Jaké oddíly do RAID 1

Ak Ti odide disk 1, tak Ti to velmi nepomoze, server pojde dole, pretoze nemas nikde system a swap. Akurat mas odzalohovane data na druhom disku, ale inak nic viac. Takze moj osobny nazor je: ak mas len 2 disky a nic viac, tak mirrorovat vsetko.

RAID není ZÁLOHA DAT !!!

Jinak taky raději RAIDuju všechno pokud mám jen dva disky a RAID1. Pokud je těch disků víc (řádově 5+), tak raději 2 menší HDD (řádově několik GB) v RAID1 pro system, swap, ... a zbytek pod RAID5 pro data

Pan Ruzicka, utrite si penu od ust a skuste sroubovakom vylomit na klavesnici SHIFT a CAPS LOCK. Uznavam, ze slova "odzalohovane data na druhom disku" su pouzite dost nestastne, v rychlosti som sa nezamyslal nad tym, ze niekto sa bude zameriavat prave na slovo "odzalohovane", napriek tomu nikde netvrdim, ze RAID je zaloha dat. A RAID5 sa radsej z daleka vyhnut.

DD, zajímá mě Váš názor na to proč se RAID5 vyhnout. Je snad implementace v Linuxu něčím špatná, nebo odmítáte celý RAID5?

Co som zatial videl, tak zapis pri RAID5 bol (je) daleko pomalsi ako pri RAID1.

No ja by som dal do raidu všetko. Aspoň ja to tak robím. Ak ti odíde prvý disk, tak pri tvojom riešení budeš mať data, ale aj zdržanie, kým znovu nahodiš systém. Takto len odpojíš vadný disk, pripojíš nový a máš po starostiach. Keď hovorím všetko, tak myslím že bez swapu. Avšak oplatí sa dať swap partície na oba disky. Keď im nastavíš rovnaku prioritu, tak ich jadro používa na striedačku (niečo ako RAID0), čo tiež nie je na zahodenie.

Ja bych teda dal do raid1 i swap, a nebo bych koupil vic pameti a swap nepouzival vubec. Jinak mi system pri kolapsu disku stejne lehne, sice neprijdu o data, ale system imho nebude moct jet dal, protoze prijde o kus pameti, a nevim jestli linux takovou lobotomii ustoji...

Ono pri sw raide, ak disk zkolabuje, tak sa ten systém sekne tak či tak. Ide len o to, že po odpojeni vadného disku mám možnoť ten server normálne ďalej prevádzkovať. A na server by som si už vôbec nedovolil nepoužiť swap, bez ohľadu na množstvo nainštalovanej pamäte.

Proc by mel system pri kolapsu disku v sw raidu zkolabovat? To by pak bylo celkem na dve veci, ne? :-) Me se to teda nestalo, server jel po kolapsu disku v sw raidu normalne dal, nebyt hlidacich skriptu, ani bych si toho nevsiml. No a nevidim duvod, proc by mel byt swap u serveru nezbytny - linux nejsou wokna, kdyz nechces swap to ho proste zapinat nemusis, pokud mas dostatek pameti. Pokud by mel byt swap nutny, tak uz je imho lepsi doukoupit pamet, nez nechat server neustale sahat na disk pri pristupu do pameti.

Nemas pravdu. Ak mas plny raid1 (vratane swapu), tak skolabovanie jedneho disku nezhodi server. Osobne som to kedysi par krat nie velmi elegantne vyskusal: z hotoveho beziaceho serveru som odpojil jeden disk (ja viem, nemalo by sa to, napatova spicka a pod.). System "zatuhol" asi tak na 3-4 sekundy, vyhadazal mi do konzoly za 2-3 obrazovky errorov (suvisiace s diskom), ale potom pokojne bezal dalej. Markol som tie partitions ako failed, rebootol, pridal disk do pola (dobre je mat nejaky skript na to), a komp bol zas ok.

Bacha si treba dat len na to, aby v pripade pouzitych ide-diskov neboli 2 disky na 1 ksande. ide-zbernica je taka drbnuta, ze ked odide jedno zariadenie na nej, vacsinou sa kusne cely ide-kanal, aj s tym druhym zariadenim.

