Názory k článku
Zvukový čip AY-3-8910 (YM2149)

a vy vite, jaka je zajmova skupina root.cz? mne se treba tyhle clanky libi a rad zavzpominam...

Nesmysl, spoustě čtenářům se tento precizní typ čtivých článků líbí ... viz. typické děkovné ohlasy pod tímto seriálem.

Súhlas, chceme PDF, vďaka. :-)

Panenko skakava, a jaka ze je zajmova skupina root.cz? Hrabat se donekonecna v shnilych HLL bloatech, a povazovat pocitac za tupou cernou krabicku, dobrou ke spousteni Javovskych hruz, a o ktere "spravny" programator nema vedet ni zbla, jak funguje? Apage satanas, a jen vice takovychto clanku.

"Hlavne levne, lameri"?

Tusil jsem, ze vyvolam bourlivou rakci :) Ja jsem na ZX taky vyrostl, vlastne jsem se kvuli nemu naucil cist. Ale clanek bych spis radil do kategorie, kterou se zabyvaji radioamateri - slaboproudari nebo jak bych to nazval. Co jsem mel skutecne na mysli bylo to, ze bych uvital trochu soucasna temata a ne ody na 30 let stary áíčko nebo co to je :) Tem reakcim rozumim, nemusite to dal komentovat.

p.s.: s tou javou je to trochu off topic. Stejne tak jako diskuze spravny programator vs. zly programator.

Historia magistra vitae.

Mal som Didaktik M od mojich cca 13 do cca 18. Bola to pre mna pecka. Dostal som sa ku scheme zapojenia zvukovej karty pre tento stroj, tak som si zaobstaral vsetky suciastky a podla schemy nakreslil fixou plosny spoj. Normalne mi to fungovalo na prvy sup :-) Vlozil (napajkoval) som to dnu do "PC-čka :-)", vyviedol von cez Jack a mal som super hudbu, hlavne v hre od Františka Fuku, ten to mal v jeho hrach super. Hlavne si spominam na dve, ktore som hral neustale: TET¶IS 2 a nejaky JET?? (taka raketka bez gravitacie). Pekne mi to hralo...

jj, M-ko nebylo spatne, jeste lepsi Gamma s disketovou jednotkou (stala strasne prachy, na tu dobu, vsichni z okoli ten zazrak chodili okukovat). Jinak TETЯIS se pise takto :-)

Gamma nebyla špatná - tuším, že největším rozdílem oproti Mku bylo to, že měla 32kB paměťovou banku navíc (dalo se na ní přestránkovat) - ovšem tuto paměť kromě specielně psaných programů prakticky nic nevyužívalo (pamatuju si na kopírák Gamma-Copy). Dlaším rozdílem byl vzhled - tam ji Mko totálně válcovalo :)

P.S: Moje sestava byla Didaktik M + Melodik (AY-8912) + disketovka D80 + plotter Alfi (ten postavený z Merkura)

Ja jsem si svuj Didaktik Gama upravil tak, ze dokazal strankovat jako Spectrum 128 (zakladnich 48KB plus jedna dalsi pametova stranka 16KB). Takze velka cast her dokazala hrat "AY" hudbu. Uz nevim proc, ale plno her s hudbou pro AY nedetekovalo pritomnost AY, ale strankovani pamenti u ZX Spectrum 128. Pokud se strankovat dalo, poustely AY hudbu, pokud nedalo, hraly pres repracek. A navic tu hudebni rutinu zcela bezne ukladaly do jine pametove stranky...

Tak asi to bylo proto, že u ne128 ZX Spectra se jaksi přítomnost AY nepředpokládala, takže test stránkuje/nestránkuje byl dostatečný a často na něj byly navázány i další speciality pro 128. K tomu, že se hudba dávala do jiné stránky byl často dobrý důvod - plná základní 48K paměť nebo velmi efektivní přehrávací rutina pod přerušením, která kromě toho, že spouštěla hudbu, dělala i jiné pravidelné věci. Přerušovací rutinka pak prostě natvrdo stránkovala a po vykonání přehrávací rutinky ve stránce se přeplo do základní stránky přímo z té stránky a pokračovalo se činností společnou i pro 48K.
Jinak hodně her hrálo na AY i na 48K.

