Články s nálepkou C, C++

V nedávném článku o FreeBSD 8 padla zmínka o kombinaci Clang/LLVM. Jedná se o novinku ve FreeBSD, která zatím sice příliš vidět a slyšet není, ale vývojáři si od ní slibují vyřešení mnoha problémů. Má totiž v systému nahradit kompilátor gcc. Jak to funguje, na čem to běží, jak se to vyvíjí a co to umí?

Dnes si ukážeme algoritmy realizované v programovacím jazyku C, ve kterých budou implementovány základní aritmetické operace s formátem pevné řádové binární čárky, včetně operací určených pro převod z FP formátu do formátu FX a zpětného převodu z FX formátu do formátu FP.

Programovali jste v jiném operačním systému a teď chcete začít programovat pod Linuxem? Jedním z nejvhodnějších kandidátů je jazyk C. Koupili jste si knihu o Céčku a nevíte jak na něj v Linuxu? Nevíte jak v Linuxu přeložit program, odladit chyby a podobně? Pak je tento článek právě pro vás.

Další kniha, kterou vám představíme v našem občasníku, se týká programování. Pokud vás zajímají základy C++ a jste zelenáči, je tato kniha určena právě vám.

V dnešním pokračování seriálu o programovacím jazyce Tcl se budeme věnovat především práci s řetězci a regulárním výrazům. Neopomeneme však další důležité součásti standardní knihovny Tcl - práci se soubory, použití systémově orientovaných souborových příkazů a v neposlední řadě také komunikaci po počítačových sítích.

Přestože poučka o tom, že každá alokovaná paměť se musí uvolnit, je zmíněna ve všech učebnicích programování, patrně není programátora, kterému by neuvoněná paměť alespoň jednou nezpůsobila bolení hlavy. Naštěstí nám jazyk C++ dává do rukou jednoduché, ale účinné prostředky k boji s neuvolněnou pamětí, která se v cizojazyčné literatuře označuje jako memory leaks.

Dnešní díl je poslední. Podíváme se, jak používat funkci poll, která v Linuxu může nahrazovat funkci select.

Dnes si ukážeme, jak nastavit promiskuitní režim. Existují dva způsoby, můžeme použít ioctl, nebo setsockopt. V ukázkovém příkladu si napíšeme jednoduchý program, který bude monitorovat síť.

Dnes se podíváme na některé parametry síťového rozhraní. Seznámíme se z funkcí ioctl. V článku je příklad, ve kterém zjistíme všechna síťová rozhraní v počítači a některé informace o každém z nich.

Dnes si napíšeme jednoduchý program na příjem všech IP paketů, které jsou doručeny počítači. Při té příležitosti se budeme muset velmi povrchně seznámit s rodinou protokolů PF_PACKET.

Dnes se podíváme na datagramový soket v rodině protokolů PF_UNIX. Dále si ukážeme funkci socketpair a na příkladu si ukážeme komunikaci dvou procesů pomocí anonymního datagramového soketu.

Dnes se si ukážeme soket jako obecný komunikační nástroj, který nemusí mít s počítačovou sítí vlastně nic společného. Podíváme se na zvláštní druh soketu, který je určen pouze pro komunikaci s procesem na lokálním stroji. Dnešní článek není určen pro WinSock. Příklad je pouze pro Linux.

Dnes se podíváme na volitelnou položku IP hlavičky "explicitní směrování". Jedná se o možnost, jak zadat v IP hlavičce cestu, kterou má IP paket putovat. V článku je okomentovaný zdrojový text, v němž odešleme ECHO žádost, která bude mít v IP hlavičce nastavenou položku explicitní směrování.

Dnes se podíváme na další volitelnou položku IP záhlaví, na volbu "časové razítko". Existují tři varianty položky "časové razítko". Dvě si ukážeme v příkladu a o třetí se okrajově zmíníme.

Dnes si ukážeme volitelnou volbu IP záhlaví typu "zaznamenávej směrovače". V článku je okomentovaný příklad odeslání ECHO žádosti v IP paketu s nastavenou volitelnou položkou IP hlavičky typu "zaznamenávej směrovače".

