Linux podporuje nejvíce zařízení

Který operační systém podporuje větší množství hardwaru?

Přesně tak. Někdo v tom hledá to co tam není. Jinak i s tím množstvím, jak už někdo správně oponoval je trochu problém, protože 95% uživatelů používá cca 5% HW a z těch 5ti procent má malinko lépe pokryt MS. Tak bych to viděl já.

A preco je tomu tak? Pretoze 90% vyrobcov hw sa zameriava na uzivatelov MS, (co je sice mozno logicke, ale podla mna nie spravne)... Uvidime, ci sa to casom zmeni...

NDA a open source sa tak trochu vzajomne vylucuju, ci nie? :)

Vsak urcite to nejak ide a zalezi aj do NDA, ale takto vytvoreny kod bude s velkou pravdepodobnostou zle zdokumentovany (tazko citovat dokumenty pod NDA) a prakticky pre tretiu stranu (naslednych developerov) len masa kodu, ktora nieco robi s nejakym hardware.

Hmm a na tom Lexmark X2550 se pokoušíš spustit Linuxové jádro? Jen jestli on Greg nemyslel spíš zařízení co se přímo nacházejí v PC. Tady pláčeš dost možná na špatném hrobě. Zkus se mrknout na CUPS.

kez by slo o jednu tiskarnu... ale me nejde webova kamera, zvukovka, na starem pocitaci nesla v nejake fedore sitovka, na notebooku mi nesla wifi a specialni klavesy... podpora tiskarny je mizerna (oboustranny tisk je evidentne pro ovladac meho hpcka vysnena futuristika featura, kterou tento ovladac nema!), a ovladace graficke karty jsou chore - znatelne pomalejsi.

takze ano, linux podporuje vice zarizeni (architekrur procesoru), spoustu kusu hw out-of-box, ale holt kdyz vyrobce splodi ovladace jen pro windows - a clovek si ty ovladace nainstaluje, tak bych ani sebevic opilej netvrdil, ze linux toho podporuje nejvic.

To co vy by jste netvrdil, by někdo jiný tvrdil a tvrdí to celkem drze a ještě to má podložené. Prostě to, že Linux nepodporuje nějaký byť široce používaný hardware výrobce, který si sedí na vedení, vůbec neznamená, že Linux nepodporuje víc HW. Vtip je v tom, že to jsou prostě dvě naprosto různé věci.

asi jsem spatne porozumel prispevku...

zkratka: mam vyrobky A a B... vyrobek A je vyroben spolecnosti, ktera dodava ovladace jak pro windows tak pro linux (a pro jine operacni systemy, mac os vyjimaje :D). vyrobek B je vyraben spolecnosti, ktera si "sedi na vedeni" - jsou pouze ovladace pro windows.
tedy - v uvedenem prikladu zde mame 2 vyrobky, ktere jdou pod windows a jediny vyrobek, ktery jde na linuxu (a nemluvme nyni o tom, ze druhy vyrobce je proste kastan a nedodava ovladace vsem - to je na jinou diskusi).
rad bych videl, kolik ze vyrobcu nedodava ovladace pro windows? pokud takovy vyrobci vubec jsou, rekl bych, ze jich je malo - popripade ze jde o prilis specificke zarizeni, kde se snad ani nepocita s tim, ze je nekdo pod windows bude pouzivat.
takze z meho pohledu, pokud je rec o klasickem hardwaru osobniho pocitace, tak s tvrzenim, ze linux podporuje vic, nedokazi souhlasit.
dale vychazim ze sve zkusenosti - snad veskery hardware ktery mam (krome cannon scanneru) je "officialne" podporovan ovladaci pro linux - ale ani jedno z tech zarizeni nefunguje spravne nebo naplno, jako pod windows.
mozna by stalo jeste za rec, ze mluvim o windows xp (u windows vista je skutecne problem rozhodit nejaky starsi hardware, na xpckach sem videl provozovat bez problemu zvukovou kartu z 95teho).