Hej, Alfika som si postavil aj ja :-) Splnil sa mi detsky sen, mat stavebnicu Merkur. Myslim, že disketovka bola drahšia ako Didaktik. Ale mal som ju doma, požičal mi ju vtedy spolužiak (lebo on si kupil 386ku) :-) Mala čarovné tlačítko SNAP...

Řekl bych, že mít tu komunisty o 5 let déle, tak by se dala koupit i disketovka postavená z Merkuru ;-) Já bych si ji rozhodně koupil, stejně jako Alfiho (z toho jsem si udělal pomocí fototranzistoru místo pisátka i scanner ;-)

No jo, tehdy bylo open hardware popularnejsi nez dnes.

Druhá banka měla tu geniální vlastnost že přežila i reset... naprosto fantastická věc pro ladění assembleru, kdy se po pádu prostě jen přeplo na druhou banku ve který bylo neporušené vývojové prostředí (Prometheus :-D) a jelo se dál ;)

Ja mel casto v tech ostatnich bankach RAMdisk. Dokonce jsem na to mel i svuj vlastni OS jehoz minimalni jadro bylo v 256B printer bufferu a zbytek se podle potreby vzdy dotahoval prave z ramdisku a umistoval do volne pameti - prikazy se zadavaly v editoru Basicu s prefixem '*'. Moc se mne to libilo :-) Napsal a odladil jsem na takovem stroji komplet celou diplomku - software vcetne popisu, manualu, standardnich diplomkovych kecu atd... Na jednom Spectru jsem psal a pres 5 (4 bity + zem) dratu bylo pripojeno druhe, ktere v dobe nez byl hotovy hardware diplonky simulovalo vyvijene zarizeni - v tom se pochopitelne take mohutne strankovalo.
Aby se mne ta diplomka dobre psala, jeste pred tim jsem si upravil jeden textovy editor :-). To uz dnesni standardni mlady javabastlic nemuze pochopit...

No ešte sa rozplačem :) Ja som mal Mko, ale nemal som na disketovú mechaniku, tak som zepšil návrh nejakej prídavnej pamäte 2KB a vyrobil som si myslím 8KB modul, aj s prerušovacím tlačítkom a ledkou. Do toho som napísal komplet disasembler (ten som čiastočne vybrakoval z nejakého hotového disasembleru, vtedy sa licencie moc neriešili) a samozrejme aj "SNAPSHOT" funkciu, ktorá nahrala komplet pamäť na magentofón, čím som získal slávnu funkciu disketovej mechaniky a mohol som si ukladať rozohraté hry, aj keď dosť dlho to trvalo :) Mko už nemám, ale ten modul ešte mám doma, aj keď neviem či funkčný, meď už je čiastočne zoxidovaná :( Ktovie či by som ešte vôbec niekde našiel softvér k nemu :(

To reseni se me libi. Jinak napriklad na Atarku byl editor Cheops Writer, kterej daval +- stejnej vystup jako slavna T602 (taky se dal opatchovat na podporu RAMDisku, celkem jednoduse, protoze Atarko melo v OS podporu pro pojmenovana zarizeni).

Taky jsem par lidem rikal, ze tento vystup je ze "skutecneho ATecka" s T602, i kdyz ve skutecnosti to byl Cheops Writer na Atarku s cartridgi a kazetakem :-)

Pro ucel psani diplomky jsem tenkrat prekopal editor Twriter. Uzivatele Sinclairu si na nej mozna pamatuji, byl kompatibilni se slavnym Taswordem, ktery ma zaznam i na Wikipedii. Jeste jsem zapomel dodat jednu vec - na gumaku se psalo prece jen pomalu, tak jsem jeste pred zahajenim praci musel pripojit klavesnici vykuchanou z vyhoreleho Sharpa MZ-800. To jsem realizoval stinovou ROM a samozrejme pres univerzalni interfejs, kde jsem mel 2x8255. Jenze desku se stinovou ROM se mne nikdy nepodarilo rozchodit, tak jsem ovladac klavesnice musel z microdrivu vzdy natahovat do RAM. Dodnes me ten debakl se stinovou ROM strasi, tu desticku mam porad na chalupe, obcas ji vezmu do ruky a po 20 letech premyslim, kde mohla byt ta zahada, ale zacit to zkoumat jsem liny...Treba se jednou dokopu k tomu, ze to vyresim - dejme tomu po 40 letech :-))

