Zpovědnice: Josef Perzyna

V rozhovoru s Lukášem Tinklem jste se mohli dočíst o smlouvě německé spolkové vlády s vývojáři KDE ohledně práce na groupwarovém balík Kroupware. Tehdy jsem ani netušil, že se mi „do rukou“ dostane vedoucí oddělení informačních systémů při Úřadu městského obvodu Ostrava-Jih Josef Perzyna.

Poněvadž byl pan Perzyna ochoten se se čtenáři ROOTa podělit o své zkušenosti, přinášíme zde rozhovor vypovídající o tom, že nejen okny živa je státní správa. Před samotným rozhovorem ještě uveďme několik faktů o výpočetním prostředí úřadu.

Obvod Ostrava-Jih má cca 120 000 obyvatel. Jeho výpočetní prostředí používá 272 uživatelů, na starosti ho má 6 lidí. Celá síť je natažena mezi 258 pracovišti, z nichž na 155 je nainstalován Linux, následuje 62 znakových terminálů a zbývajících 41 obhospodařují Windows (95, 98, 2000). V síti funguje celkem šest serverů. Na prvním běží SCO Unix 5.0.5, Uniplex, Informix a fulltextová databáze. Druhý funguje jako souborový server, třetí slouží coby backup server a Samba server pro stanice s Windows, na čtvrtém běží proxy server. Jako operační systém všech těchto serverů slouží SuSE Linux 8.0. Poslední je stroj s operačním systémem HP UX 10.20 sloužící geografickému systému ArcView. Více se dozvíte na stránce Přehled specializovaného softwarového vybavení ÚMOb Ostrava – Jih nebo na stránkách úřadu www.ovajih.cz.

JS: Dobrý den, vy jste, pokud se nemýlím, téměř jediný úřad v České Republice, který pro svou potřebu používá Linux a otevřené systémy. Je těžké takto „vyčnívat“ z řady?

JP: Co se týká desktopů, tak osobně neznám žádný úřad, ale snad se někde najde. Jinak servery (proxy, file servery atd.) se alespoň v Ostravě používají zvláště na větších obvodech a Magistrátu. Největší problémy máme s dodavateli některých aplikací, kterým se údajně nevyplatí dělat pro Linux, protože zákazníků pracujících pod Microsoftem (dále MS) mají dostatek. Zatím takové případy řešíme aplikačním serverem pod Win2000 s Citrix MetaFramem nebo využíváme rdesktop, ale i to je dosti nákladná záležitost, protože musíme nakupovat terminálové a serverové licence, i když přistupujeme k serveru z desktopů s Linuxem. Zatím nám takto jede jen účetnictví, mzdy a docházkový systém, ale mám obavu, že pokud někdo nespočítá zbytečné náklady na MS, tak jich bude přibývat.

Máme ovšem problém přesvědčit Statutární město Ostravu (jsme jeho součástí a náš obvod má cca 120 tis. obyvatel – 1/3 města), aby pořizovala jednotné aplikačního vybavení pro celé město na bázi multiplatformních aplikací.

Jinak výměna dokumentů mezi námi a okolím probíhá bez problémů (pokud se ovšem některý z uživatelů nezapomene a nepošle soubor v jiném formátu než by se líbilo Billovi), nikdo ani nepozná, že původní dokument nebyl vždy doc, xls atd.

JS: Nepřejícnost některých institucí vůči těm, kteří zrovna nevelebí diktátory z Redmondu, je pověstná. Pro příklady nemusíme chodit daleko, třeba v konferenci linux@linux.cz několikrát přetřásané elektronické daňové přiznání. Domníváte se osobně, že za Linuxu nepřejícími aktivitami (nejen) státních institucí stojí spíše neznalost (kdo má vědět, kolik operačních systémů existuje, kdo má vůbec vědět, co to operační systém je…), ignorance (proč bych financoval něco, co použije pouhých X uživatelů…) nebo třeba i lobby některých softwarových společností? Vždyť napsat multiplatformní aplikace není v dnešní době vůbec složité…

