Microsoft zrušil v Office podporu některých formátů

"FilesBeforePowerPoint97 - This policy will prevent the saving of files that are older than PowerPoint 97 and that have file formats such as .ppt, .pot, .pps, and .ppa."

Aha, takze omezenim formatu na >= Office 97 vlastne omezuji konkurenci...LOL

To je pouze jeden z formatu. Ale jinak je to dost drsny krok, jak prinutit uzivatele k upgrade. Zrejme ani novy Office se neprodava tak, jak se doufalo.

Ale toto omezeni prinasi Office 2003 SP3, takze predpokladam ze v Office 2007 SP2 to prijde tez, tedy proc upgradovat?

10 a více let po vydání nějakého produktu odstranit podporu importu z jeho formátu, to si MS fakt dovolil hodně. Konkurence úpí, trh trpí. Kdy přijde pokuta od EK?

A víte, že vyjma plné licence Office existují také upgrade licence, OEM licence, nebo dokonce multilicenční programy? Navštivte svého prodejce SW, poradí vám licenční program ;)

jj spravnne, jen kazdou diskuzi zahulanovat:)

Co pořád všichni mají s Hulánem, že jsou z něho tak poprdění? Etalon demagoga to není a nevidím důvod ho jím dělat a dělat mu tím pádem reklamu a zvyšovat jeho hodnotu (ve smyslu u i negativní reklama má pozitivní dopad na prodejnost).

Hulán je obsesivní egomaniak s schopností se vecpat všude. Tak asi proto.

Co je tenhle LO za pošuka ?

urcite nejakej mladej Hulanuv fanousek, co sedi doma u woken, hraje hry a z nedostatku sebevedomi prudi na konferencich, ktere nejsou dilem samotneho Hulana ;-)

OEM licencie sú taký nefunkčný paškvil, a motivácia bude zrejme trochu iná ako to vykresľuješ. Podľa EULA nie je doterajší používateľ automaticky oprávnený odpredať spolu s počítačom aj licenciu. Musí dostať písomné povolenie od Micro$oftu. Chcem teda vidieť niekoho, kto za zostatkovú cenu predáva alebo zadarmo dáva charite PC a ešte bude podstupovať byrokratické kolečko aby dostal od Micro$oftu láskavé povolenie odovzdať s počítačom aj príslušné OEM licencie.


Ani M$Office neobsahuje groupware. Dá sa dokúpiť, to áno, ale cena Window$ servera, Exchange servera, klientské licencie, všetko dohromady, to vyjde už na peknú pálku.

Našťastie, keď chce niekto groupware, môže si buď za priaznivú cenu kúpiť O3, ktorý je stvorený pre spoluprácu s OpenOffice.org, alebo OX5, alebo si môže úplne zadarmo nainštalovať eGroupWare pre ľubovoľný počet používateľov.

Máte špatné informace. OEM verzi můžete prodat i se strojem. Jen jí uvedete ve smlouvě.
http://www.microsoft.com/cze/infolinka/faq/licencovani/domaciuzivatel/prevodoem.mspx

Psal jsem tu o MS ActionPacku, kde za CZK 6900 získáte na rok 10 klientských licencí, a 1 serverovou. Jinou možností je koupě Small Business Serveru.

Nevydávejte webové hračky za groupware. Webový přístup je důležitý, ale produktivita s webovým klientem je obecně hrozivá.

OEM MS Office 2007 Small Business, CZK 4639 (bez DPH). ActionPack, CZK 6900 na rok za 10 licencí klientských a 1 serverovou (v balíku je tam toho velká spousta).
http://www.microsoft.com/cze/partner/licensing/actionpack/licences.mspx

Většina firem komunikuje s okolím. Kompatibilita OOo s MSO je mizerná - složitější dokument se rozpadne nebo ztratí původní vlastnosti. A například spolupráce na smlouvě s vyznačováním revizí dopadne při použití kombinace MSO a OOo děsivě. Groupware je super věc i pro firmu s 5 lidmi. Pravda, některým firmám stačí psací stroj, POP3, nebo OOo.

