Dnešní díl bude o trojici souborů kolem periferií, dozvíte se tedy (snad i něco nového) o přerušeních, vstupně/výstupních portech a mapované paměti pro ovládání periferií.
NetBSD je volně šiřitelný Unix-like operační systém z rodiny BSD. Tento článek se pokusí o úvodní seznámení s tímto operačním systémem, s tím, jaké má cíle, co zhruba umí a proč ho používat třeba místo Windows či Linuxu.
I dnešní díl bude o souborech v základním adresáři. Kupodivu se ukazuje, že i na první pohled zřejmé soubory si vyžadují delší popis a komentář. Asi tento seriál nebude tak krátký, jak jsem si myslel.
Máme nainstalovaný BeOS, ale co s ním. Abychom ho mohli rozumně použít, potřebujeme aplikace. Majitelé verze Professional jsou ve výhodě, protože spoustu softwaru mají rovnou k dispozici. V Personal verzi už je to slabší, ale nikoliv beznadějné.
Dnešním dílem seriálu uděláme další malou výjimku. Nebudeme se totiž zabývat přímo operačním systémem, ale skutečně výjimečným způsobem propojení kapesních počítačů Psion s libovolným operačním systémem. Chcete vědět, jak ovládat svého Psiona pouze webovým prohlížečem?
Tentokrát budeme pokračovat v popisu obsahu souborů základního adresáře proc. Na řadě jsou dnes soubory devices a dma.
Dnes si povíme něco o konfiguraci a základech ovládání BeOSu.
Dnes se podíváme, jaké možnosti nám instalace BeOS Personal nabízí, a podrobně si celý postup popíšeme.
Minule jsme si dali lehký úvod, takže co bude následovat dnes? Podíváme se na skupinu souborů v adresáři /proc poskytujících základní a/nebo všeobecné informace o systému.
