Vlákno názorů ke zprávičce Datové schránky jen pro uživatele MS Windows

Je to naprosto zbytečně to chce Active X. Nevěřím v náhody, takže je za tím lobbing MS…bohužel. Snad těm lidem jednoho dne dojde, že existují počítače běžící nejen na OS od MS.

Nepouzit pdf je kretenismus nejvyssiho stupne, ale v requirements maji suse+rhel+ubuntu, takze kde je problem?

26 MB velike .rpm (mozna maji i jine balicky), ktere obsahuje Wine a v nem je to jejich udelatko (napsano pravdepodobne v Microsoft Visula C++) ve, ktere bezi v emulaci ve Wine. Takovi mistri sveho oboru to jsou. Ani se nenamahali nejak moc prepsat SPEC udaje.

Na takovem provizornim bastlu ma byt postaven kolobeh pravnich dokumentu.

Zapomente na 64 bitove architektury, zaponente na neco jineho nez PC.

Testoval jsem, nejak to fungovalo, ale napr. fonty vypadaly nejak podovne u pismenek s diakritikou.

1] Uživatelé platformy nemají žádný právní nárok na její podporu státní správou. Nebo chcete aby státní správa poivinně podporovala datové schránky na BeOSu (protože ho zrovna VY používáte), eComStation, Solarisu, HP-UXu, IRIXu, Windows 3.x, DOSu, ZX Spectru…?
2] Proč 64-bitová architektura? Myslíte, že vyplňování formulářů bude na 64-bitové architektuře nějak lepší? Asi nebude. Takže proč?
3] Proč něco jiného než PC? Pokud nemáte PC, a nemáte podporovaný systém, tak si buď obojí opatřete, nebo používejte dál klasickou poštu. Kombinace Windows + MacOS X + Linux pokrývá prakticky potřeby naprosté většiny lidí. Pokud vaše ne, tak viz bod 1.

Jestliže někdo vytvoří webovou (!!) aplikaci, která je použitelná jen na jedné platformě (přestože nic zvláštního nedělá), tak je to u mě břídil, sorry.

Příkladem buďtež formuláře MFČR, které jsou sice postavené na webu a javě, ale stejně jely donedávna jen na Windows. WTF?

Datové schránky jsou použitelné na Windows, MacOS X i Linuxu.
Některé věci se v čistém webovém prohlížeči udělat nedají. Například si zkuste vytisknout účtenku z pokladny :). Jinými slovy použití rozšíření browseru (ActiveX prvky včetně Javy, Flashe a custom aplikací) je v některých případech zcela v pořádku.

>> Například si zkuste vytisknout účtenku z pokladny :)

A v čem je problém to udělat v čistém HTML, popř. javascript, v nejhorším vygenerovat PDF?

Jak z toho JavaScriptu nebo PDF budete automatizovat tisk? JS otevře okno s print dialogem, a pokladní vždy otevřený tiskový dialog potvrdí? To si zřejmě děláte srandu :)

Ono existuje v browseru nastavení – např. ve Firefoxu, kde se dá print dialog vypnout…:-P.

Takže pak může jakákoliv webová stránka vytisknout tisíc stránek na vaší tiskárně…

klid…

je to flamer s mírným náběhem na notorický trolling

ignorujte ho a dá pokoj

http://cs.wikipedia.org/wiki/Flame_war

>> je to flamer s mírným náběhem na notorický trolling

To samozřejmě vím. Nemá smysl s ním ztrácet moc času, ale diskuse s lidmi s opačným názorem je vždycky obohacující.

Dokud ovšem nezačnou tónem „připomínáte mi Linuxáky, kteří nevědí, co je to normální forma“ – tam je čas to zaříznout :)

Správně. Lidi s jiným názorem prostě ignorujte. Ještě by vám nabourali vaše iluze ;)

Je rozdíl názor a ignorant, který chce jen trollovat

navic podle vyhlasky o pristupnosti, ktere se DS musi drzet, musi cely web fungovat i bez JS v celem portalu jsou akorat dve JS funkce – jedna na prednacitani obrazku v menu, druha na prepinani typu prijemce (ale je tam i tlacitko)

jo, kdyby na to bylo vic casu, nez nejake 4 mesice, vypadalo by to o poznani lip

Dělat pokladní systém na webovém prohlížeči je značně obskurní! Tak nechápu, co to sem pletete, když to s datovými schránkami nemá nic společné.

Ne, datové schránky NEJSOU použitelné na MacOS.

http://www.root.cz/…dows/297842/

Link jen tvrdí, že vám konkrétně něco nejede na vašem konkrétním stroji MacOS X. To se v IT stává celkem běžně u různých SW., a zpravidla existuje nějaké řešení.

Ne, to se u stupidně jednoduchých WEBOVÝCH (!!!) aplikací opravdu nestává.

A u aplikací na MacOSu se chyby tohohle typu nestávají v 99% případů. To jedno procento jsou freewary napsané za den nějakým studentem.

<emph>Jak z toho JavaScriptu nebo PDF budete automatizovat tisk? JS otevře okno s print dialogem, a pokladní vždy otevřený tiskový dialog potvrdí? To si zřejmě děláte srandu :)</emph>

Představte si, že takhle naše nativní aplikace fungují: klikenete na tisk, ukáže se náhled a znovu kliknete, že chcete vytisknout. Hrůza, že?

Navíc nechápu, jak souvisí tisk na jedno kliknutí s datovou schránkou.

Souvisí to s vaším výrokem: „Jestliže někdo vytvoří webovou (!!) aplikaci, která je použitelná jen na jedné platformě (přestože nic zvláštního nedělá), tak je to u mě břídil, sorry.“

Frustrace, vyhoreni, komplexy menecennosti, nebo spatne zvoleny studijny obor?

No je to dlasi aplikace, ktera se musi sledovat, tak proc kdyz se to stejne musi zalozit si to hned nevytisknout, AUTOMATICKY a tak si toho muze kdokoliv simnout, jeste je mozno dat pred to banner: „Dulezite, datova schranka“

… jenze to ti tupci z verejne zpravy nepochopi, tam jde hlavne o zakazky a provize z nich, ti lidi jsou tak 100let za opicema, ze ani nevdi, co maji chtit, na druhou stranu se neni cemu divit, kdyz je plati, tak jak je plati a dalsi problem je, ze mnohdy ani nechteji levnejsi zkusene lidi, protoze by jim moc videli pod ruky … tak takhle to asi je, az tak zalostna je to situace, i tech 10 dni je vyplod choreho mozku, takze chteli predejit prutahum v radu mesicu a dali termin, kratsi nez prumerna dovolena a soudce pak nema povinnost to opravovat z duvodu vaznych okolnosti, branici mi si neco precist.

Uz se moc tesim, az budete v nemocnici s banalni veci, polezite si tam 14 dni a mezitim vas nejaky gang podobny soudci Berkovi (ktery dodnes neni odsouzen, nikdo ho nesoudi a za X let to vysumi a dostane plat zpetne) kdy vam provedou exekuci v dome, protoze kdyz se nedostavite, soud rozhodne v jejeich prospech, nebot vy je to jedine tvrzeni a tak se mu bude verit …

Firma, kde jde o miliony si tuhle srandu nemuze dovolit, nebot lidi, kteri je chteji okrast je mnoho a jak ukazuje justice v CR zlocinec muze uvezt i sebehloupejsi argument a je mu vereno, zatimco poskozeny musi logicke veci sahodlouze dokazovat.

Proč byste chtěl dokumenty automaticky tisknout? Tisknete si snad automaticky emaily?
K tomu jak soudy věří tvrzení zločinců byste měl vědět důležitou věc. Existuje věc zvaná důkazní břemeno. Ve většině situací ho nese žalující strana. Například pokud žalobce tvrdí, že jste zapíchnul kuchyňským nožem paní Novákovou, tak vám to musí DOKÁZAT – tedy žalobce nese důkazní tíži (platí to ve většině případů). Naopak vy jako obžalovaný nemáte povinnost při dokazování spolupracovat, a můžete důkazy zpochybňovat. Je to nyní jasné?

No tak zrovna tisknout z weboveho prohlizece na pokladni tiskarnu docela pohodlne jde. Viz jZebra pres kterou sem resil tisk na Datamaxech a Zebrach z ASP aplikace.

jZebra je Java applet. Samozřejmě z jiného ActiveX prvku (třeba aplikace ve VB.NET) můžete také tisknout bez omezení.

