Vlákno názorů k diskusi Pokus o nákup firemního notebooku bez OS

Pokud jsem to pochopil, tak si můžete od FSC objednat notebook bez OS, ale nelíbí se vám jeho cena. Ta je vyšší, než cena stejného notebooku s Windows, ovšem jde o údaje od různých prodejců.

V takovém případě je podnět k UOHS ztrátou času. Ani prodej notebooku pouze s OS není možné napadnout. Notebook se totiž běžně používá s OS, a dokonce je zvykem je dodávat společně (obdodou je auto s pneumatikami nebo sedačkami).

Jako uživatel Linuxu ale nejspíš budete mít jiný názor. V rámci vaší svbobody výběru byste nejspíš chtěl omezovat svobodu výrobců notebooků. Představte si tohle: otevřete si obchod s počítači na Linuxu, a zákazník chtěl počítač s Windows. Když řeknete „nedodám“, je to využití VAŠEHO práva jako výrobce/prodejce? Nebo vás zákazník může nutit dodat věc, kterou nechcete prodávat? Z téhle strany je najednou zcela jasné, kde je právo, že?

Firma obecně jako nástroj maximalizace zisku pro majitele je sama proti sobě, když odmítá jeho navýšení. Problémem je pro výrobce HW jaksi „povinná“ instalace Windows již přímo na disk bez reálné možnosti volby zákazníka. Toto je zvykově a vyjednávací silou nastaveno tak, aby v sériové výrobě přinášelo problémy výrobcům, kteří sice nenesou přímé náklady na pořízení systému ale přesto je to určité peníze stojí. Čili prodat PC bez OS je levnější než s OS, neboť další náklady padají již na zákazníka. Realita situace diktuje jiné postupy a zde je prostor k diskuzi, proč tomu tak je a zda je to pro zákazníka a výrobce optimální či ne.

Ad kde je právo – je právo zákazníka požadovat variantu A, stejně tak jako je právo výrobce nabízet variantu B. Pokud je ale varianta B hardwarově shodná s variantou A a jediným rozdílem je nehmotný OS od třetí osoby, nepocházející od našeho výrobce, pro funkci hw nikoli nezbytně nutný, je tu už prostor pro existenci jistého nátlaku na kupujícího pořídit si variantu B „protože to tak kupují všichni“ což ovšem není pravda, když existuje poptávka opačná. Jak už někdo v diskuzi výše poznamenal, dnes už naštěstí částečně lze hlasovat peněženkou a tím motivovat výrobce, že vyrobit stejný stroj a vydělat víc se vyplatí.

Říkáte, že existuje opační poptávka. Jenže jak je ta poptávka silná? Praxe ukazuje, že nabízet počítače s Linuxem znamená jen náklady navíc. Musíte mít specialisty na Linux, vše důkladně vyzkoušet, podporovat výsledek. Pak si takový HW koupí jeden zákazník z tisíce, a vy jen proděláte. Během linuxového šílenství před cca 10 lety nabízela řada firem Linux na spoustě modelů, a všechny z toho postupně ustoupily. Buď nabízejí Linux na pár vybraných modelů, nebo vůbec. Nevyplatí se jim to.

Kdo má open source jako náboženstí, hledá v tom možná spiknutí. Na to lze jen doporučit antipsychotika.

Naprostý souhlas – hlasujte peněženkou, to je vaše (v této věci jediné) právo. Oba si ale umíme představit, že jeden zákazník z tisíce (či z deseti tisíc) pro výrobce moc neznamená, takže ho asi neovlivníte. Ale nic si z toho nedělejte. Mě také nechtějí prodat vybrané auto vybraného modelu bez klimatizace a rádia, když ani jedno nechci. Co mi zbývá? Stěžovat si na spiknutí? ;)

Nabízet podporu počítače s Linuxem je stejně drahé jako nabízet počítače s Windows :). Pouze úspory z rozsahu výrobcům tyto náklady rozpouští do té velké bubliny a virtuálně je mažou. Linux má pro výrobce výhodu v nulové pořizovací ceně distribuce a možnosti vytvořit svou vlastní z již hotových nástrojů a přidat dva tři svoje programy(což už obé zdarma není), které obvykle „musí“ dodat i do windows varianty. Naprogramovat je bude obdobně náročné. S linuxem ale v případě úspěchu lze vybrat pravděpodobně větší obnos peněz jako s windows – náklady fixní jsou shodné, ale celý zisk z prodeje SW jde do kapsy výrobce. Problém jsou dostatečně velké objemy prodejů, ačkoliv v současnosti se situace dost dynamicky vyvíjí.

Všechny „teorie spiknutí“ jsou obvykle jasně a přímočaře vysvětlující problém, na což lidé slyší. Věřit na rychlá přímočará řešení je pro lidstvo skoro sport. Přesto trh určité „spiknutí“ obsahuje, díky ekonomické síle Microsoftu a dalších firem, dodávajících SW pro jeho platformu, včetně čistě ekonomických stimulů či malusů v závislosti na tom jak moc je daný výrobce počítačů rebelant nebo naopak věrný následovník. V této oblasti např. Apple velmi dobře Microsoftu uniká tím, že zvolilo „luxusní“ část trhu, která neslyší na nízkou cenu ale spíš na dizajn a prestiž „značky“ a zároveň si oproti relativně benevolentnímu Microsoftu tvrdě hlídá, jaké aplikace a od koho do své platformy dodá. Je možno s tímto faktem nesouhlasit ale cílené ovlivňování trhu pro potřeby největších hráčů (protože si to mohou dovolit) je staré jako ekonomika a tento případ není výjimkou. Velmi významné snížení ceny windows XP v oblasti netbooků je ukázkou, kdy snižující se cena oživuje poptávku po daném výrobku a doufám že oba chápeme, že jen z lásky pro pěkné oči zákazníků tato situace nenastala.

