Odpověď na názor

Ale jaka skoda vznikne MS tim, ze si prepalim windows? Bud nemam windows zadna a nebo mam kradena. Pro MS v tomhle rozdil neni. - no, v krajním případě by se to dalo brát i takhle, ale to by asi bylo na ještě delší debatu ;-)

Kdyz si upravite iPhone, muze Applu teoreticky vzniknout skoda nekdy v budoucnu, protoze prestanete byt na nich zavisly a nebudou vam tak snadno moci prodat neco noveho. - to je svým způsobem taky pravda, ale naštěstí se to už v posledních letech považuje za nemravnou praktiku, která by se jen stěží dočkala nějaké právní ochrany (viz např. snahy dotlačit MS k prodeji Windows bez IE či bez WMP). Připadne mi, že současná koncepce a především interpretace institutu intelektuálního vlastnictví spěje (alespoň místy) k určité nemravnosti (nebo alespoň značné nepřirozenosti z historického hlediska - to je IMHO také příčina toho, že ačkoli krádež hodinek v ceně 500,- Kč považuje drtivá většina lidí za nemravnou, podstatně menší část lidí považuje za nemravné přesmahnutí cédéčka, které v obchodě stojí tytéž peníze, zároveň by však totéž cédéčko nikdy fyzicky neukradli). Představte si, že si necháte postavit dům a architekt se s vámi začne soudit kvůli tomu, že jste si bez jeho svolení proboural větší okno (nebo např. příčku mezi kuchyní a obývákem). Nebo že si koupíte auto, ve kterém si nebudete moci bez svolení výrobce ani vyměnit potahy na sedadlech nebo nalepit samolepku na palubní desku. Myslím, že se shodneme na tom, že jsou to příklady jak z jiného světa - koupil jsem si to, je to moje, tak co mi má kdo kecat do toho, jak s tím naložím? To považuji za historicky přirozené vnímání vlastnictví. Přirozené mi připadá, že si koupím iPhone, Apple za něj dostal zaplaceno, a je tedy čistě na mě, jestli se dovnitř podívám nebo nepodívám, jestli ten přístroj budu nebo nebudu používat, jestli ho někomu prodám, daruju, nebo ho zahodím do rybníka. Připadne mi, že za chvíli se snad v EULe nějakého (více či méně obskurního) programu dočteme, že uživatel programu je povinen každé ráno udělat dvacet kliků a věrohodným způsobem tuto skutečnost prokázat autorovi programu, jinak musí smazat program a vrátit instalačky bez nároku na vrácení peněz. A některým lidem to bude připadat normální. Přijde mi, že celý institut intelektuálního vlastnictví v současné podobě není dlouhodobě příliš udržitelný a bude se muset nějakým způsobem změnit. Jak ta změna bude vypadat, jestli proběhne evolučně nebo revolučně a zda se toho ještě dožiju (přestože jsem ještě poměrně mlád ;), to nevím. Ale připadne mi nutná.

Znamena to ze ti kdo zakazuji disasemblovani jejich SW na to nemaji pravo (zkoumani myslenek a principu, na kterych je program zalozen)? - Nemám momentálně čas to podrobně studovat, ale vypadá to, že spíš nemají (přesněji vy to právo máte navzdory tomu, že to EULA zakazuje ;) Tady je možno stáhnout aktuální znění autorského zákona, doporučuju k přečtení zejména §66. Celé je to trochu složitější (resp. nad rámec tohoto příspěvku), a vypadá to, že v některých případech (ale asi ne ve všech) může autor disasemblování vyloučit EULou nebo nějakou zvláštní smlouvou. Nejsem na tuto problematiku odborník, nevím, jestli např. existuje či neexistuje nějaká judikatura v této oblasti a především v diskusi nechci napsat extra článek ;-)