Licence: BSD nebo GPL?

A tady píše Marc Fleury z JBoss o svém názoru na licence:
http://jboss.org/jbossBlog/blog/mfleury/2004/08/02/From+GPL+to+BSD+to+LGPL%3A+On+the+Issue+of+Business+Friendliness.html

Když se srovnává BSD a GPL licence, hovoří se bohužel často jen o jejich výhodách nebo nevýhodách pro firmy a korporace (zejména ústy těch, kdo preferují termín "open source" před "free software").

Zastánci BSD licence většinou argumentují, že tato bude spíš přijata komerčním subjektem, protože ten není nucen vracet komunitě zdrojové kódy a má tak větší svobodu zavést obchodní model podle svých představ, a že svobodná s nesvobodnou větví programu pak můžou bez problémů koexistovat (viz ty a ty příklady, ta a ta firma by nikdy nepřispívala k vývoji toho a toho programu, kdyby byl pod GPL).

Naproti tomu podle obhájců GPL (ne všech, ale většiny těch, co si problematiky všímají až od počátku éry "open source" - vyzdvihování praktické užitečnosti svobodného modelu) si firma vybere tuto licenci proto, že kód, který do programu přidá a kterým ho vylepší, bude chráněn proti použití třetí stranou nedávájicímu nic zpět a dotyčná firma bude moci znovu použít všechen kód od všech stran, navazující na ten původní kód (opět ty a ony příklady).

Problém obou stran je, že vidí skutečnost jen v ekonomických intencích. Vidí jen to, že oba modely mohou přispívat k ekonomickému rozvoji. To je zúžené vnímání problému. Ekonomická výhodnost je jen jedním z vedlejších důsledků principu svobodného softwaru. Nebyla účelem vzniku myšlenky svobodného softwaru. Tím byla snaha zajistit svobodu jeho uživatelům. Motivace byla etická, nikoliv pragmatická. Až o více než deset let později byl koncept převzat a přejmenován na open source, který místo ideálu svobody vyzdvihuje ekonomický užitek z takového softwaru.

Můžeme namítnout, že BSD licence tu byla dřív. Můžeme namítnout, že BSD licence je idealističtější, jestliže dává svůj kód a nic za něj nežádá. Ale jejích zastánců, kteří to berou takhle, je minimum. Vznikla proto, aby si uživatel s kódem pod ní zveřejněným mohl dělat co chce, pokud zmíní jeho autory (krátce "je mi to jedno, pokud..."). Etika a ideál jsou něco jiného a byly do této oblasti uvedeny až s příchodem GPL.

Já osobně jsem zastáncem GPL, ale nevidím to tak, že obě licence jsou právními dokumenty, zákony něco mi ukládajícími. Kdybychom to tak chápali, pak by skutečně šlo tvrdit: BSD vyžaduje uznání autorství. GPL vyžaduje uznání autorství a zveřejnění kódu. Tedy GPL toho vyžaduje víc, takže je méně svobodná. Já to ovšem beru tak, že GPL, narozdíl od pragmatické BSD, apeluje na moje svědomí, na moji morální povinnost, že mě upozorňuje, že je slušné dát něco komunitě za to, že si od ní něco vezmu. Takto mě nabádá k tomu, abych svobodný software šířil a k jeho šíření tak přispívá, v důsledku proto na jejím základě vzniká více svobodného softwaru a více svobody pro jeho uživatele. (Je to logická úvaha, nikoliv sofismus, jak se tady onehda kdosi snažil tvrdit.)

Autorům konceptu BSD licence je lhostejné, zda se bude svobodný software šířit, či zda bude nadále dominovat ten proprietární. Autorům GPL na tom záleží.

BSD software je dar pro kohokoliv, kdo se umí slušně chovat (= poděkovat). Nijak neomezuje svobodu nabyvatele (kromě té základní povinné slušnosti).
GPL software si musíte jako vývojář koupit (za svůj kód). Musíte platíte zdrojovým kódem, dokud GPL software užíváte.
BSD software je tedy zdarma pro každého, kdežto GPL ne. To je podle mne hlavní rozdíl. Jistěže více svobody má obdarovaný, než kupující, který se tímto 'nákupem' vzdává svobody nakládání se svým kódem.
Jeden přístup tedy jde příkladem a máte svobodu (= možnost výběru) jej následovat. Druhý říká, že pokud si vezmete jeho 'dárek' (který darem není), musíte jít s ním (= zaplatit).

Nemám vůbec nic proti GPL, jen se snažím popsat rozdíl.
Rozhodnutí, zda je můj software darem pro kohokoliv, nebo jen pro koncové uživatele, je pak výběr mezi těmito dvěma licencemi.

