Téma 22. týdne: Jak jste se dostali k Linuxu?

jak: sehnal jsem si RH5.2
proc: emulator MIPS mi na NT nebezel
proc MIPS: ucili jsme se ve skole, jak psat OS, a to na cvicnem OS Nachos, ktery bezi prave na MIPS.
jak doopravdy: sehnal jsem si RH6.2
proc doopravdy: IIS vs. apache, ASP vs PHP, WinRoute vs ipchains, postfix vs Exchange... staci ?

1997 - narazil jsem na první článek o Linuxu (CHIP 8/1997, Neplatit a nekrást, mám pocit)

1998 - Monkey Mini Linux (distribuce spouštějící se z adresáře LINUX na FATce) - zvláštní, ale bez jakékoli literatury naprosto k ničemu

1999 - Red Hat Linux 5.1 + kniha Používáme Linux (již tehdy poněkud stará, ale pro začátek stačila)

1999 - Red Hat Linux 6.0, první úspěchy s provozem X-Window a KDE 1.0 (ATi RAGE 128 nepatřila k tomu nejlepšímu, co by bylo dobré provozovat v Linuxu (dnes jede samozřejmě OK)

2000 - první bližší setkání s GCC pod Linuxem (pod DOSem jsem ho měl ale radši :-), první instalace programů ze zdrojových textů, zejména (tehdy monolitické) Wine, v Linuxu mi jde pouštět hudba a StarOffice

2001 - první pokusy s Apache, zpočátku bez PHP, poznávám překlady jádra, stále Red Hat, 6.2-7.0, mezi tím na chvilku Mandrake

2002 - první pokusy s TeXem, ale hlavně pod Windows, v Linuxu málo, Apache+PHP+MySQL (Windows i Linux), první vypálené CD pod Linuxem, hrátky s TrueType fonty a s tiskem (GhostScript)

2003 - další pokusy s programováním pod Linuxem, ale nic slavného, první kroky k vytvoření spouštěcího CDčka, překládání programů a jádra mi připadá čím dál tím více normální, své programátorské pokusy i veškerou ostatní činnost postupně přesouvám do Linuxu (před tím 99% pod Windows), ale je to zatím stále Red Hat, 7.3, 8, 9, FC 1, instalace Wine, pokusy se sítí, ALSA, Red Hat se mi už nelíbí a chci něco jiného (Debian, Slackware, dokonce FreeBSD, ale zůstal jsem u Red Hatu), koncem roku jsem narazil na Linux From Scratch

2004 - zkouším kompilovat Linux From Scratch a zjišťuji, jak je to pěkné, když si systém postavím sám, průběžně upgraduju programy, kombinuju nastavení, přecházím na jádro 2.6, instaluji první server a vytvářím první spouštěcí CDčko s Linuxem, které kupodivu funguje, ale jenom někde (Pro zajímavost: ftp://metadoom.no-ip.org/BootDisk/bootdisk.iso.bz2, ale používat se to stejně moc nedá).

2005 - LFS se mi stále líbí, i když je jeho instalace pracná. Poskytuje mi volný prostor k experimentům všeho druhu. Neznamená to ale, že by se nedal použít např. k práci do školy. Windows používám občas ve škole a vyjímečně doma. Instaluji IE 6 a další užitečné programy do Wine, a to převážně pro zábavu.

Instaluji IE 6 a další užitečné programy do Wine, a to převážně pro zábavu.

Tohle me zajima. Povedlo se vam nainstalovat MSIE do wine bez pritomnosti Windows nekde na disku? Chvilku jsem to zkousel a podle ruznych diskusi to jde dobre s Windows na jinem oddilu disku, ale melo by to jit i zcela bez nich. Mne se to zatim bohuzel nepovedlo, takze nejake howto by se siklo...
Predem diky.

Použil jsem Wine 20030310 (novější by mohlo jít taky, ale to jsem ještě nezkoušel :-) a WineTools 2.11jo (už je i 2.12) (http://www.von-thadden.de/Joachim/WineTools/index.html#download), tam je sice doporučená jiná verze Wine, ale to mi je jedno. Takže jsem zkompiloval a nainstaloval Wine, uklidil starší $(HOME)/.wine do bezpečí a spustil WineTools. Moc to teda nefungovalo, protože se to samo nenašlo, tak jsem upravil cesty na začátku wt211jo a findwine a pak už jsem se jen držel návodů, co mi to vypisovalo. Nejprve jsem se naivně pokoušel nainstalovat českou verzi Exploreru, potom jsem zjistil, že je to ztráta času, nahodil jsem anglickej a od té doby jede. Ale nic moc, rozhodně to není k používání, ale jen na testování.

P.S.: Ještě jsem rozjel českej MS Office 2000 (konkrétně Word a Excel), ale OpenOffice je stabilnější.

http://patrick.spacesurfer.com/ie_wine_install.html

Instalace IE pod wine

Stahnout DCOM98 a nainstalovat

WINEDLLOVERRIDES="ole32=n" wine dcom98.exe

pak zazalohovat /.wine/config a misto toho tam zkopirovat obsah souboru configie6setup.tgz

nainstalovat ie..
wine ie6setup.exe

potom flaknout do registru obsah ie6reg.tgz
spustit..

regedit ie6-icw.reg a wine ie6.reg

a pak nahradit wine config

confignew.tgz

Pak spustim ie pres

wine iexplore.exe

Potřebuji se zeptat. Mám Linux 7.2 a potom 10.0 a Linux Fedora Corel 2 a mám u všech těchto problém, že mi nefunguje Samba komunikace mezi druhým počítačem, kde je operační systém Win98. Nevidí se navzájem. Ale přes příkazový řádek PING s IP adresou kde jenom takhle komunikují přes určenou IP adresou. Tak vím, že síť funguje, chtěl bych poradit v Sambě jak mám nastavit sdílené složky a soubory. Měl jsem knížku půjčenou k tomuto tématu, ale nefunguje to. Jinak jsem s Linuxem velice spokojený. Odborné rady a pomoc, jak tenhleten problém odstranit. Napište mi odpověď na mou emailovou adresu simurda.P@seznam.cz . Děkuji předem za odpověď. Petr

Počítám, že Linux 7.2 je asi Red Hat. Samba je pro mě takový zvláštní program, málo kdy se mi ji podařilo nastavit tak, aby dělala to, co jsem si přál. Mám Sambu 3.0.10 a zdá se mi, že to s Windows 98 spolupracuje. Ale ne jenom tak. Nastavil jsem si v /etc/samba/smb.conf

[global]
    netbios name = muj_server
    workgroup = jakasi_skupina
    os level = 64
    preferred master = yes
    domain master = yes
    local master = yes
    security = user
    encrypt passwords = yes
    domain logons = no
    username map = /etc/samba/smbusers
    passdb backend = tdbsam
[homes]
   comment = Home Directories
   browseable = no
   writable = yes

Podstatné je, aby byly počítače ve stejné skupině (jakasi_skupina). Potom je potřeba, aby uživatelské jméno použité ve Windows 98 bylo také v Linuxu, totiž v /etc/passwd. Lze také použít soubor /etc/samba/smbusers). Do něj se pak napíše něco jako

uzivatel_linuxu = uzivatel_linuxu ja_nevim_neco_jineho uzivatel_windows

Pak uzivatel_linuxu je přihlašovací jméno do Linuxu a uzivatel_windows je přihlašovací jméno do Windows 98. Novější verze woken už tak omezující nejsou, dokonce je možné zadávat cestu k počítači přímo pomocí IP adresy, takže se pak dostanete na Sambou exportované disky odkudkoli na světě. (Ovšem teoreticky, toto platí jen pro místní síť. Aby to platilo pro celý internet, je třeba použít VPN, ale to už se dotazu moc netýká.)

na bernaku jsem pracoval jako uzivatelska podpora a prisel jsem do styku s AIXem a natolik me fascinovala stabilita toho systemu, ze jsem mu naprosto propadl. kdyz jsem se pak uchazel o misto spravce site v jiste bance, kde pouzivali AIX a jiz behem pohovoru jsem zjistil, ze nic neumim :) zaptal jsem se jak se mam neco naucit, kdyz je pro smrtelnika tento system nedostupny... byl mi doporucen Linux.

S Linuxem jsem se potkal nejdrive asi na VS a na kolejich. Dlouho jsem odolaval, k nicemu jsem ho nepotreboval, na experimenty bylo malo casu. Po nekolika letech jsem potreboval napsat neco v OpenGL a ucebny ve skole byly neustale plne, kamarad mi proto pomohl nainstalovat RH 6.2. Potreboval jsem hlavne tu ulohu, takze jsem jel pod rootem. Po nejakem case sel Linux pryc, nemel jsem na nej misto na disku a na experimenty stale nebylo dost casu. Pak jsem odesel do zahranici a zjistil jsem, ze moji kamaradi ho pouzivaji. Zacal jsem ho pouzivat take a kdyz jsi pak poridil novy pocitac, vedle Windows jsem si nainstaloval i Suse, tusim 7.neco, ale to uz si nepamatuju. Suse mi nesedlo, takze po kratke dobe ho nahradil Mandrake 9.0. Zacal jsem ho pouzivat jako hlavni system. To jsem uz v praci presel ze sunovske stanice na RH 7.3. Postupne jsem doma upgradoval na vyssi Mandraky. Po nejake dobe jsem si vsimnul, ze uz nemuzu nabootovat W2K. Nepomohlo ani recovery a pokus o reinstalaci, tak jsem je smazal. Uz dva roky pouzivam jen Linux. Pred rokem mi dosla trpelivost i s Mandrakem a zkusil jsem Gentoo. Slo to jak po masle, za par dni jsem mel funkcni system a mam ho do dnes. V praci jsem s ukoncenim podpory pro Redhat presel na Madrake 9.2. Windows jsem ani na tento pocitac nedokazal nainstalovat. Proste to neslo, moc jsem nezkoumal proc. Az dostanu v praci novy pocitac, necham si na nej dat Stage 3 od Gentoo.

Jedine, co mi na Linuxu nefunguje, je muj digitalni fotak. S jadrem 2.4 jede v pohode, s 2.6 je problem nekde v usb-ohci. Pro tyto pripady mam po ruce stary Knoppix, ve kterem si fotky stahuji. Je to opruz, ale lepsi reseni zatim nemam.

Nekolik lidi jsem k pouzivani Linuxu presvedcil take. Jen jeden se vratil zpatky k Windows, protoze nemohl hrat hry.

Nechci prilis stourat nebo dokoce vyvolavat flamewar...
Ale "na experimenty bylo malo casu"? Na VS? Od toho preci ta VS je, ne??
No, ale jeste ze se cas nasel :-)

Ne všichni se na VŠ flákají.

Pokud nekdo studuje IT, tak se rozhodne experimenty tohoto typu nedaji povazovat za flakani, naopak - je to jedna z dulezitych soucasti studia.
Jiste, privydelavat si je take dulezite, zvlast ve vyssich rocnicich :-) Ale zase se to nesmi prehanet, to se pak vyskytuji nazory ze "VS je k nicemu".

No ja nestudoval jen IT.

OK, vsak jsem psal ze to neminim jako osobni kritiku.

