xx vrstev vykreslující simulované GTK+) radši ani moc nemluvě. Linuxový Firefox se magicky nezrychlí tím, že jej člověk spouští v LXDE, protože se tím neodstraní to, že jeho XUL pořád musí přes pomalé velmi neefektivní grafické vrstvy simulovat vykreslování připomínající GTK+.
K tomu, aby byly grafické aplikace pod Linuxem rychlé, je potřeba jim to především umožnit kvalitní, dobře navrženou, funkční a dobře optimalizovanou grafickou architekturou. A to je celých 20 let největší slabina Linuxu, a bohužel co se týče desktopu, tak čím dál větší a už prakticky definitivní, s tím jak se dnes na desktop už všichni vy.... tento. Jediná naděje do budoucna je posmrtná náhrada desktopu těmi současnými trendovými rozhraními, tedy nějakým blbým renderingem HTML5 udělátek nad linuxovým jádrem jak tomu je a bude u mobilních (nejen) linuxových platforem, tam už to celkem časem bude jedno.
Mně chodí aplikace v linuxu stejně rychle jako ve windows, a to ať už na netbooku tak na stolním pc, takže žádné pomalé gtk nezaznamenávám. Jestli gtk skutečně pomalejší je, tak na soudobých rychlých pc to není rozeznatelné. Asi ale také bude dost záležet na použité grafické kartě a kvalitě jejich ovladačů, které se neustále zdokonalují.
Existují jenom dva druhy lidí: ti, kteří si toho všímají, a ti, kteří si toho nevšímají. Nicméně to tam je bez ohledu na to, jestli si toho všímají. Všichni ti, kteří tvrdili, že si ničeho takového nevšimli a tvrdili, že to „jede stejně rychle“ jako ve Windows, když to na svém stroji ukázali, tak se ukázalo, že to tam mají stejně pomalé jako na každém jiném Linuxu. Bez jediné výjimky.
Já jsem viděl mnoho počítačů s Linuxem, jak svých, tak cizích i mnoho různých videí, kde lidé předvádějí svůj Linux. Je to na všech to samé. Bez jediné výjimky. Linux používám jako svůj hlavní systém 12 let a všude za celou dobu vidím jedno a to samé. Bez jediné výjimky, bez ohledu na konfiguraci, distribuci, procesor, paměť, grafickou kartu, grafický ovladač nebo cokoli jiného. Vždycky to samé.
A to, že se ovladače neustále zdokonalují, je výsměch. I kdyby se zdokonalovaly (jako že u velké části z nich platí to dantovské „zanech všech nadějí“, zejména ATI/AMD je pod Linuxem naprostá zoufalost), tak v irelevantních věcech jako 3D, což na 2D výkon věcí jako GTK+ nemá žádný vliv. GTK+ je pomalé i pod Windows. Prostě proto, že je pomalé. Což je o něm 10 let notoricky známo. A výkon 2D grafiky je na Linuxu už 10 let degradován naprosto nevhodně vymyšleným a nefunkčním rozšířením XRender, které bylo navrženo k hardwarové akceleraci 2D grafiky, ale jelikož je technicky prakticky neimplementovatelné tak, aby na grafických kartách skutečně fungovalo a grafiku když ne zrychlovalo, tak aspoň nezpomalovalo, a nikdo se nemá k tomu jej konečně zabít, tak je to celých 10 let velká brzda celé linuxové 2D grafiky (Qt už to vzdalo a tragický XRender umožňuje obejít čistě softwarovým vykreslováním, které je paradoxně výrazně rychlejší), společně s pomalým vykreslováním fontů přes Xft atd.
:-) No, tak mně ta rychlost zkrátka naprosto vyhovuje :-) Jestli to je pravda, tak dneska už jsou naštěstí natolik rychlý počítače, že to není vidět (aspoň ne tak výrazně, abych si toho všiml).
Nebudu se s Tebou přít, moc tomu nerozumím. Jsem jen uživatel a na zábavu (film, hudba) a na mé podnikání mně linux úplně stačí. Jsem advokát, tzn. texťák, e-mail klient s el. podpisem, adobe reader, firefox, tisk, skenování, dsgui na datové schránky, správa napájení na netbooku, wifi, atd. zde je a funguje a téměř nic mně nechybí (až na účetní program Helios - mám dual boot s xp).
V jedné věci ale určitě pravdu nemáš. Ovladače grafických karet pro linux se zdokonalují i v oblasti 2d akcelerace - viz. http://www.phoronix.com/scan.php?page=article&item=intel_212_2d&num=1
Já mám výkonný počítač koupený před několika týdny a je to pořád vidět strašně moc. (Například jsem ještě nikdy v životě neviděl linuxový stroj, který by byl dost rychlý na to, aby utáhl scrollování textového souboru, což samozřejmě je jedna z věcí, o které budou lidé, kteří si toho nevšímají, tvrdit, že jim v Linuxu funguje bezvadně, a zároveň věc, se kterou nemají Windows problém ani na 20 let starém procesoru řady 486).
Co se týče toho článku - to je Intel. A v té době někdy před 2 lety se Intel odrazil ode dna, kdy přišel s novou akcelerací UXA, která všem uživatelům naprosto rozbila (a zpomalila) celý do té doby se staršími EXA ovladači funkční desktop a tady ta vylepšení byla jenom postupná náprava situace a uvedení do normálního stavu. Jinak u ostatních karet není pokrok v 2D akceleraci žádný. Já sám jsem si to tak pro sebe testoval nějakými benchmarky v průběhu let (a pořád testuji) a platí pořád dvě věci: 1. karta a ovladač nemá v Linuxu na 2D výkon žádný zásadní vliv (milisekunda sem tam nehraje roli), 2. výkon se nezlepší ani po 5 letech zlepšování ovladačů (a vydávání článků o tom, jak se to zlepšilo a zrychlilo). Je to prostě celé postavené na shnilé architektuře a programátoři linuxových grafických frameworků jako GTK+ se prostě optimalizací nezabývají (což i sami říkají).
