Seriál Perličky

U příležitosti 16. dílu seriálu bude dnešní článek namísto klasické spršky vykonatelného šumu na lince poněkud netradičně zaměřen na souhrn používaných zdrojů informací, které jsou dostupné jak na internetu, tak těch ve vašem oblíbeném knihkupectví a ze kterých bylo čerpáno při výrobě předchozích patnácti dílů.

Podpora různých znakových sad, vícebajtové kódování, Unicode a UTF-8. To jsou pojmy nahánějící strach nejednomu správci nebo programátorovi. Jak to bylo krásné, když jsme měli jenom 7 bitů a všichni mluvili anglicky. Anebo ne? Vzpomeňme na EBCDIC nebo zavedení znaku Euro a pojďme se podívat, jak se věci mají.

Pokračováním tématu o přetěžování operátorů se dostáváme k poněkud netradičním možnostem jazyka Perl. Dnes se budeme zabývat přetěžováním konstant, které nám dává do rukou možnost zpracovat libovolnou konstantu v kódu ještě před jejím použitím. Dále také zmíníme přetížení operátoru dereference a další triky.

Přetěžování operátorů je výsadou mnoha objektově orientovaných programovacích jazyků. Umožňují tak přirozeným způsobem pracovat zejména s numerickými objekty, které vlastní jazyk neimplementuje, jako jsou neomezeně přesná čísla, vektory, matice, atp. Dnes si ukážeme, kterak se přetěžuje v Perlu.

Znalosti nabyté v předchozích dílech seriálu o programovacím jazyce Perl dnes zhodnotíme v praktické podobě. Propojením jednotlivých již existujících modulů sestavíme celkem jednoduše použitelnou RSS čtečku s grafickým rozhraním. Náš program je ale na rozdíl od ostatních „stoprocentně hackovatelný“.

V minulém díle jsme si popsali, kterak lze v Perlu použít výjimkový aparát na jednoduchých textových řetězcích. Dnes tento model rozšíříme o plnohodnotné objekty a nástroje na jejich zpracování. Dostaneme se tak na úroveň, kterou pro zpracování výjimek poskytují moderní objektově orientované jazyky.

Více nebo méně rozvinutý systém výjimek existuje v každém vysokoúrovňovém programovacím jazyce. V Perlu stojí implementace výjimek na velmi jednoduchém principu, nad kterým lze podle potřeby vybudovat aparát s požadovaným stupněm rozvinutí. Dnes bude probrán ten nejjednodušší, ovšem často postačující.

Prototypy funkcí v jazyce Perl jsou další z pokročilých technik, umožňující produkci omezeného množství magie. Jejich použití je poněkud nebezpečné v běžném, „spořádaném“ programu, nicméně v zákulisí různých modulů se to jimi jen hemží, zejména pokud příslušný modul vytváří syntaktické doplňky jazyka.

Po několika dílech programování perlích objektů „na vyšší úrovni“ a správných programovacích praktik se dnes ponoříme do zákoutí symbolických referencí a typeglobů v Perlu. Čekají nás tak první kroky směrem k temné straně, bez které by Perl nebyl tím správným Perlem – manipulace s tabulkou symbolů.

Říká se, že pro úspěšné zvládnutí programování v jazyce Perl musí být člověk také dostatečně líný. V případě objektového programování můžeme tuto tezi ještě dvakrát podtrhnout. Dnes si představíme tři moduly, které nám pomohou od neustálého vypisování konstruktorů, accessorů a dalších nutností OOP.

Inside-out objekty v programovacím jazyce Perl řeší několik notoricky známých problémů s klasickými objekty. Mezi tyto problémy patří zejména zapouzdřenost a nedostatečná ochrana proti překlepům. Své jméno si vskutku zaslouží, neboť obracejí naruby pohled na objekty. Jak přesně se s nimi pracuje?

Objektové programování je módou dnešní doby. Pravda, v některých oblastech až přehnaně, ale i tak je to zajímavý pohled na řešení problémů a má své místo na světě. Jako spousta dalších funkcí, bylo i objektové programování doděláno do jazyka Perl až v průběhu jeho života. Pojďme se podívat, jak.

Regulární výrazy jsou jedním ze základních stavebních prvků jazyka Perl. Téměř jakákoliv manipulace s řetězci je realizována pomocí operátorů pracujících s regulárními výrazy. V dnešním díle překročíme pomyslný můstek mezi extended regulárními výrazy z POSIXu a rozšířeními jedinečnými pro Perl.

Teoretické znalosti o referencích již máme, dnes budeme stavět ukázkový program na použití referencí. Nejlepším materiálem jsou složitější datové struktury. Ukázkovým příkladem jsou pak stromy. Jsou dostatečně složité, aby bylo potřeba použít reference, a zároveň tak jednoduché, abychom se v nich neutopili.

Dříve nebo později se každý programátor setká s potřebou odkazovat na data nebo kód nepřímo. Analogicky k souborovému systému, v Perlu můžeme vytvářet „měkké“ i „tvrdé“ odkazy. Obvykle se ty první nazývají symbolické reference a ty druhé pouze reference. Dnes nás čekají ty tvrdé, tj. reference.

Volné pokračování seriálu Perličky z let 2001 a 2002 o programovacím jazyce Perl je určeno především programátorům pokročilým v obecné teorii programování, případně jiném jazyce a zároveň začátečníkům až mírně pokročilým v jazyce Perl. V dnešním díle si ukážeme, jak Perl nahlíží na seznamy, pole a hashe.

Snad žádný větší problém se nedá řešit metodou "shora dolů". Programátor je nucen problém dekomponovat na dílčí úlohy. V tzv. imperativním paradigmatu programování (které je Perlu nejbližší) představují dílčí úlohy funkce. Dnes se budeme bavit právě o nich. Nejprve se ale podíváme na konferenci YAPS::Europe::2002.

Jsme tu opět s naším nepravidelným seriálem o programovacím jazyce Perl. Dnes se budeme nadále věnovat proměnným, zejména hashi. Nejprve si ale něco povíme o odkazech. Úplně na začátku si však něco přečtete o zajímavostech okolo šestky.

Po menší přestávce způsobené vánočními svátky a zkouškovým obdobím vám přinášíme další pokračování nepravidelného seriálu o Perlu. Dnes se pokusím shrnout obsáhlé téma o speciálních proměnných a rozsahu platnosti proměnných.

V dnešním dílu se budeme nadále věnovat skalárům, polím a hashům. Pomocí odkazů budeme vytvářet různé zapletence a něco si povíme o kontextech, pravdivostních hodnotách a konstantách. Samozřejmě, že se v úvodu článku dozvíme nějaké ty novinky a také se budeme věnovat návrhu Perlu 6.

Nový seriál nazvaný "Perličky" bude takovým nepravidelným ponořením do světa Perlu, který ke světu UNIXu (a samozřejmě Linuxu) neodmyslitelně patří. Budeme vám přinášet různé novinky a zprávy týkající se vývoje, ukázky užitečných skriptů a postupů a podobně. Doufám, že se mi podaří napsat alespoň jeden článek měsíčně.