Nemusíte nic distribuovat. Stačí se zaregistrovat. Jako System Builder nakonec nemusíte prodat ani jeden systém. Podobně při koupi vývojářských nástrojů se někdy může vyplatit si někde koupit stařičké Delphi, a poté si koupit konkurenční upgrade na to, co chcete používat.

Kompatibilita OOO s MSO je taková, že se složitější dokumenty rozpadají (tím je řečeno vše). Lze mít jeden počítač s MSO, stejně jako lze mít jeden počítač s přístupem na inet. Ani jendo není moc praktické.

Vidím, že jste jeden z těch, co groupware ještě nepoužívají. Nebo používáte Linux, a jste odkázaný na POP3/IMAP/webové hračky.

MS není můj zaměstnavatel, i když to tvrdí nějaké hovado podepisující se moji přezdívkou.

Jestli musíte distribuovat, můžete to vyřešit prodejem jedné MS myši sekretářce, třeba za korunu. Buďte kreativní.

Dokument se v MSO nerozpadá, pokud to není featurou produktu (dokumenty ve formátu starém přes 10 let, kde to mělo dobrý důvod, který samozřejmě nechápete).

Jestli máte zapotřebí kvůli pár korunám používat béčkový produkt s omezenou kompatibilitou, dobře vám tak. Já se hlavně ohrazuji vůši vašim nesmyslným "kalkulacím".

Zbytek je mimo, a nemám důvod jej komentovat.

Radím vám využívat možností, které máte. Pokud máte možnost získat SW za dobrou cenu, a podmínkou je, že budete registrovaný System Builder, můžete se registrovat. Jestli je podmínkou, že musíte něco prodat, zkuste něco prodat. Jestli je podmínkou, že musíte mít MS certifikovaného specialistu, tak si to spočítejte, a jestli se to vyplatí, někoho certifikujte.

Lžete, nebo neznáte. MS Word 95 musel tisknout na jehličkových tiskárnách s nízký rozlišením. Když na takovém zařízení vyrastrujete text, může mít (díky zaokrouhlování a hintingu, který je nutný pro zachování tvaru písmen) jinou šíři, než na jiných zařízeních. Proto Word prováděl zlom v závislosti na zařízení, pro které se lámalo. Ve Wordu 97 a vyšším už se počítalo s 24-jehlou jako nejhorší běžnou tiskárnou, a lámalo se nezávisle na zařízení. Ovšem pro zpětnou kompatibilitu lze vynutit layout dle tiskárny i ve Wordu 2007. Pokud máte dokument ve formátu Wordu 95, nebo v něm byla šablona, má toto nastavení i výsledný dokument. Jenže to byste vy musel vědět, o čem mluvíte. Bohužel trvale předvádíte opak.

Schválně, proč tedy používáte OOo, když ne kvůli ceně? Proto, že neumí ani zdaleka to, co MSO?

Tak mluvte o OEM verzi, jako já. Není povinné si kupovat krabicovou verzi.

Tak použijte kalkulačku, a zjistíte, že vyhovovat bude.

ActionPack je strasna podpasovka pro Linux. Small Business Server taky. Je to uz tak levny ze male firmy prestaly uz mit prakticky zajem o Linux z duvodu setreni na poplatcich za MS licence.

Ja je chapu. Co by jim Linux prinesl navic? Akorat ze nepotrebuji antivirak. Podpora driveru mizerna, lokalizace nicmoc, o grafickych driverech tezko mluvit - instalace driveru od nvidie je dost sila, kdyz si budou chtit koupit nejaky soft, tak ten pro linux nebude, linux admini se tezko hledaji a jsou drazi. Placeny support linuxu je taky drazsi nez support windows.

Microsoft si totalne obsancoval small byznis market a je jen otazka casu nez se rozsiri i do midrange a big IT marketu. Jeho ceny se ale budou konkurenci jen tezko zamlouvat, protoze microsoft dodava dobry pomer vykon/cena. To bude zase zalob u evropske komise...

Mne osobne zajima souboj Microsoft vs Oracle.

Když je Linux zadarmo, není to podpásovka? A má se v té situaci smysl bavit o tom, jak moc je podpásové, když je Small Business Server levný?