Tak právě na texty používám počítač nejčastěji. Teď zrovna jsem u svýho netbooku a rovnou můžu vyzkoušet ono scrollování textu v libreoffice. Vybral jsem si 400 stránek dlouhý textový soubor. Scrollování je plynulé. Dokonce funguje plynule i automatické scrollování stisknutím a držením prostředního tlačítka myši.
Tohle je ten nejčastější a nejblbější blábol, kterým na toto reagují lidé, kteří vůbec nemají ponětí, o čem píšu já a o čem píšou oni. To, proč burzy přecházejí na Linux, nemá absolutně žárnou souvislost s rychlostí grafické infrastruktury, a rychlost linuxové grafické infrastruktury nemá absolutně žádnou souvislost s rychlostí Linuxu v jiných aspektech.
V tom je právě kouzlo Linuxu. Můžeš snadno oddělit jádro Linuxu od jeho grafického prostředí. Když se ti nelíbí GTK+, tak ji vyměň a když není žádná lepší, tak ji naprogramuj. Taková variabilita u Windowsu není a nikdy nebude!!
Je jasné, že Linux na burzách nezavádějí kvůli grafice. Ale co je horší - pomalá grafika na Linuxu nebo pomalé jádro na Windowsu. Grafiku nepotřebuješ vždy, jádro ano :-)
Což je v momentě, kdy je tady tématem výhradně a pouze GUI, relevantní asi jako když ekonomickou krizi popíráme tím, že je přece dneska venku hezké počasí.
Pokud se bavíme výhradně o GUI, které se v případě, o kterém je tady celou dobu řeč, používá ve sto procentech případů, pak není jiného zbytí než trpět mizerným výkonem. A ne, nic lepšího si nenaprogramuju, ani nikdo jiný nenaprogramuje, protože nikdo, včetně největších kapacit v oboru linuxové grafiky, neví jak. Respektive jestli to vůbec současná mizerná architektura dovoluje. Desítky let se o to tisíce vývojářů marně pokoušejí, jsou různé toolkity, knihovny a další věci, a výsledek je vždy tatáž pomalost. Tady nejde ani tak o GTK+, ale o to, že GTK+ je pomalé jednak samo o sobě, ale taky tím, že je založené na neefektivní architektuře. Celá ta rozkošatělá grafická architektura od jádra po X Window System je prostě chronicky mizerná a pomalá, jak návrhem, tak beznadějně mizernou implementací ve všech existujících ovladačích, svobodných i proprietárních. Nikdo jiný než Microsoft prostě opravdu rychlou, kompaktní, efektivní grafiku udělat neumí. A to píšu přesto, že nesnáším Microsoft.
Ekonomickou krizi klidně můžeš popírat tím, že je hezké počasí, dáš tím najevo, že ekonomická krize není důležitá a na tvůj život má titěrný vliv.
Detailně:
1. Zapneš počítač.
2. Najede Xfce (rozdíly v sekundách ať už ku prospěchu Linuxu nebo Windowsu není důvod řešit - počítač zapínáš 1x za den).
3. Klikneš na jednu ikonu, na druhou, na třetí a spustíš program (zde v rychlosti vyhrává Linux - jak už bylo řečeno - na netbooku nebo starším PC můžeš mít odlehčenou verzi Linuxu (Xfce, LXDE) a na výkonějším zase krásné odstínované ikonky - u Windowsu musíš nainstalovat celou obludnou Vistu nebo W7).
4. No a teď už záleží jak máš dokonalý program, který spouštíš.
--- a) Pokud spouštíš programy bez GUI, opět vyhrává Linux (tak jako na výše zmíněných burzách CP).
--- b) Pokud spouštíš program, který má špatnou grafickou architekturu, ale grafiku využívá jen z 10% (např. poznámkový blok, text editory..), pak zpomalení (pokud nějaké je) nepostřekneš - je v řádech milisekund.
--- c) Pokud spouštíš program, který má špatnou grafickou architekturu a grafiku využívá z 90% své činnosti pak bude pomalý.
--- d) No a pokud máš dokonalý program s vlastní grafickou architekturou, tak zase vyhrává Linux díky své variabilitě a otevřenosti (určitě víš, že GTK+ vzniklo jakou součást grafického editoru GIMP, nevidím důvod proč by součástí jiného programu nemohla být jinak postavená grafická architektura).
Problém je v tom, že Linux není rozšířen, tak jako Windows a tvůrci softwaru mu nevěnují tolik pozornosti (zatím).
U mobilních technologií stačilo k výhře Linuxu nad Windowsem pár let.
PS: To že nikdo jiný než Microsoft rychlou grafiku udělat neumí mi přijde úsměvné. Že by se všechny chytré hlavy z NDR přesunuly do Microsoftu? :-)))
Jediné, s čím bych mohl souhlasit, je to, že je to tím, že vývoji není věnována pozornost. Bohužel. Zoufale se to nezvládá. Nejsou lidi. I sami vývojáři X.org to říkají. Bohužel nízkoúrovňová grafika je dnes to zdaleka nejsložitější na programování, a málokdo je schopen k tomu přispět (obzvlášť při složitosti projektů jako X.org, Cairo, GTK+ atd.) Proto linuxová grafika hnije a i když na ní malá hrstka statečných neustále pracuje, jako např. na ovladačích grafických karet, tak to je dnes tak nesmírně komplikovaný a rozsáhlý úkol, že než se zapracuje na jedné věci stávající technologie (např. podpoře nějaké akcelerační vlastnosti nějaké konkrétní karty), už jsou tady nové technologie (např. nové karty, nové akcelerační funkce). Čili jsme cíli a kýžené funkčnosti každým rokem čím dál dál a je to čím dál složitější.