Za svych studii, snad to byl rok 1995 nebo 1996, jsem se dostal k MUDum a BBS, casem jsem si rekl, ze bych mohl pro MUD udelat i neco vic nez jen hrat, Tak jsem si nainstaloval linux (RedHat 4.2) a zacal jsem se prokousavat prikazovou radkou. Nasledne jsem vyzkousel jeste RH 5.0 ale z nej jsem rychle utekl na Slackware. A trojici Slackware, Debian, Gentoo jsem verny dodnes ;-)

To mi neco pripomina, cim to asi bude? ;-) Ja se k Linuxu dostal pres Ultrix, system bezici na starych DECStationech. Behalo nam na tom na fakulte par hodne dulezitych systemu a rozumel tomu tak jeden-dva lide. Vzhledem k tomu, ze s oblibou delam veci jinak nez ostatni, zacal jsem se o to zajimat. V prvni fazi jsem mel sice problem se i odhlasit, ale casem jsem se naucil ledaccos - dokonce i pustit pres XWin prvni webovy browser, ktery se snad na skole objevil. NCSA Mosaic. Pripominam, byla to doba DOSovskeho NCSA telnetu a na dvere teprve nesmele klepaly Windows 3.1.

Shodou okolnosti bezel na Ultrixu nebo necem hodne podobnem i jisty MUD, kteremu jsem se v te dobe take 'tak trochu' venoval. Potom, co nas z onoho stroje vyhodili (tusim mimo jine po intervenci jisteho pana z VSE, ktery proslul tvrzenim, ze pocitace nejsou na hrani), nezbylo nic jineho nez odmigrovat na neco divneho, co se jmenovalo Linux. Chovalo se to dost podobne a jeden z mych kamaradu to mel i na desktopu. Tak jsem se s tim postupne a dosti bolestive zacal seznamovat i bliz. V prubehu civilni sluzby jsem nezodpovedne namisto zametani skladu premigroval hlavni firemni databazovy server z SCO OpenServeru na Redhat - a uz nezbylo nic jineho nez se tomu vsemu venovat opravdu dukladne.

Timto tedy prohlasuji, ze nazory pana Vopicky se v praxi nepotvrdily, cimz je muzeme spokojene zalozit do archivu dejin.

Ahoj,

na jare 1999, coby vyjukana prvacka na MFF, jsem se zamilovala do Dana Krale, a protoze on tenkrat vsem ze sveho okoli na pozadani instaloval Linux, tak jsem to samozrejme musela mit taky. No a nejak uz mi to zustalo :) (na rozdil od danofilie, nastesti).

Vzdy ma bavilo menit vo Windows pozadie, farby okien, tlacitok atd,. Po vycerpani vsetkych moznych tem a stylov som z nudy zacala skumat Linux. (A pre zle svedomie z kradnuteho softu)
- zacalo to RedHatom davno pradavo (okolo r.2000 z casopisu), ktory ani nenabehol.
- dalsi pokus Suse (z casopisu live-verzia, nebolo to ono
- CorelLinux - ten bol prvy, ktory vyhovel, bohuzial ho prestali podporovat
- Mandrake 8.2
(toto stale v rokoch 2000-2001 so mnou absolvoval i moj otec
- zase pokus o Redhat (zase nenabehol) a zase navrat k Mandrake
Odvtedy mame Mandrake a sme spokojni (uz MDK 10.1). Pouzivam ja, otec (teraz dochodca) a sestra (prave maturuje). Ja sa dosyta vyhram s farbickami, skriptami a inymi blbostkami (stale je co objavovat) a system je rozhodne stabilnejsi, nehovoriac o prehravani videa na PC, ktory by bol inak asi v srote.

startoval'sem na win98, ale bylo stim vzdycky spousta potizi,
kazdou chvili se muselo reinstalovat a pritom funkci
system se vsemi nastroji (tex, cslatex, spousty ovladacu) vyzadoval
takrka cely den prace a dobre fungoval nejvyse 1-2 mesice
a jakz-takz nejvyse 1/2roku-rok.

pak'sem zkusil rh6.0 a nadchla me jednoduchost spravy,
stabilita, rychlost instalace - cca 1/2 hodiny na plne funkci
system (vcetne toho tex-u apod). kamarad mi pak vypalil
winWP, ale to nemelo sanci konkurovat v te dobe jiz rh9.0
a navic browsit kolejni sit v XPpro bylo neprekonatelne utrpeni.
Nakonec,'sem downgradoval winXP zpet na win98 (kvuli jedne
encyklopedii a 2 hram). ted win98 skoro nepouzivam,
nepodarilo se mi tam rozchodit uspokojive tv-kartu,
blbne mi tam tiskarna a pripojeni na internet 'sem windowsum
radeji uplne zatajil.

rychlost, stabilita a jednoduchost spravy mi prijdou
naprosto vynikajici (upravy tajemnych a nic nerikajicich
klicu v registru mi nikdy nesly) a kdo jednou zkusi psat
v TeXu v editoru kile, ten uz nikdy do windows nechce
zpatky (teda pokud je datleni v TeXu jeho denni
chlebicek :). Gimp, digikam a spostu dalsiho bych ve win
uz ani neumel nahradit
(nelegalni soft uz nepouzivam)

kupodivu i pritelkyne byla rychle zlakana na eye-kandy vzhled
KDE3 a ted po roce'sem ji na jeji vlastni zadost zrusil
multi boot do win (ma ted mdk).

Asi pred tremi roky jsem cetl nejaky rozhovor s Billem Gatesem, ve kterem vznesl prani, aby vsichni meli veskery software legalni a MS mel dost penez na "zfunkcneni" svych produktu. Tato myslenka me zaujala, a jelikoz jsem nemel tolik milionu, abych si vse, co jsem bezne pouzival koupil (ono se to nascita), tak jsem zkusil Linux...

No, on Bill ma penez dost, ale to "zfunkcneni" se nejak nekona ;-)

Před mnoha a mnoha lety zrovna v období, kdy se "lámal chleba" a bylo potřeba najít cestu dál (z dosu 6.22) jsem si pořídil počítač s procesorem AMD K5 (kolem 100MHz, už nevím). No a ten byl "Intel Pentium compatible" jen na papíře (nebo s vypnutýma kešema, což z něj udělalo takovou horší 486ku, jak jednou Yenya vtipně poznamenal). Zato Linux pro i386 na tom jel bez problémů (wokna na tom padala opravdu jak přezrálé hrušky). A tam někde to začalo -- s redhatem pětkou nebo šestkou, už si ani nepamatuju. A když jsem si za nějaký čas pořizoval lepší železo (PII 400MHz), tak už jsem byl natolik Linux positiv, že nepřipadalo v úvahu na tom něco měnit. Firmě AMD tímto děkuji a odměnil jsem se jí tím, že další mé procesory byly Duron 800MHz a Athlon 64 3800+ (ten poslední v ceně kompletního mainstreamového počítače ;-).

Tak to prrr. Na K5 mi nikdo sahat nebude. Sice si uz nepamatuju jestli na tom win95 padaly vic jak normalne, ale byl to prvni slusny pocitac co jsem mel (pred tim pouze XT). To super pentium bylo dvakrat drazsi a melo mensi vykon. Moje K5 jela na 120 MHz, videl jsem ji pozdeji pretaktovanou zhruba na 200 MHz, takovehle procaky uz AMD nedela...

Jinak na tomhle kompu jsem poprve zkusil linux RH 6.1. Vysledkem byl vyhoreli monitor a rozdrbana disk.... kazdy jednou zacinal.

amd? ;) vsetkym to natrelo moje 40mhz umc ktore aj po pretaktovani sa skor chladilo ako hrialo a pritom vpohode stihalo na dx2-66 /akurat ten koprocak mu chybal/ ... to boli casy (a stroje)... :o))

Taky jsem mel AMD K5 a zadne vetsi problemy jsem s nim nemel ... dobre, wokna (95) padaly, ale nijak zvlast casto, pokud jsem v nich neprogramoval (myslite si, ze kdyz omylem zapisete na nahodnou adresu wokna to zachyti ? zachyti. Uz si presne nepamatuju tu hlasku, neco jako \"windows protection error\", v textove obrazovce, jedine reseni reboot. Nevim, jestli za to mohly winy, qemm, k5 nebo neco jineho.) To mi nevadilo, v DOSu mi moje programy padali do resetu taky. Vic mi vadilo, ze windows jsou strasne spatne dokumentovany, takze se v nich spatne delaji ty hromady figlu jako v DOSu. Proto jsem mel DOS mnohem radsi a windows zapinal jen kdyz jsem musel (rozumej, kvuli hram nebo videu - a toho videa tehdy tolik nebylo, ono k5 toho tolik neutahla). V DOSu se mi taky lepe vyvijelo, mel jsem tam nejen Turbo Pascal (mimochodem, skvely debugger, stale hledam neco podobneho pro linux) a Borland C, ale take mnohem lepsi DJGPP, ve windows jsem mel k dispozici pouze assembler (tusim, ze Borland C++ Builder se nevesel na disk). Jenze v DOSu jsem zase nemel multitasking ... myslim, ze prave pres hledani multitaskingu pro DOS jsem se nejak dostal k monkey linuxu. Bylo to naprosto nepouzitelny (asi kvuli nedostatku dokumentace). Nevadi, pokracoval jsem ve vrtani v DOSu, VCPI, DPMI (to me otravilo, nemel jsem ring0), vrtani v HW (ne fyzicky, ale programovani s vyuzitim primych pristupu k HW bez DOSu a BIOSu), napsal jsem si vlastni operacni system (kod pro pristup k disku pres buss-mastering DMA, tj UDMA33, jsem mel, kod pro zapis souboru na FAT ne, preemptivni multitasking jsem mel, uvolnovani pameti ne (alokace metodou \"a od tehle adresy je volno\") ... proste napsal jsem si prave to co me bavilo, takze do pouzitelnosti to melo daleko).

Presne uz nevim, jak jsem se dostal k dalsimu kroku. Mozna jsem chtel proste vyzkouset neco noveho. Myslim, ze jsem chvili zkousel Slackware, pak SCO Unix a po zjisteni, ze v SCO Unixu nejsem takovy root jako v linuxu (nejaky explorer me nepustil do nejakeho direktorare) opet Slackware. To byla Verze 3.2 a bylo to 20.01.1998 (odhaleno podle nejakeho timestampu na disku ...). Vyzkousel jsem si prvni C programy (napr. loader assembler kodu, ktery s pomoci podmineneho vypadku stranky dokazal, ze jsem na ringu 3), zaridil ucty vsem moncicakum (at z toho taky neco maji :-) - ale zahy jsem zjistil, ze hrat si s pravy jen pro hrani s pravy je v linuxu jeste vetsi nuda nez v kamaradove novellovskem serveru, na ktery jsem se na par hodin dostal v labu) ....
Pochopitelne jsem tahal vsechno domu na disketach, takze nez jsem se dostal k tahani Xek, byla uz verze 3.4 (kernel jsem si prelozil uz predtim, jednalo se o 2.0.30). Ten rozdil jsem s klidem ignoroval, bez problemu to fungovalo.
Dalsi upgrade slackware jsem nejak nemohl najit, tak jsem pokracoval v updatovani LFS stylem - tedy stahnul jsem si zdrojaky a prelozil. Postupne jsem dale pronikal do nitra linuxu, udelal prvni ovladace zarizeni (pochopitelne typu hello world) a stale mene a mene prepinal do woken ...