Když už je řeč o Sharpu mz800, tak jen připomenu, že měl taky vícekanálový zvukový čip, tentokrát od Texas Instruments SN76489AN.

jj, na ten se taky chystam :-)

Nedavno jsem narazil na zajimavy emulator nejen Sharpa MZ-800. V tabulce na strance http://www.sharpmz.org/mfranzenemu_01.htm je zminka o jeho japonskem braskovi MZ-1500, jehoz emulace zahrnuje 2xPSG. U nas se snad stereo rozsireni nedelalo (znalci me kdyztak opravi, ale nekterych uz jsem se na to ptal). MZ-1500 ho zrejme nemel v zakladni vybave, jinak by se o tom vedelo. Vygooglit se mi nic ze zrejmych jazykovych duvodu nic nepodarilo.

Na Didaktiku Gama slo hafo her s AY puvodne urceny pro 128k. 128k Spectrum melo klasicky stejnou 48k pamet a potom 5 stranek po 16k. Strankovani slo od adresy 49152 po 65535. Didaktik Gama mel ale jednu 32k stranku od 32768 - 65535. Aby na Didaktiku slo emulovat strankovani Spektra 128, bylo nutne na Didaktiku od adresy 32768 do 49152 okopirovat kod z jedne banky do druhe, aby pri preklopeni do druhe banky program pokracoval na stejnem miste, pokud slo o spodni adresy pod 49152. V programu se prepsaly cisla OUTu, protoze banky na 128k Spectru mely jiny cisla a pokud to byla hra, ktera vyuzivala pouze 1 banku, coz melo hodne her prave jen kuli hudbe pro AY, tak to slapalo. Predelal jsem takhle desitky her. Jako kdyby to bylo vcera :))))

Mko melo sice lepsi design, ale gamma měla 100x lepsi klavesnici a byla daleko prenosnejsi (mensi). Me osobne prisla velmi sympaticka.

Bolo to JET-STORY a spravil to viac Fídler ako Fuka. Keď som hľadal ako sa to volalo, tak som našiel tento zaujímavý článok: :-)

http://www.zivel.cz/article.php?id=101

Tento počítač je na první pohled rozeznatelný svými typickými zešikmenými funkčními klávesami, které se v minulosti objevily už u počítačů Atari 800XE a Atari 130XE – ostatně celý design tohoto počítače vychází ze svých (v tomto ohledu velmi kvalitních) osmibitových předků.

Tohle není pravda.
Původní osmibity vypadaly jinak (viz Atari 800XL), pak byly současně oznámeny řady ST a XE (130XE a 65XE) v jednotném designu a teprve zpětně se design přenesl i na nový model 800XE. Takže přesnější by naopak bylo říci, že osmibity (XE) mají design poděděný po ST.


Dále, nejsem znalec ST, ale opravdu existovaly modely se 128MB a 256MB RAM? Má někdo důkaz?


Jinak díky za článek. :-)

No 260 ST se stopro běžně prodávalo. Pamatuju si ho z jednoho tlustýho německýho katalogu, nad kterým jsme slintali v době hlubokého socíku ;)

Je zajimave, ze na sobe pozoruji jisty efekt, mozna jistou archetypizaci: vyrostl jsem na ZX a mam naposlouchane hodiny AYcka, at uz v demech nebo gameskach. Kdyz si poslechnu SID/POKEY, je to fajn, ale tak nejak mi to proste v tom uchu nesedi - ne ze by to bylo spatne, ale proste 8bit sound = AY sound. AYcko ma prijemne mekky zvuk, na SIDu mne nesedi ta jista zabzucenost (ze ktere se na druhou stranu da hodne vykouzlit pomoci filtru), ale predpokladam, ze to maji asi vsichni, dle toho, na cem vyrostli. Jinak ta Fukova gameska byla TETRIS 2.

A co teprve http://www.ayland.x.pl/nowosci.php, nejlepší rádio na světě :-)

To mame asi stejne. AYcko ma mekky a pomerne prijemny zvuk, kdezto treba POKEY je hruby, tvrdy, upiskany a neprijemny. SID je nekde jinde, zabzucenost neni na skodu zvlast u basovych zvuku, navic kdyz se daji pridat filtry.