Samozřejmě MS ve small businessu kraluje, ale to je už stará věc. Dnes tu máme firmy, které běží na Windows opravdu velké DB, a středních firem používá Windows pro business critical aplikace naprostá většina.

Souboj MS vs Oracle na platformě Windows vyhrává MS. Na unixech se ho MS neúčastní, tam se perou Oracle a IBM (a Oracle zřejmě vede).

Je to podpásovka, protože pořizovací cena software byla hlavním důvodem proč měli ve small byznysu lidé o Linux zájem. Prostě se jim za ty Office nechtělo tolik platit. MS jim to zlevnil a tak je Linux přestal zajímat. Většina lidí si linux vyzkouší a když po několika mesících zjistí jaká je realita s linuxem na desktopu tak klidně dál používá na desktopech Windows.

Kdo může v současnosti na desktopech konkurovat MS Office ? kvalitou nikdo, pořizovací cenou OpenOffice.org. OO se ale ovladá strašně těžkopádně, dokonce i Office 2000 je výrazně lepší. Testoval jsem OO 2.3 vs MSO 2000 a stopoval za jak dlouho udělám velkou prezentaci, stopnul jsem to po půl hodině, nemělo to cenu.

Tenhleten Eclipse rework OO vypadá, že je rozhodne více user friendly než originál. Jdu ho poradne testnout, je mi ale fakt líto těch lidí co na tom dělají a pak jsou nucený to dávat zadarmo, protoze kdyby to nebylo, nikdo by to nechtel.

Je to ale především chyba managementu, který nepochopil co vlastně uživatelé chtějí. Software, který se bude především snadno ovládat (šetří to čas a tudíž peníze) a z kterého polezou například použitelné grafy a ne něco, co se člověk stydí ukázat.

S dobrým managementem věřím, že by pár let práce na OO použitelný výsledek ve finále přineslo, snad by se to díky LGPL OO licenci dalo i normálně pak prodávat. Klíčová otázka je, zda se IBM podaří sehnat schopný management, ktery je ochoten naslouchat uzivatelum. Uvidíme.

http://symphony.lotus.com/software/lotus/symphony/home.jspa
tu registraci by asi měli zrušit, kolik lidí se jim bude chtít registrovat aby si tu betu stáhli.

IBM se právě že s nikým nepere, já jejich marketing nechápu, nedělají ani pořádné PR releasy. Kdyby například Microsoft vyrobil 4.7GHZ POWER6 CPU, byly by na to všude reklamy a rozhodně by jim hw sales neklesaly.

Doufají že je jejich velcí zákaznící uživí, ale ty nebudou mít věčně protože x86 stroje jsou pořád rychlejší a levnější. Lidi koupí x86, dají tam okna a office. Jaká je reálná šance, že si budou chtít koupit něco od IBM? Minimální. díky nedostatku pořádné reklamy ani nevědí co vlastně u IBM dělají. Jen se ve svém okolí zeptejte.

Já měl za to, že podpásovkou je dávatprodukty zdarma. Když Sun vytopí v přepočtu miliardy Kč za OpenOffice, a uvolní ho zdarma, je to podpásovka (zjevně to dělá prot, aby poškodit konkurenta, a ve výsledku poškozuje celý trh Office). Cenu SBS bych viděl jako běžný konkurenční boj.

Ano, MS Office dnes nemůže konkurovat nikdo. Je to smutná vizitka neschopnosti ostatních výrobců. Aplikace s řadou let historie a se spoustou loajálních zákazníků byly svými výrobci rozvíjeny tak mizerně, že zcela ztratily trh. Dumping OpenOffice pak tytoprodukty definitivně usmrtil. Kupodivu nikdo nekřičel, jako když byl usmrcen Netscape.

