Kdepak, má to jiné příčiny. Aby byly kancelářské aplikace interoperabilní, musely by všechny umět přesně totéž. A proč mít více kancelářských produktů, když MUSÍ umět přesně totéž, a NESMÍ umět nic navíc?
MS musel standardizovat OOXML, protože ODF 1) je pod kontrolou Sun Microsystems, a další verze ODF lze vyvíjet jen se souhlasem Sunu; 2) neumí popsat dokumenty MS Office, takže je pro MS nepoužitelný; 3) je mizerně speficikovaný, takže interoperabilitu nezajišťuje, viz například ta oblíbená absence vzorců ve speficikaci; 4) díky mizerné specifikaci nelze dokumenty OOo správně interpretovat (jen) na základě té specifikace.