Jinak se zbytkem příspěvku vůbec nesouhlasím.
*Existenci* ekonomické krize nepopřu tím, že je venku hezky. To je to, o čem píšu. Všechny diskuse na toto téma mají vždycky neměnný průběh: nejdřív kategorické popírání faktu, že tam ta pomalost je a nařčení z trollování, poté, co se prokáže, že tam ta pomalost skutečně je, tak se to (aniž by tomu předcházelo sebezpytování) plynule překlopí na argumentaci tím, že na tom přece tak nesejde.
K těm bodům:
3. Zde v rychlosti Linux rozhodně nevyhrává, ale o rychlost spouštění mi nejde.
4a. No a? Opět připomínám, že v tomto vlákně není a nikdy nebyla diskuse o ničem jiném než o GUI.
4b. Naprostý omyl. Ta grafická architektura je v současnosti tak špatná, že v posledních letech drasticky zpomaluje *všechno* (i to, co před pár lety běželo mnohem rychleji). Každá maličkost v GUI pod Linuxem je tím ovlivněna, každý dialog, každý text, každý prvek v každém okně. Když už píšete o těch CLI programech, tak dokonce i textový výstup v emulátoru terminálu (xterm, GNOME terminál atd.) je mnohonásobně pomalejší než exkivalent pod Windows (takový Midnight Commander nebo vim v GUI emulátoru terminálu žere CPU jak prase, často víc než ekvivalentní GUI program. I pouhý výstup kompilátoru při kompilaci zpomaluje kompilaci, tím, jakou režii má pod X.org vykreslování textu). A ten GUI textový editor, který prý využívá jen 10 procent, je typický případ. Rychlost každého GUI textového editoru (zejména těch pod GTK+ nebo čímkoli, co GTK+ emuluje) pod Linuxem je primárně dána linuxovou grafickou infrastrukturou. Tedy nevyhnutelná obrovská režie vykreslování písem (např. emacs s GTK+ GUI se při vykreslování asi 10x-100x zpomalil po té, co ho "vylepšili" přechodem na moderní fontconfig), scrollování (to je chronická tragédie linuxové grafiky). Na 11 let starém pomalém rozbitém PC z roku 2001 mi jakýkoli textový editor pod Windows zvládá v pohodě s rezervou a flákající se části CPU scrollovat ve vštších souborech, kde se to v novém nadupaném dělu z roku 2011 (nebo na jakémkoli jiném, to opravdu není věc konkrétního počítače) v jakémkoli GTK+ editoru na Linuxu seká a posuvník má zpoždění za kurzorem myši a CPU je vytížené na 100 procent a při držení kláves nahoru a dolů se překreslování seká a procesor se vaří. Atd. atd. atd. atd. Já například čekám na dekádu, kdy bude vyvinut procesor tak mohutně silný, aby mi umožnil si pod Linuxem pohodlně v GUI editovat textový soubor, aniž by systém klekal vytížením a niž bych při spoustě prkotin viděl, co všechno to nezvládá v reálném čase vykreslit. Na Windows to bylo v pohodě možné už v 80. letech minulého století s tehdejším hardwarem. Tohle je prostě systémová věc, která je v linuxové grafice zažraná hluboko tak, že ovlivňuje úplně všechno, co se na obrazovce děje. (Proto už taky ze zoufalství autoři knihovny Qt na tuto zmršenou architekturu rezignovali a vykreslují si to sami svým specializovaným kódem čistě softwarově přes CPU, což je paradoxně výrazně rychlejší než beznadějně zmršená "hardwarově akcelerační" architektura X.org - sice to žere hodně CPU, několikanásobně víc než ekvivalent ve Windows, ale pořád je to výrazně lepší než ten zmršený linuxový standard).
4c. Ano, bude. Což je docela tragédie, protože bych rád na Linuxu používal třeba pokročilé programy pro tvorbu hudby, vícestopé editory a tak, ale stále čekám, až za pár desítek let vyvinou procesor, který by to pod Linuxem utáhl. Zatímco na Windows jsem s tím neměl problémy ani v 90. letech minulého století, protože veškerý výkon procesoru šel jenom na to vlastní zpracování zvuku, i složitější GUI má pod Windows prakticky nulovou režii, tak pod Linuxem s GTK+ i dnes na současném počítači prakticky veškerý výkon CPU je spálen jenom vykreslováním složitějšího GUI programu, čímž se jaksi nedostává výkonu na vlastní funkčnost programu.
4d. Žádný program s vlastní architekturou nemám a nevím, že by nějaký existoval. Opět podotýkám, že za grafickou architekturou nepovažuji GTK+, to by bylo příliš růžové a jednoduché. GTK+ je postavené nad celou složitou grafickou architekturou, která je pod ním. A to je ten průser. Dřív třeba čistý program, používající přímo xlib (tedy nepoužívající žádný toolkit jako GTK+) byl docela rychlý. Ale dnes už je X.org a všechno, co s ním souvisí, tak zmršené, že i čistý X program na 10x výkonnějším počítači žere při vykreslování 10x víc výkonu procesoru než před lety se starými Xky na 10x pomalejším počítači. I obyčejný xterm dnes žere tak 10x-30x víc výkonu CPU než ještě před pár lety.