Este k dotazu: neodporucam davat do raid hda3 a hdb1 z jednoducheho dovodu: budu fyzicky na odlisnych miestach disku, teda budu mat roznu prenosovu rychlost (hdb1 na okraji disku vyssiu, ako hda3 kdesi v strede disku). Fungovat to sice bude, ale bola by tam mala penalizacia vykonu...

Inak pre akykolvek server by som tych particii dal trosku viac, minimalne /boot, /, swap, /var, /home, /tmp. Osobne este mam zvlast particie aj pre /opt, /usr a /chroot.

Ja bych to udelal treba takhle:
2 disky od ruznych vyrobcu o stejne kapacite a parametrech (kvuli pripadne chybe v jedne serii disku - protoze ty disky budou naprosto shodne vyuzivane, mohly by taky snadno odejit v dost podobne dobe - driv nez stihnete prvni vadny vymenit), kazdy samozrejme na samostatne ksande.
Oba rozdelit stejnym zpusobem na nekolik partisn, ktere se pak budou mirrovat v raid1 polich (pocitam, ze chcete provozovat linuxovy sw raid - pokud nemate drahy hw raid samozrejme, coz nepredpokladam, tak vam to doporucuju).

A ty raid1 pole bych udelal treba nasledovne:

3-8 GB /
5-10GB /var (pokud tam hodlate provozovat treba i mail server, muze to byt klidne vic)
1-2GB /tmp (nebo lepe pri dostatku pameti to nedelat na disku ale jako tmpfs v pameti)
jedno nebo dve pole o velikosti stejne, jako je velikost RAM na swap - pokud budete mit dost RAM, neni nutne swap aktivovat, ale je dobre mit je tam pro pripad nutnosti
zbytek /home, kde budou vsechna vlastni data webserveru, a pripadne databaze sql serveru

Pokud by mel byt sever hodne vytizeny, tak /home muze byt na dalsich dvou discich, pripadne i sql databaze muze mit vlastni disky. Nebo muze byt home ne raid1, ale raid5 na 3 partisnach na 3 ruznych discich (coz znamena pridat dalsi ksandu a disk). /home by mozna bylo dobre mountovat s parametrem noatime, aby kazdy pristup k souboru neznamenal zapis na disk.

Ad 1)
- jak tak píšete, chcete dát oba disky na primární větev (E)IDE řadiče (označení hda a hdb). Pro mód RAID1 je to IMHO blbost. Systém se bude snažit zapisovat (číst, synchronizovat ..) na oba disky zároveň, což při zapojení na jednu větev řadiče IDE nejde, vždy pak bude čekat než se zapíší (přečtou) data na (z) master disk a potom na (z) slave disk. Pokud, tak to zapojte na hda a hdc (tedy jako mastery na primární a sekundární větve (E)IDE řadiče.
- ohledně výkonu ještě: RAID1 bude vždy pomalejší než jeden normální HDD, máte-li však v počítači dva řadiče EIDE (na některých boardech implementováno), tedy máte 4 EIDE konektory, zvažte použití RAID5. Potřeboval byste k tomu minimálně tři HDD, za to byste dostal plnou zálohu dat formou 2+1 a vyšší výkon než při zápisu na jeden HDD
- rozdělení disků při stejných dvou HDD bych doporučil jako 100M pro boot, xxxM pro swap a zbytek jako fd oddíl (linux RAID autodetect). Na těchto bych udělal RAID1 (jako md0) a teprve na něm pomocí LVM samostatné oddíly pro /, /usr, /var, /home a /tmp (ve vašem případě tedy asi ještě /var/www). Velikostně bych nechal v rámci LVM i nějaké místo pro možnost využití snapshot funkcí (podle velikosti co zmiňujete bych nechal 1-2GB). Nemám to změřeno, ale někde jsem vyčetl, že je to tak výkonově lepší než kupříkladu mít md0 pro /, md1 pro /usr, md2 pro /var a md3 pro /var/www. Na ten záložní boot oddíl bych zkopíroval ostrý boot a udělal si mbr zavaděč i na něm (tak ať když selže první disk, nabootuje stejně -- vyžaduje nastavení správného pořadí v BIOSu a určité manipulace s bootloaderem a jeho nastavením při instalaci do mbr -- není to tak triviální jak to vypadá). Díky LVM pak budete moci zvětšovat/zmenšovat velikosti jednotlivých oddílů dle potřeby (za předpokladu vhodné volby souborového systému -- mám vyzkoušeno s ext3, měly by to podporovat xfs a reiserfs), případně přidávat nové disky, zálohovat za běhu systému etc. Takovéto rozdélení je jednodušší dělat při instalaci, většina současných distribucí by si s tím měla poradit.
- swap používám ve stejné velikosti jako mám paměť (pokud je paměť větší než 256MB). Oddíly na obou HDD a používat oba, jádro by je pak mělo užívat nastřídačku, takže rychleji než jeden oddíl na jednom disku. Tedy velikost oddílu swap na jednom HDD jako polovina paměti RAM
Ad 2)
- chroot, moc nepoužívám, pokud stavím nebezpečnou službu, nic jiného než ta nebezpečná služba na stroji není (tedy takový lepší chroot :-)). Ale pokud se do toho pustíte, doporučuji pro chrootované adresáře separé oddíly (pomocí LVN sranda i za běhu stroje). Umožní vám to stále používat mountovací restrikce na jednotlivých ostatních oddílech (mám na mysli nodev, nosuid, noexec, .. )