Co ti na to poviem, niektory vyrobca neni schopny dodat ani ovladac na win xp, do vsetkych notebookov cpu vistu a ked chce clovek aspon slusny win tak tam musi dat xp-cko ale to je horsie ako skompilovat si vlastne jadro na gentoo :P

Vtip je v tom, že Linux sa snaží podporovať aj hardware, ktorý je bežnému desktopovému trhu ukradnutý. Nech sa poniektorí budete tváriť, že ste neviem akí "top informatici", aj tu diskutujeme (skoro) samí užívatelia desktopov a snáď pár správcov serverov. Ak mám PS, je mi srdečne jedno, či Linux podporuje nejaké procesory pre superpočítače alebo žehličky, chladničky a mobilné telefóny. Windows tu leží v žalúdku všetkým práve preto, že ovláda trh, na ktorom záleží nám, ktorí tu diskutujeme. Všetky tieto súboje, v ktorých sa nakoniec dohodneme, že linuxové OS síce majú vo svete PC problémy, ale zato linuxové jadro sa dá narvať na viac zariadení, o ktorých v MS ani nikdy neuvažovali, nedávajú nikomu z tu diskutujúcich nič okrem falošného zadosťučinenia. A problém Linuxu vidím aj v tom, čo tu už niekto spomínal), že na moderných procesoroch síce beží, ale ich modernejšie inštrukcie zvyčajne nevyužíva.

Na Rootovi? To asi ťažko :-)

... A problém Linuxu vidím aj v tom, čo tu už niekto spomínal), že na moderných procesoroch síce beží, ale ich modernejšie inštrukcie zvyčajne nevyužíva.

A na tuhle pitomost jsi přišel jak? Nějaký odkaz na relevantní zdroj by nebyl?

Väčšina distribúcií je pre i386, však?

A i ty co jsou označené jako i386 automaticky použijí i586/i686 kód pokud detekují lepší procesor i když to není tak optimalizované jako i586/i686 distro. To označení totiž říká, že i386 spustíš i na i386 HW, kdežto i586/i686 ne. To je vše. Vítej do 21. stol.

Jestli jste si toho nevšiml, tak "...je jednoduché je napsat." je názor Grega Kroah-Hartmana, nikoli autora článku.

Hmm ono je to tak ze kazdy si to ohyba ako sa mu hodi.Linux je krasny pojem, ale rad by som vedel co tym v tom ktorom clanku autor mysli. Linux ako kernel? ako niektora z x distribucii ? ako OSS/GLP ? alebo to to vlastne ma byt?.
Priklad, asi ziadnu dnesnu masovu distribuciu (fedora,ubuntu atd.) nerozbeham na 486 a asi aj na Pentiu budem mat dost zasadne problemy. Ale pozor, tu sa povedal Linux takze kludne mozem zobrat aj 10 rokov staru distribuciu ktora pojde bez problemov, alebo si zoberiem dnesnu a kompletne prekompilujem zdrojaky (plus asi budu potrebne nejake tie patche a opravy) a asi mi to potom tiez pojde.Akurat to uz bude diametralne odlisny sposob od user friendly instalacie.
Obcas mam pocit ze linuxova komunita trpi tazkou schizofreniou.Na jednej strane jej je cely windows na haku a na druhej strane kde sa da tak sa porovnava s windowsami a chce sa silou mocou dostat na desktopy.Ubuntu vs Vista ? porovnavanie neporovnatelneho. Ubuntu ako Vista, malo pravdepodobne.Vista ako Ubuntu viac menej mozne.Otazka ci toto ma byt cielom Ubuntu alebo kazdej desktopovej distribucie Linuxu.

Jelikož zařízení má na starost jádro a ne zbytek distribuce, logicky byl myšlen Linux jako jádro, které opravdu podporuje opravdu extrémní množství hardwaru (http://en.wikipedia.org/wiki/Linux_kernel_portability_and_supported_architectures jen tento seznam podporovaných architektur dává tušit, že kdo tvrdí "nefunguje mi wifi a proto linux podporuje málo hardware" bude vedle)

S dovolením množství platforem, pro které lze kompilovat kernel, nemá s podporou zařízení moc společného. V případě Linuxu je problémů několik.

