OEM licence nutí uživatele koupit novou licenci Windows, když mění počítač. To je snad jasné.
PC má záruku 2 roky v Evropě, 90 dní v USA. Když se vám pokazí základní deska (na tu je licence vázaná), tak si musíte koupit novou licenci. Případně to můžete ukecat s MS, možná bude stačit potvrzení o výměně základní desky. Není na tom nic špatného; s těmito podmínkami jste si licenci koupil. Navíc 2-letá záruka nijak neříká, že vám základní deska po jejím skončení odejde. V praxi vydrží základní desky celou dobu.
Krabicové verze jsou předražené? Ale ale. Za pár tisíc si můžete koupit SW, jehož vývoj stál miliardy dolarů.
Nečitelná nálepka není problém. Licenční kód je na originálním médiu, a můžete si ho dokonce napsat na papírek. Vyjma toho ho máte v počítači. Vyjma toho počítače obyčejně není třeba resintalovat. Typicky to dělají amatéři, kteří nevědí a neumí. Nakonec v Linuxu také můžete opravovat layout klávesnice a padající KWord reinstalací ;)
Pokud srovnáváte SW s chlebem, a argumentujete stylem „ale to se nedá říci o Windows, kde na novou verzi musíte přecházet“, tak pro vás mám doporučení. Nehulte to. Nebo si alespoň dejte pauzu po dobu 24 hodin před diskusí na rootu ;). Jinak k přechodu na novou verzi SW vás nikdo nemůže přinutit. Výrobce může nejvýš ukončit podporu. A zrovna MS má podporu svých produktů z nejdelších v oboru.
Ano, váš pohled má zásadní problém, a tím jsou lidé. Komunistický přístup ke světu nikdy nefungoval. Existuje totiž jen jediná motivace, která funguje spolehlivě a dlouhodobě. Tou je OSOBNÍ PROSPĚCH. Pro osobní prospěch (zisk) lidé vyrobili dům ve kterém jste, počítač na kterém píšete, jídlo které jíte, chodník po které chodíte, i ty boty co máte na nohou. Vy si myslíte, že můžete lidi motivovat pozitivně: „Je potřeba to udělat, tak někdo pojďte, a udělejte to“. Pozitivní motivace ale funguje velmi omezeně, a historie to mnohokrát ukázala.
Ještě citát, autora jistě znáte: „Že se můžeme naobědvat, to není z dobré vůle řezníka, sládka nebo pekaře, nýbrž proto, že dbají svých vlastních zájmů. Nedovoláváme se jejich lidskosti, nýbrž jejich sobectví, a nikdy jim nevykládáme o svých potřebách, nýbrž o výhodách, které z toho budou mít.“
Netroufám si odhadovat, jestli máte pomýlené životní hodnoty. Podle mě jste ale nezkušený. Sedíte si ve svém teplíčku, tak jako dobytek ve stáji (to není urážka). A tak jako ten dobytek může tvrdit „nám je dobře, ekonomie je na nic“. Bohužel obdobně nechápete, jak to funguje tam venku. Zkuste si SAMOSTATNĚ otevřít byť jen stánek se zeleninou. Zkuste si najít prodavače, který tu práci bude dělat z lásky k zelenině :). Skutečnost bude jiná: budete se na trhu téměř rvát o příležitosti a peníze, protože když nevyděláte, tak nebudete mít na zaměstnance, nájem, daně, ani své vlastní bydlení, seberou a rozprodají vám zbylý majetek… Možná pod tí tlakem pochopíte, že ta vaše teplá stáj s pravidelnou dodávkou sena je iluzí, a že tam venku je džungle. Říká se tomu také konkurence.
Jaká je podle vás alternativa k tržní ekonomice? Trh je naprosto přirozená věc, která umožňuje specializaci. Vyrobíte boty, změníte je za chléb a pazourky. Omamžite vznikají nabídka, poptávka, rovnovážná cena. Akciové společnosti byly například ZÁSADNÍ věcí pro námořní dopravu, protože jedna osoba nezaplatí obrovskou a drahou loď. Když se dá víc lidí dohromady, zaplatí velkou loď, a ta má daleko nižší náklady na tunu dopraveného zboží. A možná na té lodi ti plátci nebudou osobně, a jenom si ponechají nějaké rozhodovací právo. A dost možná se budou chtít pojistit proti ztrátě celé lodi, protože tam venku nikdy nevíte. Kdybyste tak rozuměl tomu, co kritizujete…
