Seriál Unixové vykopávky

V sedmdesáté osmé části seriálu o historii výpočetní techniky i o historii vývoje her se budeme zabývat dalšími strategickými hrami probíhajícími v reálném čase. Nejprve bude popsána slavná hra Warcraft II: Tides of Darkness a ve druhé části článku se zmíníme o tuzemské hře Paranoia.

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky i o historii vývoje her se budeme zabývat strategickými hrami probíhajícími v reálném čase, které vznikly v první polovině devadesátých let. Jedná se o období, v němž se žánr RTS (Real Time Strategy) vyprofiloval a RTS hry se dostaly na vrchol popularity.

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky i o historii vývoje her se budeme zabývat vznikem strategických a taktických her probíhajících v reálném čase. Klasickou strategickou realtime hrou je sice Duna II, ovšem ještě před vydáním tohoto přelomového titulu vzniklo mnoho dalších realtime strategií.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky i počítačových her nejprve dokončíme popis strategické hry OpenTTD a poté si podrobněji popíšeme open source implementaci další známé strategické hry. Jedná se o hru Freeciv, která je výsledkem snahy o reimplementaci a současné vylepšení slavné Civilizace.

V sedmdesáté čtvrté části našeho seriálu o historii vývoje výpočetní techniky i počítačových her si společně podrobněji popíšeme dvě strategické hry, které byly vytvořeny v rámci vývoje open-source aplikací. První dnes popisovaná hra se jmenuje FreeCol a druhá (dnes již slavná) hra nese název OpenTTD.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se budeme společně již podesáté zabývat strategickými hrami. Prozatím jsme si popsali především starší komerční strategické hry, je tedy nejvyšší čas se podívat i na nabídku strategických her vyvinutých jako open source aplikace.

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky si popíšeme další známou strategickou hru vydanou společností MicroProse. Jedná se o hru nazvanou Colonization pojednávající o kolonizaci Ameriky a o boji kolonií za nezávislost. V některých ohledech je Colonization ještě propracovanější než slavná Civilizace.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky si popíšeme další významnou strategickou hru distribuovanou společností MicroProse. Tato hra se jmenuje Master of Magic a jejím autorům se umně podařilo zkombinovat koncepty představené ve slavné Civilizaci i ve hře Master of Orion.

V dnešním článku o historii výpočetní techniky navážeme na část předchozí, v níž jsme si popsali hry Railroad Tycoon, Railroad Tycoon Deluxe a A-Train. Společnost MicroProse totiž vedle série Railroad Tycoon vydala i podobně nazvanou sérii Transport Tycoon, za jejímž vývojem stál známý programátor Chris Sawyer.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se opět budeme společně zabývat strategickými hrami. Minule a předminule se jednalo o čistě budovatelské hry, dnes si naproti tomu popíšeme hry, v nichž je hlavním úkolem hráče postavit a následně úspěšně provozovat dopravní společnosti.

Dnes se již podruhé budeme společně zabývat popisem budovatelských strategických her. Nejprve si řekneme základní informace o různých způsobech zobrazení herního světa používaných u první generace budovatelských strategických her a posléze si popíšeme dvojici úspěšných her: Castles a SimCity 2000.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se budeme věnovat popisu dalšího typu strategických her. Zatímco minule a předminule jsme si popsali dva nejznámější zástupce 4X her (Civilizaci a Master of Orion), dnes si popíšeme dvojici budovatelských strategických her. Bude se jednat o slavné SimCity a méně známou hru Moonbase.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se budeme zabývat popisem poměrně známé strategické hry s názvem Master of Orion. Tato hra z roku 1993 je zástupcem „kosmických“ strategických her, tj. spadá do stejné kategorie jako již popsané hry Cosmic Balance či Imperium Galactum.

Dnes si popíšeme dnes již legendární strategickou hru Civilizace (Civilization), za jejímž vývojem stál neméně legendární Sid Meier společně se svými kolegy. Hra Civilization se stala populární i díky tomu, že dávala hráčům poměrně velkou míru svobody jednání, na rozdíl od starších strategických her.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se začneme zabývat vznikem strategických her. Tento známý a některými uživateli preferovaný herní žánr se začal ve větší míře rozvíjet v polovině osmdesátých let minulého století, přičemž zde můžeme pozorovat velký vliv společnosti SSI.

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky se seznámíme s hrou Dwarf Fortress, která v sobě kombinuje prvky známé z klasických roguelike her s prvky, s nimiž se setkáváme spíše v budovatelských hrách typu SimCity či Transport Tycoon. DF je navíc doplněna konceptem otevřeného světa ve stylu Elite.