V takových případech ale nemá smysl si hrát na webovou aplikaci a je lepší udělat klasického tlustého klienta – ať uživatel na první pohled vidí, co může čekat a není zbytečně zaskočený („web mi přece normálně jede, tak proč tahle ‚stránka‘ nefunguje?“).

Takový program se dá napsat v Javě nebo v C++ či Pythonu a pro GUI použít Qt či GTK. Výsledkem je přenositelná aplikace, která běží kdekoli. U většiny takových programů většinou není co tajit* → takže není důvod nevydat ho jako open source pod rozumnou licencí → díky tomu se může v pohodě dostat do běžných linuxových distribucí, což uživatelům velmi zpříjemní život.

*) neobsahují žádné obchodní tajemství, žádnou konkurenční výhodu, je to mrzký klient, který je sám o sobě nepoužitelný.

„Tlustá“ aplikace je samozřejmě také alternativa. Ale webová aplikace nevyžaduje instalaci, a nějaký subset funkcionality dostanete i bez nainstalovaných doplňků browseru.
Program psaná pro Qt nebo GTK je nativní v nejlepším případě na Linuxu (aplikace v Javě pak není nativní nikde). Proč byste chtěl té naprosté většině uživatelů Windows vnucovat instalaci Qt, GTK nebo Javy? Není lepší těm pár uživatelům Linuxu vnutit balíček s Wine?
Proč by proboha aplikace pro komunikaci s veřejnou správou měly být součástí dister? A proč open source? Myslíte že je v zájmu státu, aby se lidé vymlouvali stylem „ale mě ta aplikace build Franta-a-Jarda-Chilli-flavor-0.9.8.4b padala, takže jsem to nepřečetl“?

A proc si musi moje firma, kde pouzivame JEN 64 bit linux zadelavat pocitace takovym bastlem nebo kupovat krabici od MS abychom si to mohli nainstalovat do vmware ?

Ještě jednou: nemusí. 1) nevěřím, že nějaká firma nemá ani jedny Windows. Zkuste ses podívat k účetním, jednateli, do HR oddělení. Firma není jen IT oddělení. 2) Datové schránky lze používat v prostředí Windows, MacOS X a Linuxu. Pokud jsem si všiml, tak Wine funguje i na x86–64. Viz níže howto. Měl byste skákat radostí, že se u instalace můžete půl dne hrabat v konfiguraci, kompilovat, zkoumat logy proč to nejde, léze po fórech a radit se s ostatními…
http://wiki.wi­nehq.org/Wine­On64bit

>> Datové schránky lze používat v prostředí Windows, MacOS X a Linuxu

Aha. A jestliže vám to náhodou na MacOSu nejede, nikdo neví proč, ani menu to nevykreslí, tak to je „problém, který se projevil vám, pane Prýmek, to se stává“ – a když máte náhodou Linux na 64bitech, tak to jste čtvrt procenta populace, takže to se taky stává, že.

No, hlavně, že tisíckrát zopakujeme „jede to na Linuxu a MacOSu“ – chápu, dojem byl učiněn :)

Pokud vám ten SW na Macu neběhá, zkuste podporu. Co nakonec čekáte ve světě, kde některá jádra Linuxu přepíší flash ROM na síťové kartě? ;)
Na 64-bitovém Linuxu lze provozovat Wine. Pochopitelně je to opruz, jako řada věcí na Linuxu (a 64-bitovém zvlášť). Jestli chcete ušetřit čas, kupte si Windows. Jestli ne, tak si hrejte se 64-bit Linuxem. Je to stejný úkol, jako rozchodit 32-bit browser na 64-bit Linuxu.

Muset používat Windows je opruz celkově, to si moc nepomůžu když od Linux + Wine uteču k Windows.

Na 64bit linuxu do virtualboxu 32bit linux a v nem wine :D ale stejne bych preferoval windows

Proč VirtualBox s 32-bitovým Linuxem? Vy u vás neumíte běžet 32-bitové aplikace na 64-bitovém systému? To asi děláte něco špatně.

třeba nechce zaneřádit systém 32 bitovýma knihovnama. Má cenu abyste tady flamoval, když neprojevujete základni znalosti tématu? Nechcete se spíš zaměřit na nějaké bulvární magazíny, kde by si vás užili dost?

„Zaneřádit“? To musíte mít knihovny psané tak, aby nešlo o neřády ;). Podívejte se na 64-bitové Windows. 32-bitové aplikace na nich běží bez problému, a žádné neřádění se nekoná.
Pokud budete tvrdit „já budu používat 64-bitový Linux, bez podpory 32-bitových aplikací, protože to tak mám rád, a stát mi musí připravit takovou aplikaci pro komunikaci s datovými schránkami, která na takové konfiguraci pojede“, tak já budu vážně tvrdit, že jste zřejmě spadnul z výšky na hlavu.

kokso ty si taky idiot az to boli. len tak na okraj… linux je minorita. podla tvojho nazoru teda nie je povinnostou statu ho podporovat a je uplne v poriadku ze statne institucie podporuju iba wokna. ano? to nie je podla teba zneuzivanie monopolu?

cital som viac tvojich prispevkov a radsej sa k nim ani nevyjadrujem. kedysi som si myslel ze mas aj nejaku uroven vedomosti, potom som sem dlhsie nechodil, ale poslednu dobu su tvoje prispevky totalne odveci. daj si facku a hanbi sa.

Slyšeli jsme slovo Boží …

Pokud mate problem s flashrom na E1000, kontaktujte support spolecnosti Intel a nevopruzujte se svym OT problemem v diskusi o datovych schrankach.

Problem zpusobil vyrobce HW protoze on vytvari drivery v linuxovem jadre, ale to odbornik vaseho kalibru urcite vi, takze nechapu proc s tim zasirate diskusi.

A kdo to vaší firmě nutí? nIkdo, holt si nechte věci posílat poštou. Fakt konec světa.

Ale pro firmy jsou datové schránky povinné, jen občan si může vybrat tu poštu, ne?

Zaujímavé je, je vždy keď píšete o niečom, o čom niečo viem, v 99% prípadov sú to nezmysly. Myslím, že môžem na základe toho predpokladať, že keď píšete o veciach, o ktorých prehľad nemám, tak tiež píšete samé bludy.

Tie programy písané v Qt sú natívne všade, na windows to používa priamo natívne ovládacie prvky a dialógy. To „vnucovanie“ inštalácie Qt vyzerá asi tak že má program so sebou pribalených nejakých 12 MB DLL-iek – vidíte v tom problém? Ja nie. DLLká sú na windows pomerne bežná vec ;)

Aplikace psané v Qt ve Windows vypadají skoro jako doma. Bohužel jen skoro.
Qt znamená podle vás přibalit 12MB balastu, a to pro minimálně 95% uživatelů (daleko spíš pro 100%). Wine znamená nepřibalit nic pro 95–100% uživatelů, a přibalit pár desítek MB pro nejvýše desetiny procenta uživatelů Linuxu. Co si vyberete? A co si vyberete, když tu aplikaci pro Windows máte už léta hotovou? ;)

Furt to vypadá víc doma, než oficiální aplikace MS, kde skoro každá používá nějaké svoje vlastní widgety (Office, různé konzole různých nástrojů, jednorázové aplikace – třeba Tomboy – to je opravdu ukázka aplikace, která je v tom windowsím hnoji zcela jako doma).

Jako pomerne vydatny sponzor statni spravy ocekavam ze penize ktere jsem do jejich rukou vlozil, budou investovany rozumnym zpousobem a ne do aplikace ktera vypada jako dilo studenta ktery si mezi psanim kodu vymackava uhry. Jak bezpecna muze byt takova aplikace?

Smetu ji ze stolu už při výběrovém řízení.

Qt má ve Windows nativní vzhled, GTK na tom taky není špatně (viz třeba Gimp). Zajímalo by mě, kolik takových aplikací jsi používal :-)

Java (resp. Swing), to není jen ten ošklivý Metal LaF, ve Widnows je k dispozici nativní vzhled (stejně tak na MacOS nebo GTK).

Ad „Proč by proboha aplikace pro komunikaci s veřejnou správou měly být součástí dister?“

Mohou být buď součástí distribuce nebo mohou být v nějakém odděleném úložišti (které si uživatel přidá třeba do „sources.list“) – výhodou je snadná instalace (jeden příkaz nebo pár kliknutí).

