Články s nálepkou Python

Už umíme hostovat pythoní weby pohodlně s mod_wsgi, flexibilně s uWSGI a nyní si k tomu přidáme trochu systémové omáčky, abychom dokázali postavit pythoní hosting pro více lidí a nezbláznili se z toho. K tomu si zkompilujeme interpret Pythona a vytvoříme aplikacím virtuální prostředí.

Je to už rok a půl, co jsem se rozepisoval o hostování webových aplikací napsaných v Pythonu pod Apachem s modwsgi. Za tu dobu se toho hodně změnilo a nevýhody modwsgi začínají být řešeny projektem uWSGI. Ten umožňuje aplikace hostovat flexibilněji a není problém vytvořit ani bezpečný sdílený hosting.

Programovací jazyk Python má velké plus, že složité věci v něm můžete napsat opravdu jednoduše a tím urychlit vývoj. Naopak velkým nedostatkem je výkon tohoto jazyka. U malých projektů to sice nepocítíte, ale u větších, kde se často něco počítá, to je horší. Jak pro Python vytvořit modul v C/C++?

Pythoní frameworky jsou velmi užitečným pomocníkem při tvorbě webu. Rozšíření ovšem brání nedostupnost hostingových služeb pro Python ve stejné míře, jako je tomu s PHP. Možná je jedním z důvodů také strach z bezpečnosti, a právě v tomhle je kombinace Apache/Python na velmi dobré úrovni. Za vše může WSGI.

Nedávno jsem pracoval na skriptu, u kterého se rozdělení na vlákna přímo nabízelo. Skript byl psán v Pythonu, a tak jsem se rozhodl podívat, jak na tom je s multithreadingem. Ukážeme si, jaké možnosti má v této oblasti Python a jaké nástroje můžeme využít pro přístup ke společným prostředkům.

Minulý týden jsme rozebírali některé ze zásadních změn Pythonu 3.0 oproti starší řadě. Dnes se podíváme na další a zkusíme, jak dobře či špatně funguje nástroj 2o3 pro převod starších zdrojových kódů do nových. Ukážeme si, jak nástroj použít, jaký má výstup a jak a na co si dát pozor při jeho použití.

Změny provedené v Pythonu 3.0 oproti řadě 2.x jsou víc než velké. Zpětná kompatibilita byla částečně potlačena, byly protlačeny dlouho plánované funkce a některé se nyní chovají jinak. Některé kroky jsou vítané, jiné ne. Pojďme se tedy podívat na co si dát při programování a upravování starého kódu pozor.

Dnešním článkem otevíráme nový seriál o vytváření GUI v Pythonu pomocí svobodného multiplatformního toolkitu GTK+ a jeho bindingu PyGTK. V prvním díle si představíme samotný toolkit a rozebereme jeho výhody. Dále vytvoříme a rozebereme nejmenší možný program s tlačítkem, který má pouhých sedm řádků.

V minulém díle jsme se seznámili s tím, co to programování je a seznámili jsme se s nejznámějšími skriptovacími jazyky. Dnešní díl bude praktičtější – povíme si, jak vlastně skript vzniká, v čem se edituje i jak jej spouštět. Vše zakončíme krátkým FAQ o skriptování.

V právě uplynulých sedmi dnech jsme měli několikrát možnost nahlédnout do budoucnosti. Jednak své plány na nové Ubuntu odkryla společnost Canonical, ale roušku tajemství odhalil i projekt Python. Microsoft pokračuje ve svém tažení a získal dalšího linuxového „partnera”Ti největší ho ale odmítli.

Popularita Pythonu stále roste, projektů v něm přibývá, komunita se rozrůstá. Chystá se Python 3.0, který má přinést rozsáhlé změny a který si, co se zpětné kompatibility týče, servítky brát rozhodně nebude. Jaký bude nový Python? Co všechno přinese? Máme se těšit nebo se obávat?

Tímto článkem začíná nový seriál, který se bude zabývat modulem pro Python umožňujícím vytvářet grafické aplikace s knihovnou QT4V. V dnešním úvodním dílu si řekneme, co vlastně PyQt4 je a proč je dobré jej používat. Naučíme se vytvořit jednoduchou aplikaci a přiřadit jí okno, do kterého umístíme tlačítko.

Nechtěli byste přejít z Perlu na Python? Zajímá vás, v čem se tyto jazyky liší a co mají naopak společného? Jaké jsou jejich kladné a záporné stránky? Přečtěte si článek o praktických zkušenostech s těmito jazyky.