Tak moment, tady mně něco nehraje. Čekáš až za desítky let vyvinou procesor, který by ti umožnil editovat textový soubor na Linuxu. Na jakém operačním systému tedy pracuješ během tohoto čekání?? Pokud na Linuxu, tak to určitě není tak katastrofické jak píšeš a pokud pracuješ na jíných OS, pak nemůžeš mít důvěryhodné informace o tom, jak pohodlně nebo nepohodlně se pracuje v Linuxu a jestli se nějaký cíl přibližuje nebo vzdaluje.
Asi jsi zažil nějakou hořkou zkušenost s vykreslováním grafiky, ale pevně věřím, že i tvé problémy dokážou "největší kapacity Linuxu" v budoucnu vyřešit. Neuznávám, že něco nejde jen proto, že je to složité. Jestli lidé dokážou posílat raketoplány do vesmíru, tak lze také naprogramovat kvalitní GUI pro Linux (odbočím: v raketoplánech NASA i na vesmírné stanici ISS, prý taky používají Linux, uznávám, Ubuntu to asi nebude:-)).
Co se týká programů na tvorbu hudby, myslím, že nějaké jsou a nejde mi do hlavy, proč by je někdo vyvíjel kdyby byly nepoužitelné:-) To se týká i firem Red Hat nebo Canonical, které nabízí placenou podporu k Linuxu. Pochybuju, že zákazníkům nabízejí Linux bez GUI a kdyby GUI byl tak děsný, tak by jim to omlátili o hlavu a žádný rozumný podnikatel by si Linux do firmy nepustil. Nebo si myslíš, že všichni čekají a čekají desítky let až někdo vyvine bombastický procesor pro Linux o kterém sníš. Asi ne!!
Zkrátka ať si každý zkusí co mu Linux přinese. Je obrovský rozdíl i v tom, jaký ovladač graf. karty používáš: Nvidii, Nouveau, Intel..
Já se počítám mezi ty, které Windows W7 natolik zklamal (díky problémům s PostScript písmy), že vážně uvažuji o nasazení Linuxu i do firmy.
PS: Bod 3 nebyl o spouštění, ale o pohybu na desktopu, otevření složky, zavření složky, pohyb v menu. Když na starším počítači nebo netbooku ani nerozjedeš Windows Vistu, tak asi těžko bude rychlejší než Linux.
Já jsem nezažil „nějakou hořkou zkušenost“. Pro mě, jak jsem (a věděl jsem, že marně) vysvětloval, to je léty milionkrát ověřené univerzální poznání vždycky za jakýchkoli okolností. Já nejsem někdo, kdo si včera ze srandy poprvé v životě zkusil Linux a „zažil nějakou hořkou zkušenost“. Já používám Linux 365 dní v roce posledních 13 let, instaloval jsem jej za poslední dekády na řadu strojů, viděl jsem jej na řadě dalších (a stále vidím, stačí si prohlížet i videa, která lidi pouštějí na internet, a ověřit si, že to není „hořká zkušenost“, ale univerzální realita), a s tím, jak se GUI nad ním výkonnostně i jinak vyvíjela a jak to s nimi bylo, jsem dost důvěrně obeznámen. Viděl jsem jej na řadě konfigurací hardwaru, softwaru, prováděl jsem milion pokusů, nekonečných měření a srovnávání (i s Windows) různých věcí po řadu let, benchmarků (nějaké jsem si i napsal). To, o čem píšu, není „nějaká špatná zkušenost“ na nějakém jednom shodou blbé smůly rozbitém stroji, to je univerzální poznání, které platí vždy za všech okolností na čemkoli.
To, že je cíl v nedohlednu, je známá věc, kterou nepopírají ani vývojáři X.org. Ti, co píšou svobodné ovladače, se dají spočítat na prstech ruky, a prostě to nezvládají. Proprietární grafické ovladače pro Linux a X.org dělají placené týmy lidí a ti říkají, že to je v současné podobě už extrémně složitá věda (ty ovladače už jsou dnes tak mimořádně složité, že často ani oni sami nerozumějí tomu, proč jim třeba něco jede rychleji). A i ty proprietární jsou dobré jenom na 3D. 2D je zabité všude, protože to na Linuxu nikdo neumí.
Neříkám, že programy na tvorbu hudby nejsou. Ale používat se dají jenom s hodně velkým nadšenectvím a zatnutými zuby, což jsem měl naposledy tak před 12 lety, než mě to unavilo. Pokud v primitivním GTK+ sekvenceru nejsem na současném rychlém počítači schopen v reálném čase posuvníkem posunovat doleva a doprava (úkol, který Windows zvládnou snad i na 20 let starém procesoru 386), pak to chuť používat takový software vezme, přestože čistě teoreticky se to používat dá, když se člověk smíří s tím, že se to seká jak prase, posouvání nestíhá následovat myš a procesor z velké části sežere samotné vykreslování GUI.
Rozdíl v tom, jaké ovladače a jaké grafické karty jsem kdy použil, je asi jako rozdíl mezi sobotou a dnem před nedělí.
Vistu pokud nerozjedu, tak z jiných důvodů, které s rychlostí grafiky nemají celkem nic společného (např. nedostatek paměti nebo nekompatibilní grafická karta). Linux hřeší na to, že má celkem solidní jádro a modularitu, tak si to pak můžou osekat na jednoduché prostředí bez tun spuštěných věcí, což pak mnohé lidi, kteří to nezkoumají blíže, mate v mylném závěru, že i to, co je nad tím Linuxem (X.org, GTK+, GNOME atd.) je rychlé. Což je jenom povrchní klam. Dávat pohyb v menu jako příklad rychlosti Linuxu je typickým příkladem takového omylu. Pohyb v GTK+ menu, překreslování zaměření, zejména s nějakým „hezkým“ GTK+ motivem, jaký se v moderních distribucích dnes běžně používá, žere CPU přímo nehorázně. To se s Windows nedá vůbec srovnávat, tam takové triviality mají daleko menší režii.