OpenOffice (a obecně open source) potřebuje hlavně velikou hromadu peněz, které jsou potřeba k solidnímu vývoji. Napsat jakž-takž funkční aplikaci je jen 10-20% úsilí. Ten zbytek je o tom, aby ta aplikace byla opravdu dobrá. Sun peníze nemá (v podstatě se pořád potácí na hraně krachu), a nikdo jiný do OpenOffice zatím neinvestuje. Ani s dobrým produktem totiž není úspěch jistý, protože konkurence je silná. Navíc díky GPL licenci bude jediným úspěchem obsazení trhu; tržby nebudou, protože koncový uživatel za OpenOffice nic neplatí (a support je jako zdroj příjmů až směšně nedostatečný).

IBM velcí zákazníci asi uživí. IBM má velmi dobré jméno, a dobré styky na úrovni top managementu. Samozřejmě se trh pro IBM HW zužuje. Ale IBM není firmou, která by žila jen z prodeje HW. Opravdu překvapující je marketingová idiocie IBM. Tu ovšem ukázali už s OS/2, PS/2, Lotus WordPro a dalšími. Co chtít od firmy, která ještě nedávno měla IBM uniformy, oficiální IBM zpěvník atd. ;)

> Je to smutná vizitka neschopnosti ostatních výrobců. Aplikace s řadou let historie a se spoustou loajálních zákazníků byly svými výrobci rozvíjeny tak mizerně, že zcela ztratily trh.

Mne taky vzdycky prekvapovalo jaka velka mira neschopnosti je potreba aby nekdo kdo mel na zacatku lepsi produkt a vetsi marketshare nakonec s souboj s MS prohral. Usnuli na vavrinech a zcela ignorovali pozadavky svych uzivatelu.

Sun a Java GUI je toho prikladem. Lotus Notes GUI taky, posledni verze sice uz doznala urciteho zlepseni, ale prisla prilis pozde. Lidi cela leta rvali at s tim GUI neco udelaji, vzdyt je to hruza a nikdo se o ne nestaral. Tak se na notesy vybodli a premigrovali pryc. Dalsi vec co mne na notesech deptala byla jejich neexistujici synchronizace read marku mezi servery. Kdyz si dokumenty precete na notebooku, tak je pak na serveru uvidite po syncnuti jako neprectene. Ja jsem mel Notesy od 4.0 opravdu rad, ale pri kazdodenim pouzivani jsem zjistoval jak je ten system tak neuveritelne tezkopadny a neprakticky, ze jsem uz vsechny Notesy pred lety zrusil a dobre jsem udelal. Myslenka Notesu je dobra, implementace ale je nanic.

Pritom na prikladu Firefoxu je videt, ze se s MS uspesne bojovat da. Takze oni neprohrali protoze byl MS extra dobry, ale protoze byli extra neschopni.

Jo IBM marketing to je fakt vrchol neschopnosti, ti dokazi bezproblemu potopit i nejlepsi produkt na svete ve sve tride. Nejlepsi MS taktika by byla nechat IBM at koupi MS konkurenci, u Lotusu to zafungovalo fakt pekne.

Jediny Office prodavajici se balik konkurujici MS je http://www-306.ibm.com/software/lotus/products/smartsuite/ . To jsem ale fakt nikde za poslednich 5 let nevidel v provozu.

Docela by mne zajimalo kolik platicich uzivatelu musi mit db aby se uzivila, Informix v dobe kdy krachnul mel 100 000 instalaci a nestacilo to. Informix si krachnout zaslouzil, to byla hrozna databaze.

Dnes ma mnohem mene a tak se jeho vyvoj nemuze IBM vyplatit. Jelikoz dava ibm Informix uzivatelum zdarma DB2 licence, tak jsem uz videl experty kupujici stary informix (ktery neni zas tak obtizne sehnat), aby dostali DB2 vpodstate zadarmo.

Docela by mne zajimalo kolik platicich uzivatelu musi mit db aby se uzivila, Informix v dobe kdy krachnul mel 100 000 instalaci a nestacilo to. Informix si krachnout zaslouzil, to byla hrozna databaze.

Někde jsem četl, že Informix byl v podstatě vytunelován vlastním managementem. Souhlasil bych i s ostatním. K těm naprosto neschopným bych přidal i Novel, který svého času zazdil taky docela schopné produkty, a který během několika málo let ztratil absolutní dominanci v lokálních sítích, čímž jenom uvolnil prostor Microsoftu.