Ad „A proč open source?“

Open source neznamená, že do aplikace bude kdejaký chudák mastit svoje úpravy. V tomto případě by byla hlavní výhoda v možnosti kontroly (odborná veřejnost snadno prověří aplikaci po bezpečnostní stránce) a taky možnost dostat se do oficiálních úložišť distribucí.

Qt aplikace mají téměř nativní vzhled. Gimp je na tom příšerně na všech platformách. Java ve Windows má rádoby-nativní vzhled.
Proč by součástí řekněme Ubuntu nebo SLED měly být desítky či stovky aplikací pro komunikaci se státními správami Británie, Finska, Uruguaye a dalších zemí? Zkuste se na platformě Linux naučit řešit instalace jinak, než zahrnutím aplikace do distra. Zkuste vyvinout instalátory nezávislé na konkrétní verzi konkrétního distra. Ve Windows Vista bez problémů běží i aplikace z Windows 2000, Windows 95, Windows 3.1 a Windows 2.0. Můžete se od MS přiučit. Když to šlo o nabídky Start, kontextového tlačítka myši, fulltextového indexování a dalších věcí, tak proč ne u zpětné a dopředné kompatibility?
Možnost kontroly zdrojáků nezvyšuje bezpečnost. Podívejte třeba se na Firefox. Po těch letech se v něm pořád objevuje hromada bugů. Odborná veřejnost má jiné starosti, než louskat zdrojáky aplikací.

Tak LO uz prechazi od polopravd k cistym lzim … Asi to je s tim MS nejak nahnute.

„Ve Windows Vista bez problémů běží i aplikace z Windows 2000, Windows 95, Windows 3.1 a Windows 2.0“

ve kterem vesmiru?

Takové instalace aplikací v Linuxu samozřejmě existují, zejména proprietálních nebo jednoúčelových balíků, jsou mimo balíky dister a zpravidla mají přilinkované knihovny staticky. Nic nového pod sluncem a MS k tomu rozhodně potřeba „na přiučení“ není. Jinak u té vzájemné „kompatibility“ aplikací od W31 po Visty snad žertujete, ne? Část jich možná vyhoví, ale rozhodně to není „standardním“ jevem. Pokud jde o hromady bugů, objevují se ve všech sofistikovanějších aplikacích, ať už proprietálních nebo opensource. Někde jsou řešeny soustavným způsobem bezprostředně po objevení, někde nejsou řešeny vůbec a léta běží … hádejte, jestli u opensource nebo proprietálních. Používáte ve své argumentaci PR metody se zjevným cílem poskytovat zavádějící informace.

Mohl jste si všimnout, že aplikace pro Windows nemusí být linkované staticky, aby běžely pod novější verzí systému. A také staticky linkované nebývají. Ona je pak taková aplikace velikou obludou, která žere zbytečně spoustu paměti.
Kompatibilita aplikací od Windows 3.1 po Vistu je technický fakt. Samozřejmě některé aplikace mají různé bugy, nebo spoléhají na nepopsané vlastnosti systému, třeba na to že v nějakém souboru Windows Exploreru je konkrétní ikona (viz link níže).
http://www.ro­ot.cz/zpravic­ky/preference-vyvojaru-podle-os/211454/
Nejde o PR argumenty. To jen vy neznáte fakta.

„Mohl jste si všimnout, že aplikace pro Windows nemusí být linkované staticky, aby běžely pod novější verzí systému.“ Jistě, ani v linuxech to nemusí být zrovna staticky linkované, nicméně v obou případech, pokud knihovny nezachovají zpětnou kompatibilitu, musí se do systému nějak dodat. Jde to, ale dře to. A jako dlouholetý uživatel woken i linuxu a semtam programátor pod oběma systémy fakta znám. Váš „aktivistický“ styl je ale až příliš jednostranně účelově zaměřen, až je tím zřetelně suspektní. Já mám dobrou vůli a vlastně takový dojem se svými reakcemi pokouším setřít. Tím končím vzájemnou výměnu v poloze ad hominem a prosím nadále o věcnost.

Knihovny ve Windows zpětnou kompatibilitu zachovávají. To je jeden z rozdílů.
Jak účelové? Zkuste si do Windows Vista nainstalovat aplikace pro Windows 3.x-Windows XP. Budou fungovat. Výjimkou jsou snad jen drivery, firewally, antiviry a špatně napsané aplikace. Zkuste si ale nainstalovat na svůj Linux balíček starý byť jen pár let. Kdepak. Balíčky jsou pro konkrétní verzi konkrétního distra, a cokoliv jiného v nejlepším případě „jen“ přinese problémy. Výjimkou jsou staticky linkované aplikace, které ale zase zbytečně mrhají prostředky.

Ano, pro balíčkovací systémy platí v zásadě to, co uvádíte, i když ne absolutně, mluvíme-li o balíčkovacím systému samotném. Opustí-li distro v novější verzi nějakou aplikaci z dister předchozích, není až takový problém si to nainstalovat i případnými předchozími verzemi knihoven se závislostí na aplikaci, případně si v balíčkovacím systému nastavit pro aplikaci downgrade. Další možností je kompilace zdroje na současné knihovny – pokud je to dobře napsané a sestavené, je triáda ./configure, make, make install bez problémů. Ty aplikace, které jsou linkované staticky, jsou většinou proprietální SW, zabalené často do instalačního binárního balíku. Možností je tedy více a strom života je zelenější a košatější, než se to na první pohled jeví.

Není až takový problém? Možná dokud neskončíte na závislosti na jiné verzi glibc, gtk core libraries, nebo něčeho jiného. A samozřejmě ani tak nevíte, jestli bude výsledek fungovat. Vaše verze vašeho distra může mít třeba jiné umístění konfiguráků, které instalace potřebuje měnit. Potenciálních problémů jsou hromady. Právě proto máte každou aplikaci zabalenou pro konkrétní verzi konkrétního distra.
Kompilace? To bude mít uživatel radost. Kompilace totiž dost často neprojde prostým ./configure, make, make install ani s aktuální verzí SW. Opět srovnajte se situací na Windows. Učit se, učit se, učit se. Neříkal to nějaký Richard M. Stallman? ;)
Aplikace jsou linkované staticky primárně proto, aby výrobce nemusel aplikaci kompilovat a balit pro každou verzi každého distra. Statická kompilace na Linuxu výrazně zvyšuje šanci, že aplikace půjde spustit řekněme i o dvě vydání distra později.

Zatím jsem na ničem neskončil, a to už jsem toho nakompiloval spousty, i když musím podotknout, že má potřeba něco kompilovat se stává stále více výjimkou, protože mé oblíbené distro stále více svými balíčky pokrývá mou potřebu. Ke kompilaci: dobře napsaná aplikace mívá vetšinou i dobře napsané readme, pokud chce mít nestandardně uložené konfiguráky či knihovny, případně umožňuje taková umístění parametrizovat. Kyž je ňákej ten error, mrknu do zdrojáků a naleznu autorův zámysl, nehledě k tomu, že errorní hlášky při kompilaci bývají naštěstí srozumitelné a nemusíte se pachtit s vyhledáváním chybových hlášek typu „error 0150654978“ v nějaké databázi, co vlastně vůbec znamenají. Jistě můžete podotknout, že nejspíš nebudu běžný uživatel. Pro něj platí mutatis mutandis, co uvádím ve větě první. Pravděpodobně si zvolí distro, kde má vše potřebné na talíři, aby nedejbože nemusel použít vůbec commandline, natož nějakou kompilaci. Já jsem hovořil o možnostech pro toho, kdo takové možnosti chce využít a nemusí se snažit pro použití těchto možností cosi do systému přidělávat, protože mu to systém implicitně umožňuje.

mnohem lepsi je:

firma: „ta vase aplikace mi padala, tak jsem to neprecetl“ stat: jdi do ...... a kup si microsoft OS

To ze firma je uspesna a widle ve svem businessu nikde nepouziva (neveri jim, nepotrebuje je) je vedlejsi, hlavni je namastit ty spravne kapsy (vcetne vasi?).

