Články s nálepkou Java

V dnešní části seriálu o jazyce Java a JVM se již počtvrté budeme zabývat popisem instrukčního souboru virtuálního stroje Javy. Zaměříme se především na dvojici poměrně komplikovaných instrukcí nazvaných tableswitch a lookupswitch, pomocí nichž se implementují větvení programů realizované příkazy switch.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java se budeme zabývat popisem vlastního virtuálního stroje Javy, v němž jsou zpracovávány instrukce bajtkódu tvořící těla jednotlivých metod. Popíšeme si strukturu virtuálního stroje v době běhu aplikace a nezapomeneme ani na základní informace o instrukčním souboru.

Dnes se již potřetí vrátíme k aplikačnímu programovému rozhraní (API) navrženého v rámci JSR 223, které slouží k podpoře skriptovacích jazyků běžících nad virtuálním strojem Javy. Zaměříme se na předávání hodnot (obecně objektů) mezi aplikací v Javě a skriptem s využitím sdílených pojmenovaných objektů.

V dnešním článku o vlastnostech JDK 6 a JDK 7 si řekneme základní informace o jedné skryté (přesněji řečeno velmi málo zdokumentované a známé) vlastnosti nových verzí JDK. Jedná se o alternativní varianty tříd HashMap, LinkedHashMap a TreeMap uložené v archivu alt-rt.jar. Tyto třídy nabízí pro některé aplikace větší výkonnost.

V desáté části seriálu o vlastnostech JDK 6 a JDK 7 si ukážeme způsob ovlivnění chování správců paměti pomocí parametrů, které je možné specifikovat při spouštění běhového prostředí Javy (JRE). Zaměříme se především na způsob nastavování velikostí paměťových oblastí, ze kterých se skládá halda (heap).

Tento víkend se v Bruselu konal další ročník konference FOSDEM (Free and Open Source Software Developers' European Meeting). Na této konferenci proběhlo několik set přednášek s různými tématy – od úprav kernelu přes tvorbu balíčků pro různé distribuce až po přednášky orientované na jednotlivé programovací jazyky.

V dnešní části seriálu o novinkách, které můžeme najít v syntaxi a sémantice programovacího jazyka Java i v jeho virtuálním stroji, si popíšeme vlastnost, která sice byla původně plánována až pro oficiální verzi JDK 7, ale nakonec ji mohou využít i programátoři a uživatelé používající JDK 1.6.0 14 a samozřejmě také OpenJDK 6. Jedná se o zavedení takzvaných komprimovaných ukazatelů na objekty, které lze používat na 64bitových platformách, včetně x86_64.

V páté části seriálu o nových vlastnostech programovacího jazyka Java i jeho virtuálního stroje budeme pokračovat v popisu použití anonymních funkcí, které jsou implementovány v rámci projektu Lambda. Mezi typické možnosti využití anonymních funkcí patří implementace komparátorů, filtrů a podobně.

Ve čtvrté části seriálu o nových vlastnostech jazyka Java si řekneme o projektu Lambda, který sice není – a po přijetí plánu „B“ ani nebude – oficiální součástí JDK 7, ovšem tento projekt je možné poměrně snadným způsobem doinstalovat a odzkoušet i na současné verzi JDK 7 nebo OpenJDK 7.

Letos se už popáté konala populární konference LinuxAlt. Pojďme se společně podívat na to, co zajímavého zaznělo během druhého konferenčního dne. Opět se objevila řada zajímavých témat a my vybíráme některá z nich. Jak se bránit proti síťovým útokům? Co se chystá v Javě 7 a 8 a jaké změny nás čekají v Ubuntu?

Nadešel čas seznámit se s dalším typem business komponenty, s entity beans. Entitní komponenty mají za úkol perzistenci dat, bez které se většina aplikací neobejde. Zachovávají vlastnosti objektového programování a přitom se pohodlně ukládají do relační databáze. Jak to celé funguje?

Dnešní díl seriálu Groovy v příkladech věnujeme objektově orientovanému programování v Groovy. Ukážeme si, jak na tvorbu tříd a objektů, jaké jsou možnosti objektového programování v Groovy a podobně. A protože nejlépe se učí na příkladech, bude tento díl hlavně o nich.

V prvním díle našeho miniseriálku o Groovy se podíváme na základní datové struktury Groovy, na systém typování Groovy, na cykly, boolovské hodnoty a operátory, na komentáře, vyhodnocování proměnných v řetězcích a také na zápis víceřádkových řetězců. A co že to Groovy vlastně je? Jedná se o mladý skriptovací jazyk běžící pod JVM.

Sun si svou Java platformu velmi bedlivě střeží a přestože ji vydává pod GNU GPL, má stále způsob, jak donutit prodejce mobilů platit za komerční licenci. Google je však očividně chytřejší než samotný Sun a podařilo se mu obejít celý systém. Vydal si mobilní Javu pod vlastní licencí. Jak to dokázal?

Když se řekne „skriptovací jazyk“, většina lidí si téměř povinně vybaví jazyky jako jsou Perl, PHP, Python nebo Ruby. Skriptovacích jazyků je však celá řada a jedním z nich je právě i Groovy. Byť je Groovy kvantitativně jen jedním z mnoha jazyků, kvalitativně mezi nimi rozhodně vyniká.