Ale kdyz se na to podivam z druhe strany (jsem puvodnim autorem), zajima mne co a proc nekdo pridal do meho kodu, zajima mne kde mam jake chyby, ... . GPL mi zaruci, ze pokud nekdo neco na mem kodu zmeni, mam moznost si to prohlednou (a treba to dale upravit). To je pro vyvoj SW jako takoveho daleko vyhodnejsi, dochazi ke vzajemne komunikaci autoru.
Kdezto pokud se ten kdo upravuje kod pod BSD rozhodne mi upravu nedat, tak se nedozvim co vlastne zmenil. To je z pohledu autora velmi nestastne.

GPL mi zaruci, ze pokud nekdo neco na mem kodu zmeni, mam moznost si to prohlednou (a treba to dale upravit).

Tradiční, leč zcela zásadní omyl. GPL nic takového nezaručuje.

Pokud se nemylim tak GPL zavazuje uzivatele k uvolneni kodu jen pri redistribuci - ale kdyz si jako firma udelam patch na GPL software ktery z nej udela neco 100x lepsiho, tak me nikdo nedonuti ten patch nekde zverejnit nebo se snado nem i jen zminit...

Přesně tak: autor je povinen poskytnout zdrojáky jen a pouze tomu, komu poskytuje upravené (nebo i neupravené) dílo. Takže pokud upraví GPL projekt jen pro vlastní potřebu, není povinen ukazovat zdrojáky nikomu. Upraví-li GPL projekt a výsledek prodá zákazníkovi (nebo daruje příteli, to je jedno), je povinen zdrojáky poskytnout pouze tomuto zákazníkovi (resp. příteli). Řekl bych to takto: původní myšlenkou GPL nebylo nějaké vracení práce komunitě (tato argumentace se objevila až později), ale ochrana příjemce software před tím, aby dostal "černou skříňku". U BSD-style licencovaného software je myšlenka taková, že příjemce se ochrání sám, protože je schopen se svobodně rozhodnout, co je pro něj lepší; má-li pocit, že je pro něj vhodnější closed source varianta, je to jeho svobodné rozhodnutí a on sám za něj ponese následky.

> kdyz se na to podivam z druhe strany
Este je tu pohlad z tretej strany : zakaznik firmy, ktora svoj produkt postavila na open-source.

Ak to ta firma postavila na SW s BSD licenciou, nemam (ako zakaznik) narok na upravene zdrojaky ( napr. implementacia TCP/IP vo Windows ). Ak by to postavila nad GPL, mozem si vyziadat zdrojaky.

IMHO :
BSD aj GPL zarucuju autorovi rovnake prava ( zachovat autorstvo ).
BSD poskytuje viac slobody pre firmu, ktora upravuje SW ( nemusi zverejnit upravy ).
GPL poskytuje viac slobody pre zakaznika ( musi dostat upravy zdrojakov maximalne za cenu media ).
=> rozumny zakaznik ziada GPL.

A jsme zase u podstaty věci: někteří odpůrci čehokoli kromě GPL operují zákazníkem, který chce zdrojáky, a přesto si sám vybere produkt (closed source odvozenina od BSD style licencovaného software), se kterým je nedostane. To je nesvéprávný nebo mu někdo drží u hlavy pistoli? Proč nedá přednost původní BSD licencované verzi? Pravděpodobně proto, že jsou pro něj zdrojáky méně důležité než vylepšení té closed source verze (nebo si to aspoň myslí).

K poslední větě: zákazníkovi je to jedno, on dostane produkt a chce k němu zdrojáky. Jestli je dostane pod GPL nebo BSD, je mu úplně jedno. Naopak, v případě BSD má o něco více možností, co s nimi může udělat.

Já jako zákazník chci GPL. Já jako tvůrce používám GPL a vím proč. Už to tady bylo řečeno několikrát. Prostě je pro mě jako zákazníka i jako tvůrce GPL výhodnější. Mimojiné taky proto, že je GPL nesvobodnější a tedy nedovolí ostatním dělat věci, keré se mi nelíbí a dovolí dělat ostatním věci, které se mi líbí. Prostě jsem takovej chamtivej parchant a zajímá mě především moje dobro. Proto používám GPL a ne BSD.

A zase velka hadka BSD proti GPL ... a zase se nikdo nezmini o tom nejlepsim z obou svetu, LGPL. Teda ... nikdo krome Marca Fleury z JBoss :-) (jak poznamenal rx v prvnim prispevku).

Podle me je idealem prave LGPL a podobne licence, ktere oddeluji projekty podrobneji nez podle aplikaci. Neni mozne postavit rozumny program, ktery bude pres 10 pipe komunikovat s 10 jinymi programy, kazdym pod jinou licenci. Prilinkovat 10 knihoven problem neni. Alespon v C/C++, v PHP je to horsi :-).