- Pro platformy mimo x86 je sice k dispozici kernel, ale typicky chybí základní SW. Například Qt, KDE, Gnome, OpenOffice a další jsou podporované na dost omezeném počtu platforem. Samozřejmě můžete spoléhat na nepodporované porty, nebo portovat sám, jestli máte dost času a peněz.
- Podpora rozšířeného HW je v Linuxu omezená. Mluvím o věcech typu grafické karty, scannery, RAID řadiče, tiskárny, WiFi karty apod. Cílem by mělo být, aby maximální počet instalací HW prošel v pohodě. Z toho plyne, že podpora pro HW, který
- Řada HW je podporovaná generickými drivery, které neumí využít features daného zařízení. Třeba duplektor a sešívačky u tiskáren, razítkovače na scannerech atd.
- Podpora méně obvyklého HW je dost špatná. Vezměte si třeba vysokokapacitní scannery (tam je problém i s návaznými aplikacemi), měřící desky, digitální osciloskopy (třeba CompuScope 1610), I/O karty atd.
- Kde driver není přímo součástí kernelu, nastává pro uživatele řada komplikací, i když je driver k dispozici z jiného zdroje.
- Kernelové moduly pro Linux musejí podle autorů kernelu být pod GPL, což řadu výrobců odrazuje.

Buďme ale upřímní, jakou podporu HW čekáte s rozpočtem a koordinací, které má vývoj Linuxu?

> S dovolením množství platforem, pro které lze kompilovat kernel, nemá s podporou zařízení moc společného.

Já jsem naopak přesvědčen že celkem dost.

> Mluvím o věcech typu grafické karty, scannery, RAID řadiče, tiskárny, WiFi karty apod.

Jak už tu někdo napsal. Greg mluví o ovladačích v jádře. Já vím že uživatel a Windows to moc nerozlišují proč taky. Ale opravdu nevidím důvod proč cpát stovky scannerů a tiskáren přímo do kernelu.

Co konkrétního má tedy množství platforem, pro které lze kompilovat kernel, společného s podporou zařízení?

Já osobně nevidím technické důvody, proč by ovladače měly být součástí zdrojáků jádra. Soudný člověk ví, že napsat drivery pro všechna zařízení dané třídy není realistické. Stejně tak pro řadu lidí není realistické, aby napsali driver, a kód začlenili do jádra. Chápu, že Linux svého času neuměl ani zavádět moduly (před kernelem 2.0), a pak drivery holt musely být součástí jádra. Ale dnes je snad i Linux o něco dál.

Ve skutečnosti jsou ale důvody politické. Z politických důvodů nemá kernel stabilní ABI, z těch samých důvodů vývojáři chtějí mít kód driverů pod kontrolou, a z těch samých důvodů tvrdí, že kód kernelových modulů musí být pod GPL.

S dovolením množství platforem, pro které lze kompilovat kernel, nemá s podporou zařízení moc společného. V případě Linuxu je problémů několik.

Minimalne to, ze kernel sam o sobe podporuje tuny vsemoznych zarizeni?

- Pro platformy mimo x86 je sice k dispozici kernel, ale typicky chybí základní SW. Například Qt, KDE, Gnome, OpenOffice a další jsou podporované na dost omezeném počtu platforem. Samozřejmě můžete spoléhat na nepodporované porty, nebo portovat sám, jestli máte dost času a peněz.

To je pravda, lec stale je to vice nez x86 ;-)

- Podpora rozšířeného HW je v Linuxu omezená. Mluvím o věcech typu grafické karty, scannery, RAID řadiče, tiskárny, WiFi karty apod. Cílem by mělo být, aby maximální počet instalací HW prošel v pohodě. Z toho plyne, že podpora pro HW, který - Řada HW je podporovaná generickými drivery, které neumí využít features daného zařízení. Třeba duplektor a sešívačky u tiskáren, razítkovače na scannerech atd. - Podpora méně obvyklého HW je dost špatná. Vezměte si třeba vysokokapacitní scannery (tam je problém i s návaznými aplikacemi), měřící desky, digitální osciloskopy (třeba CompuScope 1610), I/O karty atd.

I to je pravda, i kdyz zpusobena "nepodporou" vyrobce hardwaru, neni-li specifikace, reverse engineering holt neni stoprocentni. Navic zrovna co se tyka RAID radicu (vyjma SW RAID hracek) je podpora velmi slusna

- Kernelové moduly pro Linux musejí podle autorů kernelu být pod GPL, což řadu výrobců odrazuje.

