Téma 23. týdne: Co vy a Debian?

Debian používám na všech svých strojích povětšinou ve verzi stable - nejsem nějak dobrodružná povaha, abych zkoušel unstable. Testing jsem používal posledních pár měsíců před vydáním Sarge, abych si jej jednak ,,ošahal'' a případně mohl nahlásit zbývající chyby.

K otázce o Ubuntu - kdyby se všichni vykašlali na Debian, nebude mít Ubuntu na čem stavět, takže asi tak.

už ne, od debianu sem utekl ke gentoo, teda zatim se jen snažím, instaluju, ale slibuju si od gentoo větší rychlost, přece jen debian je kompilovanej na i386, trochu málo na můj athlon xp ... a jestli se to da nekde nastavit, tak sem hloupej a nevim kde, ale jinak apt-get je hodne povedenej nastroj a i dostatek balicku, nestalo se mi, ze by neco nebylo

K te rychlosti jsem nekde videl benchmarky (je tu ale uz asi rok nazpet), kde testovali Debian, Mandrake a Gentoo. Vysledky rychlosti dopadly v ruznych testech ruzne, ale v souctu byl nejrychlejsi Debian s Gentoo a za nimi Mandrake.

K tomu nastavovani pro rychlejsi procesor: apt-build znate?

Na Athlonu je v podstatě jedno, jakým kódem se to krmí, rozdíl oproti i386 bude někde v řádu maximálně jednotek procent. Sám Athlon totiž velice dobře zvládá optimalizace kódu, takže toho mnohem míň leží na kompilátoru. Stěžovat by si měli hlavně P4-kaři, protože P4 je zase na optimalizacích hodně závislá a "kód obecný" kvůli extrémě dlouhé pipeline nerada. (A hyper-threading je jenom důkazem nechopnosti designérů udělat rozumné provádění instrukcí mimo pořadí).

Nedávno jsem někde viděl, jak PIII 800MHz dává výrazně na p*del P4 2.8 v aplikování pravidel netfilteru. Ještě že Intel nejspíš s NetBurst architekturou končí...

Nainstaluj si balicek libc6-i686 a optimalizovane jadro. Vic nema IMHO cenu resit.

k otazce ubuntu:
kdyby se vsichni debianisti vykaslali na debian a veskere prostredky se vrhly na ubuntu, je tu skvela dstribuce, s pravidelnymi releasy a dostatecnou dobou podpory starsich verzi.

a je mi jedno, jestli by tomu chteli rikat ubuntu nebo debian, nebo debian ubuntu. a melo by to byt jedno vsem (alespon s trochou mozku v hlave). v tu chvili by tu byl jedina velka distribuce, s obrovskou uzivatelskou zakladnou, dostatkem vyvojaru, vydavalo by se vcas, a vsichni by se meli fine ;-)

predevsim by se snad zadarilo zmenit nektere veci v samotnem base systemu (init/runlevely - bylo by potreba neco ve stylu gentoo, ne snad ze by to v debianu neslo, ale init skripty ala gentoo si hlidaji sve poradi a zavislosti samy, je tedy mnohem jednodussi startovat skitp "az po sitovych zarizenich, ale pred ...", nemusim se srat s zadnymi cisly (/etc/rc.x/S56xxxx). taky odpadaji krypticka cisla runlevelu, kazdej si muzete pojmenovat ... atd). dokud totiz chce ubuntu zachovat kompatibilitu s debianem, nepujde to. a ze by se zmenilo neco v debianu ? hahaha, jasne, dejte nam cas, snad se to podari prosadit do prespristi stable. (nebo taky: neblaznete, musime zachovat kompatibilitu s verzi starou 5 let)

prestoze debian je vynikajici zaklad a slusna distribuce, svou zkostnatelosti a ultrakonzervativnosti je pro me odepsany. cekat na dalsi stable verzi 3 roky ? ani nahodou. jet testing/unstable ? da se to, ale pak clovek nedela nic jineho, nez ze resi problemy typu "ted mi prestalo chodit tohle, ted zase tohle a kdyz to opravim, prestane chodit tohle" (pravda, je tu jeste to udelatko pro apt, co zkoukne, jestli pro aktualni verzi baliku neexistuje otevrenej bugreport). ubuntu (updates + security updates) + ubuntu backports, a zatim se mi nestalo ze by se mi po updatu neco podelalo, cili (zatim) to hosi od ubuntu delaji dobre.

