Hlavní navigace

Free software (tzv. svobodný software)

Sdílet

Vymezení základních pojmů
1.2.2.2 – Bezúplatnost vs. úplatnost
1.2.2.3 – Copyleft

Free software (tzv. svobodný software)

Podle Free Software Foundation, Inc..[5], jako hlavního zastánce myšlenek svobodného software (o této organizaci a jejích záměrech podrobněji viz níže), lze počítačový program označovat jako svobodný v případě, že ve smluvním ujednání, na základě kterého je počítačový program poskytován, jsou splněny všechny níže uvedené předpoklady (tzv. definice svobodného software).

Definice svobodného software

1) Oprávnění označované Free Software Foundation, Inc. pod číslem 0 – každý může počítačový program bez omezení používat (zde myšleno jako spuštění a používání, tedy včetně rozmnožování počítačového programu za tímto účelem), a to kdekoliv a za jakýmkoliv účelem, tedy například včetně použití počítačového programu podnikatelem při jeho podnikatelské činnosti atp.

2) Oprávnění označované Free Software Foundation, Inc. pod číslem 1 – každý může bez omezení zkoumat, jakým způsobem počítačový program pracuje, a přizpůsobovat ho dle svých potřeb (provádět změny počítačového programu ve smyslu ustanovení § 11 odst. 3 a § 51 autorského zákona) — přístup ke zdrojovému kódu počítačového programu je v takovémto případě logickou a nezbytnou podmínkou pro výkon tohoto oprávnění.

3) Oprávnění označované Free Software Foundation, Inc. pod číslem 2 – každý může rozmnoženiny počítačového programu bez omezení dále distribuovat – toto oprávnění tedy zahrnuje mimo jiné rozmnožování, rozšiřování počítačového programu, jeho sdělování veřejnosti a poskytování podlicencí – pokud to programovací jazyk umožňuje, musí poskytovaná rozmnoženina počítačového programu obsahovat spustitelný soubor a zdrojový kód počítačového programu, a to jak původního, tak případně změněného počítačového programu.

4) Oprávnění označované Free Software Foundation, Inc. pod číslem 3 — podobně jako u čísla 1 a 2 — každý může počítačový program bez omezení vylepšovat (měnit) a takto vylepšený počítačový program dále rozmnožovat (zahrnuje mimo jiné rozšiřování počítačového programu a jeho sdělování veřejnosti) — přístup ke zdrojovému kódu počítačového programu je v takovémto případě opět logickou a nezbytnou podmínkou pro výkon tohoto oprávnění.

Aby počítačový program splňoval kriteria pro svobodný software, musí být výše uvedená oprávnění (za předpokladu, že nabyvatel dodržuje práva a povinnosti stanovené pro něj v licenčních podmínkách) poskytnuta na dobu neurčitou bez možnosti výpovědi (ohledně problematiky autorskoprávních smluv uzavřených na dobu neurčitou viz čl. 2.5.1.1.3 této práce).

Bezúplatnost vs. úplatnost

Z definice svobodného software není zcela zřejmé, zdali rozšiřování svobodného počítačového programu musí být uskutečňováno bezúplatně či zdali se tak může dít za odměnu (ve smyslu ustanovení § 49 autorského zákona).[6] Naopak není sporu o tom, že v souladu se zásadami svobodného software jsou situace, kdy je rozmnoženina počítačového programu poskytována za úplatu. Zde je právním důvodem obstarání rozmnoženiny počítačového programu a nikoliv poskytnutí licence. Každý tak může požadovat za poskytnutí rozmnoženiny svobodného počítačového programu odměnu dle vlastního uvážení. Tato skutečnost však nesmí žádným způsobem omezovat výše uvedená oprávnění nabyvatele.[7] Tzn. i v případě, kdy je rozmnoženina software poskytnuta za úplatu, musí být její nabyvatel oprávněn vykonávat práva zmiňovaná ve výše uvedených bodech 1), 2), 3) a 4). Nabyvatel tedy musí být například oprávněn počítačový program dále bezúplatně rozšiřovat apod. Slovo „free“ v označení svobodného software tedy neznamená, jak bývá někdy chybně vykládáno, že rozmnoženina počítačového programu je nezbytně poskytována zcela bezúplatně.

Copyleft

Faktická existence svobodného software je v mnoha případech (v mnoha licenčních podmínkách splňujících kriteria svobodného software) chráněna tzv. doložkou o copyleftu[8]. Tzv. copyleftová doložka má zajistit, aby modifikované a vylepšené verze původního svobodného počítačového programu a počítačové programy obsahující svobodný software splňovaly taktéž podmínky pro označení svobodný software (někdy bývá označováno jako tzv. virový efekt copyleftu).[9] Copyleft tedy zhruba znamená to, že licenční ujednání vztahující se k modifikované verzi počítačového programu musí poskytovat nabyvateli stejný rozsah oprávnění, jaký poskytuje licenční ujednání původnímu nabyvateli (pro další případnou distribuci musí použít shodné licenční podmínky). Osoba, která provedla modifikaci svobodného počítačového programu nebo která použila svobodný software v rámci jiného počítačového programu, tedy nemůže omezit rozsah oprávnění, který jí předtím byl poskytnut, v případě, že upravený počítačový program distribuuje dalším osobám. Sankcí za nedodržení této povinnosti bývá ukončení účinnosti licenčního ujednání s původním nabyvatelem licence (ohledně původní verze počítačového programu) — viz také čl. 2.5.1.3 této práce. V případě copyleftové doložky je tedy autorské právo fakticky použito k zachování rozsahu licenčních podmínek k počítačovému programu (způsobů a rozsahu užití počítačového programu) ve všech dalších (pod)licencích pro všechny další nabyvatele. S ohledem na toto tedy nemůže být free software (v případě, že licenční ujednání obsahuje copyleftovou doložku) základem pro vytvoření počítačového programu, který by podmínkám svobodného software nevyhovoval.[10]


[5]: Free Software Foundation, Inc., http://www.gnu.org/…free-sw.html

[6]: V tom smyslu, že právním důvodem poskytnutého plnění je skutečně autorská odměna za poskytnutí licence.

[7]: Free Software Foundation, Inc. – http://www.gnu.org/…selling.html

[8]: Vytvořeno jako určitý protiklad slova copyright.

[9]: Steve H. Lee – Open Source Software Licensing, 1999, str. 34

[10]: Milan Zamazal – Free software, Open Source, FSF, OSI, RMS, ESR, GPL, LGPL … Zmatek? – LINUXZONE, 2002, http://www.linuxzone.cz/index.phtml?…