Články v rubrice Textové editory

V dnešním článku se poohlédneme za všestranným textovým editorem pod názvem TEA. Pokud jde o meze, žádné v něm nejsou. Je totiž vhodný jak pro vytváření klasických textových dokumentů, tak dokumentů v HTML, popřípadě XHTML. Navíc je podporován na mnoha operačních systémech a celkově nezabírá ani moc místa.

V osmnácté části seriálu o různých způsobech využití textového editoru Vim si řekneme, jakým způsobem je možné Vim nakonfigurovat a přeložit ze zdrojových kódů. Tato činnost může být užitečná buď při přidávání potřebných vlastností do Vimu, nebo naopak při zmenšování nároků Vimu na spotřebu operační paměti.

V sedmnácté části seriálu o různých způsobech využití textového editoru Vim dokončíme téma, jímž jsme se začali zabývat již minule – jedná se o kooperaci mezi Vimem a různými skriptovacími jazyky. Minule jsme si popsali rozhraní mezi Vimem a Pythonem, dnes se zaměříme na rozhraní pro programovací jazyk Perl.

V dnešní části seriálu o využití textového editoru Vim (nejenom) ve funkci vývojového prostředí si řekneme, jak je možné přímo z Vimu volat skripty naprogramované v některém z podporovaných skriptovacích jazyků. Mezi tyto jazyky patří zejména populární trojice Perl, Python a Ruby, ale taktéž TCL či Scheme.

V patnácté části seriálu o využití textového editoru Vim si ukážeme možnosti, které nám tento editor poskytuje při editaci souborů uložených ve formátech XML a HTML. Taktéž si ukážeme, jaké další nástroje, především vimovské skripty (makra) a externí utility je možné při úpravách XML i HTML využít.

V dnešní části seriálu o textovém editoru Vim dokončíme téma automatického formátování odstavcových textů. Dále si ukážeme některé triky využitelné především při editacích textových dokumentů zapisovaných ve značkovacích jazycích, zejména v XML, (X)HTML a (La)TeXu. Nezapomeneme ani na makro justify.vim.

V dnešní části seriálu o různých variantách využití textového editoru Vim nejprve dokončíme popis způsobů, jakými je možné zobrazovat důležité informace na pravítku a na stavovém řádku. Poté se zaměříme na velmi užitečnou oblast – automatické či poloautomatické formátování textů.

V dnešní části seriálu o využití textového editoru Vim (nejenom) ve funkci vývojového prostředí si popíšeme, jakým způsobem je možné konfigurovat takzvané pravítko (ruler) a stavový řádek (status line). V této dvojici oblastí okna Vimu lze zobrazit různé typy údajů, včetně informací získaných s využitím uživatelských skriptů. Samozřejmě je též možné měnit barvu popředí a pozadí pro jednotlivé položky.

V dnešní části seriálu o využití textového editoru Vim (nejenom) ve funkci vývojového prostředí si řekneme, jak je možné přenášet texty mezi Vimem a dalšími aplikacemi. Zatímco ve Windows je k tomuto účelu systémová schránka, v poněkud flexibilnějším X Window Systemu je k dispozici větší množství mechanismů.

V desáté části seriálu o použití editoru Vim ve funkci vývojového prostředí si popíšeme další tipy a triky, které je možné v editoru provádět. Ukážeme si především změny barvy a tvaru textového kurzoru i možnosti konfigurace myši. Taktéž si namapujeme různé operace či makra na klávesy či kombinace kláves.

V deváté části seriálu o editoru Vim (nejenom) ve funkci vývojového prostředí si popíšeme dvojici přídavných modulů. Jedná se o modul Netrw, který umožňuje editaci souborů umístěných na vzdálených počítačích a taktéž o modul snipMate určený pro vkládání částí kódu (code snippets) do editovaného textu.

Dnes dokončíme popis interního skriptovacího jazyka editoru a ukážeme si i několik více či méně užitečných příkladů jeho použití v praxi. Bude se například jednat o funkci, která do zdrojového kódu umožní vložit tělo počítané programové smyčky, popř. ze jména atributu vytvořit jeho getter a setter.

V předchozí části seriálu o textovém editoru Vim ve funkci vývojového prostředí jsme si řekli o interním programovacím jazyku Vim Script, který byl do Vimu přidán v roce 1998. Dnes budeme v popisu jazyka pokračovat, protože se budeme zabývat strukturovanými příkazy a zpracováním výjimek.

V šestém článku o textovém editoru Vim (nejenom) ve funkci vývojového prostředí si popíšeme základní vlastnosti skriptovacího jazyka, který byl do Vimu přidán již ve verzi 5.0 v roce 1998. Díky integrovanému skriptovacímu jazyku lze ve Vimu vytvářet i poměrně složité zásuvné moduly (pluginy).

V páté části seriálu o využití textového editoru Vim (nejenom) ve funkci vývojového prostředí se zaměříme na možná poněkud okrajovou, ale přesto užitečnou vlastnost. Jedná se o možnost definice vlastních syntaktických pravidel používaných pro zvýraznění syntaxe zdrojových kódů, popř. jakéhokoli jiného strukturovaného textu.