Ale ty ActiveX se vám musí stáhnou a vy je musíte dovolit stáhnou. Registrují se vám v systému, takže je to téměř stejné jako instalace. Navíc si nedovedu moc dobře představit, jak to bude chodit někde v internetové kavárně. Tam vám asi počítač zápis do registrů nepovolí. Ke všemu když teď budete muset vybírat (budete-li mít zavedenou) datovou schránku i na dovolené, aby vám např. do baráku nepřišla nečekaně exekuce, tak to považuji za špatné řešení. Nehledě k tomu, že Microsoft opakovaně proklamuje, že chce COM/ActiveX techologii utlumit a vše chce běžet v managed kódu. Máte sice pravdu, že Qt a GTK je na MS Windows vcelku navíc, ale kdyby to bylo dobře napsané v Javě, tak to běží téměř všude. Není důležité, je-li program v nativním či interpretovaném kódu, je důležité, jestli skutečně běží. Ostatně spousta věcí na MS Windows je dnes v .NETu a snad mi nechcete tvrdit, že to je nativní program! ActiveX v prohlížeči zrovna moc nevěřím (ani na MS Windows). Shrnuto: je to napsáno v zastaralé technologii naprosto nevhodné pro daný účel.

ActiveX v prohlížeči zrovna moc nevěřím (ani na MS Windows).

A vy snad znáte ActiveX v prohlížeči na jiném systému, než je MS Windows?

V podstatě ne. Ve Wine je to emulace MS Windows takže de-facto MS Windows. Máte pravdu, ta závorka nedává moc smysl.

Pánové výrazem „nativní aplikace“ mysleli nativní vzhled, ne nativní kód procesoru.

ActiveX prvky lze instalovat do profilu uživatele, a zápis do uživatelské části Registry není problém.
Ohledně vybírání jste na tom úplně stejně, jako s doručením obsílky poštou. U dorušení poštou se úplně stejně používá rtzv. právní fikce (která je silnější než skutečnost). Viz link níže.
http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Pr%C3%A1v­n%C3%AD_fikce
Java je ve Windows úplně stejný exot, jako Qt nebo GTK. Naopak .NET je už nějakou dobu pro MS primárním API.
ActiveX v prohlížeči nevěříte? Super. Mezi ActiveX prvky patří Adobe Flash, QuickTime, Java, různé prohlížečky panoramat atd. Ale to nic ;)

Ale to jen na IE, že ano. Že by to bylo tím, že IE neumí NPAPI? Takže jde jen o úlitbu MS.

Jediný exot tu jste asi vy.

Proč by MSIE měl umět NSAPI? Vždyť je to jen API pro extensions Navigatoru. ActiveX komponenty můžete použít z jakékoliv aplikace. Komponentový design vám umožní použít třeba tu samou komponentu XML parseru v serverové aplikaci, desktopové aplikaci, makrech Excelu, v browseru, i skriptu běžícím v tom browseru. Code reuse nespočívá v akci copy-and-paste :)

Ale ActiveX také není jediná technologie, která toto umožňuje, že? Navíc má svoje omezení. Jsou věci, které přes ActiveX rozhraní jen tak lehce nedostanete (obzvláště když chcete tu komponentu používat ve vámi oblíbeném .NETu) a musíte tomu dané rozhraní nehorázně přizpůsobovat (zkuste si z .NETu do ActiveX přenést pole struktur – bez šílených konverzí ani náhodou). U Javovských přeložených tříd tyto věci řešit nemusíte.

COM/ActiveX a .NET jsou jediné technologie, které tohle umí na každém počítači s Windows (tj. prakticky na každém počítači). Interoperabilita .NETu a COM/ActiveX má samozřejmě svá úskalí, ale přesto funguje.
U Javovských tříd je situace poněkud odlišná. Ty můžete používat buď z Javy, nebo máte smůlu. S interoperabilitou Java/Java celkem pochopitelně problém není.

No ano, ale napsat univerzálního tlustého klienta v Javě je rozhodně jednodušší, než napsat univerzálního tlustého klienta v .NET/COM. Java vám chodí na širokém spektru OS, chodí vám na mobilech s různými OS, chodí vám na spoustě různých k internetu připojitelných zařízeních. Když ji napíšete dostatečně dobře (samozřejmě to je potřeba taky umět), bude stačit jedna jediná aplikace na všechna tato zařízení / OS. Sám píšete „COM/ActiveX a .NET jsou jediné technologie, které tohle umí na každém počítači s Windows“. Java je technologie, která tohle umí kdekoliv, kde máte příslušný runtime. A těch zařízení, které to umí, je spousta. Možná byste se až divil, pro co všechno existuje Java runtime. Přesněji byly by vhodné dvě aplikace: jedna v SE a druhá v ME Javy. Ale to je stále lepší než ten hybrid, který byl vytvořen. Váš odpor k Javě a nadšení pro .NET je více než zřejmé, ale Java byla na rozdíl od .NETu navržena tak, aby byla multiplatformní. Je v tom její síla a trvám si na tom, že pro takovýto typ aplikace byla jednoznačně nejvhodnější.

Napsat tlustého klienta v Javě může znamenat řadu problémů. Na prvním místě si každý uživatel musí nainstalovat Javu. Už tu padlo, že někteří zdejší uživatelé považují za velký problém instalaci balíčku Mono, 32-bitových knihoven apod. To se ovšem týká jen minima uživatelů (uživatelé Linuxu, resp. 64-bit Linuxu). U Javy jsou postiženi všichni.
Problémem Javy je také poněkud divoký vzhled aplikací a pomalé GUI. Ještě horší je omezenost Javy jako platformy. Protože je Java multiplatformní, umí prakticky jen to, co všechny platfromy řeší podobně. Proto řadu věcí v Javě prostě nenapíšete.
„Tohle umí“ nelze na Javu aplikovat. Bavili jsme se o komponentovém modelu. Zkuste použít komponentu napsanou v Javě z jakéhokoliv jiného prostředí (MSIE, Excel, VBS, C#). Ne, tohle Java neumí.
Jedna aplikace v Javě problém opravdu neřeší. Mobilní Java je výrazně odlišná. Navíc jsou výrazně odlišná i zařízení. To je nakonec důvod, proč se třeba hry v Javě prodávají pro konkrétní model telefonu. Write Once, Run Anywhere je pouze iluze, kterou se Sun snaží vzbudit.
.Technologie na kterých .NET stojí jsou multiplatformní. Samozřejmě konkrétní aplikace multiplatformní být nemusí (třeba WinForms nemusí některé implementace umět). To proto, že jedna velikost bot nepadne všem. Každá platforma je jiná, a na každé platformě uživatelé očekávají něco jiného. Zkuste dát uživatelům MacOS X OpenOffice/X11, a budou zvracet ještě týden. Nebo zkuste dát uživatelům Solarisu nějakou aplikaci s panem Sponkou; budou zvracet úplně stejně.

Ne, opravdu nelze jednoduše použít komponentu MSIE, Excelu, VBS, C# v Javě a když tak učiníte, přichází o multiplatfor­mnost. Pro Javu však existují multiplatformní knihovny, čímž se ani MSIE, ani Excel, ani VBS a zatím v podstatě ani C# nemůžou pochlubit. Takže tohle zase neumějí ty „MS Windows only“ záležitosti. S tím pomalým GUI také nemůžu úplně souhlasit – oproti Aeru je to pohoda. Používám několik v Javě napsaných aplikací a jsem s nimi spokojen jak na MS Windows, tak na GNU/Linuxu. Právě tyto aplikace ukazují, že multiplatformní fungování Javy není žádná utopie. Ano, v Javě nenapíšete vše. Např. 3D akcelerace se tam dělá dost špatně, že … . Ale o tom Java opravdu není. A co se týče možnosti napsat v ní tlustého klienta např. pro ony datové schránky – tak naopak o tom Java skutečně je.

>> Např. 3D akcelerace se tam dělá dost špatně, že …

Docela mě bavilo sledovat, jak dopadne Looking Glass, ale vypadá to, že umřelo… škoda.

Jinými slovy jední světem je obrovský svět COM/.NET, který zahrnuje prakticky celé Windows. Druhým světem jsou komponenty psané v Javě, které použijete jen z Javy, i když na vce platformách.
Nerad vám beru iluze, ale Aero/WPF je pekelně rychlé. To proto, že věci typu rastrování fontů, antialiasing, ClearType i rastrování spousty dalších věcí přebírá grafická karta (na rozdíl od Compizu, kde grafická karta jen posouvá po obrazovce výsledné bitmapy).
Klienta pro datové schránky by asi šlo napsat v Javě. Osobně ale preferuji aplikace, kvůli kterým si nemusím instalovat Javu, chovají se nativně, nejsou tak pomalé, nemají problémy s tiskem atd.