To je blbost, viz. treba binarni ovladace nVidia karet ke kterym zdrojaky nejsou a dost mozna nikdy nebudou, a ktere rozhodne nejsou pod GPL

Buďme ale upřímní, jakou podporu HW čekáte s rozpočtem a koordinací, které má vývoj Linuxu?

S rozpoctem a koordinaci, ktere ma vyvoj Linuxu, se podpora hardware dostala do takoveho stavu, ze vyvojari zabyvajici se Linuxem napsali svepomoci podporu takoveho mnozstvi hardwaru, ktery treba Microsoft tak mozna certifikoval. Osobne si myslim, ze pokud by ovladace hardwaru dodavali vyrobci hardwaru (nebo poskytovali specifikace), vyvoj Linuxu by se mohl vyrazneji pohnout dopredu, protoze mraky lidi, kteri se zabyvaji tim, ze zkoumaji co ktery kus hardwaru dela a co udelat aby delal to co chteji, cimz stravi 100x tolik casu nez kolik zabere vyvoj ovladace pro Windows, by se mohli venovat uzitecnejsi praci (stejne jako to delaji vyvojari v Microsoftu)

Otázka je, proč podporovat platformy, pro které stejně na konci budete mít leda kernel a pár nástrojů. MS měl Windows NT pro několik platforem, ale zjistil, že to nemá smysl, protože náklady na vývoj a support výrazně přesahovaly přímy z těch platforem. Samozřejmě ve světě open source peníze nehrají roli, a kolik úsilí se zbytečně zmrší, to nikoho nemrzí...

Výrobci Linux nepodporují z několika důvodů.
1) uživatelů je málo, a nevyplatí se to;
2) na jakém Linuxu mají garantovat podporu, když to 1% uživatelů desktopu používá stovky distribucí, a jejich nové verze vycházejí co pár měsíců?;
3) kernelové moduly musejí podle být autorů kernelu pod GPL (důvody jsou politické), což se výrobcům nelíbí, a v některých případech ani není legálně napsat GPL driver (například u některýchy WiFi karet);
4) kernel z politických důvodů (a z důvodu chaotického vývoje) nemá stabilní ABI

SW RAID není hračka, ale věc, která má na trhu dobré místo. Takový RAID je dobrý hlavně k tomu, abyste třeba RAID5 mohl ověřit, re-buildnout, a hlavně z něj mohl zabootovat. Samozřejmě je to "hračka", protože nemá podporu v Linuxu - podobně jako byly "hračky" GDI tiskárny a winmodemy, než se je Linux naučil podporovat ;)

Binární ovladače nVidia jsou ve skutečnosti kernelovým modulem uvolněným pod GPL, který zavádí binární blob. nVidia se tak snaží obejít nutnost uvolnit zdroják driveru. Problém je, že podle autorů kernelu je to nelegální postup. Ale protože nikdo nechce rizkovat, že by nVidia stáhla jediné opravdu funkční drivery grafických karet pro Linux, tak se do toho nerýpe. Srandovní situace.

"vyvojari zabyvajici se Linuxem napsali svepomoci"... LOL. Ve skutečnosti pánové dostávají dokumentaci a další podporu od výrobců HW, a řadu driverů píšou rovnou výrobci HW, nebo platí ty "svépomocné" vývojáře. Ale to co jste napsal působí skoro jako pohádky o FireFoxu, který vyvinuly hromady dobrovolníků z celého světa (kde my ostatní víme, že vývoj FireFoxu zaplatila společnost AOL, a nyní ho platí Google).

Win NT byly pro Alphu, MIPS a PPC ale IMHO to byla tak trochu pastička na MS aby zaplatil vývoj zbytečnosti a vyhodil peníze. Ono přecházet na jinou instrukční sadu v ekosystému postaveném na programech bez zdrojového kódu jde docela blbě (ano vím o net frameworku který toto elegantně řeší ale mám tak trochu pocit, že přístup MS k němu je poněkud schizofrenický).

1) souhlas (pro zařízení pro koncové uživatele, u serverových komponent už se nikdo ignorovat Linux neodváží). Ale IMHO se situace rapidně zlepšuje.