Autor nečekaně nepopsal modely Atari STe správně: je pravda, že všechny modely STE (E=Enhanced) měly 4096 barev a Blitter. Není ale pravda, že přibyl Shifter, protože ten byl ve všech modelech Atari ST/TT už od začátku. A 16 MHz a SCSI rozhraní se týká jen modelu Mega STE, nikoliv běžných 520/1040 STE.

neumelo nahodou atari ST i samplovanou hudbu? t.j. melo nejaky DAC nebo to hralo pres AY? A to melo ten AY chip jen jeden nebo dva?

Chip je tam jen jeden. Samplovaná hudba fungovala nejspíš stejně jako na 8bitu, tj. jen změnou hlasitosti se hýbe membránou reproduktoru, což vytváří zvukové vlny. Při vhodné frekvenci a amplitudě hýbání...

Všechny Atari od ST výš měly jeden AY klon od Yamahy. Samply nebo i různé moduly se přes to řehrávaly běžnými triky. Samozřejmě oproti kupříkladu Amize byl zvuk mnohem špinavější a mono. Navíc takové přehrávání žralo CPU, takže třeba ve hrách se to používalo často jenom na titulní obrazovku/intro a v samotných levelech už byly standardní tříkanálové čipovky. Až STE a výš mělo k tomu navíc DAC. Konstrukčně měl ale spíš než k Paule v Amize blíž k soudblasterům, tj. jediný stereo převodník s několika pevně danými vzrokovacími frekvencemi, krmený přes DMA. Až Falcon je úplně překopaný (i když Yamaha je v něm pořád), tam je audio subsystém postavený kolem DSP MC56001 s šestnáctibitovým ADC a DAC.

Atari neznám, ale na pro ZX Spectrum existuje na AY několik přehrávačů, které hrají 4bitové samply ve 3 kanálech (obvykle ACB stereo). Viz http://cygnus.speccy.cz/popis_xtp2.php a http://cygnus.speccy.cz/popis_da_pro_ase.php (resp. Sampletracker, umí Speaker, DA i AY). Další příklad zde http://cygnus.speccy.cz/popis_samplovany-zvuk.php, je tam i linearizační tabulka pro AY, protože výstup má logaritmický - jako potenciometry pro regulaci hlasitosti, k přehrávání samplů se vlastně využívá změn hlasitosti na nějakém neslyšitelném tónu. Linearizačních tabulek je několik, podle toho jak autor zaokrouhloval, případně ladil.

mel v sobe taky AYcko. Skoda, ze se na nej zapomnelo.

Sorry, tyto počítače šly trošku mimo mě (jen si pamatuji, že jsem záviděl zabudovanou disketovku :-), takže se omlouvám a dopíšu.

Ja jsem měl (vlastně ještě mám) CPC 464 s integrovaným kazetákem tak jsem disketovky taky záviděl. Mimochodem nezná někdo lepší CPC emulátor na Linux než je Cpcemu ?

Najlepší natívny emulátor CPC je xmess. Ja s úspechom používam pod wine WinCPC a s odretými ušami ide aj WinApe.

V tom případě vřele doporučuji doplnit mezery ve vzdělání ;) Nedávno jsem získal CPC 6128 do svojí sbírky a ten stroj mě velice zaujal. V prvé řadě má jako jeden z mála osmibitů kvalitní RGB výstup a triviálním způsobem se k němu dá připojit běžná 3.5" mechanika, jejíž obsluha z "OS" je velmi rychlá a komfortní včetně svižného nahrávání. Taky videočip patří rozhodně k tomu zajímavějšímu. Umí hodně barviček a některé efekty v demech vypadají skoro jak něco z amigy. Skvělý stroj.

Tak to neni uplne presne. CPC melo tri mody grafiky 640x200 300x200 a 160x200. V prvnim sly 2 barvy v druhem 4 a v tretim 16 z palety 27 berev. Pomoci triku s prograovanim grafickeho cipu slo dosahnout i jinych hodnot - to se casto pozivalo v hrach. Ale souhlasim s tim ze Amiga mela grafiku lepsi a vykonejsi. Na CPC se tak akorat dalo hardwarove rolovat obraz s krokem 8pixlu.