V minulém díle jsme se seznámili s tím, co to programování je a seznámili jsme se s nejznámějšími skriptovacími jazyky. Dnešní díl bude praktičtější – povíme si, jak vlastně skript vzniká, v čem se edituje i jak jej spouštět. Vše zakončíme krátkým FAQ o skriptování.

Populární javovské IDE NetBeans pomalu, ale jistě dozrává do verze 6.0. Od poslední stabilní verze se toho hodně změnilo, a NetBeans přicházejí s opravdu přelomovými novinkami. Na co se tedy můžeme těšit? Co všechno se změnilo? A jak nové NetBeans vypadají?

Jednoznačně nejdůležitější událostí uplynulého tydne je vydání zdrojových kódů Javy pod licencí GNU GPL 2. Sun se kromě open-source chce zapojit i do trhu mobilních komunikací a hodlá vytvořit konkurenta iPhone. S osudem Javy je spojena také budoucnost projektu Apache Harmony, který vydal svůj první milestone.

Sun Microsystems už několik měsíců slibuje uvolnění Javy pod svobodnou licencí. Plán hovořil o roce 2007. Podařilo se a kód JDK byl oficiálně předán projektu OpenJDK pod licencí GNU GPL 2. Nebylo ovšem uvolněno vše. Proč jsou některé části uzavřené? Co hodlá Sun do budoucna udělat pro jejich otevření?

Letošní LinuxExpo zahajoval Michael Meeks, který je jedním z předních vývojářů OpenOffice.org. Dostal jsem možnost se s ním osobně setkat a položit mu několik otázek. Kdy bude OOo podporovat OpenXML a SVG? Proč je balík pomalejší než MS Office? Kdy se dočkáme podpory VBA? Kdo pracuje na vývoji?

Je to již několik měsíců, co Sun oznámil, že hodlá uvolnit Javu pod licencí GNU GPL. Nyní společnost zvažuje přechod na kontroverzní licenci GPL v3. Pod ní by měla být vydána nejen zmíněná Java, ale i operační systém Solaris. Co k tomu Sun vede? Proč podporuje třetí GPL? Vznikne oficiální GNU/Solaris?

Rok 2007 už pomalu klepe na dveře a je čas podívat se, co nás v něm všechno čeká. Pootevřeme tedy společně ony pomyslné dveře a nahlédněme do blízké budoucnosti IT světa. Jaký nový software a hardware se objeví na trhu? Co si pro nás vývojáři připravili? Které události jsou nejočekávanější?

Uplynulý týden ukázal, že i léta zavedené procesy, o kterých všichni smýšlejí jako o dogmatech, se mohou změnit během jediného okamžiku. Největším překvapením bylo oznámení spolupráce Novellu a Microsoftu. Překvapení také připravil Sun, který oznámil, že Java bude uvolněna pod GNU GPL. Vyhlásili jsme i první honoráře pro blogery.

Společnost Sun Microsystems, která vytvořila a vyvíjí Javu, je už mnoho let přímo bombardována požadavky na otevření celého software a uvolnění kódů pod open-source licencí. Nyní byly prosby konečně vyslyšeny a velmi brzy se dočkáme open-source Javy. Co nám to přinese? Budou všichni konečně spokojeni?

Dnes si představíme další, tentokrát velmi obsáhlou publikaci o rychle se rozvíjejícím a velmi moderním programovacím jazyce. Podíváme se na ni více zblízka a zjistíme, čím se liší od ostatních knih. Kniha je určena všem, kteří by se rádi naučili Javu opravdu na úrovni.

Na úplný závěr našeho seriálu o síťování v Javě si probereme to, co se zatím do předchozích dílů nevešlo. Ukážeme si, jak pracovat se síťovými rozhraními a zkusíme si práci s HTTP protokolem. Nakonec nás čeká už jen krátké povídání o třídě Charset z balíku java.nio.charset.

V poslední části miniseriálu věnovaného vytváření formátovaných dokumentů a tiskových sestav pomocí aplikací napsaných v programovacím jazyce Java bude popsán systém POI, který je v současné době možné použít pro načítání, programovou změnu a uložení sešitů ve formátu aplikace Microsoft Excel. Kromě toho je ve vývojářské verzi možné načítat a ukládat soubory ve formátu Microsoft Wordu. Kromě popisu systému POI budou uvedeny i příklady demonstrující použití tohoto systému při vytváření excelovských tabulek.

V tomto článku a na něj navazujících pokračováních jsou popsány dva poměrně rozsáhlé systémy, které jsou určeny pro vytváření formátovaných dokumentů a tiskových sestav. Oba popisované systémy jsou založeny na "čistém" programovacím jazyku Java, což přispívá k jejich snadné portaci na různé platformy. Díky použití Javy je také možné funkce těchto systémů použít na webových a intranetových serverech pro dynamické vytváření různých typů dokumentů.

V posledním dílu tohoto seriálu si ukážeme, jak naprogramovat trošičku složitější komponentu - transformátor.

V tomto dílu se podíváme na to, jak (snadno) lze v Cocoonu naprogramovat vlastní komponenty. Začneme těmi nejjednoduššími - vytvoříme si vlastní selektor a akci. Rozborem zdrojového kódu a příkladem použití si také zopakujeme, jak se selektory a akce chovají, navíc získáme jistotu v rozhodování, kdy je vhodné tyto typy komponent nasazovat.