Názor ke zprávičce Hans Reiser odsouzen za vraždu prvního stupně

To je nepochopeni systemu (ktery mimochodem neni americky, ale pochazi z hlubokeho anglickeho stredoveku). Opustte myslenku, ze spravedlnost je nejake abstraktni vsevedouci bozstvo a soudce je jeho knezem. Spravny referencni ramec jsou "peers" (ve smyslu lidi stejneho postaveni). Pri kazdem sporu se snazite presvedcit obec, vam rovne lidi, vase peers, o sve pravde. Druha strana taktez. Pokud je presvedcite, tak vyhravate. Pokud ma druha strana lepsi argumenty, prohravate. Rozsudek mozna neni spravne z pohledu vsevedouciho bozstva, ale urcite je spravne z pohledu spravedlnosti mezi lidmi. Trestni soud je pak jen specialni pripad, kdy jednou ze stran sporu je koruna nebo stat jakozto garant trestni zakonnosti. Na strane obzalovaneho je navic jeste zasada o rozumne pochybnosti; ale obzalovany musi porotu - sve peery - o rozumne pochybnosti stejne presvedcit.

Jazykova zkratka "spatne zapusobil na porotu" znamena, ze obzalovany se choval tak, ze jeho argumenty vyznely jako nepresvedcive. Je naprosto legitimni, ze to porota bere v uvahu. Obzalovany sice dokaze, ze jsou pochybnosti - ne vsak, ze pochybnosti jsou rozumne.

Mimochodem, porota nerozhoduje o trestu. Porota rozhoduje o podstate sporu. Porota se usnese (nebo neusnese), ktera strana sporu ma pravdu a pripadne do jake miry ma pravdu. Na zaklade usneseni poroty pak soudce udeli trest.

A Ondreji, prosim, vysvetlete mi, proc porota potrebuje pravni vzdelani k tomu, aby rozhodla, zda HR zabil manzelku nebo ne? (Pokud ma porota pravni dotaz, zepta se soudce, ktery tam sedi.) Proc je zrovna znalost trestniho zakona relevantni k posouzeni podstaty sporu? Proc nepozadujete, aby soudce nebo porota meli doktoraty z psychologie, z mediciny nebo treba z fyziky? Nebo z komparativni kunsthistorie?