Dale jen ve zkratce: 3.11.2001 - na jiny pocitac nainstalovan Debian (potato, kratce pote prechod na woody). Nezname datum - nainstalovan Slackware 8.0, nicmene porad mi pripadal horsi nez rucne vypiplane Slackware 3.4. 5.3.2004 - prvni instalace Gentoo. Pote jsem zjistil, ze Gentoo mi zcela vyhovuje a pomalu jsem ho dostal do stavu, ze je lepsi nez vypiplany slackware (o vetsi bezpecnosti nemluve). Na druhou stranu, mista v partition table je malo, takze od instalace az do ted stale bezi v chrootu :-) (s pomoci scriptu na nastartovani sluzeb).

Co se HW tyce, rovnez jsem verny AMD, takze za K5 nasledoval Duron (kvuli cena/vykon) a pote Athlon 64 3000+ (vydel jsem instrukcni sadu IA64 - kdyz chci 64bitovy pocitac, musim zustat u AMD ... i kdyz, pry uz i Intel dela CPU s instrukcni sadou AMD64 ...).

Jo a mimochodem, ty Win 95 mam doted. Jeste porad je cas od casu (cca jednou mesicne) pouziju, ale nevidim duvod k upgrade ...

Mozna to zni jako pohadka, ale je to tak: Kdyz jsem v roce 1996 nastoupil do prvniho rocniku ZCU FAV, zjistil jsem, ze "Normalni je UNIX". Tento slogan zastavam dodnes.

Ano, taky se na ta léta (i Podleshe) na ZČU pamatuju, ale "ona se nám vesnice mladý muži změnila" (podle toho co jsem slyšel od lidí blízkých ZČU)

No to mi neni nutne vysvetlovat, ja sledoval na vlastni oci (preci jen jsem byl jeste o dva a pul roku dele na koleji).

Linux jsem poprve potkal na VS koleji v roce 98, kdy muj spolubydlici mel nainstalovany RH 6.x (?). Pak jsem zjistil, ze je i ve skole, ale jen na nekterych strojich (byvaly casto obsazene). Protoze to bylo stabilnejsi nez win 3.11, tak jsem se pripojoval pres Xappeal na linux servery (debian) a tam pracoval. Pak jednou vysel RH 7.1 v Chipu (ano, to bylo to pokazene nebootujici CD - fdd nutna), tak jsem si nejaky cas hral s nim. Chvili jsem si jeste hral s minidistribuci Brutusware... Tyto dve epizody nemely dlouheho trvani pro nedostatek mista na disku. 2002 jsem v rychlem sledu vyzkousel RH 7.3, SuSE a RH9, kde jsem zustal (mysleno pro desktop). Jinak na mem serveru se vyskytuje Debian. Bohuzel na desktopu je pro me Linux jen jako druhy system, musim pouzivat win jako pracovni prostredi, protoze pro Linux nejsou programy, v kterych musim pracovat (jsem strojar)-pls, no flame (moje zkusenost). Jinak jsem jeste po nejaky cas pracoval se Solarisem a IRIXem.

Jee na to cdcko v Chipu si pamatuju, tobyla prvni verze, kterou sem nainstaloval plnohodnotne na disk ;)
Jinak pred tim jsem zkousel vsechno mozne od Pygmy linuxu, nejakeho dema BeOSu, cehosi live (asi brutalware).
No a potom to byl RH7.2, na skok 7.3, LFS3.3, LFS4.0, Slackware a soubezne s tim experimenty s freebsd ;)

Na výšce jsme měli kantora, který dojížděl z Prahy do Pardubic a vedl nás v kurzu
kvantovky a přitom nám ukazoval nějaké programy pro výpočty struktur molekul.
Přitom se vztekal, že musí ty programy překládat pro DOSový řádek ve Windows NT,
když sám používá v práci nějaký Linux.
V té době jsem si myslel, že Linux je nějaké grafické prostředí pro Windows :=)
Pak jsem si sehnal nějakou literaturu a zhruba rok jsem si o tom jenom četl,
jediný okenní manažer, který byl tehdy zmíněn v knize byl fvwm.
Teprve pak jsem si sehnal svou první 486 a na ní instaloval svůj první Red Hat
Linux. Pak jsem zkoušel i Debian, Slackware, Suse a nakonec jsem zůstal u Debiana.

Zdravim vsechny priznivce "naseho jedineho a zpravneho" OS :). Moje linuxi pocatky se zacaly asi pred ??3??mi lety (presne si uz nevzpominam). Zkusil jsem jej na popud od kamarada - rok jsem se mu bohuzel uspesne branil :-), ale nakonec jsem vyzral a nainstaloval si RH 7.2. Po prekonani prvnich "soku" (dir = ls, md = mkdir, "tlacitko start" je v levo nahore :-)) jsem si zacal zvykat. Postupne jsem vystridal jeste nejaky ten dalsi RH a pak jsem zkoncil na MDK. Jeste asi pred 3/4 rokem jsem mel || nainstalovane i Windows. Abych rekl pravdu, jen kvuli hram a bratrovi (tzn. taky kvuli hram :). Ted uz Wokna nemam a moji tucnaci se bajecne kamaradi se spickovymi hrami jako DoomIII, Quaci a Unrealy Tournamentaci (nebo me nove a oblibene Enemy Territory).

Linux udelal za tech par let co ho pouzivam milove kroky a ted uz bych jej klidne doporucil i "beznemu" uzivateli.
Mnoho zdaru!
Marek

Zacinal som na najpredvanejsom modeli PC v hiostori Commodore 64 a PMD85v 80. rokoch, tam sa clovek dost naucil. Potom som pouzival DOS a tiez som sa co to naucil, Win 3.11 ma nechytili. Na univerzite som sa v roku 1995 dostal k Ultrix-u na Alpha-e, na nom som sa naucil robit v tsch aj vdaka Peter Norton's guide to Unix, pokracoval som na Solaris-e na SPARC-u, potom na NetBSD a x86 a pozoroval som ludi, prerabajuci Debian na Meduza-u.

Prvy moj slusensjsi styk s Linux-om bolo, ked som prerabal Win NT riadiaci system na karte, co mala ovladace len pre jadro 2.0.x(vyrobene na 2.0.6 a testovane na 2.0.38 na Red Hat 5.2) v roku 2001. vtedy som pouzil Red Hat 5.1 s 2.0.36, ku CD ktorej som sa dostal. Programoval som v Xlib-e(kreslenie) a Xaw(athena widge set), neskor som pridal OpenMotif na dialogove okna, koli potrebe opvladat ich bez mysi v priemysle, potom som robil v RT Linux-e, kde su programy ako moduy jadra a Linux jadro je len idle task Realtime exekutivy - tam je Slackware 9.0 (max. patch pre jadro na RT linux je na 2.0.30) rovnako ako na router-i, ktory som zdedil, na deskope mam MDK 9.0,kde bol povodne RT linux a dalej som este skusil SUSE na web masine.

Musim uznat, ze Unix myslenie mi sedi ovela via ako Windows



Realne som

Na gymplu (se zamerenim na matiku a programovani) nam sysadminy delali kluci z elektrofakulty, jeden vetsi nadsenec do Linuxu nez druhy. Bylo to tak davno, ze to snad jeste dinosauri chodili po zemi a na brehu jezera rostlo uhli :-) Cca v roce 1998, tedy v case nejakeho archaickeho Slackware (cislo verze si uz nepamatuju)
Pracovni stanice v pocitacovych ucebnach nebyly zadne vykonne stroje, Widle se na nich spis plazily nez sly, tudiz na vetsine stroju byl dual boot DOSu s Linuxem. Tech par Windowsovych PC bylo v kuse obsazeno parany, nejcasteji kamarady nasich sysadminu :-) kteri tam drtili nejaky Doom, ci co.
Kdyz chtel clovek treba jen mailovat svym pratelum resp. kecat s nima pres IRC a mel uz plny zuby osklive modre obrazovky DOSu z hodin programovani, naucit se delat v Linuxu byla vice-mene nutnost.
Na vysce jsem si v prvaku konecne nasetrila na vlastni pocitac, a jelikoz mi prislo zbytecny investovat penize do neceho, s cim vlastne ani poradne neumim delat, bylo to jasny: nainstaluju si tucnaka :-) Jelikoz muj tehdejsi spolubydlici delal s Mandrakem, doporucil totez i mne. Na tu prvni instalaci si pamatuju dodnes: na kazdou moji otazku ve stylu "A co mam ted delat ?" existovala genericka odpoved "Vsak to tam mas napsano, tak si to precti." Mandrake 8.0 uspesne nabootoval, prezil vymenu sitovky, pak jeste nekolik upgradu, az prisel Installfest 2003.
Jelikoz jisti jedinci, co meli predvadet ukazkovou instalaci Debianu (zdravim NeXTa a Joea) na toto nesehnali vhodny pocitac, rozhodla jsem se jim svoji mashinu k teto bohulibe cinnosti zapujcit (po ujisteni, ze kdyz se mi Deb nebude libit, muzu ho samozrejme smaznout a dat si tam zpatky Mandraka). No, a od te doby uz Debian na mem pocitaci zustal. Pokud jej kdy neco vystrida, tak to bude nejspis OpenSolaris
And that's all, folks

Hmmmm..., v 98 to byl Slack 4.0. Mel jsem jej take, byla to posledni verze sirena i na disketach :-D. Uzasna vec, jeste jde sehnat ma mirorech :-).

Sam jsem zacinal v roce 1997/1998 na nejakem RedHatu z knizky Linux - Internet server (od Pavla Satrapy), kterou jsem si koupil vlastne omylem - shanel jsem tehdy nejakou knihu o MS Personal Web Server :-). Vzdycky se mi styskalo po prikazove radce z DOSu a tak me to docela uchvatilo. Pak SuSE z nejakeho casopisu a nasledne uz Slackware. Od verze 7.0 (tj. asi 2000) jsem sam sebe zacal povazovat za uzivatele :-).

Pokud by se pocital i UNIX, pak jsem jej mel na kazete k SHARPU uz nekdy na zacatku 90tych let :-D. Co to bylo za UNIX si dnes uz nevzpomenu :-(. SHARPA jsem tehdy koupil od profesora na sredni skole vcetne kazet. Hodne dlouho mi tehdy trvalo, nez jsem pochopil, co to vlastne je - do te doby jsem znal pouze Didaktik a BASIC.

UNIX na SHARPu? Na jakém? MZ-800? Nebyla to spíš CP/M :)

OpenSolaris nepoznam, ale zato so Solarisom mam bohate skusenosti ...
preto ma veeelmi prekvapila veta:
"Pokud jej kdy neco vystrida, tak to bude nejspis OpenSolaris"

Katarina! Ty si zrejme zamestnana v Sune a tu mu robis reklamu!
Fuj!

