Jsou snad docházející IPv4 jen mediální bublina?

myslím samozřejmě ten na lupě. Mě ten humbuk kolem „odumírání internetu“ taky vždycky trochu zaváněl rádoby-senzací.
Já mám na celou věc názor čistě uživatelský – chci, aby mi internet od mého ISP fungoval. Jestli to bude skrze IPv4 nebo IPv6, to je mi zcela buřt. Jakmile mi internet přestane fungovat (ať díky nepodpoře IPv6 nebo proto, že mu plesnivějí kabely), najdu si jiného ISP, u kterého mi internet fungovat bude. Proto si myslím, že velcí ISP přejdou na IPv6 ve chvíli, kdy to bude skutečně potřeba – tedy ve chvíli, kdyby skutečně musely některé klienty odpojovat a vytvářely by si tak negativní reklamu a ztrácely zisky. Ostatně nějakou „přípravu“ či dobrovolnou podporu nové technologie (což s sebou samozřejmě nese nemalé náklady) nemůže nikdo od komerčních společností čekat.

Pre ziadneho ISP nie je vyhodne, aby sam od seba zacal nasadzovat ipv6. Naco mi je, ze ficim na ipv6, ked 99% sveta nie, su to len zbytocne vyhodene naklady. Na druhu stranu, keby vsetci na ipv6 presli uz davno, profitovali by z toho vsetci (rozsirenie client to client technologii)

„profitovali by z toho vsetci“
- to znamena ze bud by koncovi zakaznici platili za pripojenie o dost viac ako teraz, alebo ISP by s touto vetou az tak nesuhlasili. Specialne pokial trvate na „uz davno“.

Vám snad přijde udržování conntrack záznamů pro NAT 1000+ lidí (na jedné adrese) maličkost? Pro obyčejnou HTTP komunikaci snad, ale minimálně 5% zákazníků (spíš v praxi 10%) bude používat i něco jako bittorent a to už je místy celkem „záhul“. Nehledě na situaci, kdy „dojdou porty“.
V případě IPv6 by ISP prostě správně nastavil routing a vůbec by se nemusel starat o cokoli, co je za IP hlavičkou.

Kdyby jenom udržovat. Oni je snad musí i půl roku zpět ukládat.

Jeden môj kamarát to krásne vytihol vetou: „na ISP ohľadne IPv6 začnem naliehat v momente, keď sa nebudem vedieť zvonka dostať na PC doma“.

A mě zase zajímá to, že dneska si už v podstatě nemám šanci dostat přidělený IPV4 rozsah a IPV6 mi je k ničemu. Docela prkérní situace.

Možná si půjdu přečíst o (ne)docházení IPv4 adres, abych si tím ukrátil dlouhé čekání než adresy skutečně konečně dojdou. Protože dokud nedojdou, tak to s nejspíš s žádným ISP ani nehne, aby IPv6 začal poskytovat.

Jo, přesně tak. Jelikož 99,998% jejich zákazníků nemá o IPv6 a „jeho výhodách“ nemá ani páru a dokud jim pojede internet, nebudou nic řešit.

Co brání rozšíření IPv6? Podle mě je to samotný návrh IPv6 a jeho nekompatibilita s IPv4. Z toho, co o IPv6 čtu mi celý „nový protokol“ připadá jako snaha v současném IPv4 webu vybudovat jakýsi uberweb IPv6, který nechce mít s tím starým ošklivým takřka nic společného.
Asi bych to přirovnal k prosazování 64bit OS. 64bit procáky tu byly, byly tu počítače s více jak 4GB paměti ale pořádný (plně funkční, kompatibilní, se všemi ovladači) OS tu ještě dlouho nebyl. A tak vzniklo PAE rozšíření pro 32bit systémy.

Vidím to podobně.
IPv6 je prostě navrženo tak, že přechod na sebe sama velmi komplikuje. Svoji psychologickou roli hraje jistě i nesmyslně velký adresní prostor a z toho plynoucí nesympatický způsob zápisu nezapamatovatelných IP adres. Z počátku vypadá nejasně i taková trivialita jako třeba přidělení pevné statické IP adresy rozhraní – pochopitelně, že to jde, jen popisuji pocit mnoha administrátorů poté co se IPv6 začnou zabývat… Prostě to není tak přímočaré, tak elegantní, tak bezproblémové jako práce s IPv4.
IPv6 navrhovali v počátku zjevně akademici odtržení od reálného světa. Mohlo to vypadat daleko lépe, daleko sympatičtěji, mohlo to být alespoň trochu kompatibilní se starým světem  – přijetí pak mohlo být daleko rychlejší.

velmi pekne napisane

„Z počátku vypadá nejasně i taková trivialita jako třeba přidělení pevné statické IP adresy rozhraní – pochopitelně, že to jde, jen popisuji pocit mnoha administrátorů poté co se IPv6 začnou zabývat…“
Je to úplně stejné jako u IPv4.

Principiálně jistě ano.
Prakticky je to pro začátečníka zatemněné nánosem automatické konfigurace – podivné DHCPv6, RA, lokálními linkovými adresami (k čemu taková ptákovina?), odvozováním IP adres z MAC adres…
Tatam je přimočarost – tak sympatická a potřebná pro to, aby průměrný síťař technologii rychle přijal a podvědomě ji nepovažoval za pakárnu, která mu jen nadělá problémy.
IPv6 je pro většinu nechtěné ošklivé dítě, kterého se již nepůjde zbavit a bude otravovat po desítky let.

a) Webu (HTTP) je úplně jedno, jestli běží po IPv4, IPv6 nebo nějakém jiném protokolu.
b) Nejde udělat dopředně kompatibilní změnu! Ani teoreticky, prostě je to nemožné (pokud si myslíš, že to lze, tak napiš, jak).

Ale já nechci dělat „DOPŘEDNĚ KOMPATIBILNÍ ZMĚNU“, já mám na mysli přesný opak, tj. „ZPĚTNĚ KOMPATIBILNÍ ZMĚNU“.
Změna, která vyžaduje prakticky kompletní změnu infrastruktury (snad všechny aktivní prvky, kabeláž samozřejmě zůstává) se vždycky prosazovala nesmírně pomalu a obtížně.

Moment. A jak tedy chcete udělat, aby se stará zařízení dokázala připojit k zařízením, které využívají nový protokol s delšími adresami?