Tak to jsem rád, že používáš Linux každý den. Vypadá to, že to nebude takový problém, když tě ani po 13 letech Linux neodradil.
Myslím, že každá taková diskuse, že je něco ZÁSADNĚ špatně by měla začínat odkazem na seriózní test z nezávislého zdroje, který tuto ZÁSADNÍ chybu potvrzuje. Hoď do diskuse, rád si přečtu.
A navíc, tak vehementně diskutujeme o věci, která bude v dalších verzích Linuxu možná úplně jinak: http://www.root.cz/zpravicky/wayland-je-jiz-v-repozitarich-pro-ubuntu-11-04/
Takže stále trvám na tom, že argument, že něco nejde, protože je to složité je nesmyslný argument.
Vývojáře svobodných ovladačů na prstech ruky (pokud máš jen dvě ruce) určitě nespočítáš - Intel dělá také svobodné ovladače.
U me naopak, Unity jsem uz v minule verzi uspesne bojkotoval a po par hodinach v live soucasne verzi me stejnak nepresvedcilo. KDE me laka uz delsi dobu ale nejak se toho bojim :)
Zato Xubuntu na me udelalo dobrej dojem, za tech par minut z live, ze ktereho pisu jsem narazil zatim na nemoznost si nastavit delay skryvani panelu, coz bych asi i ozelel. Default tema se myslim velmi povedlo (trochu Mac-style :)
už dlhšie som ohlasoval, že Unity je... nuž, ak to poviem slušne, nevhodný pre mňa a moje potreby. K XFCE som prejsť tak trochu nútený. Viem, že niektoré verzie Xubuntu úplne najlepšie neboli, ale skúsiť to veru sḱúsim a pustím sa do úprav. Uvidíme, čo to bude, až to bude. Každopádne díky za recenziu.
Určitě to stojí za zkoušku. V základu sice XFCE vypadá dost hnusně, ale stačí nahodit nějaký pěkný téma(doporučuju Orta) a vypadá to fakt pěkně. Nabíhá okamžitě, chová se svižně a popisovaných problémů jako přepínání klávesnice jsem si nevšiml. Problém je akorát horší provázanost programů s prostředím, ale to je detail.
Lubuntu je oficiální odnoží ubuntu
http://www.ubuntu-user.com/content/view/full/2071
Jinak díky za pěkný článek.
Skusal som ciste a cerstve instalacie vo vboxe (lebo vraj je xubu rychlejsie, menej RAM ...)
xubuntu pri 512 aj 2048MB nabiehalo pomalsie! (nevyrazne, ale pomalsie)
{skusal som 1.boot aj restarty aj rozne ine;; sucasne aj jednotlivo, restartoval som aj hosta, kvoli cache;; skusal som instalovat 2x, lebo som nemohol uverit, ze je pomalsie a nie o 5, ci 35% rychelsjie;; detto login na Desktop trval trosicku menej na Ubu ako na Xubu)
free -mo ukazalo viacej spotrebovanej RAM
Obe instalacie prebehli systemom NEXT NEXT FINISH
A zdalo sa mi pomalsie a vobec ... Takze (sam velmi prekvapeny a zaskoceny) som na Xubuntu zanevrel!
A este mi pri screensaveri vo vboxe vymrzlo viackrat - ani ping a ssh nepomohli. Ked som dal prec scrsvr, tak OK, np.
Cize skaredsie, viacej RAM a pomalsie...
Kedze Unity som este neskusal - tak zatial 10.10 a prechod na 11.04 a nasledne bud 12.04 Xubuntu al. Ubuntu al. navrat k Debianu.
Nie, skusim, len som velmi BUSY.
Som si robil len poznamky do OOo.
A riadne som vsetko overoval, lebo som tomu sam nemohol uverit.
Skusal som este vypinat graficke efekty a pod. hovadiny 9ci nahodou), ale nic na tom nezmenilo, ze xubu pomalsi ako ubu.
Skusim to este serioznejsie a pre 11.10 a pridam aj Lubuntu.
Ale kto ma rychlejsi NET, 4core a 8+GB RAM si takyto test aj s instalaciami vie spravit za 2-3H.
Mohol na tom nieco menit aj vbox, ale predsa ...
No každopádně i kdybys to měl ve VirtualBoxu oboje, tak moje zkušenost je taková, že se to co se týká rychlosti, tak se to nedá srovnávat. Na stolním PC mně to je jedno, ale na netbooku je ten rozdíl obrovskej. Zatímco ubuntu s unity (jak 2d nebo 3d) je takový pomalejší a těžkopádnější, tak v xfce to běhá rychlostí blesku.
Ja muzu potvrdit, ze Xubuntu je pri ciste instalaci nesrovnatelne rychlejsi, nez Ubuntu po dvou povyseni verzi. Byl jsem donucen ve verzi 11.10 Ubuntu opustit, protoze jsem nedokazal prenout na ne-unity prostredi a hlavne cele to bylo TAK zdechle, ze se s tim nedalo pracovat. Jsem rad, ze tento clanek vysel, protoze autor se ubyval presne stejnou cestou.
Já jsem zkoušel "nedávno" Xubuntu vs. Ubuntu (ještě před Unity), protože jsem to potřeboval na slabší NTB a Xubuntu nebylo vůbec rychlejší nebo méně žravé na RAM. Takže to bylo ošklivé, méně možností a stejně rozežrané. Pak jsem zkusil Lubuntu a to byl výrazný rozdíl k lepšímu. Zkoušeno přímo na železe, ne ve vBoxu.