V dnešní části seriálu se již potřetí budeme zabývat roguelike hrami. Řekneme si základní informace o vývoji těchto her, resp. o knihovnách, které vývoj mohou urychlit. I když by se na první pohled mohl zdát vývoj roguelike her velmi jednoduchý, používají se i zde poměrně sofistikované algoritmy.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se opět budeme zabývat popisem takzvaných roguelike her, tedy (povětšinou) RPG her, které pro zobrazení světa používají textový režim a ASCII znaky. Kromě klasických her využívajících ASCII znaky se zmíníme i o některých grafických nadstavbách.

V dnešní části seriálu o vývoji výpočetní techniky si popíšeme postupný vývoj takzvaných roguelike her. Název této dodnes poměrně populární skupiny her je odvozen od jména hry Rogue pocházející z roku 1980, ovšem v článku se dozvíme, že tyto hry začaly vznikat již v polovině sedmdesátých let minulého století.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se budeme zabývat vývojem těch her pro mikropočítače IBM PC, které namísto plnohodnotných grafických režimů využívaly „pouze“ režimy textové. Taktéž se zmíníme o hře Tunneler, v níž byl poněkud překvapivě taktéž použit textový režim.

V dnešní části seriálu si řekneme základní informace o hře Liero z roku 1998, v níž byly použity některé prvky z herní série Worms, výsledkem ovšem byla akční (netahová) hra. Díky velké oblibě Liera vzniklo i několik jeho klonů, které lze provozovat jak na Linuxu, tak i na dalších systémech.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky si popíšeme některé open source hry, jejichž tvůrci se nechali inspirovat buď sharewarovými hrami typu Scorched Earth/Scorched Tanks, nebo herní sérií Worms. Kromě toho se taktéž budeme zabývat zvláštní herní podkategorií – jedná se o artillery games odehrávajících se ve vesmíru.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se budeme zabývat slavnou herní sérií Worms. Vzhledem k tomu, že tato série vznikla na počítačích Amiga, bude hlavní část článku věnována zejména verzím této hry pro Amigy, i když nezapomeneme ani na PC variantu ani na některé podobné open source hry.

Dnes se budeme zabývat hrami, které jsou v angličtině označovány názvem „artillery games“. Tento typ her sice vznikl již v sedmdesátých letech minulého století, ovšem dalším vývojem (Tank Wars či Scorched Earth) vznikla například komerčně úspěšná série Worms a vzdáleně sem patří i soudobý hit Angry Birds.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se opět budeme zabývat popisem dalšího typu her určeného pro mikropočítače Amiga i pro herní konzoli CDTV. Tentokrát se bude jednat o automatovou klasiku – střílečky s horizontálním či vertikálním scrollingem. Mezi tyto hry patří například R-Type, Xenon či Project-X.

Dnes si stručně popíšeme některé další hry pro mikropočítače Amiga i pro herní konzoli Commodore CDTV. Prakticky všechny dnes popisované hry mají shodný způsob zobrazení i podobné ovládání. Jedná se totiž o variace na jeden z nejrozšířenějších typů her – plošinovek a akčních adventur.

Dnes se seznámíme s některými známými hrami pro Amigy. Bude se jednat převážně o starší hry kompatibilní s Amigou 500 a 500+, které bylo možné spouštět přímo z disket. I přes určitá omezení kladená použitým čipsetem (OCS, ECS) jsou tyto hry velmi kvalitní jak po technické stránce, tak i po stránce herní.

Dnes budeme pokračovat v popisu vývojových nástrojů dostupných pro mikropočítače Amiga. Minule jsme se zabývali především různými interpretry a překladači různých variant Basicu a céčka. Dnes si popíšeme Amiga E, ASM-One assembler a v neposlední řadě i skriptovací jazyk ARexx a dva esoterické jazyky.

Dnes se společně seznámíme s dalším programovým vybavením mikropočítačů Amiga. Minule jsme se seznámili s několika „multimediálními“ aplikacemi, dnes se naproti tomu budeme zabývat především nástroji používanými vývojáři – už jen z toho důvodu, že tyto nástroje byly použity i pro vývoj her.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se seznámíme s programovým vybavením mikropočítačů Amiga. Tyto počítače byly velmi populární mezi lidmi zabývajícími se tvorbou 2D grafiky i tvorbou hudby, proto si nejprve ukážeme některé známé aplikace používané v těchto dvou oblastech.