JP: Osobně si myslím, že problém je v neinformovanosti managementu a s tím související strach z neznámého. Málokdo si totiž uvědomuje, že počítač je jen stroj na zpracování dat a operační systém je jen prostředníkem mezi aplikací a železem. Pokud mám tedy aplikaci, která splňuje určitá kritéria, mělo by být jedno, jaký systém používám. Jako správný hospodář se budu řídit pouze cenou, a to nejen pořizovací, ale musím započítat i cenu lidí, kteří se kolem systému pohybují, a náklady na další související služby systému, které jsou v pořízeném balíku na Unixech i Linuxech, ale do MS je musím dokoupit. Jinak vřele doporučuji článek Unix versus NT na www.penguin.cz, který je sice staršího data, ale jsou zde krásně a myslím si, že i nestranně, popsány rozdíly mezi těmito platformami.

JS: Při některých zakázkách státu zůstává hlava stát. Viz projekt Internet do škol. Sice pomohl mnoha školám dostat se k internetu, ale o celou zakázku se podělil Autocont s Českým Telecomem. Nešlo by vše mnohem jednodušeji a/nebo levněji, pokud by se celý projekt důkladně promyslel a nedělaly se ukvapené populistické akce?

JP: Tuto akci považuji za výsměch politiků všem informatikům. Kdyby se tak našla síla, která by je pohnala k zodpovědnosti. Bylo to zřejmě politické rozhodnutí, takže občane mlč a plať. Protože znám pár zoufalců, kteří se věnují dětem v počítačových učebnách, tak vím, že i kdyby nakrásně zůstali u MS, tak se dalo vše pořídit mnohem levněji a ve stejné kvalitě. S Linuxem by byly problémy pouze s instalací, protože i když některé Linuxy kvalitně nainstaluje i „poučený laik“, musel by přijít systémák a nakonfigurovat síť. Takové lidi ale zřejmě Autocont nemá, takže by možná nevyhrál zakázku. Nevím, co jiného si o této akci můžu myslet, ale pokud nebudou na institucích, kde se taková rozhodnutí dělají, alespoň soudní lidé, kteří si nechají zpracovat návrhy třeba na vysokých školách zaměřených na informatiku, nenaděláme s tím nic.

JS: Jaký bude dopad nového ministerstva informatiky na rovnováhu sil na poli operačních systémů u nás? Dostane se konečně ze strany státu uznání i jiným platformám? Jinde ve světě, třeba v Německu, je Linux nasazován na státní počítače a dokonce spolková vláda zaplatila vývoj groupwarových nástrojů pro KDE. Nemohl by se váš úřad stát jakousi minisondou či průzkumem použitelnosti otevřených systémů v české státní správě?

JP: V březnu se konala v Hradci Králové konference „Internet ve státní správě a samosprávě“, které se mimo jiné významné osobnosti zúčastnil i ministr Vladimír Mlynář. Z jeho projevu jsem nabyl dojmu, že fandí i jiným platformám, a protože si několikrát postěžoval na nedostatek financí, tak doufám, že se poohlédne po světě a podpoří otevřené systémy i u nás. Otázkou zůstává, jak se mu to podaří prosadit, protože MS má u nás silnou klientelu a hodně institucí do něj investovalo nemálo prostředků. Bohužel se jich nikdo neptá, proč tak rozhazují, a když ano, tak kroutí hlavou, proč ne, když to používají všichni, tak to musí být nejlepší. Co se týká zmíněné minisondy, rádi se podělíme o získané zkušenosti a naopak přivítáme, protože nejsme vševědoucí, jakékoliv zkušenosti ostatních.

JS: Tím se pomalu dostáváme k vašemu úřadu a k vašemu výpočetnímu prostředí. Můžete nám vaši síť zevrubně popsat?

