Ušetřete

Hlavní navigace

Rozdíly mezi jednotlivými distribucemi

Jednotlivé programy se v distribuci nacházejí v podobě izolovaných komponent, tzv. balíčků. Balíček je v podstatě program uzpůsobený tak, aby jej bylo možné snadno instalovat do té které distribuce. Obsahuje jednak vlastní programové soubory, jednak skripty pro instalační nastavení a také informaci o případných závislostech na jiných programech (balíčcích).

Balíčky

Jednotlivé programy se v distribuci nacházejí v podobě izolovaných komponent, tzv. balíčků. Balíček je v podstatě program uzpůsobený tak, aby jej bylo možné snadno instalovat do té které distribuce. Obsahuje jednak vlastní programové soubory, jednak skripty pro instalační nastavení a také informaci o případných závislostech na jiných programech (balíčcích).

Výhodou balíčkových systémů je to, že je možné si snadno přizpůsobit instalaci svým potřebám. Prakticky nikdo nepotřebuje současně používat všech 5000 programů z distribuce, a proto je nesmysl, abychom je instalovali všechny. Nainstalujeme si pouze to, co potřebujeme, a pokud nám později něco schází či přebývá, snadno si můžeme příslušný balíček doinstalovat nebo naopak odinstalovat. Balíčkovací systém si sám ohlídá případné vazby mezi programy nebo knihovnami a v případě problémů potřebné závislosti vyřeší nebo na ně alespoň upozorní.

V současných distribucích se nejčastěji setkáme se dvěma základními typy balíčků. Jsou to RPM (dříve Red Hat Package Manager, později RPM Package Manager), které používají distribuce Red Hat, SUSE či Mandriva, a vedle nich balíčky DEB, nalézající se v distribucích odvozených od Debianu.

Teoreticky by mělo být možné používat RPM balíčky ve všech distribucích založených na RPM, v praxi však bohužel situace tak růžová není. Vzhledem k odlištnostem v jednotlivých distribucích, jinému schematu závislostí a dalším nekompatibilitám lze očekávat bezproblémovou funkčnost pouze u balíčků připravených pro odpovídající distribuci. V současné době se objevují standardizační snahy usilující o změnu tohoto nepříjemného stavu.

V čem se tedy vlastně jednotlivé distribuce liší?

  • ve skladbě programů
  • ve frekvenci a způsobu vydávání aktualizací
  • v instalačním programu a konfiguračních nástrojích
  • v řešení startovacích skriptů a jejich obsahu
  • někdy se v detailech liší organizace adresářů na disku
  • v dodatečné úpravě některých programů a zejména jádra
  • v ceně a poskytovaných službách přidané hodnoty – dokumentace, technická podpora atd.

V čem se naopak neliší?

Pokud zůstaneme v prostředí univerzálních distribucí (jak jsme je definovali dříve), tak se příliš neliší ve svém obsahu. Ano, některé distribuce se šíří na osmi CD nebo DVD, jiné vystačí se třemi, ale základ, který instaluje majorita uživatelů, je vždycky přibližně stejný. V každé najdeme linuxové jádro, systémové knihovny, běžné unixové nástroje, prostředí X.org či rozhraní GNOME a KDE. Stejně tak prakticky v každé univerzální distribuci nalezneme HTTP server Apache, překladačGCC, interprety jazyků Perl, PHP atd.

Tím, že stavitelé distribucí „loví“ své programy ve stejném rybníce, nelze ani říci, že by některá s distribucí byla výrazně spolehlivější nebo bezpečnější než jiná. Když už se objeví nějaká bezpečnostní či jiná chyba, obvykle ji musí vydáním aktualizací opravit všichni.

Co je to distribuce a kolik stojí Linux Požadavky na hardware        

reklama