Ve svém okolí jsem poznal několik lidí, kteří se do Ubuntu po hlavě pustili a musím říct, že ve většine případech (prakticky ve všechn slyším to samé).
1. Chci jít proti davu, nechci podporovat komerční software. V Ubuntu má uživatel jedinečnou příležitost zapojit se do dění. → Moje otázka, Magdo, jak jste se do dění zapojila? Bylo vyslyšeno nějaké Vaše přání? A co technická podpora?
2. Včera mi nefungovalo tohleto a támhleto ale už jsem to vyřešil. Dneska řeším tohleto a támhleto a nakonec to snad vyřeším. → Moje otázka zní: jak často řešíte podobné problémy? Jak často se Vám stane, že po aktualizaci prostě přestane nějaké zařízení komunikovat? Není to problém, když zjistíte, že tiskárna netiskne a nutně ji potřebujete použít? Jak často se Vám to stalo na Win?
3. Po roce používání mám stále drobné problémy ale už jsem si zvykl. → Otázka zní, má skutečně uživatel šanci „přestat řešit problémy“? Nevím jak se živíte a kolik máte času ale myslíte si, že kdybyste byla v časové tisni, trochu by Vám to neustálé řešení problémů vadilo?
4. Začal jsem se věnovat jednomu oboru ale zjišťuji, že na Linuxu není dostupný software, který bych potřeboval. Jen alternativy, které nesplňují mé požadavky. → Magdo, máte podobný problém? Používáte Linux na brozdání netem, luštění křížovek, čtení receptů a psaní blogu, nebo i v nějaké specifické oblasti.
5. Po tom co se s uživatelem dva roky nevidím nebo o tomto tématu nemluvím k němu přijdu a na jeho PC je nainstalován OS Windows. Ptám se, ty už nemáš Linux? Odpovědí je: už mě to nebavilo. → Nemám otázku, jen bych rád věděl, zda budete příští rok uzavírat také spokojená, nebo budete psát na Windowsech, jako většina z lidí, které jsem poznal.
Na otázky nemusíte odpovídat mně. Zkuste se zeptat sama sebe, zda vám tento příběh, který jsem popsal není v mnohém podobný.
