Otestovat disk před jeho použitím je nutnost. Pokud je disk špatný, přijde se na to obvykle hned na začátku. Nechat ho někde běžet dva měsíce je zbytečné a nespolehlivé.
Živostnost disku za běhu záleží hlavně na způsobu jeho použití, nikoliv na disku samotném. Je proto potřeba dodržovat doporučení výrobce (máte desktopové PC s „obyčejným“ diskem? Víte, že ho musíte pravidelně vypínat?). Je potřeba také monitorovat stav disku – často disky dávají předem nějak najevo, že odcházejí.
Další nepřesnost je odkaz na teplotu. Disku je poměrně jedno za jaké teploty pracuje. Dokud mu nemrznou nebo nehoří motorky, je spokojený. Co mu vadí jsou výkyvy teploty. Tudíž disk, který je permanentně vytížený a tudíž pořádně zahřátý, vám vydrží statisticky déle než disk, který se většinu doby sotva točí (a je tudíž studený) a jen několikrát za den ho na nějakou dobu pořádně zatížíte (a tudíž zahřejete).
Co mi v článku chybí je revize firmware. Ta má na spolehlivost disku zásadní vliv a u většiny velkých výrobců je známo, která verze firmware je jak spolehlivá, respektive kterým se vyhnout. Některé hodně špatné verze pak výrobci i oznamují zákazníkům.
Jinak mně překvapilo doporučení „vybírat si podle seriového čísla“. Je pravda, že výrobce občas stahuje nějakou sérii disků, což je v souladu s teorií „špatné disky jsou ze stejné serie“. Ale seriové číslo se serií nesouvisí. Zaprvé proto, že výrobce má více linek, vyrábí tudíž více serií najednou, ale tyto serie se dělí o jednu číselnou řadu. Zadruhé proto, že seriové číslo je do disku zapsáno až jednou z posledních operací, kdy jsou již různé serie fyzicky zamíchané do sebe. Spíše než po seriovém čísle pátrejte po údajích jako je LOT nebo CT#. A ani pak to není kdovíjak spolehlivé.