mozem vediet nejaky odkaz na page, kde sa pise o tom, ze diskove pole je vzdy pomalsie ako jeden disk? zatial vzdy co som cital tak:

RAID-1. This type is also known as disk mirroring and consists of at least two drives that duplicate the storage of data. There is no striping. Read performance is improved since either disk can be read at the same time. Write performance is the same as for single disk storage.RAID-1 provides the best performance and the best fault-tolerance in a multi-user system.
.
.
.
RAID-10. This type offers an array of stripes in which each stripe is a RAID-1 array of drives. This offers higher performance than RAID-1 but at much higher cost.


Z coho vyvodzujem, ze raid1 je pri citani rychlejsi && pri zapise rovnako rychly ako singe a ze raid1+0 je este vykonnejsi ako raid1. A to mi naozaj pride logicke, nakolko viac diskov = viac moznych i/o.

Linkem bohužel nemůžu sloužit. A pokud jde o formulaci "diskové pole je vždy pomalejší jako jeden disk", připomínám že jsem psal o RAID1 (softwarovém, pomocí jádra Linuxu).
Co citujete o RAID1 je logické a když se nad tím člověk zamyslí, mělo by to tak fungovat. Moje zkušenost je však jiná. Při prvních hrátkách s RAID1 jsem si provedl suchý test pomocí "dd if=/dev/zero of=/mnt/raid1/test bs=1024k count=10" a čas pro zápis na RAID1 byl o něco větší něz při zápisu na jednotlivý disk (kompletně stejný systém, jen bez RAIDu). Podobně to zjistil i autor článku "Softwarový RAID a LVM" v Linux+DVD 01/2005 -- Piotr Wolny.

No pokud si muzete dovolit mit na kazdou potencialne nebezpecnou sluzbu (coz je defakto kazda) vlastni stroj, zavidim vam vase prostredky (hw, server housing, lajna, atd)... V tom pripade uz opravdu asi nema smysl resit nejake chrooty, pak uz bych se asi i vykaslal na nejaky sw raid a diskova uloziste bych vyresil rovnou pres nejaka slusna diskova pole v SAN a s pomoci LVM a mel bych vystarano.

Pokud ovsem mam prostredky omezene a nemam dostatek prostredku na vic serveru, pak je dobre dat do chrootu co nejvic sluzeb, a samozrejme je nespoustet pod rootem. Na Debianu treba postfix bezi v chrootu defaultne, a bind se da pro to snadno nastavit, protoze to primo umoznuje jeho nastaveni. Co se tyce ftp serveru, tak snad kazdy slusny ftp server umoznuje takove nastaveni, ze po prihlaseni uzivatele a zmeny UID se chrootne do jeho domovskeho adresare. S trochou sikovnosti by se k tomu dal prinutit asi temer kazdy demon, ale uz by to bylo asi slozitejsi nastavovani.

Jinak co se tyce udajne pomalosti RAID1, tak to bude pomalejsi jen v pripade, ze budou oba disky na stejne ksande - a jak uz jsem psal, disky, jejichz partisny se podili na stejnem RAIDu zasadne nedavat na stejne ksandy. Jinak jsou pri cteni rychlejsi a pri zapisu stejne rychle jako jednotlivy disk.