Programovací jazyk Ruby u nás sice není (zatím?) tak rozšířený jako třeba Python nebo Perl, ale jeho čistě navržená objektová orientace, jednoduchá, ale mocná syntaxe a v neposlední řadě i pokročilost standardní knihovny z něj dělá jejich důstojného konkurenta.

Dnešním dnem počínaje začíná na Root.cz vycházet nový seriál, který by měl lehce navazovat na Python Cryptography Toolkit. M2Crypto je toolkitem OpenSSL a obsahuje také další šifrovací technologie. V tomto dílu si knihovnu nainstalujeme.

V dnešním dílu seriálu o knihovně PyOpenGL začneme probírat popis jednotlivých funkcí knihovny. Začneme velmi jednoduchým příkladem.

V dnešním (posledním) dílu se podíváme na modul Util. Hlavně se zaměříme na generátory náhodných čísel.

V dnešním dílu se budeme zabývat rozdíly mezi OpenGL v C a v Pythonu, konkrétně půjde o volání funkcí, výjimky, předávání parametrů funkcím a použití bufferů.

Tento díl bude trochu více zaměřený na Python, věřím, že to nebude vadit. Kromě vytvoření binárky z Pythonu se ale podíváme i na problémy s nabodeníčky. Předem upozorňuji, že zvláště v tématu vytváření binárky je třeba brát tento článek jako určité nastínění postupu, není to podrobný návod. Přesto věřím, že bude k užitku.

V dnešním dílu se podíváme na protokol umožňující rozkládání a skládání dat a na šifry s veřejnými klíči.

Vítejte u nového seriálu na Root.cz, který se bude zabývat knihovnou PyOpenGL. Jak samotný název napovídá, spojuje knihovna Python a OpenGL, z čehož nám vzniká docela silný nástroj. V dnešním dílu začneme pouze zlehounka - budeme instalovat ;).

V tomto malém seriálu se vás budu snažit obeznámit s radostmi a strastmi vývoje multiplatformní aplikace, která je primárně vyvíjena na Linuxu. Určitě se mi nepodaří napsat naprosto obecný článek, který postihne celou problematiku. Nabídnout ale mohu zkušenosti z praktického projektu, který je již dokončen a docela dobře funguje.

V dnešním dílu seriálu o knihovně Python Cryptography Toolkit přímo navážeme na díl minulý - budeme se věnovat šifrování.

Připravil jsem si pro vás popis modulu jazyka Python, který umožňuje komfortní práci se šiframi, haši...vlastně se vším, o čem se v dnešní "nebezpečné" době stále mluví. Pokud potřebujete v Pythonu vytvářet programy pracující s těmito funkcemi, je článek určen právě pro vás.

Druhá část povídání o vlastnostech nové verze jazyka Python. Dnes se budeme věnovat především novému vestavěnému typu množina a dvěma zajímavým modulům, které se dostaly do standardní knihovny, subprocess a doctest.

Prvního prosince se objevila nová verze 2.4 oblíbeného jazyka Python. V následujícím dvoudílném seriálu si popíšeme některé nové vlastnosti této verze. V prvním dílu si ukážeme generátorové výrazy a dekorátory.

Python je jazyk s podporou objektově orientovaného programování. V prvním dílu našeho seriálku jsem popsal jednoduchý C modul do Pythonu, který obsahoval jen obyčejné globální funkce. Nyní ukážu, jak zabalit C++ třídu do pythonovského rozhraní. Výsledkem bude opět třída, jen v jiném jazyce.

Před časem vycházel na ROOTu zajímavý seriál o Pythonu jménem Létající cirkus. Autor probral skoro vše od základní syntaxe až po pokročilá témata, nakonec však vynechal psaní rozšiřujících modulů pro Python v jiných programovacích jazycích. Přesně o tom bude náš dvoudílný seriálek, dnešní povídání by mělo být obecně užitečné a příště se zaměříme na objekty.

Po delší době se opět vracíme ke grafickým uživatelským rozhraním jazyka Python. Po dříve popisovaných vazbách na C nebo C++ knihovny si ukážeme použití modulu Tkinter. Zasvěceným není třeba nic vysvětlovat, jde o téměř standardní rozhraní k toolkitu Tk.

Další pokračování seriálu věnujícího se jednotlivým modulům jazyka Python umožnujícím práci s uživatelským rozhraním. Po prvním dílu popisujícím GTK+ následuje ukázka Qt vazby PyQt.