Ano, s Javou se to moc nepovedlo. Lotus Notes je celkem pěkná platforma. Viděl jsem například spisové služby psané v Notes, má je hodně státní správa. Jako workgroup je Notes určitě členem klubu těch produktů, se kterými je nutné počítat. Bohužel na trhu prohrává (a asi oba známe důvody). Některé firmy volí Notes čistě jen proto, aby se vyhnuli Outlooku. Ne že by se jim Outlook nelíbil, ale těží z toho, že Notes je méně obvyklý klient, a je méně často cílem útoků. Jo ty read marks lze, pokud si pamatuji, nějak protlačit. Zkuste pošťourat nastavení replikace. Teď nevím jestli replikace mezi klientem a serverem, nebo replikaci mezi servery. Domino server jsem už pár let neviděl.

SmartSuite jsem neviděl používat nikdy a nikde. Bohužel. I když vlastně jednou, na nějakém demu IBM ;)

Vývoj DB engine je bohužel velmi drahá věc, a konkurence je tvrdá. Například pokusy o komercionalizaci PostgreSQL se neujaly. Kolega JakOnSeJenJmenoval (takový ten chlap, co se umí podepsat) vám určitě vysvětlí důvody.

Kdybych já měl vsadit na úmrtí jednoho z top 3 hráčů na trhu RDBMS, bude to IBM DB2. MS na své platformě vyhrává, a nějak chybí důvod, aby to bylo jinak. Oracle má tradici, a je synonymem pro high end. IBM má dobré jméno, ale podle je z té trojice nejslabší. Třeba budeme mít časem OpenDB2 ;)

Lotusy je hezka platforma, ale denne delate s aplikacema pro ni, ne s platformou jako takovou. Platforma je to sice hezka, ale dost veci je tam nedotazenych a ty nedodelky dost snizuji pouzitelnost. Ono dopilovat aplikaci k dokonalosti je jeste dost prace. Ty read marky se daji replikovat client->server, ale pokud si zreplikujete db na klienta (nutne pro provoz offline na notebooku) tak se client stava v prostredi replikace taky serverem. Read marky server->server lze replikovat jen u posty. Mimochodem ta notes posta byla fakt hrozna, rekl bych ze i kdejaky shareware byl lepsi. Jsem rad ze uz ji nepouzivam.

IBM DB2 nikdy padnout nenecha i kdyby mela jen minimalni marketshare, vzdyt jim na mainframech zadna jina db nebeha, pokud se tam tedy nespusti virtualizovany linux ci AIX. OpenDB2 by byla fakt potupa, to bych radsi volil smrt.

I kdyz kdo vi, treba nakonec opravdu nezbyte nic jineho zakaznikum nez si tam bootnout Linux s oraclem. Cetl jsem nejake PR ze na mainframech jde bootnout uz i Solaris. To dost vypovida o nazoru zakazniku na jejich OS, kdyz tam zakaznici chteji Solaris.

Já Lotus Notes pouze míjel. Je pravda, že coby člověk pracující tehdy s Exchange jsem byl z některých věcí dost v šoku. Poslední jsem viděl DXL (Domino XML). To byl způsob, jak pracovat s Dominem externě. Můžete vytáhnout z DB objekt, a ve slidech IBM to vypadalo moc pěkně. V praxi při vytahování objektu proti RPC 8x vyšší spotřeba paměti, 10x delší čas, zalhcená síť, a výsledné XML často nebylo Domino ochotné sežrat zpátky, protože je prý invalid :). V jiných případech byl import toho XML OK, ale objekt pak nešel otevřít, protože například tabulka měla moc řádků či sloupců (kupodivu před exportem to bylo OK). Ještě že mám tuto část života za sebou.

OpenDB2 nemusí být nereálná myšlenka. Pokud ztratíte tržní podíl, a nemáte z produktu dostatečné příjmy, může se vyplatit ho uvolnit jako open source. Tedy ne že by to přineslo peníze, ale stejně už není o co přijít. Bude se o vás psát, a konkurenci to pořádně zatopí. A jestli zákazník za vývoj DB2 zaplatí formou licence, nebo v ceně serverového HW, to je celkem jedno. IBM stejně má příjmy primárně z consultingu a serverového HW. Podívejte se také na Sun a uvolnění Javy. V roce 95 si to nikdo neuměl představit, a Java byla svatým grálem IT. O 11 let později má Sun z Javy minimální příjmy, a uvolňuje ji pod GPL.