JP: Když jsem tady před devíti lety nastupoval, tak se pracovalo na znakových terminálech a server byl SCO Unix. Kancelářský balík byl (a ještě je ve velké míře používán) Uniplex. Zde měl úředník k dispozici textový editor, tabulkový procesor, interní databázi, aplikační obrazovku, interní mail a další programy, které pro vnitřní potřebu plně postačovaly. Databáze Informix Dynamic Server se používá dodnes a jsou na ní veškerá data pro potřeby úřadu (evidence obyvatel včetně volební agendy, evidence adres a parcel, příjmová účtárna, poplatky, sociální dávky, evidence majetku a další). Programy pro databáze jsou psány ve 4GL – ve znakovém prostředí, ale předností je díky tomu hlavně rychlost a spolehlivost.

Naštěstí pro nás, když byl Linux v plenkách a po republice se rozšiřoval MS, neměli jsme na nákup PC a první peníze se objevily, až když nastupoval Linux. Využili jsme tedy stávajícího unixového serveru, nakonfigurovali jako NIS (Network Information Service) a později jsme dokoupili i file server samozřejmě pod Linuxem.

Teď to funguje tak, že uživatel se může na kterémkoliv linuxovém počítači přihlásit, svůj domovský adresář má na unixovém serveru (ten se mu namountuje při přihlášení) a adresář, kde má data, má namountovaný na file serveru. Vše se mu tedy jeví, jako by to měl na desktopu, kde je zrovna přihlášený. V domovském adresáři má rovněž veškeré konfigurace, takže je jedno, na kterém počítači v síti pracuje. Veškerá přístupová práva jsou záležitostí Unixu, takže záleží pouze na uživateli, jak a který soubor zpřístupní.

S aplikacemi Informixu a Uniplexem pracuje v terminálovém okně, navíc textové dokumenty z Uniplexu jsou lehce převoditelné do OpenOffice.org na Linuxu. Jinak mu samozřejmě Linux nabízí práci s Internetem, E-mailem (Mozilla) a dalšími programy, které jsou součástí distribuce Linuxu. Myslím si, že uživatelé nejsou ochuzeni o nic, co by jim mohl poskytnout MS (snad kromě akčních her v síťovém prostředí, ale nevím, jak by se na to tvářili občané). Uživatelem vytvořená data jsou na serverech, které dělají automaticky každou noc zálohu, takže kdyby např. vyhořel úřad nebo někdo vybílil pár kanceláří a odnesl si počítače, data (nejdražší věc v systému) jsou neustále k dispozici.

JS: Jaký souborový systém máte nasazen pro sdílení dat? Pravděpodobně používáte i Sambu… Máte i sdílené tiskárny, jakým způsobem řešíte jejich sdílení?

JP: Jak jsem uvedl výše, tak data uživatelů jsou na unixovém serveru (SCO Unix) a na file serveru (SuSE Linux). Servery a pracovní stanice používají souborový systém ext3 a sdílení souborů po síti je zajištěno NFS. Sambu používáme jen na ukládání dat pro uživatele s OS Windows.

Sdílení tiskáren je trochu složitější. Tiskárny na SCO se sdílejí, jak je zvykem u Unixů, tiskárny u desktopů s Linuxem jsou řešeny tak, že každý desktop má nakonfigurovanou jednu tiskárnu, na kterou tiskne bez ohledu na to, kdo je přihlášen (tato tiskárna nemusí být přímo u desktopu, třeba v kanceláři jsou dva desktopy a jedna tiskárna), tisky z aplikačního serveru Windows si řídí tento server sám a jsou to tisky převážně přes lpr port na linuxové desktopy. Uvažovali jsme sice o sdílení tiskáren mezi linuxovými desktopy, ale výsledný efekt by neodpovídal vynaložené práci. Většinou uživatelé tisknou přímo u sebe, a když je třeba dokument jednou za měsíc vytisknout někde jinde, tak se tam jednoduše pošle mailem a vytiskne.

