Z redakční schránky (6. 5. 2005)

Do naší schránky padá velké množství dotazů od čtenářů. Rozhodli jsme se na ně odpovídat nejen soukromě, ale i tímto způsobem, formou článku. Máte-li nějaký dotaz nebo problém ohledně fungování Roota, neváhejte nám napsat. Není ale v našich silách odpovídat na obecné technické dotazy a vyhrazujeme si právo pozměnit text dotazů pro potřeby článku.

Nešela by na hlavní straně Roota prohodit sekce starých článků se sekcí zpráviček? Ve staré verzi jsem byl zvyklý zkontrolovat na první pohled, co je noveho, ale u nové se zprávičky schovávají až někde na druhé obrazovce.

Design hlavní stránky je kompromisem mezi funkčností, přehledností a účelností. Věřte, že její podoba dala vývojářům hodně zabrat a nebyla otázkou několika minut. Titulní stránka není nafukovací a musí se toho na ni vejít hodne. Pokud nechcete listovat, můžete používat přímou adresu /zpravicky/, která je z titulky přímo linkovaná.

Zdá se mi, že stránky Roota nefungují v Linksu. Chtěl jsem se zeptat, je-li tomu opravdu tak, nebo jestli mám někde něco špatně nastavené já?

Chyba je na straně prohlížeče Links, u kterého musíte před použitím vyprázdnit cache. O problému víme a psali jsme o něm při představování nového designu, ale není v našich silách ho řešit. Jediným řešením je zmíněné vyprazdňování cache nebo můžete zkusit klasický Lynx.

Tuším, že od předevčírem se mi Root ukazuje celý bílý, i když mám nastaveno, aby byl černý. Asi nějaka chybka ne?

Tento problém se začal projevovat u mnoha čtenářů a řada z nich si jej také všimla a napsala nám. Projevoval se jen u černého stylu, a to tím, že se zcela náhodně načetla stránka bez kaskádového stylu. Proto se celý design jevil jako bílý. Toto chování se projevovalo jen na Linuxu v prohlížečích s jádrem Gecko (Firefox, Mozilla, …). Chybě se věnovalo naše technické oddělení. Poměrně složitou analýzou byl objeven problém v konfiguraci na serveru, který je již odstraněn.

Jsem Čech a používám Linux. Proto musím snášet veškerou diskriminaci, kterou nám stát přichystal.

Začíná to už ve škole, kdy vyučování probíhalo na komerčním software jisté nejmenované firmy. Což už mi samo o sobě připadá divné. Jak může stát takto okatě podporovat komerční firmu?

Když vyjdu ze střední školy, neumím nic jiného než Windows. Podle mě mám nárok na odškodnění. Protože stát by měl dbát na úroveň výuky a neměl by lobovat ve prospěch jakékoliv firmy. (Zjevné porušení ochrany hospodářské soutěže.)

Začnu pracovat jako správce sítě a stát mě dále diskriminuje a obírá nejen firmy.

Koukněte se na WEB různých státních útvarů. Všude jsou samé EXE soubory pro sběr dat, soubory v uzavřeném formátu DOC, XLS a PDF. Toto všechno jsou komerční produkty několika firem.

Stát mě tak NUTÍ si zakoupit systém jisté komerční firmy.V době, kdy různé antiglobalistické živly bojují za práva romů a jiných menšin, mi připadá drzost o těchto problémech schválně mlčet.

A už vůbec mi připadá divné, že Vám nevadí, o kolik peněz celá l/u(nixová) komunita přichází. Podle mě by to někdo měl dát k soudu a žádat nápravu i odškodnění.Toto všechno je přece jasná diskriminace. Proč to jako zastánci linuxové komunity nedáte k soudu a nebo o tom alespoň nepíšete? Už mě celá situace unavuje a vracím se ke komerčním programům.

Tento problém je všeobecně znám a všichni lidé z komunity to dobře vědí. Už mnohokrát se probíral ze všech stran a dokonce několikrat i s panem Mlynářem, bývalým ministrem informatiky.

Jako linuxový zpravodajský server nás tato problematika zajímá a samozřejmě znepokojuje, ale nemůžeme o ní vydávat článek každý den. Článků na toto téma již bylo napsáno hodně a všechny jsou si velmi podobné.

Komunita (s námi v čele) jako taková se samozřejmě snaží s tím něco delat, jednak zvyšováním informovanosti ve svém okolí, jednak přímými cestami. Bohužel je to velmi dlouhodobý proces a je potřeba v něm pokračovat. Jedním ze způsobů, jak pomoci, je nevzdávat se a alespoň tam, kde je to možné, prosazovat otevřené formáty, svobodný software a nenechat se zlákat nebo omezit komerčními nabídkami.

Váš přístup „Už mě to nebaví, kašlu na to.” je sice pochopitelný, ale celé věci nijak neprospěje. Způsobů, jak se zapojit, je celá řada. Můžete programovat, překládat nebo jinak propagovat. Ostatně práce na velkém linuxovém portálu je také formou propagace a pomáhá výrazně prosadit dobrou myšlenku svobody v užívání počítačů.

Takže verdikt: Víme o tom a denně s tím bojujeme.