OpenSolaris bude pod licenci CDDL (Common Development and Distribution Licence) uvolnen Solaris 10, melo by k tomu dojit v nejblizsich tydnech (na opensolaris.org pisou Q2 2005).
V Sunu opravdu zamestnana jsem, ale delat mu verejne reklamu, to je asi to posledni, na cem mam zajem. Nicmene, jak jsem denne v praci konfrontovana s tim, jak veci funguji v Solarisu a jak v jinych OS (Linux, Windows), jsem o jeho kvalitach presvedcena cim dal, tim vic. A zdaleka nejsem sama, tento nazor sdili spousta mych kolegu, u kterych je to predevsim dusledek bohatych zkusenosti s timto operacnim systemem a nikoliv projev loajality k zamestnavateli.
Co mi ale dela trochu vrasky, je hardwarova kompatibilita Solarisu s platformou x86. Holt, notebook 'sparc-inside' stoji tolik, co mensi auto a rozchodit Solaris na x86 je a asi dlouho jeste bude netrivialni ukol. Ale doufejme, ze se to s otevrenim zdrojoveho kodu uz bude jenom zlepsovat :-)

To teda jo, mám hardware jak z muzea, nicméně když jsem zasunul instalační DVD, tak jsem velmi brzy zjistil, že z instalace nic nebude, neb Solaris 10 neví, co to je HighPoint 370 RAID UDMA/100... Ovladače jsem zatím nenašel.

Nebol prinuteny prejst na Lin, s niekdajsim Win98 ani terajsim WinXP vacsie problemy nemam, kazdopadne sa vo Win uz iba hram rozne pekne hry, prostredie v Linuxe je pre mna vyrazne pohodlnejsie. Prvy pokus bol s RedHat 6.0, ale ako uplnemu zaciatocnikovy sa mi nepodarilo rozchodit X-window (karta nVIDIA TNT), tak som sa pokusu vzdal. Druhy pokus prisiel s RedHatom 6.2, tento raz sa uz podarilo rozchodit aj X-window system, ale cely system mi pripadal velmi cudzi, netusil som co by som mal spravit, takze opat navrat do Win98. Potom som sa dostal ku Mandrake 7.2 a to bola ta spravna volba pre Windows odchovanca. Pri nom som ostal, umoznil mi spociatku pouzivat linux bez nutnosti hlbsieho poznania a daval mi vacsie benefity z mojho HW (na PII 400MHz) urobil zelezo schopne prehravat aj vtedajsie najnovsie DIVxy. Casom som zacal spoznavat linux aj zvnutra a takto sa to tiahlo az do Mandrake 9.0, kde uz zacal na moje rastuce skusenosti posobit ako bloatware, naboptnale a pomale. Vtedy som sa na rozne dobre rady:-) rozhodol prejst na Slackware 8.1 a pri slacku som zostal dodnes. Mandrake bol/(je?) squela kompozicia na umoznenie bezbolestneho prechodu z Win (verziu 8.2 som si dokonca kupil powerpack), Slackware je momentalne to, co mi vyhovuje najviac.

Hodně jsem toho o Linuxu slyšel už několik roků před tím. Na MS produktech mě štvalo, že jsem furt nemhol k něčemu najít dokumntaci, příjít na to jak to funguje, protože to bylo tajné a tak podobně. No a pak jsem si koupil knížku Linux v kostce od computer pressu. Já vím. V té fázi to byla blbost, ale to jsem netušil. Zmátl mě ten název, ale i tak jsem se do toho začetl. Nevěděl jsem nic o unixech, ale po přečtení 2. kapitoly, což je vlastně jen referenční příručka základních příkazů, jsem nabyl dojmu, že tohle je systém stvořený k práci, narozdíl od toho, co jsem používal denně od MS. No a pak to šlo ráz na ráz. LDP, první instalace MDK, rozčarování z Windowsovatosti MDK, vojna a Debian, Slack, RH, kniha Unix, POSIX, PLAN9 od Skočovského a zase Debian ... :-)

o com prosim je ta knizka? konkretne ma teda zaujima ten plan 9 .. (?)

Linux in nutshell (v kostce) je, jak jsem psal, prachsprostá referenční příručka. Ve druhé kapitole jsou to základní příkazy, pak je tam přehled shellů, podrobněji bash, csh a tcsh, regexpy obecně, Emacs, vi, ex, sed, gawk, přehled příkazů pro progamování, rcs, cvs, přehled perl5, správa sítě, bootování a lilo. Prostě i když jsem si na to nemohl hned šáhnout mi bylo jasné, že 99% toho, na co jsem potřeboval na Win něco bastlit v Packalu nebo něčem podobném, tady udělám z příkazové řádky a tisíckrát lépe a bezpečněji.

Unix, POSIX, Plan9 od Skočovského je spíš takový pohled na principy *nixu. Jádro, procesy, soubory, filesystém, znaková a bloková zařízení, roury, sockety a k tomu spousta ukázek v C (teda ty jsou místy dost s chybama, ale na představu o fungování je to moc dobré). K Plan9 je tam vzhledm k době vzniku toho dost málo, ale je z toho vidět kam se to má ubírat. Na jedné straně je to hodně technické a na druhé straně samá filosofie a celkově dost obtížné čtení.

Pred lety prijel na matfyzi letni tabor zamestnanec Suse a predvedl nam tehdy horkou novinku Suse 6.4. Vsem nam rozdal instalacni cedecka, tak sem si ho nainstaloval. Brzo sem pochopil ze na strane linuxu sou ti "spravni geekovia", tak sem mu zustal verny, i distribuci Suse, trebaze si za to ze me debianisti utahujou :o)

Zdar,hele mam dotaz,vypadas ze znas suse dlouho,ja s nim zacinam a mam malej problem.Neprehrava mi mp3 a video,je mi jasny,ze na video budou potreba kodeky,ale na mp3 sem nainstaloval snad vsechno a porad mi nehrajou.Mam verzi 10.0. Zvukovka mi chodi.Ale kdyz pustim mp3,tak mi to treba 4 minutovou pisnicku projede treba za 2 vteriny.Zkousel sem snad vsechny standartni prehravace.Nevis co s tim?

Najprv som samozrejme fical na dose. Na linux som narazil v roku 1996 ako prvak na stvorrocnom gymnaziu. Mali sme slabe pracovne stanice a silny server. Zo starych 286-tiek a 386-tiek sme sa napajali cez telnet na linuxovu masinu. Casom som zistil, ze s linuxom sa da viacej, ako len browsit a chatovat. Kamarat mi ukazal rozne figle so shellom a standardnymi nastrojmi. A ako spravne script kiddies sme hnevali admina so zopar exploitami. Kedze linux bol moj prvy poriadny operacny system, naivne som si predstavoval, ze aj ostatne su take skvele. Ale coskoro sa k nam dostali windows 95 a moje nadsenie z tohto genialneho produktu od MS zhaslo, ked som klikol a pustil omylom desat aplikacii naraz, ked to akosi vsetko tuhlo. Proste to bolo mudrejsie, ako uzivatel. A hlavne to neslo skriptovat :))))).

Brat si nainstaloval doma freebsd kvoli nejakemu projektu. Tak chvilu som si skusal figle doma, a nasledne proboval v skole. Potom, ked sa bratovi projekt skoncil, supol som na masinu rehata miesto freebsd. Od r. 2000 mam vlastny komp a bezim na nom slacka + rh/fedoru .

Takze ja som vadny, u mna ten proces bol opacny. Najprv linux, potom windows. Ale ten linux ma chvalabohu neomrzel.

Jediný efektivní způsob údržby, který jsem u Win98 zvládnul, byla reinstalace. A tak jsem hledal něco jiného a našel v knihkupectví knihu Používáme Linux s instalačním CD RedHat.

Já jsem v té době používal ještě jeden, dalo by se mu říct třeba osekávání. Moje Win98 svého času měly přibližně 55 MB (adresář Windows), takový MS Office 97 13 MB (Word + Excel), Netscape 4 měl 8 MB atd. Ovladače od Nvidie jsem tehdy naštěstí nepotřeboval a DivXy ještě moc nebyly... To byly časy! Win2Ky a WinXP se mi neosekávaly dobře, na své jsem si přišel pak už jen v Linuxu...

No já byl jako uživatel zvyklý na svém pracovišti zhruba někdy od r. 1987-8(?) zvyklý na SiNIX (kandidátskou práci jsem psal ještě v textovém editoru HIT... někteří pamětníci vědí...), pak jsem v roce 1991 poznal SunOS a HP-UX (byl jsem na stáži v USA a záleželo na tom, co zrovna bylo na prac. stole) a po návratu jsem měl na pracovním stole workstation od firmy Sun. Někdy v létě roku 1994 (? asi ano už si to tak přesně nepamatuji, ale bylo to opravdu hodně dávno) koupili do oddělení 486ku a já byl postaven před úkol udělat z ní souborový, tiskový, a nevímjakýještě server, na němž by se dalo tisknout z různých dosových pc rozstrkaných všude po ústavu... (mnohé byly 286ky s osmibitovými síťovými kartami... a používaly telnet a ftp z balíku NCSA). Já si uvědomil, že v balíku NCSA byl i klient lpr pro síťový tisk a hledal jsem unix pro pc..., jeden počítačově zaměřený kolega mi poradil, že existuje linux, tak jsem svému šéfovi utratil skoro patnáct set za diskety, stahl a nakopíroval slackware (instalační jádro bylo tehdy tuším, 1.0.8, "ostré" 1.2.x) ...a od té doby jiný systém než linux v podstatě nepoužívám.

Já utratil za diskety nějaké tři tisíce, taky někdy v létě 94. Distribuce Slackware asi tak 1.1, jádro 1.0.4, běhalo (!) to na 386DX/40 se 4 MB RAM. Asi o rok později už jsem to instaloval na server (z cenových důvodů). Disky do podnikového ICL stál asi desetkrát více než na PC a prostor pro uživatele byl zrovna potřebný. Doma nepoužívám od té doby prakticky už nic jiného, na serverech v práci taky ne.

Linux jsem tehdy našel při pátrání po nějakém UNIX-like systému. Z práce jsem byl zvyklý na IBM OS, RSX11 a později UNIX. DOS mi připadal jako hračka a ani nezáleželo, jestli tam byly nainstalované Windows nebo ne.

Ještě perličku - začátkem roku jsem zjistil, že jeden ze serverů, které jsem instaloval odhadem tak v roce 96 (386, RedHat 3??) dodnes v síti slouží jako default router.

Ja jsem se k Linuxu dostal od NetBSD - puvodne jsem mel na pocitaci 386BSD, pak NetBSD. V jedne verzi (0.8?) presli u NetBSD z gcc 1 na gcc 2, coz generovalo vyrazne vetsi kod, a najednou se mi nova verze nevesla na disk. Zaroven jsem u kolegy videl Linux, ktery me zaujal ruznymi ad-hoc triky, jako ze napriklad jadro je na disku zakomprimovane, nebo ze instalovat system je mozne po daleko mensich castech nez *BSD. No a kdyz jsem pak zjistil, ze Linux (tehdy SLS Linux) ma uz sdilene knihovny, nasledkem cehoz se mi na disk vejdou nejen zakladni veci, ale take X11, tak uz jsem u Linuxu zustal (a dokonce jsem si jeste sel koupit mys, abych mohl pracovat v X). Krome vyse uvedeneho me na Linuxu zaujal daleko "zivelnejsi" (a zrejme tim i rychlejsi) vyvoj, a to, ze na dotazy nekdo reagoval a dokonce obcas prijal nejaky ten patch.