Xfce v podání Ubuntu/Canonical není nic extra. Samozřejmě se to dá přiohnout, ale jiní distributoři zvládají využít potenciál Xfce lépe.
A co se Unity týká, tak jediné horší rozhraní, které jsem v poslední době potkal, jsou Windows 8 (srovánám s aktuálním Ubuntu 10.10). Poslední povedené Ubuntu bylo 10.04. Od té doby to stojí za...
To je problém XFCE od Canonicalu. Mám Xfce4 4.8 na ARM netbooku 1 GHz/448 MB ram a zabere po přihlášení cca 66 MB ram. Z balíků, které mají v názvu "gnome", se mi do systéme nasralo jen app-text/gnome-doc-utils, gnome-base/gnome-keyring, gnome-base/libgnome-keyring, x11-libs/gnome-pty-helper. To docela ujde, vzhledem k dalším několika desítkám "gnome-*" balíčků. btw. používám Gentoo/GNU Linux a nabíhá rychleji než Ubuntu s Unity.
1.
BFU chce aby to islo a bolo pekne. Ubu (povedzme ze) splna!
Narocnejsi user, kt. chce nastavovat a hrat sa si da na DTP Debian/Gentoo al. cokolvek. Ci uz s Gnome, KDE, xfce, lxde ...
2.
Preco je tolko "verzii" odnozi Ubuntu?
Mala by byt "superoficialna" (OK, napr. Gnome/Unity) a zvysok riesit cez balicky po(cas) instalacii, resp. jedinu otazku (popr. so screenshotmi) pri instalacii.
VED JE TO STALE TO ISTE UBUNTU! Este aj server verzia aj Lubuntu sa nicim od Ubuntu nelisia! (ak sa mylim opravte ma, dakujem)
A 1 (al. tromi) prikazmi viem kedykolvek prerobit Xubuntu na Ubuntu server a nasledne na Lubuntu a potom na Ubuntu ...
Je to dáno tím, že Ubuntu cílí na běžné uživatele, kteří tohle nechtějí/neumějí řešit. Kdybych dal instalačku Ubuntu svojí mámě, pravděpodobně by ji byla schopna použít. Ale kdybych jí řekl: „Jo a odinstaluj si balíček ubuntu-desktop a nainstaluj si xubuntu desktop a přehoď si to.“ tak by nevěděla, co má dělat. Proto se jednotlivé deriváty distribuují jako samostatné systémy.
Vasej mame date CDcko, kt. vyberiete (asi najlepsie) podla jej potrieb.
Vasa mama si nebude volit podla WM, resp. XFCE vs Unity, ci KDE vs Gnome.
Date jej Ubuntu! A poviete ze v 2. volbe neklikni NEXT, ale XFCE a potom NEXT. (Napise si to na papierik).
Resp. jej to cele (na dialku) prekonfigurujete.
Proste - bude sa vyrobi/nastavi/naprogramuje nieco tak, ze to proste ide a nic netreba nastavovat a vacsina ludi je spokojna (iOS, Andriod), alebo to spravcu chce (firma a vobec) a ...
A este je 3. moznost:
Date mame CD/USB, kde dopalite/dopisete deinstall.txt a install.txt a install soft to spravim sam;;
Predpokladam, ze dnesne distra nejake to auto install a "copy install" podporuju.
Ved uz v RH 6.2 sa to vselijako dalo - odvtedy sa s tym nemam cas bavit ...
Nehovoriac o tom zbytocnom trafficu a miesta, ked su po FTP aj local serveroch "rozne CD", kpec rpace (hoci automatizovanej);; sestra si stiahne Kubuntu a brat Lubuntu a pod....
Stejně se na jedno CD nevejde najednou Unity, KDE, LXDE a Xfce. Takže by se to tak či onak muselo dotahovat z netu nebo by se muselo přejít na DVD a každý uživatel by pak stahoval zbytečně tři prostředí, která nevyužije. Mě aktuální stav přijde bezproblémový a pro BFU, kteří nemají kamaráda „instalátora“, nejjednodušší.
Jen doplním. Instalace na jednom CD je dobrá volba. Je třeba si uvědomit, že ho používají lidé i z méně rozvinutého světa (možná převážně hlavně tam), kde by DVD způsobovalo jen komplikace. A jsem tomu velice velice rád, že to tak je.
Kolikrát mi přijde, že se tu řeší naprosto banální problémy a podstatné uniká. Každý ze zde diskutujících si může OS koupit, pokud by chtěl/musel. Jsou ale lidé, pro které 3000 Kč za OEM OS činí jejich roční plat. Nic není a nebude dokonalé. Buďme rádi za to, co máme. Zamyslete se.
Potom scénář PC z posbíraného 'šrotu' + U/X/Edu/L/ubuntu = Několik dětí s možností přístupu ke vzdělání.
Člověk u této distribuce musí nastavit některé klávesové zkratky jako play apod. Asi je tato distibuce určená pro kancelář a ne pro uživatele, kteří mají radi hudbu. Kdyby aspoň byla v distribuci utilitka ACME jako v PCLinuxu, která umí pěkně multimediální klávesnici nastavit i obyč. uživatelům. Snad časem to dořeší.
Vypada pekne, mozna bych ho po delsi dobe zase zkusil. Ma nekdo vyzkouseno, aby hlavni panel (hlavni nabidka, notifikacni oblast, hodiny, ...) byl pouzitelny ne nahore nebo dole, ale na strane?
V minulych verzich to bylo trosku nepouzitelne, nektere ikony evidentne neumely po strane bezet, divne se to prekryvalo apod.
