Mail server v Linuxu
Mail server v Linuxu
existuje volně dostupný poštovní server pro linux s poskytovanými funkcemi smtp a pop3 včetně webového rozhraní pro přístup do uživatelských schránek? Je-li zpoplatněn, za kolik?
Předem velice děkuji za pomoc.
Petr
Re: Mailserver v linuxu
celé vláknopro operacni system GNU/Linux existuje mnoho variant volne dostupnych mail serveru. Jednou z nejpouzivanejsich a nejlepsich kombinaci je:
Postfix jako SMTP server
Courier jako POP3/IMAP server. Pote muzete jednodusse pouzit napriklad Squirrelmail jako webove rozhrani k emailu.
Jedina potiz muze byt instalace celeho systemu. Pokud ji neumite sam, doporucuji Vam obratit se na odborniky z firem, ktere se GNU/Linuxem zabyvaji.
Re: Mailserver v linuxu
celé vláknoimap, pop3, preposilani na mobil, kontakty v LDAP, kalendare, schuzky, ukoly, upozorneni na jabber/mobil, pravidla pro trideni posty na serveru, ....
http://www.solnet.cz/sluzbyareseni/sluzby/mailbox/ukazky.html
aktualne se dodelava podpora SyncML (synchronizace s externimi zarizenimi) - zatim vyzkousen plugin do outlooku, 2 PDA a 3 mobily
ale stoji to penize...
Re: Mailserver v linuxu
celé vláknoRe: Mailserver v linuxu
celé vláknoRe: Mailserver v linuxu
celé vláknoAutor Courieru (a Maildropu) je pekne cune. Navic vam Dovecot nabidne mnohonasobne vyssi vykon.
Takze pro jednoduchy system Postfix+Dovecot+Horde Suite.
Pro slozitejsi system bych doporucil Cyrus. Existuji pro to i hezke HOWTO...
O.
Re: Mailserver v linuxu
celé vláknoMaildir++ quota isn't yet supported. Hard filesystem quota can also be problematic.
a s Horde je problem napr. v elinks ... SquirrelMail je v tomto lepsi (jednoduchsi)
Cyrus zas ma svoj proprietarny format na ukladanie e-mailov, Maildir je podla mna pouzitelnejsi
BTW - ano, Courier (a Maildrop) je zvlastny, ale ziadna podobna alternativa zatial nefunguje (ked uvazujem o vlastnostiach, ktore nutne potrebujem)
Re: Mailserver v linuxu
celé vláknoCyrus je vyrazne slozitejsi na prvni nastaveni. Pokud nepotrebujete NFS (coz byste v pripade pouziti Cyrusu nemel), tak tam vubec zadna vyhoda neni. Naopak Maildir bez INDEXu je naprosto nepouzitelny v jakekoli narocnejsi instalaci.
Re: Mailserver v linuxu
celé vláknok Maildir-u mozem pristupovat priamo napr. pomocou mutt -f Maildir
a nerozumel som poriadne vyznamu vety: "Pokud nepotrebujete NFS (coz byste v pripade pouziti Cyrusu nemel), tak tam vubec zadna vyhoda neni." ... mohli by ste to upresnit?
Re: Mailserver v linuxu
celé vláknoMaildir je format, ktery byl vytvoreny hlavne pro to, aby spolehlive fungoval pres NFS. Pokud tuto funkcionalitu nepotrebujete, tak je docela sumafuk jaky format pouziva mailserver (pokud je ten format spolehlivy).
Pokud mate oddeleny mailserver od serveru pro uzivatele, tak je Maildir format pomerne dost hloupy.
Re: Mailserver v linuxu
celé vlákno(postfix nastavenie kvoty je globalne, per user treba rozne patche a navyse nefunguje pre viac priecinkov ...)
format Maildir sa lahsie zalohuje a synchronizuje (rsync, isync) a navyse si neviem predstavit mbox format pre 100MB a viac pre realnu pracu ... takze pokial nechcem mbox a nechcem ani cyrus, tak inu moznost ako maildir nemam ... ma niekto lepsi napad ???
