Seriál OpenGL a nadstavbová knihovna GLU

V závěrečné části seriálu o nadstavbové grafické knihovně OpenGL GLU budou uvedeny seznamy demonstračních příkladů ze všech předchozích dílů, odkazy na veškeré popsané příkazy i funkce z knihovny OpenGL GLU a taktéž odkazy na související články.

Ve dvou závěrečných částech seriálu pojednávajícího o nadstavbové grafické knihovně OpenGL GLU si popíšeme všechna probraná témata i demonstrační příklady, které jsme si ukázali v částech předchozích. Dále zde budou uvedeny seznamy funkcí, které se vztahují ke knihovně OpenGL GLU, spolu s odkazy na díly, v nichž byly tyto funkce popsány.

V dnešní části seriálu o nadstavbové grafické knihovně OpenGL GLU dokončíme část věnovanou teselátorům. Budeme se zabývat významem některých důležitých callback funkcí volaných při teselaci, pravidlům pro zjištění vnitřní části teselovaných polygonů a taktéž základními CSG operacemi, které lze nad polygony v průběhu teselace provádět.

Dnešní díl seriálu o evaluátorech poskytovaných nadstavbovou knihovnou OpenGL GLU bude věnován postupu, pomocí kterého lze provádět teselaci jednoduchých (konvexních i nekonvexních) polygonů na jednotlivé trojúhelníky.

V dnešní části seriálu se budeme věnovat takzvané teselaci polygonů, která spočívá v programovém rozkládání obecně nekonvexních polygonů na jednotlivé nepřekrývající se trojúhelníky, případně i trsy a pruhy trojúhelníků. Teselaci je možné použít zejména v případech, kdy je nutné zobrazovat modely těles vytvořených v programech používajících nekonvexní polygony s případnými otvory - takové polygony totiž není možné přímo pomocí OpenGL vykreslit.

Tímto dílem seriálu o nadstavbové grafické knihovně GLU dokončíme část, ve které se zabýváme podporou práce s rastrovými obrázky, tj. bitmapami a pixmapami. Popíšeme si funkce pro vytváření dvojrozměrných a třírozměrných mipmap a na demonstračních příkladech si ukážeme použití automaticky generovaných dvojrozměrných mipmap při texturování.

Dnešní pokračování seriálu o nadstavbové grafické knihovně GLU bude věnováno popisu funkcí, které lze použít pro pokročilejší manipulaci s rastrovými obrázky, tj. s bitmapami či pixmapami, které se mají použít pro texturování. Mezi operace, které lze s rastrovými obrázky provádět, patří zejména změna jejich měřítka a tvorba takzvaných mipmap, které se uplatní primárně při texturování, jejich použití je však možné i při aplikaci dalších algoritmů počítačové grafiky.

V dnešním pokračování seriálu budeme hovořit o takzvaném ořezávání NURB ploch (trimování). S využitím ořezávání, jež se provádí v parametrické rovině pomocí ořezových křivek, lze za použití NURB ploch vytvářet i velmi složité modely těles s otvory v povrchu či s konstrukčně složitými spoji. Ořezávání tak představuje jednu z technik pro pokročilejší práci s NURB plochami.

V dnešní části seriálu věnovaného nadstavbové grafické knihovně GLU si popíšeme význam nastavených hodnot uzlového vektoru a vah řídících bodů na výsledný tvar NURB plochy. Uvedené poznatky budou prakticky ukázány na přiložených demonstračních příkladech.

Dnešní díl seriálu o grafické nadstavbové knihovně OpenGL GLU bude věnován podrobnějšímu popisu práce s NURB plochami. Zaměříme se především na uvedení postupu, pomocí něhož se NURB plocha vytvoří a následně vykreslí. Také si uvedeme důležité vlastnosti NURB ploch spolu s popisem funkcí pro změnu a zjištění těchto vlastností.

V dnešním pokračování seriálu o nadstavbové grafické knihovně GLU se budeme věnovat popisu NURB ploch, které je možné díky vybraným funkcím GLU vytvářet a následně zobrazovat velmi jednoduchým způsobem, i když interní výpočetní mechanismus NURB ploch, jež je před vývojáři aplikací skrytý, je poměrně komplikovaný.

