Články v rubrice Legislativa a zákony

Chystaný zákon o kybernetické bezpečnosti zvedá ze židle nejednoho provozovatele a uživatele internetové sítě. Bojíme se přílišného zásahu do soukromí, velké byrokracie pro ISP nebo přílišné moci státních orgánů. Riziko je ukryté v samotném zákoně, ale i v prováděcích předpisech, které zatím neexistují.

Byl zveřejněn návrh připravovaného zákona o kybernetické bezpečnosti. Ten by měl vytvořit právní rámec pro řešení velkých bezpečnostních incidentů, které přímo ohrožují kritickou síťovou infrastrukturu státu a jeho informační systémy. Odpůrci se bojí odposlechu a sledování. Co přesně se v zákoně píše?

V poslední době jsme mohli zaznamenat celou řadu pozitivních zpráv, které souvisejí s tolik skloňovanou svobodou na internetu. Od odmítnutí ACTA v plénu Evropského parlamentu přes resoluci OSN, která považuje svobodu projevu na síti za základní lidské právo, až po legislativní aktivitu v USA.

S odpovědností za škodu způsobenou softwarem mohou být v praxi spojená určitá úskalí, a proto je vhodné alespoň obecně vědět, na co si dát pozor, jak se na celou věc dívá zákon a soudní praxe. V tomto článku stručně popisuji současnou právní úpravu odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s dodávkou software.

Právní úprava odpovědnosti za vady software je tématem, které má pro každou IT firmu nebo podnikajícího IT specialistu velký význam. V praxi často dochází k situacím, kdy zákazník není z nějakého důvodu spokojen s kvalitou dodaného SW, nebo sama IT firma není spokojená s kvalitou outsourcované aktivity.

„Dobrý den, prosíme vás o souhlas se zasíláním obchodních sdělení“ nebo „tohle není obchodní sdělení“. To si už pravděpodobně přečetl ve své elektronické poště každý z nás. Firmy hledají přes internet nové zákazníky, ale zdaleka ne všechny dodržují pravidla. Co zákon dovoluje a co už ne?

Americký zákon Digital Millenium Copyright Act (DMCA) vytvořil první moderní rámec toho, jak by měla vypadat ochrana autorských práv na internetu, již v roce 1999. Dnes je mu vytýkáno, že je zastaralý, neefektivní a brání rozvoji. Přečtěte si, co je jeho obsahem a proč je třeba jej něčím nahradit.

Včera se v pražském kině Atlas konalo setkání nad kontroverzní mezinárodní smlouvou ACTA. Panelové diskuse se účastnili zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, ČPS, České protipirátské unie, ÚOOU, Seznam.cz, CZ.NIC a nezávislí právníci. Co z debaty vyplynulo? Že ACTA nic zásadního nemění, jen betonuje.

V dnešním dnešním článku se ještě jednou vrátíme k dohodě ACTA, která by mohla velmi významně změnit mezinárodní právní prostředí v oblasti ochrany duševního vlastnictví. Podíváme se na to, kdo za její přijetí lobuje a proč i jaké by byly praktické dopady jejího přijetí.

Diskuse ohledně kontroverzních zákonů SOPA a PIPA do určité míry překryly další významnou mezinárodní dohodu, kterou je ACTA. Na rozdíl od dvou předchozích má plně mezinárodní charakter a účastnit by se jí měly USA, EU, Japonsko i další státy. Co konkrétně tato dohoda přinese, pokud bude ratifikována?

Přestože je softwarová licence GNU GPL našim čtenářům velmi dobře známá, často se kolem ní objevují otázky jako: Jakým právem se tato licence řídí? Je u nás v Česku vlastně platná? Je možné vymáhat její platnost? A jak je to v případě mezinárodního vztahu? Na podobné otázky ovšem dokáže odpovědět jen právník.

Zatímco více známá legislativní norma SOPA se týká v podstatě jen amerického internetu, PROTECT IP Act má globální ambice. Cílem je totiž omezení přístupu k podvodným webovým stránkám zaměřeným na porušování autorských práv, a to převážně těm, které jsou zaregistrované mimo Spojené státy americké.

V posledních dnech nabrala na intenzitě diskuse okolo SOPA, což je jeden ze zákonů ležící v americké sněmovně. K protestu proti ní se připojila řada významných webů včele s Wikipedií, Mozilla či Wordpress. Znamenala by SOPA skutečný konec svobodného internetu a je podobná stávka přijatelným řešením?

Není nic lehčího, než si své znalosti vyzkoušet na nějaké aplikaci – prubnete, zda nějaká zajímavá webovka není děravá. Jen tak, pro pokus. Zkusíte banku, pojišťovnu, zkusíte Washingotn DC, FBI… hrajete si jako malé děti, lezete po vysokých stromech a nevnímáte hrozící nebezpečí. Právní nebezpečí.

„Čtyři z pěti lidí věří, že přístup k internetu je základním lidským právem,“ tak zní výsledek nedávno provedeného průzkumu, který uspořádala britská BBC World Service v šestadvaceti zemích celého světa. Je to opravdu tak? Nenalháváme si něco? A neslibujeme si od téhle myšlenky víc, než doopravdy nabízí?