(ukladanie do databazy som volakedy skusal s dbmail a momentalne o db pre mailboxy neuvazujem)
Další známý a používáný je QMAIL
celé vláknohttp://www.qmailrocks.org/
Re: Další známý a používáný je QMAIL
celé vláknoRe: Další známý a používáný je QMAIL
celé vláknoRe: Další známý a používáný je QMAIL
celé vláknoAle qmail:
1) ma uchylnou licenci,
2) uchylnou konfiguraci
3) je proste divnej jak ten clovek, co to pise ;-)
Re: Další známý a používáný je QMAIL
celé vláknoPodle mě na 1/2 šílenec a na 1/2 génius.
Ten soft je k poměru ostatních software u hrozně starý.
Ale na rozdíl od ostatních softwarů neobsahuje chyby!
Kdysi vypsal soutěž, že kdo v tom softu najde bezpečností chybu, dostane 1000,- dolarů.
Pokud chceš mít bezpečný soft, použij právě Qmail.
Ostatní srágorky mají kupu bugů a bezpečnostních děr.
O Qmailu je i knížka v ČJ.
Je to ten nejlepší soft na poštu co jsem sehnal.
Nejlepší z hlediska bezpečnosti a spolehlivost.
Abych nepěl jen chválu.
Instalace je dost imbecilní.
Ostatně jako snad všechny instalace v Linuxu :-(
se budeš prát s debilníma verzema knihoven, ručním zakládáním práv a podobně.
Fascinuje mě Linux z hlediska knihoven obecně.
Nějaký inteligent vymyslel, že aby se ušetřilo místo na disku a v paměti.
Budou se používat sdílené knihovny. A taky aby bylo možné je snáze updatovat.
No mě osobně s 1 až 4gb ram na serverech a 512mb ram na stanicích paměť netrápí.
Na disku 80-400gb fakt místo šetřit nepotřebuju.
A update knihoven by se dal vyřešit programem pro správu knihoven.
I paměť by se dala šetřit pomocí virtuálních odkazů.
Prostě defaultně to udělat jako ve woknech s možností zlepšení.
Nojo to by ale nebyl svět Linux že aby to bylo příjemné :-((((
Re: Další známý a používáný je QMAIL
celé vláknoTo je potencionální bezpečnostní díra.
Qmail se hodí na server který postavíš a jen spravuješ schránky uživatelů.
Necháš to tam a za pár let to bude fungovat stejně dobře jako dnes.
Jinak rozšíření Qmailu a WWW rozhraní jde.
Máme to v práci pro vzdálený přístup přes VPN.
Ovšem tady bych ti doporučil udělat to následovně.
Server A) Qmail a porty WAN povolené jen co je potřeba (SMTP)
LAN (SMTP,POP3) a Klidně telnet když je to ve vnitřní síti :)))
Pokud se bojíš tak SSH že :))
Server B) viditelný přes VPN, napojený přímo síťovkou na server A.
Na serveru B může jet klidně i samotné VPN (Třeba POPTOP - PPPoE)
Maily se přeposílají ze serveru A na server B uživatelům kteří tam mají účet.
Uživatel se přihlásí přes VPN k serveru B.
Pokud je server B kompromitován, je stejně útočník v situaci, kdy vidí server A který má stejně jako z vnějšku otevřené porty jen pro SMTP :))
U nás už několikrát došlo ke kompromitování serveru B.
Díky WWW serveru co tam byl a díky chybě v nastavení firewallu, který jsem jaksi :)) nějak podivně nastavil :))
Ale server B nám zatím ještě nikdo neprokop.
Díky bohu :)
Průšvin nastane teď, kdy vedení chce pomocí VPN zajistit přístup ke všem službám Intranetu :-(
Na to 100% neprůstřelné řešení neznám.
Stačí aby si jeden uživatel s NB stáhnul nějaký prográmek z netu,
někdo mu poslal trojana a nebo ho prostě někde nechal.
Navíc na VPN se dá útočit snáze než na SMTP.
Potenciální útočník tak získá přístup do naší vnitřní sítě a
pak už bude jen otázkou jeho šikovnosti jak rychle se dostane ke všemu.