(No flames, please; *BSD systemy jsou dnes pravdepodobne uplne nekde jinde. I kdyz co tak slysim, tak u NetBSD ten dost uzavreny vyvoj zustal, a Linuxu ten "zivelny" vyvoj taky).

-Yenya

Ja zacal nekdy v roce 2000, nevim presne. Hlavni duvody byly tyto:
- win95/98 se vzdy po cca 2 mesicich odporoucely a NT 4.0 mi nesly nainstalovat
- pod win nebezely plnohodnotne tyto programy:
A. Kvalitni moderni cesky TeX
B. LyX
C. Webserver (PHP+APACHE)
a ted nevim co jeste. Tedy ony nejak bezely ale byla to spise nouzova reseni.
- zvedavost

Prvni Linux byl RH, neco kolem verze 6.2 Na tom jsem se naucil zaklady. Pak jsem presel na verzi 7, ze ktere ovsem opet zpet na 6.2, nebot 7 byl celkem shit. Takze jsem dost dlouho pouzival verzi 6.2

Jak šel čas pořídil jsem si Windows 2000 a poté XP. Souběžně s tím se téměř všechny programy dočkaly plnohodnotného Win Portu. Linux jsem přestal používat, neboť padly všechy důvody co mi vadilo na Windows.

No a před nedávnem jsem si nainstaloval Suse. Občas se do toho naloguju ale celkově mi vyhovuje více windows XP. Používám ovšem ve Windows programy jako TeX (fptex) apache + php, emacs, vim, gimp, firefox, openoffice.

V linuxu mi bouzel narozdil od windows nebezi vypalovacky, intrerni ani externi a nerozjel jsem pripojeni na net pres mobil. Jsem casove dost zaneprazdneny takze dlouhe vyhledavani jak co nastavit neni to prave pro me.

Linuxu ale fandim!!!! Za cas to mozna bude plnohodnotna desktop nahrada windows. Na serveru je to urcite jednicka.

DOS ?; DOS + WIN 3.11; WIN 95; WIN 98 + Suse; WinXP + Debian; Debian only. Teď už můj počítač obsahuje jen nějaké utils z Windows pro známé s klasickými Windowsími problémy, nějaké instalačky, které snad někdy rozběhnu v Debianu (nyní unstable) a jinak čistě Linuxový počítač s pripojením přes Bluetooth a mobil k netu. Jediné co mi neběží, je řadič VT6410 na desce P4P800 Deluxe a trochu jsem měl problém s onboard síťovkou. Teď zápolím s AD1985 5+1 onboard, zatím hraje jen stereo, ale já už jí nějak donutím, zabere to asi dost času. Poté už jen udržovat, updatovat a hlavně v klidu používat...

Měl jsem nový počítač s Windows 98 a něco mi tam nefungovalo. Pak mi chlápek, kterého jsem stopnul, poradil, ať zkusím Linux. Stáhl jsem pár disket Slackware nevim verzi a ty mi při instalaci zlikvidovali windowsy (neuměl jsem moc anglicky, instalace mi přišla strašná). Nepovedlo se, nefungoval. Znova Windowsy a pak jsem narazil na Monkey, distribuci na pár disket bez instalace. Chvilku jsem to měl a furt jsem přemýšlel, k čemu to ty lidi můžou používat.

Po čase jsem koupil CD RedHat 5.1, nainstaloval a používal. A od verze 7.x (nevim přesně) jsem přešel na Slackware 7.1. Instalace se už povedla.

Snažil jsem se vyskoušet co nejvíc distribucí, i konkurenční FBSD a OBSD, ale stejně mám teď na počítači Slackware 10.1.

/jak > Jednou v noci sem se nudil.....
/proc > Chtel jsem se naucit neco jineho

~/.history > - Zacatek SuSE - nasledovne RedHat, Mandrake, Debian
- Pozdeji Slackware (Gotta love that distro)
- Dnes NetBSD

P.S Je jedno proc :) hlavne ze sme se k tomu dostali !

V roce 1997 jsem dostal svůj první počítač (Pentium 150) s předinstalovanými Win95. V té době mi to přišlo jako jediný správný (vlastně tehdy jsem myslel jediný existující) operační systém. Zvykl jsem si celkem na Blue Screen Of Death a v podstatě jsem byl celkem spokojený. O linuxu jsem pak možná někde něco četl - odebíral jsem Chip,ale nenapadlo mě to vyzkoušet.

Po zahájení studia jsem se musel s linuxem chtě nechtě potkat - předmět Úvod do UNIXU a TCP/IP. Možná až u zápočtu jsem pochopil sílu příkazového řádku. Zadání testu bylo převod jakési binární databáze do textové podoby skriptem v bashi. Už fakt nevím jak, ale nějak se mi to povedlo upatlat...

Svůj další (současný) počítač jsem si pořídil minulý srpen a od počátku na něm bydlí linux, ale jenom jako vedlejší OS vedle XP. První linux, který jsem si pořídil na svůj stroj byl MDK 10.0, ale jako uživatel navyklý na Billovy OS jsem každý problém řešil reinstalací, což naštěstí u MDK není zas tak velký problém. Nicméně linux jsem bootoval jenom za účelem hraní si s něčím novým, k normální práci jsem pořád používal XP - a taky samozřejmě na hry.

Zlom nastal před letošním zkouškovým obdobím (leden/únor), kdy jsem si jako skoro každý den nějakým vrtáním do konfiguračních souborů svůj MDK odstřelil, při následné instalaci se mi povedlo odstřelit i XP (naštěstí). Protože se ale, jak jsem psal, blížilo zkouškové, na instalaci XP jsem se vykašlal, abych se zbavil pokušení v podobě Call Of Duty apod. Stejně jsem se ten linux chtěl pořádně naučit a nejlepší způsob (podle mě) je nemít jinou možnost, než přijít na to, jak se ta která věc dělá v linuxu.

Pro jistotu jsem se vykašlal i na Mandrake a zkusil Gentoo, které mi od původní instalace vydrželo doteď a jsem s ním spokojený. Velký rozdíl oproti MDK je ten, že když si něco rozdrbu (stává se často), tak představa reinstalace Gentoo mě děsí natolik, abych se radši snažil problém odstranit normální cestou.

XP už tedy nemám, jediné co po nich zbylo, je 160GB partition s FAT32, která mě čím dál víc štve. Až přijdu na to, jak ji jednoduše převést na ReiserFS bez nutnosti zálohovat data, tak zmizí i poslední památka na Windows na tomto počítači... Windows never more :)

Pokud je kam přesunout aspoň část dat ze 160GB FAT32, tak je možné ji zmenšit, vytvořit reiserfs, nahrát tam zmíněnou část dat, zase zmenšit FAT32, nafouknout reiserfs, přesunout data tam a tak stále dokola. Partition Magic a resize_reiserfs by mohlo stačit.

Asi to zkusím. Jen nevím, jestli je možné mít nabootováno ze stejného disku, na kterém chci předělávat oddíly. S bootovacím oddílem samozřejmě nijak manipulovat nechci. Mám to nějak takhle :

Disk /dev/sda: 200.0 GB, 200049647616 bytes
255 heads, 63 sectors/track, 24321 cylinders
Units = cylindry of 16065 * 512 = 8225280 bytes

Zařízení Boot Start End Blocks Id System
/dev/sda1 * 1 3485 27993231 83 Linux
/dev/sda2 3755 24321 165204427+ f W95 Ext'd (LBA)
/dev/sda3 3486 3754 2160742+ 82 Linux swap / Solaris
/dev/sda5 3755 24321 165204396 b W95 FAT32

Navíc bych se rád pro vždy jednou zbavil té extended partition a vyrobil místo toho primární - půjde to výše popsaným způsobem udělat. Díky za rady

P.S. Protože jsme tady dost OT, tak kdyby mi ještě chtěl někdo poradit, tak lze na "petr - tečka - uzel - at - centrum.cz"

Rozšířený oddíl by se dal možná převést na primární takto: dd if=/dev/sda5 of=/dev/sda2 To jsem si právě teď vymyslel a nikdy jsem to nedělal. ;-) Ale ten postup, co jsem nastínil výš, by fungovat mohl. Přímý převod FAT32->reiserfs asi ani není možný (nevím). V případě nedostatku místa by se taky hodilo smazat swap - každý GB se může hodit. Pak se tam dá snadno vrátit.

pri zrušení SWAP : všechno narvat na hadr, CD, DVD a všude možně, vzít R.I.P. CD, restart, boot z R.I.P. CD. Partition Magic nedoporučuji, maximálně pro práci s NTFS, jinak bych asi vzal na pomoc cfdisk, který je na R.I.P.u a pak nejaký formátovadlo, jako třeba mk2fs. Potom uvolnit místo pro SWAP, nebo jí rovnou vytvořit na vzniklém volném disku, podle toho upravit fstab. Rušit SWAP za běhu systému, který jí používá, no, udělal bych to až tím R.I.P. CD. Nemá to hlavu a patu, ale takhle nějak bych asi postupoval...

Partition Magic je dobrej na zdrcávání/zvětšování FAT32, proto jsem ho tam psal. (Umí i ext2/3, ReiserFS/XFS/JFS/cokoliv unixovějšího ne). R.I.P. cd je tady, může se hodit, je tam parted, resize_reiserfs, fdisk atd. Mimochodem, pro příště by bylo lepší dělat menší oddíly. Třeba 100 MB kořen, 2-4 GB /usr, 0.5-2 GB /var, 2-4 GB /tmp, 4 GB /home, swap a další oddíly podle potřeby. Je v tom pak větší pořádek, navíc je pak možné oddíly rozházet po více discích.

nejsem si jistý, jestli Partition Magic není poměrně drahý komerční software, který běží pouze ve Windows, nebo z Windowsího embeded CD, nebo něčeho takového.

Máme přece DirectConnect ;-) A nebo FileSearch, ten najde třeba toto.

pravda, také umím sehnat téměř všechen soft ilegálně, ale již nemusím, Linuxové nástroje se Windowsím vyrovnají, ne-li je překonávají. Instalovat 1500MB(včetně odkládacího souboru) Woken jen kvůli změně oddílů je docela sado-maso a stejně tam ten jeden pokakaný oddíl po oknech zůstane a musí se stejně sáhnout po něčem jiném (za předpokladu, že zrovna nemáte poruce embeded Wokna s PM). Další nevýhodou je to, že PM nechává vždy 8MB na disku volných, což neudělá ani parted, takže stejně vytvářím Wokení partition v Linuxu, mám k tomu větší důvěru, kvůli PM mi kdysi Wokna modře chcípla.

Instalovat Wokna kvůli Partition Magicu je samozřejmě blbost :-) Používat Partition Magic je ale dobrý na FAT32 a NTFS, což je tento případ. Linuxové nástroje dobré, jenže v době, kdy jsem potřeboval posunovat a nafukovat FAT32, to ještě, myslím, nebyla pravda. I tak je ale PM dobrý nástroj, zejména když se použije jeho DOSová verze. (Wokenní je fakt na nic, zejména proto, že se bootovací CD s woknama neválí na každým rohu.) Na tu vede ten druhej link v předchozím příspěvku. Pak už stačí jen nahrát to na disketu a spustit z ní (nebo z jiné) MS-DOS.