Společnost MathWorks je známá především svým produktem Matlab, který je velmi úspěšným produktem na poli matematických výpočtů. Firma umožňuje uživatelům, aby si na speciálním webu vyměňovali své programy a funkce pro tento nástroj. Nyní firma nutí uživatele nasadit licenci BSD, ale využívá ji proti nim.

Český překlad knihy Lawrence Lessiga s názvem Free Culture se blíží ke konci! Dnes vám nabídneme překlad předposlední kapitoly, která se zabývá šířením starých děl, která již nejsou chráněna autorským zákonem. Bohužel ochranná lhůta se stále prodlužuje, což způsobuje nemalé problémy.

Český překlad knihy Lawrence Lessiga s názvem Free Culture zdárně pokračuje. Dnes vám nabídneme překlad devatenácté kapitoly, která se zabývá dopady války mediálních společností proti pirátství. Jako každá válka, i tato působí nemalé škody. A trpí především obyčejní lidé – tedy uživatelé.

Uplynul další rok od doby, co jsem vás na stránkách Root.cz informoval o průběhu prvního roku překladu knihy amerického právníka Lawrence Lessiga - Svobodná kultura. Právě včera to byly dva roky, co byl projekt spuštěn, proto mi dovolte další krátké shrnutí. Mám samé pozitivní zprávy: zbývá už jen pět kapitol!

Európsky parlament hlasoval v stredu 22. apríla tohto roku o dokumentoch Interoperabilita pre európske orgány verejnej správy (ISA). Pod číslom A6-0136/2009 sa skrýva dokument, ktorý de facto prikazuje použitie len otvorených formátov a a len otvoreného softvéru v orgánoch verejnej správy.

Zajímá vás licenční problematika? Jsou pro vás softwarové licence španělskou vesnicí? Chcete se dozvědět podrobnosti o různém způsobu licencování software? Ve spolupráci s právníkem Josefem Aujezdským z eAdvokacie.cz jsme připravili rozsáhlou přílohu, ve které najdete mnoho užitečných a zajímavých informací.

Pokud patříte stále ještě mezi naivní uživatele, kteří se domnívají, že internet je místem naprosté svobody a otevřenosti a jeho celosvětovost mu dovoluje vyhýbat se státním regulacím a omezením, pak vás zřejmě zklameme. Kniha s názvem Kdo řídí internet? od nakladatelství Dokořán totiž otevírá oči.

Český překlad knihy Lawrence Lessiga s názvem Free Culture zdárně pokračuje. Dnes vám nabídneme překlad šestnácté kapitoly, která se zabývá kopírováním audiovizuálních děl a hodnocením této činnosti jednotlivými subjekty ve společnosti. Každý z nich má na tuto chiméru odlišný názor.

Český překlad knihy Lawrence Lessiga s názvem Free Culture zdárně pokračuje. Dnes vám nabídneme překlad třetí částí rozsáhlé kapitoly, která se zabývá majetkem. Podle práva a americké ústavy jsou majetek a vlastnictví zcela nedotknutelné. Neplatí to ale o tvůrčím vlastnictví. Jak se rozdíly projevují?

Otevřený software by těžko mohl fungovat bez licencí. Přesto je jejich problematika často opomíjena a málokdo je skutečně čte. V dnešním článku si přiblížíme několik nejpoužívanějších open-source licencí.

Tento článek analyzuje vztah mezi patenty a standardy a poskytuje konkrétní návrhy pro řešení nejnaléhavějších otázek. Čtenář nepotřebuje hlubší znalosti problematiky, na začátku článku jsou poskytnuty podklady potřebné k jeho porozumění. Jaký je vztah patentů a standardů? Čím nám hrozí patenty?

Český překlad knihy Lawrence Lessiga s názvem Free Culture zdárně pokračuje. Dnes vám nabídneme překlad druhé částí rozsáhlé kapitoly, která se zabývá majetkem. Podle práva a americké ústavy jsou majetek a vlastnictví zcela nedotknutelné. Neplatí to ale o tvůrčím vlastnictví. Jak se rozdíly projevují?

Český překlad knihy Lawrence Lessiga s názvem Free Culture zdárně pokračuje. Dnes vám nabídneme překlad první částí rozsáhlé kapitoly, která se zabývá majetkem. Podle práva a americké ústavy jsou majetek a vlastnictví zcela nedotknutelné. Neplatí to ale o tvůrčím vlastnictví. Jak se rozdíly projevují?

Aktualizováno 17. 9. 2008 8:00 Mezi uživateli Ubuntu zavládlo zděšení. Připravovaná verze Intrepid Ibex totiž obsahuje novou verzi balíčku Firefox, který chce po uživateli po prvním spuštění odsouhlasení licence EULA. Praktika běžná v prostředí MS Windows zvedla ze židle také mnoho vývojářů. Mark Shuttleworth krok obhajuje i kritizuje.

„Kultura je chápána jako něco, co chrání pevné hodnoty a produkuje autority. Je zárukou integrity a kontinuity života a je obrácena do minulosti,“ píše ve své nové knize Karel Hvížďala. Jeho tvrzení mě přiměla k zamyšlení nad tím, co je vlastně ona svobodná kultura, kterou obhajuje Lawrence Lessig.