Články v rubrice Periferie

S nástupem chytrých telefonů se začala objevovat zařízení s názvem „Bluetooth Music Receiver“, která fungují jako přijímač zvuku přes bluetooth a mají výstup pro běžné reproduktory. Jedno takové zařízení jsem se rozhodl si pořídit a přes nervozitu, zda bude v Linuxu vše fungovat, jsem byl nakonec mile překvapen.

Server eReading nedávno představil novou českou čtečku elektronických knih. Ta by měla oslovit čtenáře bezproblémovou podporou češtiny a hlavně propojením s českým obchodem s knihami. Čtenář si tak může nakoupit knížky přímo ze čtečky. Přístroj jsme si půjčili a vyzkoušeli a přinášíme vám jeho podrobnou recenzi.

Různých testovacích počítačů či vývojových desek jsme už viděli celou řadu. Buďto jsou velmi drahé nebo nepoužitelné v praktickém nasazení, nejčastěji však obojí. Teď se nám ale blýská, protože v Británii se připravuje nový mini počítač Raspberry Pi. Zatím je ve vývoji, ale už vypadá zajímavě.

Přestože to vypadalo, že se s vysvětlením vyšší spotřeby u linuxových jader vše vyřešilo, opak je pravdou. Starší potíže nikdo neřeší a do nových jader přibývají nové problémy. Jádro 3.0 přineslo navýšení o 24 % a nové jádro 3.1 poskočilo o dalších 30 %. Celkově se tedy spotřeba zhoršila o 76 %.

Arduino už ze stránek Roota znáte poměrně důvěrně. Ukázali jsme si, jak si s ním hrát, jak jeho prostřednictvím dělat i některé serióznější aplikace, nebo naopak hračičky. Dnešní článek potěší spíš ty hračičky – i když jsem osobně přesvědčen o tom, že nadšení budou i milovníci šikovného hardware.

Pojmy jako CPU a GPU zná každý čtenář Roota. Co ale pojem WPU – Weird Processing Unit? Neznáte? WPU může být jakýkoliv procesor, který je alespoň z části navržený podivným, nevídaným způsobem, což činí z programování pro tento procesor zajímavou výzvu. Představíme si zástupe WPU s názvem AttoWPU.

SSD disky jsou moderní, tiché a rychlé. Mnozí jim prorokují skvělou budoucnost, která bude souviset se zánikem klasických rotačních disků. Zatím se ale stále jedná o novinku, která přináší do používání počítačů řadu změn a nových prvků. Co je potřeba udělat, aby nám náš nový SSD disk sloužil naplno?

V dnešní části seriálu o architekturách počítačů si popíšeme instrukční sadu osmibitových mikrořadičů AVR. Jak jsme se již dozvěděli v předchozí části tohoto seriálu, jsou mikrořadiče AVR založeny na kombinaci Harvardské architektury a architektury RISC, což se velmi výrazně projevilo i na formátu instrukční sady.

Mechanické pevné disky jsou tu s námi už padesát let a za tu dobu jsme se s nimi naučili bezpečně zacházet. Také ochránci zákona vědí, jak z nich dostat data, která na nich už zdánlivě nejsou. Situace se ale mění s příchodem SSD disků a nová studie ukazuje, že se objevují nové překážky pro forenzní analytiky.

V dnešní části seriálu o architekturách počítačů si popíšeme další typ osmibitových mikrořadičů. Jedná se o mikrořadiče AVR firmy Atmel, které se díky svým vlastnostem staly již krátce po svém uvedení na trh velmi populární, a to jak mezi profesionály, tak i mezi uživateli různých vývojových kitů.

Není to tak dávno, kdy byla televize téměř výhradním zobrazovacím zařízením pro domácí počítače. Obraz se sice chvěl, byl rozmazaný a blikal, ale byla to nejdostupnější periferie. Pokud máte nějakou takovou televizi s VIDEO vstupem, můžete k ní jednoduše připojit Arduino a nechat ho generovat jednoduchou grafiku.

Tento článek vznikl, takříkajíc, na přání vás, čtenářů. Tématem dnes bude využití Arduina jako počítačem řízeného interfejsu k reálným perifériím – snímačům, relé, servům atd. Ukážeme si jak v reálném čase komunikovat po sériovém portu i vytvoření jednoduchého ovládacího programu v jazyku Processing.

Pořádný generátor náhodných čísel je pro dnešní využití výpočetní techniky zásadní. Například generování šifrovacích klíčů se bez hromady dostatečně kvalitní náhody vůbec neobejde. Většina aplikací se spokojí se softwarovými generátory pseudonáhodných čísel. Ale pokud to chcete pořádně, musíte na to jinak.

Študentov orientalistiky na vysokých školách neubúda. Východné kultúry sú i budú pre nás stále zaujímavé a nejeden človek, ktorý sa chce naučiť exotický jazyk, si zamenením jedného písmenka, napríklad k za क, môže vytvoriť samovzdelávací systém a naučiť sa, ako sa zapisuje hindština, arabčina, gréčtina, esperanto atď.

Tvůrci open-source vývojového kitu Arduino přicházejí s několika novinkami – nová verze vývojového prostředí, dvě nové desky, nové logo a grafický styl… Pojďme si představit změny, které se během několika posledních týdnů okolo tohoto populárního hardwarového zařízení pro všechny kutily odehrály.