Nove LILO ma podporu pro boot i root na RAIDu (mluvim o RAID 1). Jeste jsem to nezkousel, teprve budu kupovat druhy disk, ale klidne to muze chodit ... Pochopitelne, pro funkci "jen odpojim prvni disk a ono to stejne nabootuje" je nutne
1) nemit disk na hdb (CD by vadit nemelo ... snad)
2) mit stejny zacatek partition na obou discich (coz v pripade, ze je oba rozdelite stejne, bude splneno automaticky).

Pravdepodobne si navic nesmis vyskakovat s LVM, tj dat boot do obycejneho RAID 1, ale to radi i Martin.


Martin: na zaklade ceho myslis, ze LVM bude vykonove lepsi ? Mozna bude vykonove lepsi nez RAID 0+1, ale to neni tento pripad. S ostatnimi vyhodami (resize, snapshot, pridani dalsich disku) mas pochopitelne pravdu ... pri pridavani disku ovsem pozor, pridavat po dvou :-).

Nemyslím si, že LVM jako takové bude výkonově lepší. Jen jsem chtěl sdělit, že více RAID1 polí (kupříkladu hda2+hdc2=md0 pro /, hda3+hdc3=md1 pro /var, hda4+hdc4=md2 pro /usr ..) je výkonově horší varianta než jedno RAID1 pole. Bohužel si nemohu vzpomenout kde jsem o to zakopl (je to dávněji). Pro vytvoření klasických separátních oddílů (/. /usr, /var, /tmp ... ) se pak může použít LVM. Dále mi LVM přišlo (kromě toho co samo o sobě umí/nabízí) jako dobrá odpověď na tazatelův postesk " .. a zhruba 10GB mít na druhém disku k ničemu .. ". Sám LVM hojně používám a to i na single HDD strojích.

Nojo, ale to jednak nemusi uz byt pravda (mohla to byt buga kterou odstranili) a druhak muze byt rozdil mensi nez narocnost kterou prida LVM ... tezko rict bez podrobnejsiho popisu.
Na postesk ".. a zhruba 10GB mít na druhém disku k ničemu .. " je to spatna odpoved. Jedine reseni ktere by pro to LVM nabizelo je spojeni mirrorovane a nemirrorovane partition - jenze tim vyhody mirrorovane partition ztracis, protoze uz nikdy nezjistis, co je a co neni mirrorovane.

Predpokladam, ze k SW IDE RAIDu Ta vedu ekonomicke dovody. Ale ak to tak nie je, jedno pekne heslo hovori: "Ak sa to da riesit hardverovo, neries to softverovo". Pretoze adminov pud sebazachovy veli minimalizovat rozsah prace okolo instalacie a udrzby, a tym aj cas a realnost opravy v pripade poruchy. To znamena, ak mas rozpocet dostatocny, tak radsej kup SCSI HW RAID 5 radic (pozor, aby bol naozaj HW, cena byva nad 20000,- Sk) a 3 solidne disky SCSI (mavaju zaruku aj 2x dlhsiu nez IDE). Je mozne, ze s tym bude menej starosti.

Avsak pri velmi obmedzenom rozpocte je samozrejme riesenie so SW RAIDom a dvoma IDE diskami neporovnatelne lacnejsie. HW RAID 20000+ (radic) a 3*6000 (3 disky), SW 2x4000 (2 IDE disky). Pricom vykon RAID5 je citelne lepsi pri PCI64bit/66MHz radicoch, co zase ziada profi zakladnu dosku, ktora je 2-? x drahsia nez bezna kvalitnejsia desktopova doska s obycajnym 32bit PCI.

Pokud vám vypadne hda, tak nenabootujete, protoze neprectete ani /boot, ani system tj. minimalne /bin

Ve vasem pripade bych vam doporucil rozdelit ty disky uplne stejne a na vsechny partition dat md.

Jedine co obvykle zvazuji je zda dat swap na raid1 (pokud vam vypadne disk, swap jede dal) nebo na kazdy disk dat zvlastni swap se stejnou prioritou a tim v podstate dosahnout raid0 (ovsem pokud vypadne disk, tak zrejme dojde k padu disku, ale po resetu bezi normalne dal).

No a klasicky: nekupujte do toho raidu stejne disky (minimalne ruznou serii, nebo kdyz uz to kupujete v jeden den, tak ruzne vyrobce). Stejne disky odejdou ve stejny cas a nepomuze vam zadny raid.