Dnešní pokračování seriálu o nadstavbové grafické knihovně GLU je věnováno podrobnému popisu funkce gluNurbsCurve(), vlivu stupňů NURB křivek na jejich tvar a významu uzlového vektoru. Také si ukážeme, jakým způsobem je možné pomocí NURB křivek zobrazovat kuželosečky, zejména části kružnice a elipsy.

Mezi funkce, které knihovna GLU programátorům nabízí, patří i funkce pro práci s NURB křivkami a plochami. Tím se otevírají široké možnosti použití hotových modelů 3D těles, které se mohou vytvořit v mnoha aplikacích typu CAD/CAM. Stěnu tělesa popsanou pomocí NURBS tak není nutné nejprve rozložit na trojúhelníky.

V dnešní části seriálu o knihovně GLU si řekneme, jakým způsobem se vytváří bázové funkce používané u NURB křivek a ploch. Také si ukážeme programový výpočet těchto funkcí.

Dnešním pokračováním seriálu o nadstavbové grafické knihovně OpenGL GLU zahajujeme část věnovanou popisu NURB křivek a ploch. Jedná se o velmi zajímavé a přitom poměrně rozsáhlé téma, proto mu bude věnováno hned několik dílů. S využitím funkcí pro práci s NURBS, které knihovna GLU programátorům aplikací poskytuje, se značně zvýší užitné možnosti grafických aplikací, neboť bude možné, mimo jiné, pracovat s modely těles vytvořených mnoha profesionálními CAD a CAM systémy.

Dnešní díl seriálu o nadstavbové grafické knihovně GLU bude věnován podrobnějšímu popisu funkcí, pomocí nichž je možné specifikovat jednotlivé typy kvadrik - kouli, válec, disk a kruhovou výseč. Tímto dílem také ukončíme rozpravu o kvadrikách a příště se již budeme zabývat mnohem zajímavějšími a důležitějšími funkcemi z knihovny GLU pro tvorbu NURB křivek a ploch.

V dnešním pokračování seriálu o nadstavbové grafické knihovně GLU si podrobně popíšeme postup, který je zapotřebí dodržet při vytváření a následném zobrazování kvadrik ve vykreslované trojrozměrné scéně.

V dnešním pokračování seriálu o nadstavbové knihovně GLU si popíšeme funkce, které je možné použít pro vytvoření a následné zobrazení kvadrik, tj. trojrozměrných těles ve tvaru koulí, válců a kuželů. Zejména při tvorbě aplikací z oblasti CAD/CAM se tyto typy těles velmi často používají, své využití však samozřejmě mohou nalézt i v jiných oborech.

Dnešní pokračování seriálu o nadstavbové grafické knihovně GLU přímo navazuje na přechozí část, ve které jsme si popisovali funkce používané pro specifikaci perspektivní projekce, a také funkci pro přímou projekci bodu z trojrozměrného prostoru do plochy okna zobrazeného na obrazovce. V dnešní části budou podrobněji popsány funkce pro zpětnou projekci bodů a vektorů ze souřadnic na obrazovce do trojrozměrných světových souřadnic.

V dnešním pokračování seriálu o nadstavbové grafické knihovně GLU se budeme zabývat funkcemi, pomocí nichž je možné provádět projekci a zpětnou projekci bodů či vektorů z trojrozměrného světového prostoru do okna aplikace. Také si popíšeme funkci, pomocí níž je možné jednoduše nastavit perspektivní transformaci.

Ve třetí části seriálu o grafické knihovně GLU se budeme zabývat funkcemi, pomocí nichž je možné nastavit pozici a orientaci kamery (pozorovatele) v trojrozměrné scéně. Také si popíšeme funkce používané pro nastavení ortogonálního pohledu při zobrazování plošných dat v rovině.

Dnešní díl seriálu o nadstavbové knihovně GLU bude věnován popisu funkcí, pomocí nichž je možné zjistit základní informace o grafickém subsystému počítače a o nainstalovaných rozšířeních k základní verzi grafických knihoven OpenGL a GLU.

Na Rootu dnešním dnem začíná nový seriál o věnovaný knihovně GLU, která představuje aplikační nadstavbu nad grafickou knihovnou OpenGL. Jsou v ní implementovány zejména pokročilejší algoritmy, které při své práci volají funkce OpenGL. Pomocí funkcí dostupných z knihovny GLU se může značně zjednodušit velká část aplikací, které využívají možnosti knihovny OpenGL s tím, že veškeré algoritmy jsou odzkoušeny mnoha lety svého nasazení ve stovkách stávajících aplikací.