Už jsme si v seriálu představili Arduino jako platformu pro vytváření internetových zařízení a ukázali jsme si různé variace tohoto vývojového kitu. V dnešním dílu uděláme krok stranou. Arduino totiž často slouží nejen jako řídicí modul, ale i jako měřicí zařízení – stačí připojit patřičná čidla…

V dnešní části seriálu o architekturách počítačů budeme pokračovat v popisu osmibitových mikrořadičů. Zaměříme se na známé a rozšířené mikrořadiče z rodiny PIC, zpočátku především na ty typy čipů, které používají dvanáctibitovou a čtrnáctibitovou instrukční sadu.

Arduino je otevřený systém a existuje spíš jako koncept než jako jeden konkrétní typ hardware. Podobně jako máme u Linuxu nepřeberné množství distribucí a *nixů, existuje i řada *duin. V článku si představíme jednu zajímavou alternativu a ukážeme si žhavou novinku, kterou tvůrci Arduina připravili.

Ve třetím dílu seriálu o Arduinu a internetových věcech si ukážeme zbývající teoretickou část, kterou pro připojení Arduina k internetu potřebujeme. Využijeme schopností Ethernet shieldu a dodávaných knihoven pro práci s ním a ukážeme si zapojení (a programové vybavení), které funguje jako jednoduchý server.

V minulém dílu našeho nového seriálu jsme si představili univerzální vývojový kit Arduino a řekli si o něm něco málo informací. Dnes pokročíme dál – nainstalujeme si jeho specializované vývojové prostředí a napíšeme si první program. Bude to takový „Hello World“ ve světě elektronických zapojení.

Zajímá vás Internet věcí? Chcete si zkusit vlastníma rukama sestavit a naprogramovat zařízení, které bude připojené na internet? Zajímají vás jednočipové počítače a nebojíte se vzít do ruky drát? Právě pro vás je určen nový seriál, v němž si pohrajeme s kitem Arduino a připojíme jej na internet.

Dnes se budeme zabývat popisem dalších osmibitových školních i domácích počítačů, které byly oficiálně i doslova „na koleně“ vyráběny v Sovětském svazu. Kromě původních konstrukcí, například počítače Vektor-06C, si popíšeme i některé klony ZX Spectra, kterých bylo v SSSR navrženo velké množství.

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky tématicky částečně navážeme na předchozí části, v nichž jsme se zabývali výpočetní technikou navrhovanou a vyráběnou v bývalém Sovětském svazu. Představíme si totiž první osmibitový mikropočítač, který v SSSR vznikl. Jedná se o počítač Achát, původním názvem Agat neboli v azbuce АГАТ.

V dnešní části seriálu o architekturách počítačů dokončíme popis paměťových zařízení, která používají majitelé domácích osmibitových mikropočítačů v současnosti. Nejprve si ukážeme další vlastnosti jednotky MB-02 a posléze se budeme věnovat zařízení DivIDE určenému pro použití s počítači ZX Spectrum či s jeho klony.

V dnešní části seriálu o architekturách počítačů budeme pokračovat v tématu, jímž jsme si již začali zabývat v části minulé. Popíšeme si některá další paměťová zařízení, která byla vyvinuta pro osmibitové mikropočítače. Dnes se budeme zabývat především zařízeními vyvinutými pro počítače Apple 1, Apple II a ZX Spectrum i jeho klony.

Dnes si popíšeme některá paměťová zařízení, která jsou v současnosti používána pro ukládání aplikací i uživatelských dat na osmibitových mikropočítačích. Zatímco dříve se používaly především kotoučové i kazetové datarekordéry a disketové jednotky, dnes se jedná o pevné disky a dokonce i o paměťové karty.

V dnešní části seriálu o architekturách počítačů si řekneme, jaká paměťová média se používala pro ukládání aplikací i dat u osmibitových mikropočítačů. Podobně jako u zahraničních osmibitových počítačů, i v tuzemsku se zpočátku využívaly především magnetické pásky a paměťové moduly, později též disketové jednotky. Současní majitelé osmibitových veteránů naproti tomu pracují buď s rozhraním pro IDE disky nebo paměťové karty.

V dnešní části seriálu o architekturách počítačů se budeme zabývat, podobně jako v části předchozí, popisem periferních zařízení vyráběných v Československu. Dnes se zaměříme na tiskárny a především na plottery, jejichž návrh i výroba měly v ČSSR velmi dlouhou tradici začínající již u minipočítačů řady SMEP.

V dnešní části seriálu si na chvíli odpočineme od popisu československých osmibitů. Namísto toho se budeme zabývat periferními zařízeními, která byla v ČSSR pro tyto počítače vyráběna. Těchto zařízení existovalo poměrně velké množství – od joysticků přes magnetofony až po disketové jednotky.

V dnešní části seriálu o architekturách počítačů dokončíme popis domácích osmibitových československých počítačů Didaktik Gama, Didaktik M a Didaktik Kompakt. Popíšeme si především strukturu obrazové paměti těchto počítačů, která vychází z původního ZX Spectra i způsob načítání obrázků třeba z magnetofonu.