JS: Jakou distribuci Linuxu používáte a jak řešíte například aktualizaci instalací na pracovních stanicích?

JP: Používáme SuSE Linux, který se nám zdál v době pořízení nejlepším řešením s ohledem na české prostředí. Začali jsme s verzí 6.4 přes 7.2, nyní používáme 8.1. Aktualizace probíhá tak, že se na některém počítači vytvoří a odzkouší „prototyp instalace“, z něhož se vytvoří něco jako instalační balík na serveru. Potom jen obejdeme počítače, kde vložíme bootovací disketu s programem, který vytvořený balík ze serveru nainstaluje na PC. Na konci instalace se skript zeptá na IP adresu a název počítače, toto se automaticky doplní do konfiguračních souborů a instalace je téměř hotova. Nakonec se ještě nainstaluje tiskárna a případně se změní některé konfigurace u uživatele. Celá tato akce včetně letmého zaškolení uživatele trvá asi hodinu. Kdyby měl tedy systémák na starosti pouze přeinstalování, celý úřad (cca 150 linuxů) je přeinstalován zhruba za tři týdny. Samozřejmě to děláme průběžně a do budoucna zvažujeme jiný pohodlnější systém.

JS: Jako kancelářský balík používáte OpenOffice.org, které mají velmi kvalitní počeštění a především, což je jejich nespornou předností, importní a exportní filtry do proprietárních formátů. Jak kvalitní je konverze formátů ve vašem případě? Setkáváte se často s nemožností přečíst nějaký DOCument?

JP: Jestliže nějaký DOC nepřečteme v OpenOffice.org, tak ho nepřečte ani Word, protože je jednoduše poškozený. Nevím, jak by se chovaly DOCy s nějakými šílenými makry (žádný takový jsem ještě nedostal). Problémy dělaly starší verze Wordu otevírané ještě ve StarOffice, kde se používala písma končící na CE. Tyto dokumenty se daly otevřít, ale pak se musela opravit některá písmena. Teď s OpenOffice.org jsem na takový problém nenarazil a doufám, že to tak zůstane.

JS: Také mě zajímá, jak se na „neznámé“ prostředí tváří uživatelé. V současnosti je každé školení základů práce s počítačem prováděno na počítačích, kde se Linux stěží najde. Jak se potom taková úřednice tváří na systém, ze kterého jí sice zmizelo modré éčko, ale který ráno zapne, celý den na něm pracuje a odpoledne ho stejně jistě vypne? Pozná vůbec běžná Frantina – uživatelka rozdíl v práci?

JP: Možná Vás překvapím, ale nejvíc problémů měli uživatelé, kteří pracovali se znakovým terminálem. Těm dělala starosti myš a dodnes raději pracují ve znakových programech. Ti, co přišli se znalostí práce s MS, sice měli nějaké poznámky (nemohli pochopit, že disketová mechanika není a: a musí se „složitě“ namountovat, marně hledali adresář Dokumenty atd.), ale na druhé straně jsou zvídavější a díky velice podobnému prostředí nemají problémy. Taky jsem pár lidem sdělil, že pokud ke své práci potřebují něco, co jim Linux nenabídne, dostanou Windows. Zatím ten případ nenastal. Rozchodili jsme i KRDC, což je program pro vzdálený přístup podobný carbon copy ve Windows, takže když si uživatel neví s něčím rady, jednoduše si zobrazíme jeho plochu na svém počítači a se sluchátkem v jedné ruce a s myší v druhé oba řešíme problém, jako bychom byli u jednoho počítače. Vzhledem k tomu, že máme docela málo možností dělat pro uživatele obsáhlejší školení, řešíme to takovým způsobem. Divili byste se, jak si někteří uživatelé sami vyzdobili pracovní plochy bez naši pomoci, asi to nebude složitostí Linuxu, zřejmě to bude jen v lidech.

JS: Děkuji za rozhovor a přeji vám hodně štěstí v budoucí práci.