Promiňte, ale tohle už jsou vyslovené pomluvy. Ano, kvůli aplikaci v Javě musíte instalovat runtime. Kvůli .NET aplikaci musíte občas instalovat novější verzi .NETu. Runtime jako runtime (nějaké argumenty o „nativnosti“ neberu). Kupříkladu jEdit nemá problémy s tiskem, není pomalý. Není to Windows nativní aplikace, ale všiml jste si někdy, jak se liší vzhled aplikace v .NET 1 od aplikace v .NET 3? Je to totéž, akorát vy to nechcete připustit. Toto je můj poslední příspěvek do této diskuze, protože my dva se jednoduše shodnout nemůžeme. Na můj vkus jste příliš jednostranně orientovaný. Proto vidíte svět COM/.NET jako větší než ten Javovský, ale ona to není moc pravda.

Poslední verze Windows (Vista, Win7) mají .NET runtime předinstalovaný. A nativní vs Java je poměrně velký rozdíl. Strávil jsem něco času s aplikacemi napsanými v Javě, a bylo to fakt hrozné.
Jak se liší vzhled aplikace psané v .NET Frameworku 1.0 a 3.0? Podle mě dost podobně, jako vzhled aplikací psaných v letech 2002 a 2006 (roky vydání těch verzí .NET frameworku).
Svět COM/.NET je samozřejmě daleko větší, než svět Javy. Vždyť se podívejte, kolik desktopových aplikací fnguje COM/.NETtu, a co je na desktopech v Javě. A zkuste se podívat na nabídku komponent pro COM/.NET a Javu (imaging, medicínský imaging, reporting, OCR/ICR, podporu speciálního HW atd).
Samozřejmě beru, že váš pohled na věc může být jiný. Můj pohled je ten, že multiplatformní SW je vždy omezený, a Java je toho nejlepším důkazem. Navíc lidé na každé platformě očekávají něco jiného (ve Windows menu v okně, na Macu menu na horní liště, na Linuxu ukládání konfigurace do konfiguráku atd). Navíc psaní a podpora multiplatformního SW typicky vychází daleko dráž, než pro jednu platformu. Z těchto důvodů má smysl psát multiplatformní SW jen zcela výjimečně.
Nakonec se podívejte, kolik SW je úspěšného na více platformách. Ze všeho SW je těch kousků úspěšných na více pllatformách jen pár. Třeba MS Office, Photoshop, Firefox. A často to bývají ty kusy, které byly pro cílové platformy masivně upravovány (viz MS Office).

Samozřejmě že vím, co je právní fikce. Proto taky píšu, že si člověk musí datovou schránku kontrolovat i na dovolené. To, že se vám Java nelíbí neznamená, že je to kdovíjaký exot. .NET je možná nejpoužívanější (tady nerozumím jak myslíte to primární) API v MS Windows, MS Windows jako takové jsou však pořád zatím založeny na tom, co nabízí Windows API (to bych za primární v tom smyslu jak to slovo chápu označil já, protože .NET je až sekundární API, které to primární používá). Navíc jak neskutečně hloupě byly řešeny verze 1.0, 1.1, 2.0 (musel jste mít pro každou verzi nainstalovaný runtime příslušné verze), to se hned tak nevidí. U Javy už hodně dlouho platí, že máte-li dobře napsanou aplikaci, stačí vždy nejnovější runtime. Ale u .NETu když jste něco napsal pro .NET 1.0, musel jste vždycky nainstalovat runtime pro .NET 1.0, nestačil novější. Teprve u novějších verzí Microsoftu došlo, že nárůst dat by byl neúnosný, tak to udělali v novějších verzích tak, jak to dělá Java. A pak co je tu exot. No, já přeci jen vidím rozdíl mezi aplikací s COM rozhraním a ActiveX prvkem, ale nebudu vám svůj názor vnucovat. Ostatně nenechal byste si ho vnutit stejně jako si nenechám já vnutit ten váš.

Potěší, že znáte termín právní fikce. V této diskusi to bohužel zdaleka není standard. Datovou schránku si „musíte“ úplně kontrolovat stejně, jako fyzickou schránku, protože fikce doručení platí v obou případech. Rozdíl je jen v tom, že v datové schránce vám zůstane zpráva 90 dní, kdežto na poště ji po uplynutí lhůty vrátí odesílateli (se slovy „nezastižen“, což odesilatel díky fikci doručení interpretuje jako „doručeno“).
Windows jsou založeny na nativním API (viz základy Windows internals). To nativní API teprve obaluje Win32 a .NET. MS uvedl .NET jako nové primární API pro Windows. Můžete si všimnout, že vývojové nástroje pro Windows jsou dnes prakticky výhradně pro .NET (včetně C++/CLI), případně pro čisté Win32 API. Záměr je jasný: postavit přístí generaci Windows kompletně na .NETu, včetně kernelu (viz projekt Singularity). Dnes jsme ve fázi podobné Windows 95, migrujeme z Win32 na .NET. „Zítra“ pojedeme aplikace psané pro .NET na kernelu psaném v .NETu. „Zítra“ bude zřejmě přibližně v roce 2012.
Souhlasím, že není 2× šťastné, že .NET 1.0 a 1.1 je nutné instalovat zvlášť. Na druhé straně jde o poměrně malé balíčky. V Javě je situace horší. Zpětná kompatibilita totiž obecně funguje, ale má výjimky. Takže pokus běžet aplikaci na novém JVM může skončit špatně prostě proto, že se mezi tím změnila platforma.

Ještě jsem chtěl znovu připomenout, že Java je proprietární uzavřená technologie. Kdybyste si chtěl Javu uzpůsobit k obrazu svému, můžete dopadnout jako Microsoft – dostat desítky milionů dolarů pokutu, a k tomu zákaz Javu používat. Naproti tomu .NET stojí na standardech ECMA/ISO, a MS se nijak nebrání projektům typu GTK#. Dokonce spolupracuje s Novellem na portování.

Vy asi Javu hodně nenávidíte, že? http://www.sun.com/…source/java/

Java je pěkná myšlenka. Bohužel snaha udělat ji multiplatformní z ní dělá cizince na každé platformě. Navíc má problémy jak s výkonem, tak se správou paměti (který blb protoha vymyslel, že Sun JVM umí používat pouze souvislý blok paměti?).
Java je proprietární, standardizace se nekoná. Naopak .NET stojí na ECMA/ISO standardech.
Java je „zaminovaná“ patenty, stejně jako .NET.
Sun hlídá čistotu Javy. Když si Javu reimplementujete nebo upravíte dle svých potřeb, může vás stihnout pokuta ve výši desítek milionů USD, a zákaz Javu používat. Microsoft platil tuším USD 20M. Naopak Microsoft takové věci neprovádí, viz jeho přístup ke GTK# a podobným aktivitám.
No, tolik fakta.

Tak to „nezastižen“ = „doručeno“ není úplné. Od 1.7. existuje jakási obálka ze zeleným pruhem (neplést se sběratelskou specialitkou s oranžovým pruhem, co dnes a příští týden dostane pouze omezená skupinka statutárních zástupcú obcí). A ta zelená znamená „nezastižen“ = vráceno nikoliv odesílateli, ale natvrdo do schránky adresáta.

Samozřejmě to neřeší zásadní problém listinné fikce doručení, kdy mi někdo bude schránku systematicky vykrádat. Ale to nechme prvnímu soudnímu případu.

Kladete „filosofické“ otázky bez znalosti reality.

