Deset největších momentů historie IT

COBOL je náhodou fajn moja matka v ňom programovala v PVT(podnik výpočtovej techniky) všetko sa nahadzovalo cez dierne štítky v 80tych rokoch boli Fortran a COBOL najrozšírenejšie jazyky.

Pánové, pokud vám něco říká knihovní systém Aleph 500 od ExLibris, který mimo jiné používá Národní knihovna, Vědecká knihovna Olomouc, knihovny Karlovky, Masaryčky, VUT a další, tak jeho jádro stále běží, je psáno a vyvíjeno v Cobolu

Zkuste pomerovat Cobol meritky doby, ve ktere vznikl. Dnes jsme samozrejme trochu jinde a vedle Scaly nebo F# je Cobol pekny anachronismus, ale to neznamena, ze jeho vznik nebyl jeden z velkych okamziku IT (zda to staci na nejakych top 10 nebudu soudit, takovy vyber je dost subjektivni).

Trebas Ada vznikala take pro armadni potreby a jazyk je to celkem povedeny (ale veskrze smolny, vyprecizovat proceduralni jazyk tesne pred masivnim nastupem OOP je proste pech).

Bud jak bud, jsem rad, ze Cobol pouzivat nemusim, ale slavny kus historie to je. (Uz jenom to, ze dodnes budi emoce neco napovida.)

Nezlobte se na mne, ale podle vašich příspěvků soudím, že nevíte o čem je řeč.

1) Kdyby nebylo objednávek armády, tak by např. nevznikl Internet.

2) Snažíte se hodnotit minulost měřítky současnosti. Je to to samé, jako se divit, že lidé používali parní stroj, když spalovací motor je mnohem účinnější.

3) Kvalitu COBOLu je nutno měřit množstvím kódu. COBOL měl na svém kontě a ve své době více než 60 % komerčních aplikací. Až s velkým odstupem za ním byl Fortran.

Nic z toho co jste napsal neznamená že COBOL nemohl být jedním z největších mezníků IT.

Nejste náhodou céčkař? Za dané okolnosti by vaše příspěvky získaly zcela jiný nádech…

v Netu by to bylo mnohem bezpecnejsi nez C. Co mate proti netu?

OOP – umoznuje vyssi abstrakci casti programu. Obecne je lepsi se orientovat v objektech nez v „procedurach a globalnich promennych“. Samozrejme ze lze napsat nejakou prasecinu jako vsude.

„(ale veskrze smolny, vyprecizovat proceduralni jazyk tesne pred masivnim nastupem OOP je proste pech).“

Pominu-li fakt, že Ada omezené OOP (omezené úplně stejně, jako v Javě nebo C++) adoptovala také, a že se s ním IMO vypořádala značně dobře, co dělá z OOP jazyků jazyky neprocedurální?

BTW, možná, že se tam COBOL dostal také proto, že za ním stála Amazing Grace, autorka prvního komplikátoru na světě. ;-)

Mozna bych mel pouzivat pojem „vlastni proceduralni“ (ve smyslu vlastni nadmnozina) ;)

Z te doby je i LISP a ten je nesrovnatelne pohodlnejsi na pouziti.

Mno, buďme upřímní, dnešní Lispy mají s Lispem 1.5 společné opravdu asi jen ty závorky. ;-) Naproti tomu, COBOL je poměrně konkrétní jazyk. Bohužel zrovna u COBOLu neznám „distribuční funkci používaných verzí“, ale pokud jde třeba o Fortran, tak i dnes je většina často používaného kódu kvůli kompatibilitě AFAIK psána v dialektu Fortran 77, zatímco dnešní většina dnešního lispového kódu je psaná buď v Elispu, AutoLispu nebo Common Lispu, a to je všechno z konce osmdesátých let. (Common Lisp byl finalizován až v roce 1994, jako první objektový jazyk vůbec.)

Můžete poslední větu v závorce nějak opsat? Není jí moc rozumět.

A jakýmy měřítky objektový? Simula – 60. léta? Smalltalk – přelom 70. a 80. let?

A v roce 1973 vznikl ML, který do funkcionálního programování vnesl řád, čitelnost a eleganci. ;-) Nicméně nevidím důvod tak přísně srovnávat stařečky, které drtivou většinu z nás nikdo nenutí používat.

Na DISPLAY „Hello, world!“. (http://cs.wikipedia.org/…/Hello_world) mi nic dlouhýho nepřijde, zbytek je omáčka běžná u většiny ostatních jazyků. Takovýhle demagogie miluju!

Cobol — neni schudek ale VYTAH… byl na pocatku veci

mfg kde je S.G.WOzniak??? sak vytvoril 1. pocitac s klavesnicou a obrazovkou – Apple 1 !!!! a potom sam vytvoril (podotykam ze sam) Apple 2 – prvy masovo predavany pocitac na svete!!

Njn na to sa asi uz nepameta…

Nemuzete tolik verit vsem PR kecum Applu:-) Pocitace s klavesnici a obrazovkou tu byly i pred applem 1…