Psal jsem, že některé efekty v CPC demech vypadají skoro jako něco z amigy. Viz třeba tohle: http://www.youtube.com/watch?v=pAaaIlYbRwU

ok, sypu si popel na hlavu a s pomoci velkeho bratra si doplnuji informace :-) v pristi casti aspon dohodim nejake obrazky o CPC a zakladni info, snad se muj hrich zmensi :-) Jinak CPCcko vypada fakt dobre, tezko rict proc nebylo v Evrope popularnejsi (asi cena, zkusim dohledat a porovnat s Atarkem, Speccym a spol.)

Popularni bylo hlavne v zemich puvodu a prilehlych krajinach, tj. Velke Britanii, Nemecku, Francii a Spanelsku.
Proc ne u nas? Protoze Spectrum/Didaktik, C64, Atari? :-D
Zda se mi ale, ze par (byvalych) CPCckaru tady prece jenom je, co takhle pridat se na cpc@pandora.cz? ;-)

Neco hodne malo o CPC (graficky cip Motorola 6845) se psalo v tom serialu o grafice, mam pocit.

No kvalitni RGB vystup u CPC6128, o tom by se dalo polemizovat. ZX128 ho ma kvalitnejsi. 3,5" se pripoji snadno, ale svizne nahravani? Haha. Pokud porovnavas se seriove pripojenymi disketovkami u Atari nebo C= tak mozna, ale jinak CPC ma jedno z nejpomalejsich nahravani u Z80 based masin, co jsem videl. Doporucuju poridit ZX Spectrum s MB02+ nebo D80.

Kto chce moje demo pre ZX Spectrum:

http://www.worldofspectrum.org/infoseekid.cgi?id=0016660

:-)

Robil som to vtedy len tak podľa ucha (nemal som ani klávesy) v Sound Trackeri, "kompiloval" pomocou špeciálneho kompilera myslím od Patrika Raka, potom dal dohromady a pomenil zopár adries aby tam "hradlo" (prehrávacia rutina) bola iba raz a tak...

Neskôr som rozpitval Fukove hradlo z FX Sound a trošku si ho upravil a písal to tiež rovno v číslach ako on, ak si dobre spomínam. Zistil som vtedy aj ako urobiť taký zvláštnejší zvuk, asi niečo s interferenciou kanálov, už presne neviem, žeby kanál A hrá frekvenciu X a kanál B frekvenciu X*4 tak to znelo tak "divne"?

Ale aj tak sa mi najviac zo všetkých osembitov páči zvuk POKEY, nemôžem si pomôcť. :-)

Inak vy ste tu iní maníci v tejto diskusii, čo ste si robili aj vlastný hw a tak. :-)

Ešte som si spomenul, že som porovnával tabuľky "tón - frekvencia" z Fukovho hradla a Sound Trackera a neboli úplne rovnaké. Ono asi aj trošku inak taktovaný Didaktik hral o niečo vyššie, či nie?

Nie, zvukovy obvod ma vlastne hodiny, ktore su nezavisle (aspon Melodik ma vlastny krystal) od hodin CPU.

nekde ne, nekde se rozvadi pouze jedny hodiny (krystal byla docela draha zalezitost), coz zpusobuje problemy mezi PAL a NTSC - kvuli generovani obrazu jsou pouzity nepatrne odlisne frekvence, takze je hudba rozladena (i kdyz, kdo z nas ma absolutni hudebni sluch :-)

Je to tak. Kdyz si pustite zaroven stejnou hudbu treba na ZX 128 a na Didaktiku M s Melodikem, tak se po chvili hrani ty hudby rozejdou. Stejne tak jako pokud se nekomu podari rozchodit hudbu z jine platformy, tak hraje nizko/vysoko. Viz priklad hudby z CPCcka na ZXku. Virtualne se s tim da hrat v AY_Emulu. CPC ma treba AYcko taktovane presne ma 1MHz, ZX na 1,7 a Atari ST na 2MHz. Dalsi vec je, ze ST i CPC maji (stejne tak jako C64 a Atari) casovac, ktery dokaze zXnasobit frekvenci hrani zvukoveho cipu. Jdou tim delat zajimave efekty (zvlast u SIDa). Na Atari ST se tim dela tzv. SID-Sound, coz je napodobeni zvuku SIDu z C64. Hudby pro STcko tyto efekty pouzivaji v masivnim meritku. Toto treba na ZX Spectru nejde.

Jinak - koncert AY Riders tuto sobotu 18.4.2009, Bratislava, klub A4 Nulty preistor, zacatek 20:00. Prijdte.
http://ay-riders.speccy.cz