V současné době už co se poptávky po linuxu týká zdaleka nejde o poptávající obskurní jednotlivce, velcí hráči (Acer. Asus) mají 20 až 40% zastoupení linuxu u svých prodávaných modelů netbooků a tento objem reálně roste o desítky procent ročně. To už je objem prodejů, který zdaleka není statistickou chybou.
Přirovnávání software k reálným předmětům navíc není příliš vhodné, odstranit či vyměnit nehmotný SW je značně snadnější než zásahy do konstrukce vozidla. Vhodnější příměr by mohl být ovládací SW řídící jednotky daného vozidla, vyměnit či odstranit klimatizaci je podobně kostrbaté, jako ručně odpájet nechtěný obvod ze základní desky…

Samozřejmě úspory z rozsahu se počítají. Jenže u Linuxu není problém ani tak v nákladech. On ho prakticky nikdo nechce ani zdarma. Tohle je velkým problémem. Dalším problémem je fakt, že těžko prodávat něco, co zákazník může mít zdarma.

S linuxem ale v případě úspěchu lze vybrat pravděpodobně větší obnos peněz – přesně to si říkali u Dellu, IBM a dalších v devadesátých letech. IBM sprejovala Tuxe po chodnících, o Linuxu se psalo i v časopisech pro ženy, CD se valily z tiskovin… Zákazníci řekli „tohle? fuj, nikdy!“, a výrobci stáhli většinu modelů s Linuxem. Situace se občas opakuje, ale fráze „příští rok bude rok Linuxu na desktopu“ už nevzbuzuje ani chápavý úsměv.

Souhlas – teorie spiknutí jsou pro primitivní jedince nejsnazším způsobem, jak získat pocit uspokojení z fiktivního pochopení složitější problematiky. Jestli tu větu chápete na poprvé, tak máte kvalifikaci se bavit na úrovni ;)

To co popisujete není spiknutí, ale vlastnosti daného systému. Například jedním ze stabilních stavů trhu s OS je zjevně podíl okolo 90% pro dominantní platformu, a 10% pro ostatní. Výhody plynoucí z jeidné platformy jsou veliké (maximalizace počtu potenciálních zákazníků, minimalizace nákladů na vývoj a support), na druhé straně jedna platforma těžko obsáhne všechyn speciality. Stabilní stav je zřejmě těch 90/10, a je vcelku jedno, kdo má právě dnes těch 90%. Vyjma toho je tu nějaká hystereze atd.

Apple má svou strategii, která dobře funguje pro jeho 1–5% trhu. Není to jediný výrobce, který se snaží své výrobky prezentovat jako luxusní/prémiové, a tím odůvodnit vyšší cenu. Je to strategie „málo zákazníků, ale hodně z každého z nich vytluču spoustu peněz“. Tak to dělám v životě i já :). Henry Ford a Bill Gates mají strategii „veliká spousta zákazníků, na každém je malá částka, ale úhrnem je to balík“.

Zvýšení odbytu strojů s WinXP po snížení jejich ceny je potenciálně pěknou ukázkou cenové pružnosti poptávky (nemám přesná data, ale asi to tak bude). To pochopitelně není pro pěkné oči zákazníků, ale pro zvýšení zisku Microsoftu. Opět to není spiknutí, ale ekonomicky racionální chování tržního subjektu.

Netbooky jsou specifické zákoutí trhu, zákazníci s nimi nejsou moc spokojení. Přece jenom je ten výkon velmi nízký; netbook horko těžko utáhne video z youtube, a už „lepší“ flashová hra je nad jeho síly. Zatím jsem u zastoupení Linuxu na netboocích viděl čísla 30% (2007/10), 10% (2009/01) a 30% (2009/11). Čísla jsou to dost divoká, a jasný trend nějak nevidím. Navíc ten trh brzo projde krizí, protože zisky výrobců na netboocích klesají; kdopak asi vypadne z kola ven? Nechme to rok dva usadit, a pak to bude jasnější.

„(Apple ma) strategie „málo zákazníků, ale hodně z každého z nich vytluču spoustu peněz“ (…) Bill Gates ma strategii „veliká spousta zákazníků, na každém je malá částka, ale úhrnem je to balík“.“

Teraz to skuste aplikovat na konkretny produkt a porovnat. Cenu HW asi neporovnate, jedine klavesnice a mysi od MS. Okrem toho mozete porovnat ceny operacneho systemu atd. A to podotykam, ze rozdiel 10% v cene este nepovazujem za rozdiel ‚spusta penez vs. mala ciastka‘…

OK, zkontroloval jsem si ceny, a uznávám, že Apple v poslední době zlevnil. Už to není tak šílené.