Díky všem za rady. Nakonec jsem to vyřešil asi nejjednodušší cestou, a to tak, že si půjčím disk, na něj to nasypu, odstřelím FAT a zformátuju na ReiserFS.

Ještě poznámka k Partition Magic (okenní verze) - moje jediná a poslední zkušenost s ním je taková, že když jsem se pokoušel převést extended partition FAT32 na primary, tak Widle zatuhly a hádejte co se stalo s daty :/. Pravda, možná za to nemohl PM, ale Widle, nicméně mi to bylo upřímně fuk.

Ještě jednou díky za rady, Petr

Proto jsem používal jedině DOSovej :-)

V roce 91 jsem byla na tři měsíce na univerzitě v Ženevě a tam mě posadili k Sunu. Tenkrát to byl tuším SunOS 3.x (Solaris se to ještě nejmenovalo, ale grafiku už to mělo). Když jsem se vrátila, pořídil si náš ústav první Sun. Bylo to ELC s externím diskem a externí páskou, ze které se instaloval systém. Myslím, že to už byl Solaris 2.1, ale jistá si nejsem. Protože jsem předtím už Sun viděla, stala jsem se přirozeně systémákem. :-) To bylo nejspíš někdy v roce 92. Ty Suny byly tenkrát ještě embargované a my jsme museli získat jakési povolení a ten stroj jsme nakupovali přes českou pobočku ICL - nikdo jiný tu tehdy na to nebyl.

Jeden stroj na pět lidí byl přeci jen málo, a tak jsme hledali možnosti, jak svůj unixový park rozšířit. Nejdřív jsme si pořídili Xenix (kradený - no fuj!) na 486 a další krok byl samozřejmě Linux (nejdřív taky na 486). Pamětníci, pomozte mi odhadnout, kdy to bylo! Od začátku jsme používali Slackware, zatímco kolegové na mat-fyzu měli Yggdrasil a později přešli na RedHat.

Stáhnout celou distribuci na diskety a pak je přechovávat nebylo jen tak, a proto jsem se při upgradu rozhodla objednat si CD-čka přímo od Patricka Volkerdinga. Ještě je mám schované. Tenkrát Slackware ještě neměl číslované verze, na krabičce je napsáno Linux Slackware 96 a jako logo má takového roztomilého ptakopyska. Podle toho soudím, že ten první Linux mohl být z roku 95 nebo možná 94.

Taky si vzpomínám, jak jsem se pokoušela nějaký Slackware nainstalovat na naše první Pentium (S-90, taky ho ještě máme schované, ze kdy může být?) se SCSI disky a musela jsem kvůli tomu z nějaké americké základny stahovat modul pro ty disky, protože ten, co byl přibalený ke Slacku, nefungoval. Tenkrát jsem poprvé (a doufám že naposledy) kompilovala jádro.

Následně jsem si pořídila Linux i domů, abych si mohla nosit domů práci, a dodnes používám Slackware, protože jsem líná učit se něco jiného.

Tenkrát jsem poprvé (a doufám že naposledy) kompilovala jádro.

Mam pocit, ze niekto sa tu boji kompilovat jadro !
Mozes mi prosim Ta vysvetlit preco ???

Ja updatujem/kompilujem jadro na servroch hned ako sa objavi
nova verzia, pripadne nejaky patch, t.j,. nezriedka aj niekolkokrat
tyzdenne. Pokladam to za trivialne jednoduchu cinnost ... ved kompilaciu (nastastie) robi kompilator, nie ja!
Naozaj tazka bola kompilacia zdrojaku v assembleri do kodov
pre procesor v casoch "kufrikovych" pocitacov (i8048, i8051) !!!

Nejprve jsem koukal jako u vytrzeni na screenshoty v CHIPu,
pak me trochu zklamal Monkey Linux, tak jsem si vyprosil
od taty Red Hat 5.1 v originalnim baleni (i s priruckou).
Ten ale na Cyrix 486 moc nebezel a ani telefonicka podpora
nic nezmohla (ten chlapek byl asi taky zacatecnik :-).
Takze to prvni co jsem se naucil byla kompilace jadra,
podotykam ze jen s vedomostmi z CHIPu. Takze potom
uz to slo raz na raz. Pres vsechny mozne Red Haty
jsem dosel az k 7.1, pak jsem si stahnul Debian,
ten me nadchnul a nakonec uz nestihal pobirat moje vsetecne
zasahy a tak jsem si udelal svuj Cesium Linux (to je jako
LFS, ale trochu jiny system kompilace a navic jsem ho delal
na komponentech LFS 6.0 pul roku pred tim nez LFS 6.0 vyslo).

A duvod? Uzasna logika systemu, stabilita, rychlost... netreba pokracovat.
Akorat me vydesila hlaska meho spoluzaka, ktery se ptal kde
je v tom adresarovem stromu slozka Program Files... a kde jsou disky...
a nedokazal vydychat ze v Linuxu jsou disky namapovany na adresare a ze je
to daleko logictejsi, a vubec...

Tenkrat poprve mi bylo 13let. Bylo to tedy pred 4mi lety, co jsem poprve spatril linux SuSe. Byl sice v rukou bratrovych, nicmene mohl jsem si sahnout. Tenkrat dojem moc neudelal.

Ale kdyz mi bylo 15, dostal jsem ji. Starou masinu Pentium 100MHz. Chudinka mela jenom 1GB disku a 16MB RAM. Nejdiv nainstalnuti W95. Porod. Pak vyzouseni rude vasne Red Hatu 6. Masina bezela rozkosne pomalu. Pak bratrova operace. Gentoo. Slusna rychlost, krasny prostredi, zustal jsem u nej.

Bylo mi 16 let, kdyz jsem si na ni poprvy vrznul. Na novy klavesnici s novym(ale starym) compem. P3 450MHz, 384MB RAM, 80GB disk, TNT2 a 15" LCD je krasa. Dalsi bratrova operace se zdarila. A tak jedu na Gentoo a KDE 3.x uz rok a nestezuju si. Mam taky Wokna 98 ale budu je asi muset po roce opet provetrat, aby neshnili. Jinak nejsem Linux machr, takze myslim ze je linux pro daleko sirsi verejnost, nez jak je obecne znamo...

ciao!

Většina příspěvků je od uživatelů, kteří Linux používají již mnoho let. A tak to musím trochu změnit svým příspěvkem.

(asi) 1990 až 2004 - dos, windows (3.1 až XP); možná jsem občas zaslechl, že existuje něco jako Linux, ale nezajímám se

červen 2004 - vím, že nějaký Linux existuje, nezajímám se

červenec 2004 - viděl jsem Linux z dvoumetrové vzdálenosti (na bráchovým počítači na vedlejším stole), nezajímám se

září 2004 - říkám si, že ten Linux budu muset někdy zkusit, popřípadě přejít na něj. Hlavní důvody plánu přejití: je zdarma a legálně, je bezpečnější. Také často fandím druhému místu (posílení konkurence = zlepšení produktů). Protože jsem si říkal, že někdy na ten Linux třeba přejdu, proto jsem začal používat OpenOffice.org, Firefox a Thunderbird. Věděl jsem, že když si na ně zvyknu, budu je mít i na Linuxu (čímž bude přechod snazší).

říjen 2004 - S časopisem mi na DVD přišel Mandrakelinux 10.0; někde jsem četl, že je jednou z nejlepších distribucí pro lidi přecházející z Windows. Rozdělil jsem na svém notebooku disk a nainstaloval ho. Se spoustou věcí jsem bojoval, občas hledal na netu. Ale některé důležité věci mi nejely, a tak jsem používal hlavně Windows. Linux jsem používal málo - nechtělo se mi pořád přebootovávat.

listopad 2004 - Z FTP jsem si stáhl novou verzi Mandrakelinuxu (verze 10.1), kde slibovali zlepšenou podporu notebooků. Konečně mi jely obě myši zaráz (jak externí, tak touchpad). A to nejdůležitější: díky návodu v manuálu k MDK 10.1 se mi podařilo doma rozjet připojení přes bluetooth a GPRS. V ten moment nebránilo nic tomu, abych jako hlavní systém používal Linux. A tak se stalo.

prosinec 2004 - Windows jsem poslal do háje. Zabíraly místo, lákaly mě k: "Něco ti nejede v Linuxu? Neřeš to, nabootuj do Windows". Takhle když mi něco nejede, tak buď to oželím, nebo se s tím porvu.

Takže už něco málo přes půl roku používám prakticky pouze Linux. Momentálně mám Mandrivu Limited edition 2005.

Jen doplnění: Když jsem s ním začínal, někdy v tom říjnu, listopadu, hodněkrát jsem ho instaloval, hodněkrát jsem ho odrovnal (to hlavně díky tomu, že to bylo nové, tak jsem hodně experimentoval).

Tak já si rejpnu. Tady všichni popisují, jak Linux vedou už od 92 či tak. Já začal před 4 měsíci. Ono, asi nikdy není pozdě. Jinak jsem veterán (Dos, Win 3.11, Win95, Win98, WinXP ...)

Dos, Win 3.11, Win95, Win98, WinXP ...

Ty si zrejme typ velmi spokojneho cloveka, ktoreho len
tak nieco nevytoci ... az Ti zavidim !

Ja som presiel na dual/triple boot (DOS, SCO, Coherent)
asi po roku prace v DOSe, windblowz som "vydrzal" pouzivat na
pisanie dokumentov az do verzie 98.
Ked sa na Linuxe objavili prve pouzitelne verzie StarOfisu a Kofisu
mikrosrot u mna definitivne stratil miesto na disku.

Davno tomu jiz, kdy mi spluzak na prumyslovce prinesl tridisketovyho Linux Brutalware, v poledni prestavce nabootoval pocitac z diskety a prohlasil: "Uc se..." Pozdeji mi venoval tehdy jiz postarsi CD RedHat 5.2. Ten jsem pozdeji samovolne vymenil za RH7.0, 7.1. V ty dobe uz jsem byl z prumyslovky pryc a obcas jsem se pridal k nejake seslosti brnenskeho CZFree-NETu... Tam jednou Vladki dotahnul 7 ISO Debian Woodyho (ktery mi dodnes bezi na serveru). Na VUT jsem se potom srazil s Tosujou, ktery je mi guruem a vestirnou delfskou dodnes.... Mno a v praci mame SuSE9.[012]

Začátky byli způsobeny čistě zvědavostí. Monkey Linux z CHIPu. Pak přišel Redhat, tuším 6.1. Gnome i KDE byla krásná prostředí, nicméně RH jednou do týdne ztratil XF86Config a dával mi poznat, co že to je ten "RPM hell". Tou dobou se k linuxu dostal (už nevím jak a jestli ode mne) můj dobrý kamarád, který byl už od narození matfyzák. Ten do Linuxu pronikl 100000x rychleji než já, a okamžitě mi ukázal, co se dá dělat s Debianem (Potato).