1. vnucení balíčku s wine: proč ne, kdyby tam byla funkcionalita nezávislá na 1 platformě. O co konkrétně jde? Není ošetřeno podepisování kvalifikovaným certifikátem, aplikace nemá svoje „úložiště“ certifikátů a důsledně chce načítat cerfifikáty ze systémového úložiště woken. Pod wine takové SǓW není, a i plugin 602 XML Filleru pro FF ignoruje úložiště FF samotného. Soudruzi udělali někde chybu a neposkytli návod, kam umístit certifikát, aby si jej 602XML Filler načetl. Pravdou je, že protože tuto otázku nezvládli, měnila se na poslední chvíli specifikace úkonů pro fyzické osoby – ti nemusejí podepisovat, protože jejich datové zprávy „přece identifikuje jednoznačně“ průchod dat jejich datovou schránkou.
2. Veřejná správa má komunikovat pod veřejnou kontrolou, průhledně a nemá používat pro takovou komunikaci prostředků závislých na 1 platformě. Spicifikace takové komunikace má být veřejná, otevřená a rozhodně by neměla být proprietální. V tomto smyslu jde o použití veřejných standardů, což by mělo být zákonem. K tomu, aby aplikace mohla být použita pro daný účel, může účinně sloužit atestační řízení. Apikace Franta-a-Jarda-Chilli-flavor-0.9.8.4b se tak bez atestu neuplatní. Technicky lze takovou podmínku poměrně snadno ošetřit.

DAtová zpráva se opravdu nemusí podepisovat, stačí podepsat obsah – tedy vložený soubor. A to může každý na svém sw nezávislém na svazarmu 602 či windows.

No, ony jsou ty certifikáty ke dvěma věcem: 1. autentizace při přihlášení do DS – tedy s výjimkou fyzických osob všechny ostatní, 2. například k podpisu fo/zfo formátu (602XML), který OVM vyžadují k některým konkrétním úkonům. Minimálně vám to tedy ztíží o jeden úkon navíc, ale mám dojem, že podpora pro ukládání do PDF v 602 XML Filleru pro Linux a Mac chybí rovněž, případně tedy o více úkonů, neuložíte-li to v Linuxu a Macu do pdf – tj. vytištění formuláře fo/zfo, naskenování a převedení do PDF a podepsání PDF vaším certifikátem. Opravdu pošušňáníčko a skvělá „multiplatformní“ podpora.

S tim Qt je to tak, že na to „aby ti to jelo na winu“ opravdu nemusíš instalovat Qt, na zprovoznění mi stačí do instalátoru přidat tak 10 max 20mb, +aplikaci si můžu dovolit napsat na linu a pojede v klidu na winu i mac os (dobře, semtam něco třeba doladit), to jen na upřesnění

Už jsem to tu psal. Buď si může těch 0 firem které nemají Windows nainstalovat pár desítek MB balíčku Wine, nebo si všechny firmy budou instalovat Qt runtime. Co je lepší řešení? Navíc kdo ví jak v Qt na Windows budete třeba používat systémové uložiště certifikátů.
Mimochodem co když tu aplikaci napíšete pod 32-bitovým Qt, a někdo si odmítne „zaneřádit systém“ 32-bitovým knihovnami? Takový exot už tu v téhle diskusi byl. Nebo používá Gnome a bojkotuje Qt aplikace. Co pak? Má svoje „právo na aplikaci“? Co na to říká EK a Jan Tleskač? ;)

V některých případech ano. Např. když to bude systém používaný interně v některém z úřadů, neřeknu na to ani půl slova. Jestliže to však chtějí dávat lidem, pak to z mého pohledu v pořádku není. Obzvlášť proto, že jsem přesvědčen, že by to šlo i bez ActiveX. I tak citlivé aplikace, jako jsou bankovní online systémy, běží v čistých prohlížečích. Netuším, proč by to tak nemohlo být i pro datové schránky, které nejsou o moc náročnější. Je to zbytečně komplikované a používat to nebudu, protože apriori u tak neskutečného hybridu předpokládám, že v tom bude ohromné množství chyb.

Účtenku z pokladny nebude pokladní tisknout z webu veřejné správy, víme?

To bych neřekl, já jsem skončil na chybové hlášce, kterou jsem ani několikadenním úsilím neodstranil, takže stát mi nyni může posílat svoje dokumenty, které si v životě nepřečtu (protože registrace už zrušit nejde) – mnohem horší situace, než když chodily v obálce. http://temp.kab.cz/…a_z_mvcr.jpg

Tady jste si s tím „stát nemusí“ pěkně naběhl, protože zákon ukládá povinnost podnikatelům datovou schránku používat. Pokud zákon nařizuje něco používat, je povinností státu zařídit, aby to dotyčný používat MOHL.

1] Fyzické osoby NEMUSÍ mít datové schránky.
2] Zákon ukládá povinnosti. Jak jím dostojíte, to už je vaše věc. Franta s sebou musí nosit občanku, ale je přesvědčený nudista, takže nemá kapsu. S nákupem obleku nesouhlasí, a navíc by mu tím vznikly dodatečné náklady. To je ale jeho problém, ne problém státu.
Zkusíme méně absurdní příklad. Stát může uložit prodejcům povinnost používat registrační pokladny. Prodejcům tím vznikají náklady (koupit pokladnu certifikovanou Ministerstvem financí). Náklady pochopitelně nese prodejce, nikoliv stát. Stát si naopak namastí kapsu na certifikacích a DPH z prodeje pokladen.
Je to nyní jasnější?

A když stát vymyslí takové podmínky, že je budou splňovat jen registrační pokladny CASIO, tak je to v pořádku?

Může se to stát. Zvlášť pokud registrační pokladny Casio má 100% prodejců.
Když se vrátíme k obdobě ve formě datových schránek, vy znáte nějakou podnikatelskou osobu, která nemá ani jedny Windows? České SuSE účtovalo ve Windows, a Novell tak účtuje nejspíš také. Navíc k datové schránce nemusíte přistupovat z prostředků firmy. Můžete použít internetovou kavárnu, nebo se připojit k terminálovému serveru na internetu a pracovat z něj. Možnosti jsou různé.
U datových schránek je ale hlavně situace jiná. Můžete je používat z Windows, MacOS X i Linuxu.

Prosím vás, jste už trapný. Že máte na tom, aby daňoví poplatníci finančně podporovali jistou firmu nějaký zájem je evidentní, nechápu proč nás o tom stále přesvědčujete. Ta zvolená technologie je velmi bizarní a „podpora“ dalších 2 OS budí na první pohled dojem, že jde jen o to alespoň dočasně někomu zavřít ústa. Tak to u nás zkrátka chodí, všichni víme proč, nesnažte se to hájit, je to úsměvné :-)

Vězte, že nemám žádný finanční zájem na počtu prodaných licencí Windows. Natož v ČR ;)
Zvolená technologie vychází z toho, co státní správa léta používá. Podpora těch dalších dvou OS je poplatná tomu, že jejich uživatelů je naprosté minimum. Pokud 95% uživatelů má Windows, tak pochopitelně většina prostředků jde na podporu Windows. Navíc má Windows 100% penetraci ve firmách, takže není co řešit.

Samozřejmě nepochybuji, že dobře víte, jak věci chodí. Například každá migrace na Linux ušetří několikanásobek IT rozpočtu (jako v městečku Largo), a je požehnáním pro celé lidstvo, i když není ani po 6 letech hotová, a výsledek vyjde dráž než na Linuxu (Mnichov). Naopak přechod z Linuxu na Windows (OV-Jih) je už sám o sobě důkazem korupce a hnusu, a i andělé kvůli němu roní krvavé slzy :)

Mluvite jeste porad o datovych schrankach? ;)

Napiseme zainteresovanym osobam z Largo spolecne, nebo to zvladnete sam a zverejnite jejich vyjadreni bez „uprav“?

LOL, právě na srovnání registračních pokladen a datových schránek je vidět to zvěrstvo, které tady hrozí. V případě registračních pokladen je totiž k dispozici mnoho výrobců těchto systémů, což znamená KONKURENCI – jestli vám to slovo ovšem něco říká. V případě datových schránek je každá firma donucena podpořit jenom jednoho výrobce – MICROSOFT. Což vám samozřejmě nevadí, vy asi dáváte s potěšením peníze monopolnímu výrobci, ale jsou lidé/firmy, kteří to kupodivu činí neradi – nebo snad nechcete slyšet jejich jiný názor :D a odbydete je poznámkou, ať si koupí to, co má většina? :DDD. Jinak celé vaše vystoupení v této diskuzi je zcela trapné a nevím, co vás vede k zastávání takových stanovisek. Musel jste si přece všimnout, že od začátku projektu datových schránek byla PLÁNOVÁNA A PŘISLÍBENA multiplatformost tohoto systému – jedinou podmínkou bylo mít na počítači webowý prohlížeč. Takže teď se hraje pouze o to, zda nám státní úřady LHALY, NEBO ZDA DOSTOJÍ SVÉMU ZÁVAZKU.