Už se u nás na chodbě i povalovali CD s napisem výběr her 2005,
nejlepší software, důvěrná nabídka, přísně tajné.
:)) pěkně s trojanama a ty mamlasové z obchodního to hned strkali do mašin.
Až si někdo lepší napíše vlastního trojana a tyhle blbové to strčí do compu,
AVIR to nenajde, tak budu pěkně v řiti.
Re: Další známý a používáný je QMAIL
celé vláknoRe: Další známý a používáný je QMAIL
celé vláknoAle že Linux to má udělaný děsivě imbecilně.
Příšerný sraní a slovo zmrd a zamrdaný při řešení závislostí používám až moc často.
Kdyby nebyl Linux daleko bezpečnější než wokna,
tak ho vůbec nepoužívám a raději si připlatím.
Moje duševní zdraví má větší hodnotu.
Re: Další známý a používáný je QMAIL
celé vláknoPokud pouzivate linux jen kvuli bezpecnosti tak vam doporucuju prejit na windows, protoze vam to podstatne unika a budete urcite spokojenejsi bez linuxu.
Re: Další známý a používáný je QMAIL
celé vláknonevím, o závislosti se nestarám. řeší je za mne balíčkovací systém. jednou za tři měsíce mu (na unstable verzi) musím ručně vysvětlit, že nějakou obskurní knihovnu starou pět minut má ještě chvilku nechat v současné verzi, než si na ni zvyknou neméně obskurní a mladé aplikace.
tomu já neříkám sraní ale lábuš. ale třeba máme za
#define SRANIjinej kód.
<flame intensity="FULL">kontrolní otázka: co m8m za distro?</flame>
Re: deb deb.
celé vláknoSlyšel jsem že Debian je o něco málo lepší co se týče knihoven.
Je to pravda? Je dobrej jak na server i stajšnu?
Já zatím dávám Mandrake buď s X nebo bez nich,
podle toho jestli na server nebo na stejšnu.
Samo že tam dávám/nedávám i jiný věci :))
Re: deb deb.
celé vláknopokud se omezite na stable vetev (a prectete si manual, nez neco nainstalujete ;-) ), tak jak na srv tak na ws nebudete o zavislostech vedet - proste se nainstaluji ty spravne.
Re: deb deb.
celé vláknoV podstate neobmedzene moznosti, co sa tyka "balickovania".
Re: deb deb.
celé vláknoRe: deb deb.
celé vláknoRe: deb deb.
celé vláknoDovolim si citaci:
> Ale že Linux to má udělaný děsivě imbecilně.
> Kdyby nebyl Linux daleko bezpečnější než wokna,
> tak ho vůbec nepoužívám a raději si připlatím.
> Moje duševní zdraví má větší hodnotu.
a jeste
> používám Source Mage Linux a Mandrake.
No a dodal bych:
- my ve firme pouzivame na desktopech Ubuntu a na serverech Debian,
- citime se (alespon co ja vim) dusevne naprosto v poradku,
- na windows rozhodne prechazet nehodlame
- a na zavislosti nadavame, pouze tehdy, kdyz nektery z kolegu balicky urcene pro debianove servery prelozi misto v debianovem vserveru na svem ubuntu tenkem klientovi :-O
Re: deb deb.
celé vláknoAle moderní systém. A také mám pravděpodobně daleko větší nároky než jen OO a poštu.
Takže buď jste největší flegma nebo pěkně kecáte.
Protože s ovladačema a verzema knihoven zápasí i daleko větší borci než my dva.
Re: deb deb.
celé vláknoO ovladacich HW nebyla ve vasem puvodnim prispevku, ani v prislusnem vlakne ani tecka, takze nevim, kde se nam tu ted mimokontextove vynorily. Ale budiz.
Problem ovladacu na HW a verzi knihoven rozhodne nelze hazet do jednoho pytle.
Zavislosti knihoven za uzivatele/administratora resi balickovaci system. Programatovi/vyvojari takove veci pomahaji resit ruzne nastroje od autoconf az po podpurne vyvojove balicky jeho balickovaciho systemu.