Pak jsem se odstěhoval od rodičů a pořídil sobě supermoderní počítač. Vezmu instalačky Windows a .... nic. Nejdou nainstalovat, zatuhnou už v instalátoru. Dobře tedy, zkusím Win98, Win95, WinXP ... nic. Beru tedy do ruky WinNT 4.0 Server a ty kupodivu jdou. Ale ouha, myš je na USB, to WinNT neznaj. A hyperbazaroidní NVidia při pokusu o akceleraci resetuje komp bez varování. WinNT to ani nepotřehnou, ani disk po rebootu nezkontrolují.

Volám kamaráda s jasnou zprávou: Chtěl jsem Debiana, ale teď ho potřebuju. A to hned, okamžitě a střelhbitě. Kamarád neměl instalačky, tak přivezl svůj comp a už nainstalovaného Debiana zkopíroval na můj disk, upravil co bylo třeba v konfigurácích, překompiloval kernel na míru a už to jelo. Jo, tenkrát to byl čerstvý Debian Woody RC2. Po nějkém čase jsem si ho už přeinstaloval sám a teď už mám všude jen Debian testing. Na desktopu i na notebooku.

Už jsou to dva roky co žiju bez Windows a ještě mi nechyběly.

Před rokem 1994 jsme na katedrách fyziky na MU v Brně používali síť Lantastic pod OS DOS a pro poštu jsme používali centrální fakultní server s BSD. Na server jsme se připojovali z DOSu pomocí NCSA aplikací. TCP/IP jsem jakýmsi způsobem dolepovali k Lantasticu. Díky BSD serveru jsem si v té době jako uživatel víc než rok osahával UNIX. Rok před tím jsem byl v Norsku, kde jsem pracoval pod X-kama na Solarisu a zažil jsem stabilní grafický systém. S MS Windows jsem se poprvé setkal až potom a není se asi čemu divit, že mi nepřišly moc použitelné.

Po prázdninách v roce 1994 jsem byl postaven před úkol dát dohromady poštovní a souborový server pro katedry fyziky. Během prázdnin jsme sice dostali počítač i Irix-em, ale ten jsme chtěli používat pro výpočty a navíc jsme tušili problémy s licencováním sw. Od fyziků k informatikům není na univerzitě naštěstí moc daleko a tak nebyl problém požádat kolegy o radu a instalaci. Koupili jsme 90MHz Pentium (asi) se 16MB paměti a kolega nám na něj nainstaloval Slackware Linux (bohužel si nepamatuji verzi a strašně se stydím, že si nepamatuji ani verzi jádra, protože to je něco jako zapomenout datum narození :-)).

Pamatuji se, že jsem se po zkušenostech s DOS a servery s Lantastic-em ptal: "Jak často to padá?" Kolegova odpověď mi utkvěla do dnešního dne v paměti: "Proč by to mělo padat?" Škoda, že textu chybí intonace a že já nedokážu popsat překvapení z této odpovědi.

Tehdy jsem pochopil, že jsem až dosud pracoval na pochybném systému.
Na svém PC s 386 jsem DOS ještě chvíli nechal jako druhý operační systém, ale bootoval jsem do něj čím dál méně. Mezi nezapomenutelné okamžiky z mých začátků patří nastavování grafické karty a monitoru. To nebylo tak, jak je to dnes, kdy si uživatel vybere svůj monitor nebo monitor podobný v grafickém menu, nastaví počet barev a XF86Config se mu udělá automaticky. Z frekvencí monitoru udávaných výrobcem jsem si tehdy počítal na kalkulačce přípustné mody.

V roce 1997 jsem univerzitu dobrovolně opustil a přešel do konstrukční firmy s pár desítkami PC s Windows 95/NT a asi dvaceti počítači s UNIXem (HP,SGI,SUN). Pár let jsem se potýkal především s MS systémy a jen jako osvěžení jsem občas napsal nějaký skript v ksh. Co taky dělat na bezproblémově jedoucích grafických UNIXových stanicích. Zato počítače s MS software mě rozhodně nedovolily se nudit. Zkoušel jsem maximálně zautomatizovat vše, co bylo možné kolem instalace OS, kancelářského i CAD/CAM software a maximálně zjednodušit administraci. Vždycky mě štvalo (a dosud štve), že všechno až na několik "drobných výjimek" bylo výrobcem vyřešeno - pokud si to zaplatíte :-). Jenom ty "drobné výjimky" byly obvykle tím, co jsem skutečně potřeboval. Neinteraktivní administrace taky není u MS nejsilnější stránkou :-) . Musím MS přiznat, že tato stránka se výrazně zlepšila, jen ty metody mi přijdou poněkud nepřirozené. Viděl někdy někdo, že by něco přirozeného neteklo rourou?

Naštěstí v posledních několika letech přišly i významné sw firmy na to, že osvědčený sw pro konstruktéry a statiky není nutné portovat pouze na MS Windows, ale je možné jej ponechat na původní UNIXové platformě, pouze místo drahých stanic použít PC s ix86 a Linuxem. Tak se už nějakou dobu starám i o počítače a servery se SUSE a RH Linuxem (volba je daná především podporou ze strany výrobců komerčního CAD/CAM sw) a všechny, včetně těch s MS Windows administruji ze své linuxové stanice.

Řekla bych, že v roce 94 neměl ještě Slackware číslované verze. Já mám doma sadu originálních CD z roku 96 a je na ní napsáno jen Linux Slackware 96.

Teď mi to nedalo a strčila jsem první CD do mechaniky a jsou tam soubory README31 a v nich je napsáno "This is Slackware Linux 3.1.0". A jádro je 2.0.0. Nejstarší verze Slackwaru, která je dosud ke stažení, je 3.3 z roku 97. To jádro v roce 94 mohlo být tak 1.2.něco. Taky vzpomínám se slzou v oku.

Nekdy v 86 roce jsem se diky zajmu o CAD/CAM systemy poprve dostal k masine s HP-UNIX a nasledne AIX,SunOS a IRIX coz byly temer jedine OS na kterych bylo mozne smysluplne provozovat tyto CADy. Nasledne roce 1995 po te co jsem si poridil pracovni stanici na PC platforme s Pentiem 120 a 64MB RAM s jednema z prvnich Win95
,ktere me z dalky pripominaly X-window z IRIXu jsem zjistil ze to asi neni to prave co bych chtel a tak jsem shanel nejaky UNIX-like OS, ktery by me fungoval na tomto PC.
Nakonec se me podarilo na BBSce stahnout RedHat 2.1 a po asi mesicnim boji s ovladaci SCSI radice se me ho podarilo k me spokojenosti rozchodit. Bohuzel vsak kvuli nedostatku software ( CAD/CAM ) jsem se musel vratit k Win95 a znovu jsem se k linuxu vratil az v roce 98 kdy jsem ho pouzil v zamestnani jako proxy a print server a od te doby ho vice ci mene pouzivam. :-) .. Obcas ho sice vymenim za jine alternativy jako NetBSD,FreeBSD,Solaris,AIX,AS/400(na ktere me ale taky bezi jako jeden z OS)ale vzdy ho mam k me plne spokojenosti nainstalovan alespon na jednom domacim pocitaci :-)

Jednou mne navštívil kamarád, dívající se na to, jak se morduji s W98 ..
To bylo někdy v roce 2000. Jsem jen amatér, používající počítač k práci v obchodní firmě. Doporučil mi linux, měl jsem však jen 32 RAM, po instalaci RH 6.2 + Star Office 5.2 se mi to zdálo naprosto nepoužitelné. Pak jsem si zvýšil paměť a hned to bylo veselejší. Mezitím jsem si ve volných chvílích zkoušel PHP+Apache+MySQL a učil se postupně s linuxem. Ten stroj byl plonkový, takže se nic nedělo.
V roce 2002 jsem se rozhodl pro nasazení v ostrém provozu, RH 7.3 včetně databázového projektu. Pak Mandrake 9.1, 9.2 a 10.1. Nainstaloval jsem linux na dalších 3 strojích ve firmě a nasadil všude Debian. Zůstává mi jeden stroj s XP kvůli komunikaci s Komerční bankou.

" zistil som, ze programovat na mikrosrote je minimalne 10x tazsie ako na unixoch."

A cudujes sa ?
Mikrosrot stvorili amateri pre sekretarky, aby PC
prerobili na pisaci stroj.
Unix stvorili profesionali pre seba!

Jako mladý nezkušený prodejce jsem do počítače nainstaloval ustaranýmu taťkovi Win98. Po 3 měsících jsem u výslechu zjistil že to byl nějakej detektiv od MS. Rok a půl se táhnul soud. Úmyls neprokázali, ale pohled na nelegální software to změnilo.

4 roky používám linux a stále objevuju jeho krásy a už bych no neměnil.

Nebylo CD od Windows a OS/2 nějak nešel nainstalovat :) Na stole se mi válelo pár CDček s nějakým Debianem... zbytek je historie :))

1.live CD (Danix,knoppix a pod.)
2.zapacilo sa mi to
3.cital som vela na nete,ktoru asi distribuciu
4.nainstal som Mandrake 10.1
5.parada
6.som nuteny pouzivat aj Win.
7.co uz

Prisla a sepla comu das prednost mne alebo tomu Linuxu. No a co myslite??? Samozrejme, ze som dal prednost sulozi. Niektore veci su dost nestabilne (zeny), ale aj tak ich ludia preferuju :-)))

Vsiml jsem si, ze vsichni vice mene zacinali na PC, moje pocatky objevovani pocitacoveho sveta zacali na dodnes nedocenenem pocotaci AMIGA 500, kdyz jsem videl graficky velmi dobre udelany system a funkcni multitasking (nepamatuji si kdyz to bylo, ale na PC se zrovna uchytli WIN 3.1) doslova me to uchvatilo. Posleze jsem si koupil vlastni AMIGU 1200 a zacal experimentovat (grafika, programovani apod.)
Po par letech bohuzel Amiga ztratila jak vyrobce hardware a cely trh se venoval pouze PC (kupte si A1200 s turbokartou za 20000,- kdyz za to samy muzete mit PII 333MHz) a tudiz jsem presel na PC a Windoze, zkusil jsem 98, ale ty se u mne ohrali sotva tyden a nastoupili Windows 2000, bohuzel ne zrovna rychlosti oplyvajici a posleze Win XP. Ty me vydrzeli az do ted...
Pocatkem tohoto roku jsem objevil v knihkupectvi knihu Mandrake 10.1 a instalacni CD, po dlouhem premysleni cca 5minut, jsem si nesl domu kompletni operacni system a hlavne neco co me snim ze zacatku pomuze. Chvili pote jsem "nastesti" onemocnel a mohl se venovat Mindraku ve dne v noci a dopadlo to tak, ze i kdyz se obcas do win prepnu tak jen kvuli Photoshopu a Quarku...

Zvláštní, ze všech zde uvedených příspěvků - jediný - z kterým se mohu ztotožnit.

Tohle teda zní skoro jako kdyby to napsal někdo z M$ ;-) Nebo někdo, kdo koncepci Linuxu vůbec nepochopil, což vyjde na stejno. Ale jesli vás WinXP netrápí, tak není co řešit.