Nakonec bych chtěl jen vyjádřit svůj optimismus, co se týče datových schránek do budoucna – poté co jsem zhlédl včera večer (tj. 1.7.2009 ve 22:30) na ČT24 diskuzi, ve které náměstek MV Zajíček zmínil, že na podzim se má zavádět podpora pro potvrzovací SMS zprávy jako je tomu u internetového bankovnictví, tak doufám, že nakonec půjdou plnohodnotně datové schránky používat nejen na Linuxu, ale také bez nutnosti elektronického podpisu. Doufám :)

Co je to za nesmysl? V případě datových schránek jsou podporované Windows, MacOS X a Linux (součástí instalace je Wine). Pokud chcete lepší podporu pro Linux, napište si vlastní aplikaci. Interface je dokumentovaný. Dokumentaci formátu formulářů jsem nenašel, ale jde aplikaci o XSL-FO s pár rozšířeními.

Stát může uložit povinnosti, ale musí k jejich realizaci vytvořit podmínky, týkají-li se tyto povinnosti zejména blíže neurčeného nebo širokého okruhu osob. To plyne i z určitých zásad, které jsou obsaženy v zákonných normách jak ústavního charakteru, tak normách upravujících zejména oblast veřejné správy, ale i oblast organizace soudnictví a OSŘ. Na druhé straně jestliže stát poskytne službu z peněz daňových poplatníků a určí povinnosti k použití takovéto služby, nemůže si dovolit nevytvořit podmínky nezávislé na platformě, jestliže povinným onu závislou platformu neposkytne bezúplatně. Řekněme, že stát, vědom si této povinnosti ze své strany, donutil soft602 k tomu, aby rychle zapracovali na svém „multiplatformním“ řešení, ačkoli ještě v únoru nebo březnu t.r. tvrdili, že 602 XML Filler pro jiné platformy než wokna nechystají. Výsledek je, že to lze konečně spustit v Linuxu a Macu, ale s funkcionalitou, která uživatele jmenovaných systémů diskriminuje. Je to tudíž řešení polovičaté a stát svou roli při zavádění tohoto řešení komunikace zvládl tedy také jen napůl. Příslušné orgány veřejné správy nechaly rozjet vlak, do kterého nastupují s chvatem za jízdy, a tak je to provázeno šrámy a boulemi.

Ad 2] Nejak jsem nepochopil co nechapete na potrebe podpory 64-bitove platformy? Podle mne je dnes jiz na 99.9% jasne ze v blizke budoucnosti (u serveru jiz soucasnosti) prestane 32-bitova platforma na pocitacich existovat. Napr. Microsoft uz vubec nevyrabi produkt „Exchange server“ v 32-bitove verzi. Samozrejme je otazkou co presne ma autor puvodni informace o absenci podpory 64-bitove platformy na mysli. Tedy jestli to, ze ta 32-bitova aplikace na 64-bitovem OS vubec nefunguje (coz je vazny problem) nebo pouze to, ze nebude na 100% vyuzivat vykon 64-bitove platformy (coz by se asi dalo bez problemu ozelet). ;-)

Na 64-bitovém OS není problém provozovat 32-bitové aplikace. 602XML Filler běží na 64-bitových Windows bez problémů, stejně jako naprostá většina dalších aplikací. U Linuxu je to pokud vím jen věc konfigurace.
Ano, s 32-bitovou aplikací nevyužijete na 100% výkon 64-bitové platformy. Fakt ale někdo potřebuje s aplikací pro vyplňování formulářů víc než 2GB RAM pro dotyčný proces? :)

Fakt ale někdo potřebuje s aplikací pro vyplňování formulářů víc než 2GB RAM pro dotyčný proces? :)

Nezapomeňte, že ta aplikace je napsaná pro Windows a na ostatních platformách se spouští skrz přiložený Wine. Vůbec bych se nedivil, kdyby ano.

Wine je sice zmetek, ale zase ne tak hrozný. že by zvýšil paměˇ%tovou náročnost aplikace s pár MB až nad 2GB, to se mi moc nezdá :)

No jak tak čtu ty vaše komentáře tak se vám zdá plno věcí normálních a přitom většině ostatních lidí to tak nepřipadá.

Začíná se mi projeovovat porucha osobnosti. Nejen že neumím česky, ale ve svém spravedlivém rozhorlení dělám překlepy. Z té vaší zavšivené Linuxové komunity mě jednou trefí šlak!

to, ze se vam projevuje porucha osobnosti, je vase vec. Ale ‚zavsivena linuxova komunita?‘, clovece co vas k tomu vede?

Na tomtu foru se lide ozvali, ze dane reseni mozna nemusi byt idealni, je zde diskuze o monzych dalsich postupech. Pokud vim, slovo komunita znamena, neco jako pomoci jeden druhemu, co je na tom zavsiveneho opravdu nechapu.

Osobne se mi na danem reseni nelibi, ze jsou temer oponenuty mobilni zarizeni. Dnesni smartphony, vcetne win mobile, jsou relativne vykonne stroje a weby jsou pro ne prizpusobeny. Nevidim duvod, proc bych si na dovolenou mel brat laptop.

Vítejte na rootu. Zdejším folklórem je, že někteří mi věrní fanoušci píšou do diskuzí mým jménem. To vám jistě i vysvětlí tu „zavsivenou linuxovou komunitu“. Samozřejmě jsem nic takového nenapsal.

Od toho je registrace, Ofirku. Aby se tohle nestavalo. Aha, ja zapomnel, ty se nechces registrovat. No tak se ale potom nediv.

Xaint je dement. Podepsán Lael Ophir. Od čeho že je tu registrace? ;)

Pozdrav fanouškům ;)

No, tak uz tahni tam, kam slunce nesviti. Neni tady na ty tvoje kydy a lzi nikdo zvedavej.

Jste tak neskutecne hloupy, nebo jste majitel/zfana­tizovany zamestnanec nektere z firem do kterych vede onen uzasny penezovod z teto akce?

Buď to, a nebo (což je pravděpodobnější) je to jen ubohý troll.

Ad 1) Uživatelé mají právo na používání standardizovaných formátů, pokud tomu nebrání zásadní důvody, jako že žádný standard splňující požadavky není dostupný. 602XML Filler je nestandardní a proprietární řešení, navíc specifické pro ČR (což možná porušuje i naše závazky v rámci EU). ISO PDF zadané požadavky splňuje a 602XML Form Server jej podporuje. Čuchám něčí mastnou kapsu nebo neschopnost.

O bodech 2) a 3) má cenu se bavit, teprve pokud mi někdo vyvrátí bod 1

Ale nesmysl. Uživatelé nemají žádné právo na používání standardizovaných formátů. Takové právo si cucáte z prstu.
602XML Filler stojí na XSL-FO. A naše závazky vůči EU? Asi takhle:
V březnu 2008 udělilo Evropské multimediální fórum společnosti Software602 Zlatou evropskou pečeť vynikající kvality (European Seal of E-Excellence) za aplikaci 602XML a příspěvek k prosazování technologických inovací na evropském trhu. … Ocenění European Seal of E-Excellence je předáváno pod patronací evropského projektu Eureka. 

Nebo jej odvozuje z principů veřejné správy a z elementárních principů demokratického státu. Správa jako služba veřejnosti, ochrana menšin, zákaz diskriminace? Nic vám to neříká? Chudáku.

Takové právo prostě neexistuje, a předřečník si ho ad hoc vycucal z prstu. Víte to stejně dobře, jako já. Práva totiž nemůžete vyvozovat z vašich dojmů (a bludů). Někteří slabší kusy pak totiž dovedou ze slov služba veřejnosti, ochrana menšin a zákaz diskriminace vydedukovat i existenci rýžového nákypu a daně ze mzdy.

Jistě, právo si jenom z dojmů a bludů vyvozovat nemůžeme, ale že bychom neměli právo na vůbec nic, a stát si mohl dělat co chce, to snad není vaše přesvědčení.