2) dostat svůj ovladač do oficiálních zdrojáků linuxu a dál se nestarat je optimální postup :-) a spoustě firem už to konečně došlo

3) toto není úplně jasné. Pokud vím, tak pokud byl zdroják napsán pro jiný či více operačních systémů tak by to mělo být OK, To mimochodem pokrývá vámi zmíněnou nVidii. BTW zrovna u WiFi to je docela sranda - nejprve výrobce tvrdí že nejde napsat volně přístupný ovladač protože požadavky na omezení možných frekvencí a o něco později ho výrobce napíše.

4) kernel nemá z mnoha dobrých důvodů stabilní ABI směrem k ovladačům - to má své výhody i nevýhody. Tvářit se, že to má jen nevýhody je poněkud pitomé.

SW RAID implementovaný ovladačem karty je v naprosté většině případů pomalejší než SW RAID na úrovni Linuxu a to nemluvím o možnosti spravovat takovýto RAID. Bootovat lze z RAID1 a tak se udělá malinká boot partition na RAID1 a výsledek je MNOHEM lepší než se SW RAIDem na pitomé kartě.

Ano, některé ovladače píší placení vývojáři s plnou dokumentací. Ale některé píší dobrovolníci bez přístupu k dokumentaci. Můžeme se bavit o velikosti těchto skupin ale snahou shazovat ty dobrovolníky se IMHO shazujete jen sám.

No asi to není moc dobrý nápad, ale na druhé straně je to (ve Windows) dost podobný driver, jako driver grafické karty. Samozřejmě na unixech neexistuje žádný jednotný driver model, ale to nepřekvapí.

Další otázkou (nad kterou jsem za zamýšlel výše) je, jestli vůbec nějaké drivery mají být součástí kernelu.

sw RAID5 není podporován pod LINUXem?
http://www.netadmintools.com/art393.html

prosím objasněte mne neznalému jak ffungují GDI tiskárny & winmodemy;-)
není to náhodou tím že driver je win only a většinu práce vykonává cpu počítače?

Nvidia drivery
opravdu se jedná o kernel driver? ale? není to spíše driver obsahující proprietární
Nvidia technologie které Nvidia stále nechce dát veřejne k disposici?

dokumentace
MS programátoři píší drivery sami z hlavy, bez jakékoliv potřeby dokumentace či specifikací
od výrobce daného hw?

Z čistě SW RAID5 nelze bootovat. Proto je tam ten BIOS, který vám vytvoří RAID5 device, ze kterého bootovat lze. Ovšem řada polo-SW RAID řadičů není v Linuxu podporovaná. Než budete mluvit o kecech, zkuste si zjistit fakta.

GDI tiskárna umí pouze tisknout bitmapy. GDI se jí říká proto, že jí ty bitmapy typicky připravuje subsystém GDI (GDI je technologie ve Windows, kterou na unixech zatím nic nedohonilo). Krmit tiskárnu bitmapou ve vhodném formátu lze samozřejmě z libovolného OS. U winmodemů se o většinu akcí stará CPU počítače, a opět není důvod, proč by to nemělo jít z jakéhokoliv moderního OS. I když u Linuxu je asi problémem mizerně implementovaná obsluha interruptů a latency (stejně jako u třeba zvuku).
Diskuse byla o tom, že tato levná zařízení mají na trhu místo, a o sračkách mluví příznivci Linuxu jen do té doby, než se Linux podporu takových zařízení naučí. Toto bylo vztaženo i na polo-SW RAID řadiče.

V případě nVidia se opravdu jedná o kernelový modul, který je psaný pod GPL. Ten je ovšem jen wrapperem, který volá uzavřený nVidia driver. Kdyby nVidia nepoužila tuto obezličku, musela by zdrojáky driveru uvolnit. Vývojáři kernelu přesto tvrdí, že nVidia musí drivery uvolnit. Neříkají to ale moc nahlas, aby nepřišli o jediný slušně fungující driver grafických karet pro Linux.

Programátoři MS píší drivery pro omezený počet typů HW. Typicky k nim mají dokumentaci. Oni totiž přicházejí k výrobci se slovy "chcete podporu svého HW na 400 milionech SW pro Windows? máme peníze, zdroják nikdo neuvidí", a ne se slovy "zveřejněte zdarma specifikace, dejte nám zdarma testovací HW, zdarma nám poraďte, my pak zdroják zveřejníme, a výsledkem bude podpora pro 1% počítačů (tedy těch co běží Linux), jejichž majitelé stejně neradi za cokoliv platí".