V takových případech ale nemá smysl si hrát na webovou aplikaci a je lepší udělat klasického tlustého klienta – ať uživatel na první pohled vidí, co může čekat a není zbytečně zaskočený („web mi přece normálně jede, tak proč tahle ‚stránka‘ nefunguje?“).
Takový program se dá napsat v Javě nebo v C++ či Pythonu a pro GUI použít Qt či GTK. Výsledkem je přenositelná aplikace, která běží kdekoli. U většiny takových programů většinou není co tajit* → takže není důvod nevydat ho jako open source pod rozumnou licencí → díky tomu se může v pohodě dostat do běžných linuxových distribucí, což uživatelům velmi zpříjemní život.
*) neobsahují žádné obchodní tajemství, žádnou konkurenční výhodu, je to mrzký klient, který je sám o sobě nepoužitelný.