Kdysi v zacatcich ceskeho domaciho internetu jsem se taky obcas pripojil. Telefonem. Na sve AMD486 jsem mel tehdy pro ten ucel WIN 3.11 a Netscape. No a dost casto se stalo, ze se ten Netscape kousnul. Musel jsem ho nasilne ukoncit, jenze WIN po nem neumely vycistit pamet, takze po novem spusteni se dostal rovnou do nefunkcniho stavu. Bylo nutno ukoncit cele WIN. Ale tim se ztratilo spojeni s internetem. Musel jsem pak navazat spojeni zcela znovu. Jenze!!! Poplatek za pouhe navazani spojeni byl tehdy asi 5 Kc! A tak bylo rozhodnuto, ze neco natolik nestabilniho, jako produkty M$, nelze pouzivat pro seriozni cinnost. A vyhral Linux i kdyz cesta k nemu byla jeste dlouha a slozita.

Prvýkrát som si tuším Linux nainštaloval z CD časopisu Computer World (s názvom Informace z Internetu Inteligentně). Najprv som vyskúšal minimalistický MXD 0.96 (UMSDOS filesystem - stačilo ho rozbaliť aj spustiť v DOSe - z adresára Linux) a potom Slackware 3.0 (trochu ťažšia inštalácia - rozhodovanie, ktoré balíčky vybrať - predsa len, 40MB disk, to už nie je sranda ;-> ale DOOM som proste vyskúšať musel ;-)). Na tých 8MB RAM / 486SX to šlapalo celkom obstojne (ale nakoniec to predsa len vyhral DOS).

Já začínal někdy kolem roku 2000 s tím, že mi rodiče přinesly nějakou tu 486 s diskem 800Mb, byli tam wokna 3.11 které jsem oddělal asi po týdnu, jsem ten typ se vším si pohrát, všechno si vyzkoušet a následná instalace woken 95 mi dopomohla k pochopení jak co asi funguje, každý týden se u mne stavoval kamarád aby mi reinstaloval wokna který jsem odsabotoval. Pak už mi to bylo trapné a zvesela jsem se naučil instalovat windozy sám, pak přišel nový komp a s ním windows 2000, nejhorší věc se kterou jsem kdy pracoval, bohužel jsem neměl žádné cd s woknama takže "sloužili" něco kolem jednoho roku, pak už ani nenaběhli ale bill přišel se systémem win XP, na elektrotech. prumce neni problem sehnat palenou verzi a vesele běžím do tedka pod XPčkama, musím je reinstalovat každých 3-6 měsíců. Nebyl problém, bohužel přišel net a s ním viry a komerční software. Začal jsem se zajímat o ostatní operační systémy a linux mě ihned zaujal, zkusil jsem před vánoci mandrake 10.0 ale nerozchodil jsem s ním modem tak jsem zůstal u woken. Nyní, po problémech s hardwarem konečně můžu nainstalovat linuxy (jen nevím jestli fedora core 4 nebo mandrake 10.1) a naplno se do toho ponořit. Už se těším.....

Dlllhe a nuuudne citanie : )
nikdy som nemal nejake bohvieake vykonne zelezo, do konca roku 2000 som bezal na nejakej prestarnutej IBMke 386tke SX s brutalnymi 16timi megahertzami (ktora mimochodom bezi dodnes a je to jediny stroj neosadeny linuxom), kde mi spolahlivo behal snad len DOS. Par rokov pred tym som pouzival Didaktika, ktory ma naucil programovat v tom jeho podivnom BASICu. Odtial som presiel na m$ BASIC, potom Pascal a Assembler. V Assembleri som sa naivne skusal naprogramovat operacny system (mal som nieco, co vedelo bezat z diskety bez pritomnosti DOSu, ale pouzitelne to nebolo). V tej dobe som Windowsy pouzival iba na skicar a solitaire. Potom som si za tazke peniaze zakupil stroj triedy Pentium : )) bola to nejaka 133ojka namackana 48 mega ram. Predosly majitel mi tam nechal Windowsy 98 aj s instalacnymi subormi. Koli pohodliu som zostal na nich. Priblizne niekedy v tej dobe som sa zacal venovat programovaniu Webov a kedze som v knihe o HTML narazil na nejake poznamky o CGI, zacal som sa zaujimat o dynamicke programovanie. Samozrejme nasledoval Apache, PHP a MySQL. Stale som bol velmi familiarny s prikazovym riadkom, ale Windows 98 akosi neumoznoval civilizovany automaticky boot do "konzoly". Neskor ma spoluziak zoznamil s RedHat Linuxom... vtedy to tusim bol 7.3, ktory mali nainstalovany na univerzite na serveri. Zapojil som sa do jedeho univerzitneho projektu a ziskal som s tym shell pristup na ten server. Spociatku som ho pouzival iba na maily, ale neskor som zacal otukavat manualove stranky a pokusal sa popri Windowse na 2,4 GB disk namackat aj RedHat 6.2, v tej dobe uz zastaraly. Vacsina pokusov zlyhala, kedze som sa snazil ako skuseny uzivatel vysekat v Anaconde vsetko, co som si myslel, ze mi nebude treba, aby som sa vmestil do cca 600 mega. Po niekolkych neuspesnych pokusoch som to s RH vzdal. V casopise Freesoft som kedysi este velmi davno cital o operacnom systeme QNX. Aka bomba... grafika, sietovanie, browser, vsetko na jednej diskete. Zohnal som si instalaky QNX-u a hodil som si ho do imagu pod Wokenice. QNX mi sluzil iba ako hracka, ale v podstate som si unho navykol na UNIXovske bootovanie, ktore bolo na tom stroji podstatne dlhsie, ako Windowsovske. Pred dvoma rokmi som kupil od spoluziaka PII300, ktory som postupne upgradoval na 400Mhz a uctyhodnych 256 MB RAM. Tam sa zacali moje Win problemy. Niekde som cital, ze Windows 98 ma problemy s obsluhou RAM, ktora je vacsia, alebo rovna 256 MB, a zdalo sa, ze je to pravda. aplikacie padali jedna radost a uptime len malokedy prevysoval 3 hodiny. Na iny Windows sa mi nechcelo, lebo vyssie verzie obsahovali kadejake serepeticky na zabranenie odstranenia "systemovych suborov", co mi nedovolovalo Windowsy upravovat tak, ako som chcel ja. Proste nesloboda. V aprili minuleho roka som si dal zaviest internet. Cca po mesiaci som upustil od pouzivania IE a presiel som na Netscape, opustil som MSN a tak dalej. Tiez mi nevyhovovovalo, akym sposobom so mnou komunikovalo SQL cez command line. V linuxe bola v shelli vacsia volnost. Nastali prazdniny, tak som mal viac casu, zohnal som si instalacne CD MDK 9.0 (tiez prahistoricke, ale lepsie sa nenaslo). Toho som sa asi po dvoch tyzdnoch zbavil koli problemom s klavesnicou v X, ale ucaril mi eterm a jeho priesvitne pozadia. Na univerzite medzitym upgradovali na FC2, tak som si ju stiahol tiez, ale zistil, ze mojich vtedy uz len 128 mega ram na FC2 nestaci. Opat som si nechal poradit a stiahol Slackwary. To bolo niekedy koncom augusta. Spociatku ma zarazilo, ze Slackwary nemaju atuomatickeho instalatora, ale nakoniec som zistil, ze to nie je az take zle a system nabootoval a 1. pokus. Zapacilo sa mi, ze v slackoch v podstate na nic nie je konfiguracny nastroj a drviva vacsina nastaveni sa robi rucne. Pri Slackware 10 som ostal dodnes, vykompiluvavam si vacsinu programov zo zdrojakov, niektore si upravujem podla svojho, mam uz vykompilovany aj vlastny kernel, ale za 100%tneho Linuxoveho uzivatela sa nepovazujem, pretoze stale sa najde nieco, co ma na istu dobu zaskoci, alebo s tym nedokazem pohnut.
Mimochodom Windowsu 98 som sa zbavil asi mesiac po nainstalovani slackware, ked ho odniekial napadol nejaky virus a bolo ho treba preinstalovat, co sa mi uz nechcelo. Tak som ho zmazal, particiu konvertol na reisera a windowsy zmizli. Momentalne Windowsy prevadzkujem uz len z pracovnych ucelov v emulatore bochs, pretoze sa mi pod winE nepodarilo rozbehnut IE6.
Hodlam este vyskusat Debiany a Gentoo, snad cez toto leto sa to podari.

Windows pod Bochsem na takovým šrotu? (Sám mám podobnej.) Už Qemu jede o dost rychleji, ale není nad IE6 pod Wine 2005-03-10 vyladěného pomocí WineTools 2.11. (Obojí má novější verze, ale mně vyhovují tyto.)

odkedy som na linuxe som zmenil v podstate cele zelezo po kuskoch, pII 300 nahradil 400, ramka sa nahromadila do vysky 256 mega ram, staru s3 trio 3d/2x (na ktorej mimochodom filmy sli len pod linuxom a to na 1024x768 fullscreen cez mplayer, zatial co windows mal problemy v media playeri 5, alebo 6, co sa instaloval spolu s win98 vobec prehrat video v okne v povodnej velkosti 400x300). Pred par tyzdnami som zmenil aj zakladnu dosku s procesorom na duron 750 vyhnany na 900 MHz. Dosku som si menil u jej povodneho majitela, ktory len valal ocami, ked linux nabootoval po zmene celeho madrbordu na prvy pokus (myslim, ze jedine co neslo bola mys, lebo unho som pripajal PS/2 a doma mam USB), zatial co on musel pracne preinstalovavat cely windows, ktory nakoniec aj tak nesiel.
Ale som rad, ze som na tento clanok narazil, lebo som tu nasiel sposob, ako nainstallnit IE6 pod winE, co mne vonkoncom nechcelo slapat. Snad ked bude cas, rozchodim.

Já jsem se vyjádřil trochu špatně. IE6 pod Wine je samozřejmě k ničemu, používat to skoro ani nejde. Ale k testování stránek a k nějakému tomu nouzovému provozu se použít dá. :)

V 1999-tom som o nom cital tusim v PCREVUE, par dni nato som si kupil REDHAT a od vtedy objavujem jeho dokonalost :)Ked som s nim zacinal a prvykrat ho nainstaloval nevedel som o nom nic, dokonca som hladal kde je dake C:\ ci A:\ :)) coskoro som nato prisiel ze to tam nieje,ale treba pouzit mount... :) Bola to zabava ale dodnes bez virov, ci necakanych udalosti... :)
Tot moje zaciatky s OS Linux

AmigaOS 3.0 -> 3.5 -> 3.9 (někde mezi tím zkusmo nainstalovaný debian 2.2 68k a netbsd 1.0, obojí zase hodně rychle smazáno) -> rozčarování nad situlací s amigou a taky trochu nad její českou uživatelskou komunitou, koupě pixky a experimenty s DR-DOS a OS/2 Warp -> W2000 (relativní spokojenost [klidně si mě za to zlinčujte :)], ponechány na desktopu) -> po celkovém upgrade sestaven nový počítač ze starých dílů (1GHz Athlon, 512MB raměti), odsunutí amigy 4000, do té doby nonstop používané jako samba server, privoxy, firewall a gateway do internetu (dkm mistral/upc chello) pod postel a nahrazení MDK 9.2 -> 10 -> 10.1 (powerpacky :)).

BTW: Všechny systémy i aplikace poctivě kupované/registrované (a nelituju těch peněz, normální je nekrást).