Nebude to proste jen tim, ze Oracle pochopil ze stabilni db server na nestabilnim operacnim systemu je nesmysl, co ty na to. Oracle si vybral jako primarni platformu unix/linux. Proto MS vyhrava, protoze kazdy kdo kupuje Oracle si okamzite poridi unix masinu, protoze by Oracle db slusne degradoval na windows?

Zeptejte se Oracle, jestli chce server DB pro Windows servery, nebo jestli ho raději dobrovolně opustí ;). Samozřejmě MS SQL Server nabízí lepší vývojové nástroje, snadnější administraci, levnější licence i školení, a to vše na Oracle velmi tlačí. Na unixech tento tlak není, a Oracle tam má lepší tradici.

Mimochodem. Na kolik by prisly licence (klidne OEM) na domain controler pro 50 PC? Klidně i jako SBS. Naposledy, když jsem to počítal (a pokud jsem neudělal já i distributor selectových věcí nějakou chybu), tak i pro školu se selectem to včetně CAL licencí vycházelo o dost dráž než byla tehdy cena docela slušného serveru (RAID, tehdy největší disk - 400GB, slušné chlazení a case, ...). A asi jediné, co mě na Linuxovém doménovém řadiči schází je WSUS. Nemluvím o stanicích - tam jsou windows, jelikož uživatele prostě jako one man show nepřeškolím (dost těžko zvládali Office 2000->XP a děsím se případné nutnosti přechodu Office XP->2007).

Ceníkové ceny alza.cz (v praxi jsou tu multilicence, ale ty si nechce někde spočítat): SBS 2003 (Win2003, Exchange, SQL Server, SAI, WSUS, Shared Fax, Outlook, Sharepoint, FrontPage) + 5 licencí CZK 8429, 5 klientů CZK 2539. Celkem tedy CZK 31280, cena bez DPH (tedy efektivní cena pro toho, kdo je registrovaný k DPH). Obávám se, že jsem se touto odpovědí nechtěně dostal na hranici reklamy :(. Ale zpráva je taková, že SBS není drahý.

Prepáč, musel som sa zasmiať, lebo som si spomenul na koncert U2 v Sydney, kde Bono vykrikuje:

I have a vision! I have a vision!
(Mám víziu! Mám víziu!)

A Edge naspäť: What vision?
(Akú víziu?)

A po chvíli prekrikovania:
Televíziu! Televíziu!


Celý príspevok mi pripadá, ako keby Steve Balmer na pódiu kričal: Mám víziu!

Existují. Ale ty mají zase vyšší náklady na softwarové audity a pod. Máte v MS smůlu, že jste se zamotali to pojmů jako "celkové náklady" a "náklady na údržbu".

No nevim, vidite duvod proc si stale kupovat novou licenci?Prinasi nove verze MS Office neco vyrazne noveho? Mozna ano, nove ikonky a cenu :) MS pouzivam denne a presel jsem na Open Office pred lety na svem pc, ikdyz office pouzivam v praci. Jsem s Open Office spokojenejsi...na moji praci staci a vubec nevidim duvod proc platit MS za ikonky:)

V Office 2003 se mi líbí nový Outlook, v Office 2007 je kompletně přepracovaný UI některých aplikací. Samozřejmě pod kapotou je více změn. To je ale na první pohled stejně neviditelné, jako změny mezi Windows NT 4.0 a Windows 2003 Serverem.

Rovnako ako na druhý, tretí a ďalší ;-)

Pokud sis před deseti lety ve Wordu 95 vytvořil nějaký důležitý dokument, otevřeš ho jak? Nijak.