ubuntu se dokonce inspirvalo debianovskou filozfii, maji social contract (neco jako predvolebni sliby, ale zatim je debian i ubuntu drzi ;-), a jeste ke vsemu posilaji CDcka zadarmo tem, co si je nemuzou stahnou (nastesti neni muj problem, ale spoustu lidi to vic nez jen potesi, a zatimco jsem videl spoustu prekvapenych hlasek o tom, jak cd dorazily, nevidel sem se nikoho cilit ze ne - pokud o nemom vite, hodte to sem).

a jeste jinak: kdyby se _vsichni_ vykaslali na debian, tak asi predevsim proto ze by jim nevyhovoval. za svuj zivot jsem mel nainstalovane uz (doslova) desity distribuci, vzdycky jsem si vybral tu "nejlepsi", a spokojene s ni zil, dokud okolo neproletelo neco, co by mi vyhovovalo vic. cili kazdy pouziva co mu vyhovuje a nikdo se pouzitim debianu nezavazuje ho podporovat az do smrti.

zaver ? ani smrt debianu, ani smrt ubuntu, pouze jejich opetovne slouceni, stabilizace release procesu (idealni aby debianisti pokracovali ve vyvoji a canonical at prevezme release engineering.) a hlavne netrvat zavile na 100% zpetne kompatibilite, proste kdyz je potreba rezat pro to, aby organismus zil (lepe a radostneji ;-))), rizneme. nejlepe takovehle zmeny zacit delat vzdy po cerstvem releasu, stara verze pak bude mit jeste rok a pul podporu, (ve chvili kdy to vyjde jako dalsi ostra verze maji pak jeste rok na zkousky za provozu na stare porad podporovane verzi). (-: howg :-)

Po téměř třech letech vyšel nový Debian stable. Řada lidí jej odsuzuje pro extrémní zastaralost a zkostnatělost.

Ještě by se dal doplnit hnusný instalátor :-) (Aspoň mně se nelíbíl.) Když jsem zkoušel před pár lety různé distribuce, žádná se mi nelibila tak, jako Red Hat Linux (a později Fedora), ale jediný Debian mě otrávil už při instalaci. To už mě napadlo, že než se trápit s něčím takovým, je lepší si to zkompilovat od nuly. O rok později jsem si to vyzkoušel s LFS a Fedoru jsem zahodil ;-) Debian tedy nepoužívám, když jsem si právě přečetl verze některých zahrnutých programů, celkem mě to polekalo (GCC, XFree86, KDE). Nicméně vyhledávač packages.debian.org je mým oblíbeným zdrojem ne zase tak často aktualizovaných programů (gv, quota-tools, Midnight Commander, Xaw3D) pro můj Linux From Scratch ;-)

Instalátor je naprosto sqělý. Na rozdíl od woodyho je opravdu uživatelsky přívětivý a s jeho pomocí máte aktuálního sarge za půl hodiny rozběhaného...

To, že je jen v textovém prostředí považuji já osobně za plus, ale zřejmě je to to, co zrovna vám i pár dalším vadí. Mě jde při instalaci o použitelnost, ne o ozdobu.

Ještě k těm verzím balíků, tohle je prostě Debian stable, ne žádná bleeding edge....