Diky
Mám doma Thinkpad X60s, takže jsem náročnost na zdroje řešil už při verzi 11.04. Zkoušel jsem používat Ubuntu s Unity i Unity 2D. Unity 3D sežralo víc než půlku paměti a 1/3 procesoru. Na zdroje bylo celkem akceptovatelně náročné Unity 2D, ale zase bylo naprosto nepřizpůsobitelné a pro denodenní práci nepoužitelné. Tak jsem si řekl, že zkusím to opěvované Xubuntu. A dostavil se šok. Paměťově je to stejný bumbrlíček jako Ubuntu s Unity (jen toho procesoru to žralo o trochu méně). Nakonec jsem skončil u Lubuntu. S naběhlým systémem se pohybuju po pár optimalizacích okolo 100 MB RAM a procesor občas skočí na 2%. K mému velkému překvapení jsem zjistil, že mi žádná funkce z "velkých" desktopů vůbec nechybí a rychlost prostředí je silně návyková. A teď, když je Lubuntu oficiálně pod křídly Canonicalu, myslím, že není co řešit. Osobně nechápu, proč existuje Xubuntu, protože to je podle mě jen vyhánění čerta ďáblem.
> Osobně nechápu, proč existuje Xubuntu, protože to je podle mě jen vyhánění čerta ďáblem.
Plne suhlasim, vid moj prispevok vyssie
To teraz vytvorme vim-buntu a emacs-buntu, flash-buntu. vim+gnome al. vim+kde?, emacs+firefox al. emacs+chrome? ... Vzniknu nam miliony kombinacii a iba 1 spravna :: W8 :( (al. OSX)
> A teď, když je Lubuntu oficiálně pod křídly Canonicalu, myslím, že není co řešit.
No je! - aby to neskoncilo ako Xubuntu ... :P :(
To je problém XFCE od Canonicalu. Mám Xfce4 4.8 na ARM netbooku 1 GHz/448 MB ram a zabere po přihlášení cca 66 MB ram. Z balíků, které mají v názvu "gnome", se mi do systéme nasralo jen app-text/gnome-doc-utils, gnome-base/gnome-keyring, gnome-base/libgnome-keyring, x11-libs/gnome-pty-helper. To docela ujde, vzhledem k dalším několika desítkám "gnome-*" balíčků. btw. používám Gentoo/GNU Linux.
koukam ze stale Xfce potrebuje Gnome aplety a uz se nautilus v Xfce spousti bez gnome featur? nehlede na tom ze polovina Xfce potrebuje gnome, jinak by bylo v haji, schvalne se podivejte kolik balicku gnome je tam nainstalovano, proto taky neni moc velky rozdil v behu s gnome a S Xfce
To je problém XFCE od Canonicalu. Mám Xfce4 4.8 na ARM netbooku 1 GHz/448 MB ram a zabere po přihlášení cca 66 MB ram. Z balíků, které mají v názvu "gnome", se mi do systéme nasralo jen app-text/gnome-doc-utils, gnome-base/gnome-keyring, gnome-base/libgnome-keyring, x11-libs/gnome-pty-helper. To docela ujde, vzhledem k dalším několika desítkám "gnome-*" balíčků. btw. používám Gentoo/GNU Linux.
nie je Unity či gnome. Problémom je kernel trojkovej rady a celková spotreba systému s ktorou sa stretnete aj pri iných distrách. Aby mali systémy postavené na novšom kernely o 30% väčšiu spotrebu, tak to mi žiaľ linus neobhaji nijako. Celý team okolo kernelu rieši somariny a spotreba ide brutálne hore....
Dnes om sa vratil k 10.04 a počkám si.
já jsem taky odolával na svém main desktopu Unity docela dlouho, měl jsem ho na pár laptopech, ale nezdálo se mi to na tvrdou práci, ale když na Rootu poslední dny byly úžasný články jak je to už teď vychytaný, jak se to dá i upravit a jak v nouzi třeba Gnome shell (a v naprostý nouzi třeba Xubuntu), tak jsem si řekl, že z 10.10 holt to zkusím a budu věřit, že to fakt jenom netestovali v režimu "běží mi prohlížeč/jde něco spustit/tady si vyhledám app ke spuštění". Byla to chyba - na laptopech nemám takový požadavky, jako na svým main stroji. Srovnám-li nyní svůj main stroj se starým Gnome s tím, jak se mi ovládá Unity (výběr oken, klikání na horní lištu okna pro výběr okna, atd.) jsem jednoznačně na Linusově straně, že takhle ne. Na netbook třeba (mám ho na 2 nb), nebráním se novým postupům, ale tohle na můj hlavní desktop fakt ne. Takže jsem přidal Gnome shell. Gnome shell na mne působí tak jako alfa verze, IMHO je v plenkách, takže jsem v tuto chvíli v situaci jako Linus - píšu to z Xfce. Bohužel nejásám, pro tuto chvíli je to krutá alternativa a pro dlouhodobý provoz bych ji nerad měl jako hlavní.
Otázkou je, co dál. Přežil jsem na Ubuntu léta včetně všemožných rozbitých upgradů (nasazuju to v rámci unifikace i na některý servery), ale tenhle směr mi krutě nevyhovuje. Nevadí mi, že to je jiný/nový. Vadí mi, že jsem v tom pomalý a zejména že víc zatěžuju hlavu neproduktivníma věcma (jedinou výhodu vidím ve vyhledávání a spouštění programů po zadání pár znaků - to mi vyhovuje). Nemyslím, že to je o zvyku, myslím, že je to o logice návrhu - pro mne zlatý starý Gnome, kéž by někdo z něj vyšel a udělal nový, lepší, ale na podobně pro mne myšlenkově uchopitelných základech. Doufám, že neskončím na Xfce natrvalo...
