drobné nesrovnalosti ve slavení vánoc:
- Ježíš se nenarodil v zimě, ale s nejvetší pravděpodobností na podzim, uprostřed října.
- Vánoce jsou odjakživa oslavou slunovratu a různých pohanských bohů slunka.
Syn obvykle představuje reinkarnaci otce, boha slunka, který umřel ještě před údajným pohlavním stykem se "svatou matkou boží". Nejčastěji umřel, protože ho někdo rozsekal na kusy pro výstrahu ostatním. Jeho žena (a často v příbězích zároveň sestra nebo matka) tělo později poskládala -- a přestože jí jeden kus chyběl (zrovna ten co ho dělal mužem), tak s ním otěhotněla. To proběhlo na pohanské velikonoce (určené sexuální pozicí slunce a měsíce) a odráží se to v našich tradicích. Proutek je symbolem onoho reprodukčního orgánu, polévání je symbolem vyvrcholení aktu, vajíčka jsou symbol plodnosti, podobně jako zajíčci a další blbinky okolo. Stromeček je opět symbol plodnosti a schopnosti přežít tuhé podmínky. Stojí erektovaný a jsou na něm pověšeny "koule". V historii se často pod stromy obětovalo různým podivným bohům a dárky jsou tam především z tohoto důvodu.
No a to nejvtipnější: Nimrod, Semiramis a Tamůz, klasická "svatá" vánoční rodinka se proslavila ještě něčím. Založili Babylon a udělali z něj první totalitní tyranii. Aspoň to o Nimrodovi píše historik Josephus Flavius. A světe div se, socha svobody znázorňuje právě tuto babylonskou "bohyni". Spíš než symbol svobody je to vlastně symbol tyranie.
Přijde mi to jako parodie. Jako kdyby následovníci Ježíše slavili Ježíšovo narození na den narození Hitlera, oblékali se u toho do nacistických uniforem a mysleli si, že je to tak správně. Nedělají to asi proto, že Hitler byl v kontextu historie jenom malý prd. Hitler nebyl až tak mocný parchant, abychom ještě několik tisíc let po jeho smrti oslavovali radostně s dětmi jeho narozeniny. Život je někdy opravdu srandovnější než scifi knížky.
Názor k diskusi Adventní kalendář 2006