Co se tyka ovladacu HW, nejradeji delame kompletni dodavky HW i SW, to ma radu vyhod:
- napriklad se nemusime se zakaznikem prit jestli pripadny pad pocitace zpusobil HW, nebo SW, zkratka vzdycky je to nas problem,
- dodavame takovy HW, ktery mame dopredu otestovany,
- i kdyz si chce zakaznik HW koupit sam, muze vybirat ze seznamu komponent, ktere mame otestovane a vyber s nami konzultovat,
- pokud zakaznik trva na specialnim HW, my tento HW predem testujeme a overujeme, ze vse potrebne bude fungovat (toto je placena sluzba).
Samozrejme nastanou situace, kdy ovladace budto nejsou, nebo nejsou dostatecne stabilni. Pokud existuje jednoduche reseni, jako zde, pouzijeme ho, jinak proste pouzijeme jiny HW.
Kdo chce kam, pomozme mu tam.
> Takže buď jste největší flegma nebo pěkně kecáte.
Mno, rekl bych, ze vy jste zase pekna drzka ;-), ale mate kus pravdy. Mame v praci takovou PET-lahev s otvorem na mince, kdo se neudrzi, musi zaplatit pokutu. Problemy s HW ani zavislosti knihoven ale nejsou castou pricinou pokut.
Re: deb deb.
celé vláknoRe: deb deb.
celé vláknoRe: deb deb.
celé vláknoPouzivam MDK na serverech i na desktopu uz 3 roky a naprosto bez problemu, apt-get od debianu je sice hezka vec, ale urpmi od mandraku je minimalne stejne dobry, neli lepsi. Mam par kamaradu, kteri pouzivaji Debian unstable a to jen proto, ze jsou to zatvrzeli Debianisti, kteri nevyzkouseli nic jineho nez debian a ve stable jim chybi aktualni aplikace pro desktop. To budu mit na svem pocitaci radsi 10x mandrake nebo gentoo, nez bych delal takove kraviny. Obcas je dobre vyzkouset i jine distribuce pred tim nez je zacnete kritizovat...
Re: deb deb.
celé vláknoRe: deb deb.
celé vláknoPouzivam MDK na serverech i na desktopu uz 3 roky a naprosto bez problemu, apt-get od debianu je sice hezka vec, ale urpmi od mandraku je minimalne stejne dobry, neli lepsi. Mam par kamaradu, kteri pouzivaji Debian unstable a to jen proto, ze jsou to zatvrzeli Debianisti, kteri nevyzkouseli nic jineho nez debian a ve stable jim chybi aktualni aplikace pro desktop. To budu mit na svem pocitaci radsi 10x mandrake nebo gentoo, nez bych delal takove kraviny. Obcas je dobre vyzkouset i jine distribuce pred tim nez je zacnete kritizovat...
Re: deb deb.
celé vláknoRe: Další známý a používáný je QMAIL
celé vláknoRe: Další známý a používáný je QMAIL
celé vláknoQmail postacuje pre zakladne pouzitie na jednoduchom serveri, ak niekto silou-mocou chce pouzivat "uchylnu" konfiguraciu. Pre hocico vacsie je nevhodny. Jeho architektura vobec nie je otvorena a vyvoj je niekolko krokov pozadu. Vykon nie je bohvieaky, ma problemy s bouncami, soft updatmi pod freebsd, nasiel by sa toho este kopec.
Re: Další známý a používáný je QMAIL
celé vláknoNicmene bych rozhodne misto vanilla qmailu doporucil http://www.qmail.org/netqmail/.
O.
Re: Další známý a používáný je QMAIL
celé vláknoRe: Další známý a používáný je QMAIL
celé vláknoAle pokazde, kdyz jsem potreboval neco dodelat, tak jsem se v kodu vzdy velmi rychle zorientoval.
Napriklad, to co lze v postfixu dosahnout pomoci permit_mx_backup, tak v qmailu bylo dopsani triradkoveho kodu.
Ale mozna je to jen o zpusobu premysleni (ted neporovovnavam, jen rikam, ze kazdy na to asi nahlizime jinak...).