Škoda, že ten druhý panel je z hlediska funkčnosti jen parodie Dockx, AWN, Cairo Dock a spol.
Nejde mi ani tak o grafické efekty, ty bez akcelerovaného desktopu stejně nefungují, jako spíše o tu pěknou vychytávku, kdy se ze spouštěče stane task manager jako v OS X či Win 7.
Zatím musím používat AWN, který se zoufale pomalu načítá, ale aspoň se chová jako plnohodnotný panel (menu, spouštěče, applety).
No jo, ale rychlé googlování napoví, že:
Logout s Xfce nefunguje :-(
http://wiki.go-docky.com/index.php?title=SessionManager_Docklet
Nicméně mne pozitivně překvapilo, že Docky jede i bez compositingu.
Hm, ikona pro logout, chybějící menu aplikací lze jakž takž obejít pomocí vlastních spouštěčů, ale bohužel Docky nemá "notification area", čímž se diskvalifikuje pro použití jako samostatný panel. Škoda.
Launchpad bugs:
Robert Dyer (psybers) wrote on 2011-03-02:
We've gone on record stating we will not implement a notification area docklet. The community is free to do so.
Podle množství příspěvků je jasné, že Unitové polofunkční obrázky moc lidí neoslovily.
Ne, že by se časem nedaly opravit, ale mnoho velmi dobrých programů a strojů rychle skončilo, když se sáhlo na kompatibilitu (nejen programovou, ale i vizuální).
Nemotorný procesor, který je synonymem DOSu a Windows nechcípnul. V době, kdy vydejchával 8 bitů tady byla nabídka 32/64 bitové stroje. Proč? Táhne sebou téměř všechno staré.
Unity překopalo grafiku a mnoho lidí se teď těžko orientuje. Naučte se to! Jste zpátečníci! Staromilci! My jste vám ušili poklopec na zadku a vy teď hořekujete, že změnu těžko akceptujete! Fuj! Rozhlédněte se a rychle najděte ten poklopec vzadu, jinak ukazujete, že zbytečně lpíte na starých zvyklostech!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Osobne mi unity take nevyhovuje. Zkousel jsem proto xubuntu, to se mi v celku libilo, ale narazil jsem ve chvili, kdy jsem chtel pripojit smb sitovy oddil. Nepovedlo se mi to ani pres fusesmb, ani pres gigola. Dalsi na rade bylo kubuntu. Eyecandy bastl a zrout systemovych prostredku. Nakonec jsem se vratil ke klasickemu ubuntu a nainstaloval gnome shel puvodniho gnome 3. Chvili jsem se rozkoukaval a zacalo mi davat smysl. Momentalne ho pouzivam uz treti den i pro praci (netbeans, terminal s nekolika ssh spojenimi na ruzne servery o ktere se staram, chrome). Zaroven pouzivam IM (icq, jabber) a irc klient xchat. Uz po jednom dni jsem si na taskbar ani nevzpomnel a svete div se, nechybi mi ani minimalizacni ikona :) vse dulezite se resi stiskem klavesy winkey (expose oken, prace s plochami, vyhledavani mezi aplikacemi a kontakty). Uzasna je integrace IM do grafickeho rozhrani. Gnome shell se mi zacina libit stale vice.
Take jsem konzervativni clovek, ktery na unity nadaval, vubec mi to nevyhovovalo, ale kdyz jsem se rozkoukal v gnome shellu, zjistil jsem, ze veci, ktere clovek dela 15let stejnym zpusobem se daji delat i jinak a v nekterych vecech i lepe.
Gnome shell pusobi naramne kompaktne, je svizne a ovladani ma logiku. Rozhodne doporucuji alespon vyzkouset a venovat mu nekolik hodin.
Nedávno jsem nainstaloval Xubuntu 11.04. Pár postřehu.
- přípojení síťových míst přes Thunara je na odstřel
- na ploše mi nelze vytvořit nový soubor přes pravé tlačítko myši Nový soubor
(nevím zda-li mi třeba někde nechybí nějaké šablony či co)
- občas nereaguje křížek při zavírání aplikací
- Leafpad či Mousepad jsou naprosto zoufalé textové editory, search/replace nefunguje jak má navíc nelze jednoduše nahrazovat \t,\n apod.
- Gnumeric používám jen na prohlížení dokumentů (startuje mnohem rychleji než Libre Office), na práci nejsou příliš spolehlivé, nevěřím mu
- neustále problémy s apletem pro přepínaní kláves
- nenašel jsem pořádnou náhradu za Krusader
+ celé prostředí spotřebovává méně paměti a subjektivně se mi zda rychlejší než Ubuntu nebo kUbuntu, které jsem používal
+ libí se mi applet s poznámkami
+ libí se mi "vysouvací lišta dole s velkými ikonami"
dobře přizpůsobitelné? A co ten mastodont jménem dash, se kterým člověk nehne ani tam ani sem? Tomu se říká nějaké user-friendly GUI? Ubuntu 11.10 nemá Synaptic v základní instalaci. Další krok zpátky. Osobně zatím zůstávám u 10.04 Classic a už si pomalu připravuji Xubuntí klon... Unity to u mně prohrálo definitivně.
Jaké aplikace vyměníte a které doplníte?
Osobně vyměním pidgina za empathy
Na torrenty halite (byť vývoj nějak zamrzl..).
Na přehrávání rythmbox (interace magnatune a jamenda - musicjet by se hodil :D)
Na kancl LibreOffice
Na filmy VLC
napiště co si o tom výběru myslíte případně váš :))