Mimochodem, tohle snad znáte: „Veřejná správa je službou veřejnosti. Každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc.“

Toto je §4,odstavec první Správního řádu. Možná by neškodilo, kdybyste si ho přečetl + Listinu základních práv a svobod, dozvěděl byste se zajímavé věci a možná pochopil, že úředníci tady nejsou proto, aby si z lidí dělali srandu a nutili je kupovat výrobky pouze té jedné „správné“ firmy jenom proto, aby mohli být využívány s plnou podporou datové schránky, které měly být právě tím posunem k větší „službě veřejnosti“. A opět opakuji, ta PLNÁ podpora více operačních systémů byla od začátku u tohoto projektu DS zdůrazňována!

Mimochodem menšina uživatelů používá dodnes DOS nebo ZX Spectrum. Jak je budete chránit a nediskriminovat, s vašimi fiktivními právy? Předpokládám, že ta vaše ad hod vytvořená fikce se samozřejmě týká výhradně vás a vaší situace.

Vážený zaměstnanče Microsoftu, v technických diskuzích je váš vstup užitečný a obvykle si ho rád přečtu. V této diskuzi je ale vaše demagogie nepřehlédnutelná:

1. Státní správa nemusí používat stejnou platformu jako firmy, má ale používat otevřené nebo alespoň široce používané formáty. Datové schránky svou funkcí neumožňují o moc více než obyčejný email, závislost na jedné konkrétní windowsovské aplikaci je zcela zbytečná.
2. možná ve vašem světě to je pravidlem, ale my ostatní používáme počítače k práci a nepořizujeme si ho jen kvůli jedné aplikaci. 64bit je dnes standard a posuzovat jeho výhody ponechte na ostatních.
3. Nechci ve firmě pc s MSWindows a ze zákona budu nucen tyto schránky používat. Seznamte se alespoň se základními fakty, než vypustíte takový nesmysl.

Nejsem zaměstnanec MS.
Státní správa nemusí používat otevřené formáty. Ohledně rozšířenosti je na tom XSL-FO myslím poměrně dobře. Důvody pro použití klientské aplikace tu snad už padly (například možnost vyplňovat formuláře offline, nutnost být schopen prohlédnout XML soubor s daty formuláře lokálně atd).
I my u nás používáme počítače primárně k práci. Naopak mám dojem, že většina uživatelů Linuxu si spíš jen s radostí hraje, ale to je off topic. 64 bitů se pomalu stává standardem. Ale není důvod zavrhovat aplikaci na vyplňování formulářů jen proto, že není 64-bitová. Přinese 64-bitová aplikace v této oblasti JEDINOU výhodu? Nepřinese. A má nevýhody? Jistě – nikdo s 32-bitovým systémem ji nespustí.
Ve firmě nemusíte mít na používání datových schránek PC s MS Windows. Je možné je používat i na MacOS X a Linuxu. Zde si dovolím vás citovat: „Seznamte se alespoň se základními fakty, než vypustíte takový nesmysl.“

Neverim na nahody, myslim ze je za tim neschopnost beznych programatoru udelat multiplatformni vec, takze se to dalo nejakym patlalum, kteri vzali neco co funguje a prohlasili ze je to hotove.

Misto toho aby vzali svetovy de facto standart pdf s el. certifikaty.

Otazka zni proc, je Adobe moc drahe? Drahe urcite jo, ale jestli je to „moc“, o tom silne pochybuji. Takze asi spis slo o to aby penize odtekli nekam jinam…

Jinak jestli to chce primo Active X, tak mi to zveda oboci a zajimalo by mne nakolik to bude bezpecne… mozna zdaleka ne tak moc, jak tvurci toho SW doufaji.

Neschopnost těch lidí to nebude. Viděl jsem to jejich API a přijde mi navržené dobře. Bohužel se rozhodli pro zrovna tuhle implementaci.

Lidi neblaznete. Za normalnich okolnosti bych souhlasil, ale tuhle sluzbu provozuje CESKA POSTA!

SAMOZREJME ze to je neschopnosti!!!

Spiknuti v tom asi bude taky, ale kazdopadne az v druhe rade…

Může za to židozednářská lobby, New World Order :)
Podle mě má své želízko v ohni Software 602. Jako dlouholetý dodavatel státní správy má jistě zájem na použití svých technologií (602XML Filler). Ovšem je potřeba říci, že alternativy také nejsou nic moc.

Na 602XML Form Serveru není nic špatného, pokud vyhrál výběrové řízení, ať ho klidně používají. Ale 602XML Form Server podporuje PDF importy a exporty. Nechápu, co je složitého na tom vyexportovat ten dokument do PDF.

Ti patlalove to udelali podle zadani. Pokud v zadani nebyla multiplatformovost a pouziti standardu a podobne veci, muzou za to patlalove, kteri to zadani vypotili. BTW, neexistuje nejaka zakonna povinnost statu komunikovat s obcany zpusobem, ktery nezavisi na jedne platforme a proprietarnich formatech a tak? Tohle je take pripad komunikace statu s obcany.

myslim ze reseni adobe pro tuto bandu amateru je opravdu neskutecne drahe – kdyz uz nemaji ani na serverove sertifikaty od nejake plnohodnotne autority – https://www.datoveschranky.info/ ma na kolene delany certifikat kvuli kteremu me prohlizec obtezuje varovnyma hlaskama. cely tento system je levna parodie.

Proboha. Certifikáty používané pro styk se státní správou musejí být vystaveny certifikačními autoritami, které certifikuje MVČR (původně MIČR). Velké certifikační autority typu VeriSign jednak nepůjdou na maličký český trh se registrovat u MVČR, a pak by možná ani nesplnily požadavky (kdo ví, co MVČR po těch certifikačních autoritách vlastně chce – třeba tam bude sídlo v ČR, certifikace u NBÚ a další špeky).

kdo ví, co MVČR po těch certifikačních autoritách vlastně chce

On největší špek bude, až se Česká pošta bude privatizovat a rázem certifikáty Postsignum nesplní (i ty co mají být ještě 364 dnů platné).

Doufám, že s privatizací stát na záležitost ČP jako certifikační autority nazapomene a právně to ošetří formou přechodů práv a závazků ( i s nějakou případnou podmínkou směřující do budoucnosti na okamžik, až vyprší platnost posledního vydaného certifikátu před privatizací). Jen jsem zvědav na to, zda budoucí privatizovaný subjekt zachová současnou příznivou cenovou relaci. Druhá věc je, zda má stát připustit, aby privátní subjekt poskytoval služby typu Czech-point (když už bude provozovatelem systému DS). Je otázkou, nakolik bude moci důvěryhodně privátní subjekt plnit role, které implicitně příslušejí veřejnoprávním subjektům a nakolik si stát případně zachová kontrolu nad průběhem příslušných procesů. Tato otázka je namístě s ohledem na plánovaný rozsah agend, které má de lege ferenda systém Czech-point postupně zpracovávat. Obavou může být, aby se z privatizované ČP nestal svého druhu nekontrolovatelný „FED“, který by měl v moci věřejnoprávní i soukromé údaje.

„Certifikáty používané pro styk se státní správou musejí být vystaveny certifikačními autoritami, které certifikuje MVČR“. To neplatí absolutně. Beze zbytku to platí při komunikaci orgánů veřejné správy navzájem a v případě, že jinými subjekty je taková certifikace požadována nebo automaticky předpokládána (jde o právní domněnku státní garance). Pokud to ale některý orgán veřejné správy umí a je schopen vygenerovat svůj kořenový certifikát jako „místní“ certifikační autorita a veřejně jej ke komunikaci poskytne jen pro účel komunikace s ním, je schopen vygenerovat pomocí svého kořenového certifikátu klientské certifikáty žadatelů a tyto uzná oproti uznání svého kořenového certifikátu jako důvěryhodného, není zákonná překážka, která by takové použití certifikátů zakazovala. Jistě, že lze předpokládat použití spíš jen pro speciální a vyhrazené účely, ale možné to je.

Možná je za tím lobbing, ale spíše neschopnost vidět do šíře. Mám zkušenost, že pro lidi, kteří se pohybují v MS světě, svět znamená MS a nic jiného. Ani je nenapadne, že by program nemusel vyžadovat Windows, nebo že by snad mohl běžet i bez 2GB přibaleného čehosi. Závislost na ActiveX je z jejich pohledu samozřejmá, vždyť to zobrazuje 2D formuláře!

dnesni ms-svet to jsou 150MB drivery k sitove karte a 200MB ke grafice! clovek se pak muze divit ze ten bastl nefunguje.