Mimochodem kdyz uz jsme u toho kodu... Doporucuju se podivat na zdrojaky courieru/maildropu... :-(.
O.
Re: Další známý a používáný je QMAIL
celé vláknoAle presne o tom to je, ze to co sa robi v pfixe konfiguraciou , treba kodovat. Ale to je asi vsetkym jasne.
Bohvie, kolko riadkov by bolo treba na implementaciu permit_mx_backup_networks, bez ktoreho je permit_mx_backup iba dierou na nechcene zalohovanie posty :-)
Ten maildrop som si dobre pamatal, ze to bolo tiez bezkomentarove C++ , uz som to kedysi videl :-)
Bez nejakych flejmov: ak sa vravi, ze perl zaspal dobu oproti php, neviem, ako potom nazvat vyvoj qmailu voci napr. spomenutemu postfixu. To je naozaj ako porovnavat skodu favorit a luxusnu limuzinu :-)
Re: Další známý a používáný je QMAIL
celé vláknoJediné, co mne mrzí, je to, že přímou podporu LDAP nemá samotné Ezmlm (aspoň jsem to na inetu nikde nenašel) - pokud člověk nechce užívat filesystém, zbývají mu jen jiné databázové "zadky" - MySQL, postgresql, ...
Dovecot
celé vláknoRe: Dovecot
celé vláknoRadek
Re: Dovecot
celé vláknoPostfix + Cyrus + Squirell + PHPSieve
celé vlákno...uvazoval jsem o openXchange, mate nekdo zkusenosti?
Re: Postfix + Cyrus + Squirell + PHPSieve
celé vlákno- celkem propracované groupware s mnoha možnostmi (pro někoho až moc)
- funguje napojení na Outlook (kalendář, kontakty, úkoly)
- zvládá i celkem velké zatížení (zatím mám největší instalaci 900 uživatelů na server)
- u komerční verze triviální nastavení pomocí www (určeno pro Win adminy)
- možnost přístupu na data pomocí WebDAV
lokalizované demo a info je na www.inet-office.cz
devil-linux
celé vláknoPostovní server s WEB rozhranim
celé vláknoZdravi Dusan Sys
Re: Postovní server s WEB rozhranim
celé vláknohttp://webhosting.net-service.cz
stranka se pripravuje.
Cyrus + Web-Cyradmin
celé vláknoPostfix (MTA)
Spamassassin (AntiSPAM)
ClamAV (antivirova kontrola mailov)
CyrusIMAP (POOP3 a IMAP server, podpora SSL, per-user kvoty)
Administracia mail domen a schranok pomocou web rozhrania WEB-CyrAdmin. Backend databaza je MySQL, ulozene su v nej mail ucty, domeny, routing posty, forwarding, aliasy, per-user kvoty.
V pripade migracie, alebo obnovy zo zalohy staci mat ulozene Cyrusove databazy, strom schranok s postou a mysql databazu (zalohovanie sa da zautomatizovat kratkym skriptom).
Vyhody:
- vysoky vykon
- per-user quota
- podpora SIEVE (s pouzitim napr. SquirrelMailu ako webmail klienta si user vie sam nastavit filtrovanie posty, automaticku odpoved v nepritomnosti....)
- podpora uctov vo formate "username" alebo "username@domena"
Na www.web-cyradm.org najdes mimo ine aj podrobny navod na instalaciu a konfiguraciu tohto mail systemu (da sa zvladnut za cca 2 hodinky). S trochou intuicie je bezproblemov aplikovatelny na Mandrake, RedHat, SUSE, t.j. netreba nic kompilovat, vystacis si s RPM balickami. Najdes tam aj link na implementaciu v Debiane.
Doporucujem prihlasit sa do maillistu web-cyradm, komunita je velmi ochotna a rychlo riesi zaciatocnicke problemy.
Školení: Linux – Zálohování, Vysoká dostupnost, SNMP dohled
Na třídenním školení se naučíte nainstalovat a spravovat systém zálohování, replikace dat a vysoké dostupnosti dat. Dále také pracovat s RAID a LVM poli a nainstalovat a spravovat si vlastní dohledový systém.
Podrobnější informace a přihláška

