Články s nálepkou Perl

U příležitosti 16. dílu seriálu bude dnešní článek namísto klasické spršky vykonatelného šumu na lince poněkud netradičně zaměřen na souhrn používaných zdrojů informací, které jsou dostupné jak na internetu, tak těch ve vašem oblíbeném knihkupectví a ze kterých bylo čerpáno při výrobě předchozích patnácti dílů.

Znalosti nabyté v předchozích dílech seriálu o programovacím jazyce Perl dnes zhodnotíme v praktické podobě. Propojením jednotlivých již existujících modulů sestavíme celkem jednoduše použitelnou RSS čtečku s grafickým rozhraním. Náš program je ale na rozdíl od ostatních „stoprocentně hackovatelný“.

Říká se, že pro úspěšné zvládnutí programování v jazyce Perl musí být člověk také dostatečně líný. V případě objektového programování můžeme tuto tezi ještě dvakrát podtrhnout. Dnes si představíme tři moduly, které nám pomohou od neustálého vypisování konstruktorů, accessorů a dalších nutností OOP.

Teoretické znalosti o referencích již máme, dnes budeme stavět ukázkový program na použití referencí. Nejlepším materiálem jsou složitější datové struktury. Ukázkovým příkladem jsou pak stromy. Jsou dostatečně složité, aby bylo potřeba použít reference, a zároveň tak jednoduché, abychom se v nich neutopili.

Volné pokračování seriálu Perličky z let 2001 a 2002 o programovacím jazyce Perl je určeno především programátorům pokročilým v obecné teorii programování, případně jiném jazyce a zároveň začátečníkům až mírně pokročilým v jazyce Perl. V dnešním díle si ukážeme, jak Perl nahlíží na seznamy, pole a hashe.

V minulém díle jsme se seznámili s tím, co to programování je a seznámili jsme se s nejznámějšími skriptovacími jazyky. Dnešní díl bude praktičtější – povíme si, jak vlastně skript vzniká, v čem se edituje i jak jej spouštět. Vše zakončíme krátkým FAQ o skriptování.

Nechtěli byste přejít z Perlu na Python? Zajímá vás, v čem se tyto jazyky liší a co mají naopak společného? Jaké jsou jejich kladné a záporné stránky? Přečtěte si článek o praktických zkušenostech s těmito jazyky.

Programovací jazyk Ruby u nás sice není (zatím?) tak rozšířený jako třeba Python nebo Perl, ale jeho čistě navržená objektová orientace, jednoduchá, ale mocná syntaxe a v neposlední řadě i pokročilost standardní knihovny z něj dělá jejich důstojného konkurenta.

Oblíbená sonda do světa (převážně) otevřeného softwaru. Tento týden se podíváme na web server na CD, na to, jak přidat kontrolní soubor na CD/DVD, šifrovat zálohy, řešit Sudoku, získat data z BIOSu o základní desce, a představíme si velmi malý NAS.

O novém projektu proc.linux.cz, o dalších projektech, o dostupnosti Linuxu běžným uživatelům, o konkurenci, ale i o Adamově přezdívce. O tom všem je následující rozhovor.

Tímto článkem navazuji na svůj článek Krátce o PL/Perlu, který vyšel na Root.cz vloni v březnu. Zatímco vloni mne inspirovalo k sepsání článku úspěšné použití regulárních výrazů, inspirací k tomuto článku byl modul dbilink. Tento modul umožňuje přímý přístup z PostgreSQL do všech databází, ke kterým existuje DBI rozhraní.

Určite sa vám už mnohokrát stalo, že ste potrebovali nejaký nástroj, na čo awk nestačil, a na čo by bolo C/C++ až príliš zložité. Na to všetko ale aj na omnoho viac vecí slúži PERL - Practital Extraction and Report Language (Praktický jazyk pre výbery a tlačové zostavy). Otcom PERLU je Larry Wall ktorý ho vytvoril v roku 1987.

Tento článek stručně, leč s užitím názorných příkladů, přibližuje programovací jazyk plperl, jejž lze využít při práci s databází PostgreSQL.

Snad žádný větší problém se nedá řešit metodou "shora dolů". Programátor je nucen problém dekomponovat na dílčí úlohy. V tzv. imperativním paradigmatu programování (které je Perlu nejbližší) představují dílčí úlohy funkce. Dnes se budeme bavit právě o nich. Nejprve se ale podíváme na konferenci YAPS::Europe::2002.

Jsme tu opět s naším nepravidelným seriálem o programovacím jazyce Perl. Dnes se budeme nadále věnovat proměnným, zejména hashi. Nejprve si ale něco povíme o odkazech. Úplně na začátku si však něco přečtete o zajímavostech okolo šestky.

Po menší přestávce způsobené vánočními svátky a zkouškovým obdobím vám přinášíme další pokračování nepravidelného seriálu o Perlu. Dnes se pokusím shrnout obsáhlé téma o speciálních proměnných a rozsahu platnosti proměnných.

V dnešním dílu se budeme nadále věnovat skalárům, polím a hashům. Pomocí odkazů budeme vytvářet různé zapletence a něco si povíme o kontextech, pravdivostních hodnotách a konstantách. Samozřejmě, že se v úvodu článku dozvíme nějaké ty novinky a také se budeme věnovat návrhu Perlu 6.

Nový seriál nazvaný "Perličky" bude takovým nepravidelným ponořením do světa Perlu, který ke světu UNIXu (a samozřejmě Linuxu) neodmyslitelně patří. Budeme vám přinášet různé novinky a zprávy týkající se vývoje, ukázky užitečných skriptů a postupů a podobně. Doufám, že se mi podaří napsat alespoň jeden článek měsíčně.

V tomto článku si ukážeme, jak si ulehčit práci s počítačem a některé rutinní záležitosti zautomatizovat. Sesbíral jsem pro vás pár jednoduchých skriptíků, které dokážou výrazně ulehčit práci. Jejich použití zvládnou i začátečníci a ty zkušenější z vás třeba alespoň inspirují. Konkrétně jsem se zaměřil na kopírování disket, práci se soubory a Internetem.

Dnes vám přinášíme recenzi knihy Pavla Satrapy o programování v jazyce Perl.

Před časem na Rootu vyšel článek s názvem "Nebojte se hroznýše!" a pojednával o programovacím jazyku Python. To mě inspirovalo zvolat podobné heslo o trochu jiném jazyku...

Určitě se vám již stalo, že jste potřebovali v několika souborech změnit text podle vám známého pravidla. Možná jste spustili svůj oblíbený textový editor a začali jste ručně nahrazovat výskyty textu XYZ textem ABC. Možná jste použili funkci Replace, zadali oba texty a pak jenom potvrzovali výměnu. Pokud těch souborů bylo několik (slovy méně než pět), pak se to dá zvládnout v rozumné době a při přijatelné námaze. Ale co když těch souborů je sto? Nebo padesát tisíc? Pro tento případ vám nabízím malý prográmek.