Seriál Bezvláknová optika
Komunikace po optickém vlákně je skoro tak stará jako lidstvo samo. Nicméně lidé jsou různí a v poslední době se objevili i takoví nenechavci, co z optických sítí vlákna odstraňují a koukají se, co to udělá. Aby jim to ale fungovalo, musí přitom řešit více problémů, než by se zdálo.
Minule jsme popsali možnosti při přenosu méně příjemných protokolů a také jsme vyčerpali tématiku vysílače a rozšiřovače svazku. Dnes, v posledním dílu, se podíváme na mechanické lahůdky a něco ze světa nejdražších komerčních modelů.
V minulém dílu jsme probrali transimpedanční zesilovač, sluneční spektrální a prostorové filtry a omezovací zesilovač. Dnes se dozvíme, jak je to vlastně se zpracováním protokolů, které k jedoduché kvantizaci omezením nebyly navrženy, a podíváme se na vysílací konec zařízení.
Minule jsme se podívali na zoubek detekci a šumu, který při ní nevyhnutelně vzniká. Dnes budeme meditovat o slunečních filtrech a také si povíme něco o transimpedančních zesilovačích a realizaci lineárního zesilovače u Ronji. Také se dozvíte, co je to omezovač.
V předchozím dílu jsme si řekli mimo jiné, co znamenají základní pojmy jitter a eye pattern, dnes se dozvíme něco o šumu a vhodných fotodetektorech. Zmíněny budou PIN dioda, APD a optický zesilovač EDFA.
Komunikace po optickém vlákně je skoro tak stará jako lidstvo samo. Nicméně lidé jsou různí a v poslední době se objevili i takoví nenechavci, co z optických sítí vlákna odstraňují a koukají se, co to udělá. Aby jim to ale fungovalo, musí přitom řešit více problémů, než by se zdálo.