Ve čtvrté části seriálu o textovém editoru Vim (nejenom) ve funkci vývojového prostředí se budeme zabývat prací se značkami, včetně ukládání značek do souboru .viminfo. Poté si popíšeme práci s registry a ukážeme si, jak nakonfigurovat obarvení zdrojových kódů. Na to navážeme příště definicí syntaktických kategorií.

Ve třetí části seriálu o použití textového editoru Vim (nejenom) ve funkci vývojového prostředí si připomeneme, které příkazy lze využít při editaci zdrojových kódů, jak lze odsazovat bloky zdrojového kódu a posléze si popíšeme relativně novou funkci Vimu – technologii „omni completion“. Na závěr si řekneme, jak lze přímo ve Vimu vytvořit ze zdrojových kódů HTML stránku obsahující program se zvýrazněním syntaxe.

Ve druhé části seriálu o použití editoru Vim ve funkci vývojového prostředí si nejprve řekneme, jak lze v tomto textovém editoru lépe využít klávesu Caps Lock a posléze se seznámíme s propojením Vimu s překladači a externím nástrojem cstags. Ve druhé polovině článku si popíšeme čtveřici přídavných modulů.

Po delší době se opět vrátíme k textovému editoru Vim. Řekneme si, jaké nástroje může tento editor nabídnout vývojářům při jejich každodenní činnosti, tj. pro přípravu zdrojových kódů, navigaci v projektu, porovnávání dvou souborů či při překladu a opravě chyb. Nezapomeneme ani na použití Vimu jako hexa editoru.

V patnácté části seriálu o historii vývoje GUI se již naposledy budeme věnovat textovým procesorům, které pro komunikaci s uživatelem využívaly textové režimy počítačů IBM PC. Popíšeme si pravděpodobně nejzajímavější textový procesor XyWrite, jenž byl používaný například novináři, nakladateli či spisovateli.

Ve čtrnácté části seriálu o historii GUI se budeme opět věnovat textovým procesorům pracujícím v textovém režimu počítačů IBM PC. Nejprve si však popíšeme systém Displaywriter firmy IBM, který sice nebyl určen přímo pro počítače PC, ovšem měl poměrně velký vliv na další produkt firmy: textový procesor DisplayWrite.

Ve třinácté části seriálu o historii GUI se budeme zabývat třetím nejvýznamnějším textovým procesorem pro počítače IBM PC s operačním systémem DOS. Jedná se o textový procesor Microsoft Word, jenž – na rozdíl od svých variant určených pro počítače Macintosh či Atari ST – pracoval na IBM PC v textovém režimu.

V dalším článku o grafických rozhraních si popíšeme vznik jednoho z nejznámějších a nejrozšířenějších textových procesorů minulosti. Jedná se o WordPerfect, který vznikl na minipočítačích, na rozdíl od minule popsaného procesoru WordStar, jehož vznik je spojen s osmibitovými mikropočítači a terminály.

V jedenácté části seriálu o historii GUI budeme pokračovat v popisu aplikací, které využívaly textový režim počítačů PC. Zaměříme se na textové editory (včetně programátorských editorů a hexa editorů) a taktéž na textové procesory, především na vzestup a pád kdysi slavného textového procesoru WordStar, který ovlivnil i další procesory, zejména WordPerfect a MS(PC) Word.

Vzhľadom na veľmi pozitívne reakcie na predchádzajúci článok som sa rozhodol napísať pokračovanie, v ktorom sa opäť naučíme, ako niektoré veci v editore VIM riešiť efektívnejšie a lepšie. Tentokrát sa zameriame na prácu s oknami, bufframi a záložkami, formátovanie textu, značky, vzdialené príkazy a ďalšie.

Pri sledovaní niektorých používateľov pri práci s editorom Vim mám niekedy pokušenie upadnúť do mdlôb. Na druhej strane mi je jasné, že veľa ľudí má chybné návyky, pretože im nemal kto ukázať efektívnejšiu cestu. Nakoľko tento editor využívam už viac ako 12 rokov, myslím, že sa môžem podeliť o niekoľko rád.

Jste spokojeni se svým editorem Vim či Emacs? Nehlodá ve vás občas červíček pochybností, že editor přece může být při srovnatelných schopnostech i jednodušší? Nebo pokud používáte některý z jednodušších editorů, nezdá se vám, že by editor mohl být i mocnější? Seznamte se s TextMate, skutečným editorem nové doby.

Jedněmi zatracovaný, druhými milovaný, takový je Emacs. Chcete vědět, čím si tento starobylý editor i dnes stále získává nové a nové uživatele? Chcete nahlédnout do nevyčerpatelné zásoby jeho možností, funkcí, pluginů a rozšíření?

Každý uživatel unixového systému by měl znát alespoň úplné minimum z editoru Vim, který je velmi mocný, ale především také rozšířený. Proto byste v něm měli umět alespoň otevřít, upravit a uložit soubor. Ukážeme si opravdu ty nejzákladnější základy ovládání Vim, které se můžeme naučit.

Prehľad najpoužívanejších textových editorov v unixových systémoch. Inšpirácia pre nováčika a zamyslenie pre profesionála ako aj názorné ukážky zo života. Tento článok konečne ukončí svätú vojnu textových editorov. Ak ste sa doteraz zúčastňovali flame-wars týkajúcich sa vášho editora, toto článok vám vezme/dá vietor z/do plachiet.