Názory k článku
Zobrazení 3D modelů v DXF pomocí OpenGL

"V
nekterych souborech typu DXF jsou dokonce ulozeny i informace o objemovych telesech seskupenych pomoci CSG (Constructive Solid Geometry), tyto informace vsak neni snadne (a pravdepodobne ani legalni) bez komercniho konverzniho programu ziskat, protoze jsou zakodovane."

Kdyby chtel nekdo CSG co je legalni a zadarmo, BRL-CAD
http://ronja.twibright.com/3d/

U CSG nejde jen o to seskupeni, ale i napr. o to, ze na modelu z trojuhelnikovych plosek tezko spocitate, kolik ta vec vazi nebo kde ma teziste.

Chyby: Spatna odpoved na otazku kontroly proti spamu - zapiste letosni rok ve ctyrciselnem formatu Ochrana proti spamovacim robotum. Odpovezte prosim na nasledujici otazku: Jaky je letos rok? 2007

Diky za informaci, opravdu jsem nevedel, ze se s CSG v DXF da pracovat i "zadarmo". Vyhody CSG jsou myslim jasne, jeste lepsi je spojeni CSG a parametrickeho modelovani. Ty trojuhelnikove plochy (telesa rozlozena na 3DFACE) jsou chapany jako minimalni podmnozina, se kterou by mel dokazat pracovat kazdy CAD/CAM/renderer, v podstate obdoba souboru ve "formatu" RAW ci TRI.

No, CSG a CSG v DXF jsou ponekud odlisne veci ;)

No clock ma na tech strankach opravdu soubory DXF, neni to obecne CSG (jake ma treba POV-Ray, kde lze mnozinovymi operacemi slucovat prakticky jakakoli telesa).

Jen doplnim: z trojuhelnikovych (n-uhelnikovych) plosek prave velmi _lehko_ spocitame ruzne objemove integraly, zejmena napr. kolik ta vec vazi a kde ma teziste. Na ten objem je to zhruba 4radkovy program v C.

Jednou moznosti je scitat objemy elementarnich ctyrstenu _se znamenkem_ (aby to fungovalo i pro nekonvexni telesa), tak to dela napr. program admesh. To je ale dosti trapne, nebot je potreba determinant 4x4 a tudiz i deleni a to je fuj. Mnohem jednodussi je nechat teleso protekat fiktivnim vektorovym polem, napr. F=(x,0,0) a pouzit Gaussovu vetu. To vede na numericky stabilni alg., kde se zhruba receno udela jakysi aritmeticky prumer souradnic a vynasobi x. Pozor, mnoho lidi na teto uzasne ceste pokracovalo bludnou cestou dale pres vetu Greenovu a to uz byla chyba, byt naprosta vetsina vedeckych clanku cituje pramen s touto metodou.

Jinak samozrejme zbyvaji numericke metody krajeni telesa na platky, ty jsem zkousel, ale je to pomerne slozite.

Determinant a diskriminant, to se mi vzdycky pletlo. Gaussova veta? Znam akorat Gaussovu krivku a Gaussovu eliminaci. Dejte pokoj s matematickou analyzou, tu jsem vzdycky nesnasel, jsem rad, ze ty zkousky z toho uz nikdy nemusim delat (teda za predpokladu, ze neexistuje reinkarnace ;-) ), jeji obsah se uz v mozkove L2 cache davno premazal necim jinym ;-)

Ale tusim kam asi miris - je to asi takova 3D obdoba planimetru, ne?

Priznam se, ze nevim, co je to planimetr.

Princip vypoctu se snaze predstavuje 1. ve 2D 2. pro konvexni teleso. Zvolime si libovolny bod, pro zacatek radeji uvnitr nebo na okraji telesa, a ke kazde z usecek (~sten) spustime trojuhelnik (~ctyrsten). Secteme jejich obsahy/objemy a mame vyhrano. Pripadne secteme integraly prislusne funkce pres tento elementarni trojuhelnik/ctyrsten.

Pro nekonvexni teleso pak pouzijeme zcela totez, ovsem pouzijeme objemy se znamenkem (a orientovane usecky/plosky) -- pak dojde k tomu, ze vicekrat zapocitane oblasti se navzajem poscitaji a poodecitaji tak, ze oblasti vne telesa se nakonec odectou a oblasti uvnitr nakonec zustanou. Je to male kouzlo matematiky a krasne to funguje.

S Gaussovou vetou je to jeste hezci, je to v podstate ekvivalent krajeni salamu urcitym smerem (timto smerem je ono vektorove pole, je mozno pouzit i slozitejsi nez prime pole, pak budou platky ponekud dadaisticke; a hlavne je to zbytecne), az na to, ze platky krajime nekonecne jemne. Vyhodou je, ze se nikde ve vypoctu nic nedeli a je to absolutne numericky stabilni. Pekne je, ze presnost nezavisi ani na smeru krajeni.

S ploskami mohou nastat dva ci tri problematicke pripady:

1) nektere trojuhelniky jsou otocene, takze jejich normala smeruje opacnym smerem, nez treba zbytek plaste

2) teleso je spatne prevedeno na trojuhelniky - vznikaji steny s nulovou tloustkou apod. To napriklad muze nastat pri aplikaci marching cubes ci marching tetrahedra v pripade, ze je zvolen prilis velky krok deleni.

3) souvisi s 2) - pri prevodu dojde k takovemu zborceni telesa, ze se napriklad protinaji jednotlive steny atd.

1) a 2) jsou zavineny dementnim softem, tudiz s veci samotnou nemaji co delat. Pokud jiz je nekdo nucen se s nimi potykat, pak muze s vetsim ci mensim uspechem pouzit opravarsky soft (napr. zmineny admesh).

3) je jediny bod, tykajici se trochu numeriky -- ovsem zajimavosti onech vypoctu je, ze probehnou spravne (tj. s chybou odpovidajici chybam ve vstupu, ne radove vetsi) i pro takova ponekud zkreslena telesa.

Pardon, ani pro 2) nebude vypocet objemovych integralu zatizen chybou vetsi, nez odpovida tloustce te nulove tluste steny.

dd

ee

koukam. ze se tu rozjel peknej flame (:

panove se asi uci abecedu, takze to u "zz" asi skonci :-) i kdyz - takovy Unikod uz je dost velky

Dobrý den,
mýlím se nebo v tomto článku také chybí odkaz na použité dxf soubory?

Jiří Hnídek