Většinou provozuju na několika počítačích Debian testing. Teď, když je Sarge stable, tak u něj hodlám na nějakou dobu zůstat, než mě to začne nudit a zase najedu na další testing. Na svém hlavním počítači však provozuju Debian ultra-unstable pro amd64, zkompilovaný gcc4. Vždycky mám radost, když se něco rozbije a můžu to nahlásit :-)

Tak to obdivuju tvoji odvahu. Gcc4 je jeste hodne nestabilni.

Jinak ja jsem na debianu par mesicu byl, pres Suse a Slackware jsem zustal u Gentoo.

--
ACCEPT_KEYWORDS=~x86
USE="gnome -qt -kde"

Taky používám cirka 2 roky v produkčním prostředí testing (než testingu do produkčního prostředí se spíše bojím např XFS).

Taky si myslím že teď u stable vydržím asi rok a pak hurá do testingu.

Jinak ad stabilita programů v tesingu:

Moje servery se zkládají z masa(komponenty, které zajištujou vlastní činnost, apache, SQL, Exim, samba atd), kdendlíků (jádro, iptables atd) a omáčky(v podstatě GNU atd).

Stabilitu masa určuju podle toho, co píše autor a další (například stabilita(nemluvě o funkčnosti) Samby byla v testingu dlouho větší než ve stable, takže nestabilní byl ten, kdo měl stable, drobnou nedoladěnost balíků jsem většinou vyřešil při instalaci.

Knedlíky je dobré měnit dříve než oschnou a zase je pro mne důležitější syrová verze jádra než vlastní debianizace nebo verze balíku. Stejně se mne úpravy verze balíku snad ještě nikdy netýkali. Dycky jsem si přečetl změny s výsledkem: není třeba upgrade, upgraduju až nové jádro

Na omáčku (která zabere nejdelší čas při uploadu upgrade) kašlu. Každej den nová libc, přitom funkčnost libc je zhruba stejné jako před pěti lety, bezpečnostní chyby se mne většinou také netýkají.

Tohle jsou důvody proč jsem už dva roky používal testing, nechal na něm běžet 30webů, supermarket, VPN 5ti poboček, asi 5 škol, a cca 20 dalších serverů

XFS používám na serverech víc jak rok a žádný problém. Jsem s ním spokojen.

Ve Woodym byl krome kernelu 2.2 taky kernel 2.4 (napriklad balik kernel-image-2.4.18-686).
Balicek at zavisi na <mail-transport-agent>, to je pravda, asi ho potřebuje. Nainstalujte si exim4-daemon-light a nastavte ho, ať funguje jen na localhostu (debconf se na to ptá).
S těma síťovkama nevím, ale určitě to půjde vyřešit.

Pouzivam vsude kde to jde (dostatecne stary hw ;)) ) debian stable, kdyz jsem se k nemu pred 1,5 rokem dostal (respektive jsem byl presvetcen, ze Mandrake se na router moc nehodi ;)) ), byl jsem zdesen jeho instalaci, dnes ho instaluji skoro automaticky a hodne jsem si zvykl na dselect, jakoz to nejlepsi nastroj na instalace a actualizace, sic musim priznat, ze jsem poslednich par mesicu mel zajeci umysly. Kdyz uz bylo opravdu videt ze baliky ve stablu jsou letite (nechtelo se mi moc pokusovat s beckstage). Nestesti jsem nemel tolik casu abych nejakou jinou distribuci poradne vyzkousel, no a konecne vysel rok slibovanej novej stable Sarge! (to to ale trvalo ale vydrzel jsem! ;) )

Jen pro info > vetsinou jen instaluji a opecovavam routery, vyssi konfiguraci provadi kamarad a spoluadmin

G

Napriek mnohym vyhradom pouzivam Debian asi na 120 serveroch a nemam s tym problem. Jasne ze obcas pri intalacii je problem s novym HW, ale problem s naozaj novym HW je problem jadra a bezne ani aktualne jadro este podporu pre dany HW nema. Toto teda nepovazujem za argument, kedze to plati pre secky ditribucie ...