Dnes se podíváme na volitelné položky IP záhlaví. Doposud jsme pracovali s IP pakety, které měly hlavičku ve likosti 20 bytů. IP hlavička může mít až 60 bytů. Dnes se podíváme na těch 40 bytů navíc. Dnešní článek je teoretický. Nenaleznete v něm ani řádku zdrojového textu.

V minulém dílu jsme nakousli problematiku MTU. Dnes si vytvoříme příklad, který bude měřit MTU mezi naším a vybraným počítačem.

Dnes se podíváme na fragmentaci a MTU. Vysvětlíme si pojmy a blíže se seznámíme s atributy IP hlavičky, které se týkají fragmentace. Znalosti z tohoto článku využijeme v příštím díle, kdy vytvoříme program pro měření MTU.

Dnes napíšeme jednoduchou implementaci programu traceroute. Vysvětlíme si princip programu traceroute a seznámíme se blíže s ICMP paketem typu 11 kódu 0. V článku je podrobně okomentovaný zdrojový text.

Dnes odešleme náš první ICMP paket. Bude se jednat o ECHO žádost. Odesíláním ECHO žádosti a přijetím ECHO odpovědi naprogramujeme jednoduchý program ping.

Dnes si ukážeme situaci, kdy ICMP paket přenáší data ve svém těle. Podrobněji si na příkladu rozebereme ICMP paket typu 3, kódu 3. Dnešní článek bude takové procvičení pointerové aritmetiky jazyka C.

V minulém dílu jsme se seznámili se strukturou a formátem ICMP paketu. Dnes si uděláme první jednoduchý příklad používající ICMP protokol. Bude se jednat o program monitorující všechny ICMP pakety přicházející na počítač.

Další čistě teoretický článek v seriálu. Nenaleznete v něm zdrojový text. Seznámíme se se služebním protokolem ICMP, se kterým se budeme setkávat i v několika dalších dílech. V článku je nutný teoretický základ pro pochopení budoucích příkladů.

Dnes se podíváme na "raw" sokety. Pomocí "raw" soketu vytvoříme a odešleme IP paket obsahující UDP datagram. V článku je podrobně popsán zdrojový text příkladu. Také si povíme něco o volbě IP_HDRINCL.

Dnes si ukážeme strukturu IP paketu a UDP datagramu. Tím získáme teoretický základ pro takzvané raw sokety. Informace z tohoto článku využijeme v příštím dílu, kdy pomocí raw soketu odešleme UDP datagram. Tento článek je čistě teoretický. Nenaleznete v něm žádný ukázkový zdrojový text.

Dnes si ukážeme volby (options) soketů, které definují hodnoty různých parametrů soketu. K nastavování a čtení parametrů soketu slouží dvojice funkcí setsockopt a getsockopt. V "klasickém" soketovém API a ve WinSock API se s nimi pracuje v podstatě stejně, jen se nepatrně liší typem parametrů.

Kromě "normálních" dat, která jsme doposud přenášeli od odesílatele k příjemci, existují také tak zvaná urgentní data, která jsou "nenormální", "výjimečná". I ve světě soketů platí, že všechna data jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější. Urgentní data (zkratkou označována jako OOB - Out Of Band) jsou data, která při odesílání označíme jako urgentní. Informace o tom, zda se jedná, nebo nejedná o urgentní data, je součástí hlavičky TCP segmentu.

Doposud jsme mluvili o soketech, které byly v takzvaném blokovacím režimu. Snaha přečíst nějaká data, která nebyla doručena, skončí zablokováním programu (nebo přesněji vlákna). Dnes se podíváme na neblokovací režim soketů.

V minulém dílu jsme si ukázali, jak seskupit sokety do množiny. Nyní si předvedeme, k čemu je množina soketů dobrá.

Tímto článkem a sérií dalších článků bych chtěl navázat na nedokončený seriál článků o soketech, který vycházel na serveru Builder.cz, jenž ukončil svoji činnost. Články byly určené čtenářům, kteří znají jazyk C++ (nebo alespoň C) a chtějí se naučit používat sokety a zabývaly se jednak "klasickým" soketovým API ze systému BSD, které mimo jiné používá i Linux, jednak soketovým API WinSock, které používají MS Windows.