Používám Debian GNU/Linux naprosto všude, kde to jde. Vyhovuje mi snad úplně ve všem. Líbí se mi jeho správa, politika, propracovaný balíčkovací systém, filozofie...

Na serverech jsem do včerejška používal testing :-) protože uživatelé si žádali novější software, než bylo možno sehnat na stable, na pracovních stanicích zase unstable + experimental. Rád si s distribucí hraju a rád mám všechno nový, každodení updaty mě baví. Jediné co bych u debianu nevydržel je stable na workstation :-)

Díky _VŠEM_ lidem, kteří se na novém Sargi podíleli, máme další verzi svého distra a snad se nyní situace bude ještě zlepšovat a vydávání se stane běžnější než při téhle dlouhé proluce Sarge.

no zrovna na WORKstation mi prave stable vyhovuje uz par let. kdyz ma clovek pracovat...

na "game"station to nejak tloukl s woodym a backporty a vlastnimi balicky

a co takto amd opteron? ma tu niekto skusenosti s debianom na tychto chrobacikoch? este athlon xp s i386 okaj, ale co ked to chcem dat na opterona?
skuste niekto poradit.

dik.

j.

http://www.debian.org/ports/amd64/
http://amd64.debian.net/

rpm -ivh nejaja_blbina.rpm error chyba v zavislosti na balicku ... a .... a ...... a .... sezen si to apt-get install nejakablbina dobra sefe ale potrebuju stahnouit jeste .... a ... a ... pokracovat? [Y/n] Hmm tezka volba :-)

maximální spokojenost, prostě se to jednou nainstaluje a pak pořád updatuje, někdy se něco po*ere v závislostech, ale u mě je to způsobeno GPRS připojením k netu, kdy celonoční update trvá tak dlouho, že se stačí změnit verze balíčků na novější a můžu na novo. Nástroje jako dselect a apt-get jsou bez problémů, až na to, že když to sem píšu, tak se divím, že mi nefunguje tabulátor na doplňování

Je svobodný. A společenská smlouva zajišťuje, že to tak zůstane.

Je největší. Má nějaké jiné distro přes 10 instalačních CD? Debian je největší "knihovnou" svobodného software.

Je tvořený obrovskou komunitou. Je vyzkoušený, stabilní. Projekt je řízený podle potřeb komunity, ne podle plánu prodejního oddělení.

Debian má pro správu balíčků velmi přísná pravidla, která zajišťují, že systém je systém a ne zmatek.

Má nejlepší podporu HW. Znáte někdo nějakou distribuci operačního systému, co běží na více než deseti architekturách?

Ostatní distra mohou Debianu všechny tyto věci jenom závidět. Některá distra přišla s dobrými nápady a metodami, ale proti Debianu jsou to stále projekty velmi nevyzrálé a nedokonalé.

Má nejlepší podporu HW. Znáte někdo nějakou distribuci operačního systému, co běží na více než deseti architekturách?


Jo, NetBSD:
acorn26 acorn32 algor alpha amd64 amiga amigappc arc arm32 atari bebox cats cesfic cobalt dreamcast evbarm evbmips evbppc evbsh3 evbsh5 hp300 hp700 hpcarm hpcmips hpcsh i386 iyonix luna68k mac68k macppc mipsco mmeye mvme68k mvmeppc netwinder news68k newsmips next68k ofppc pc532 playstation2 pmax pmppc prep sandpoint sbmips sgimips shark sparc sparc64 sun2 sun3 vax x68k xen

A dalsi se pripravuji...

To je cca 8-14 architektur. I kdyz to muze byt(a asi i bude) vic nez u Debiana, neni to takove mnozstvi jake jste vypsal (to co jste vypsal je pocet portu).

Jde o to co myslime pojmem architerktura, jestli procesor, pak jich je porad prez 20, jestli platformu, pak tolik kolik jsem napsal.