No, jsou dvě možnosti:
1) buď stále používám Office 95 a tím pádem se mě změna nedotkne
2) používám novější Office a tím pádem je pravděpodobné, že jsem si takový dokument už dávno zkonvertoval do novější verze

Mmch., kolik máte důležitých dokumentů, které jste 12 let neotevřel? :-)

kolik máte důležitých dokumentů, které jste 12 let neotevřel? - to IMHO není argument. Míra důležitosti dokumentu IMHO nekoreluje s četností jeho používání.

A _mě_ to říkáte _proč_?

Tak dobrá. Člověk si vytvoří Diplomovou práci ve Wordu, k tomu prezentace v PowerPointu a kalkulace v Excelu (jako příklad využití proprietárního neotevřeného softu). Pak se ožení/vdá a zplodí dítě. Po letech (třeba 15 let) se bude chtít pochlupit tím, co napsal a vytvořil. Je v klidu, neboť stále používá produkty stejné společnosti. A ejhle :-( Některé soubory nejde otevřít, to určitě bude nepříjemné zjištění. A proto, kdo se nechce za několik let dožít toho, že nedokáže otevřít starší soubory, tak poučen tímto poznatkem si nebude pořízovat soft od firmy, která takového kousky dělá. A obtížnost převodu není tak neobvyklá věc. Hodně problémů bylo s převody souborů t602 do jiných formátů.

Tak zrovna v tomto případě dokuent otevře bez problémů, protože Word 95 není na seznamu blokovaných. Pokud by potřeboval otevřít něco v jednom z těch blokovaných starých formátů, může mu to admin dovolit pomocí Domain Policy (pár kliků, a může to povolit pro celou firmu), nebo si může provést změnu v Registry.

Pomoci bvi v tom grepnu text a opisu rucne

Deset let starý dokument není nic neobvyklého, např. ve státní správě či ve velkých firmách jich budou mraky.

á, pan magor lo se opět ozval. tak mě ty debžote teď řekni co budeme dělat s těma tunama dokumentů, které budeme muset převádět, pokud je ovšem vůbec otevřeme.

no a já zase můžu kdejakýmu pubescentovi jako vy psát že je magor, protože je magor. a to mě řekněte kde jste vvzal, že jsem pubescent? jenom sem se nezkutečně rozčílil nad vašimi příspěvky.

to jsem nepsal já!!!! co to je za zvrhlost na tomto serveru, psát pod ukradnutou přezdívkou??? no ale nakonec ono se k Mr.ActionPackovi dá napsat jen tady tohle :-}

Doufám, že hodně brzo!!!

Chápal bych to tak, že některé konkurenční programy sice vytvoří soubor s příponou .xls, .doc apod. (programy ke skeneru...), ale tento formát má strukturu nějaké stařičké verze Wordu (např. proto, že to autorům daného software přišlo jako nejjednodušší). No a s tímhle "super" SP3 už to nepůjde otevřít, takže lidi budou možná nuceni změnit soft... Pro mě je to další obrovské mínus pro Microsoft a jejich pochybné metody zabezpečování - zejména mě s.re, že většinou po nějakých aktualizacích přestane něco fungovat (.hlp ze sítě apod.) a člověk stráví spoustu času bádáním, proč to najednou asi nechodí...

FYI česky "včetně".

NO nejak to nechapu. Vzdyt uzivatel si vybira programy podle toho, co umi a pokud se zmeni (zmensi) pouzitelnost produktu pouhou bezpecnostni aktualizaci, tak je neco spatne. To je neco takoveho, jako kdyby mi na aute v ramci garancni prohlidky zaskrtili ventily....

Nedalo by se na to hypoteticky reagovat reklamaci produktu, ze ztratil deklarovane funkce? Nebo pozadovat po M$ zdarma (at uz proti licenci) utilitu, ktera prevede vsechny dokumenty ze starsich na novejsi?

Ja nevim, to jsou jen hypotezy a beh na dlouhou trat; tak jako tak je to od M$ spatny krok - ukazuje jak jsou jeho formaty casove nestabilni - co kdyz mam doma plny harddisk (10G) souboru .doc z Wordu95, ktere je nutno ze zakona 20 let archivovat v puvodni forme? Jak je pak otevru? Dalsi z duvodu, proc prejit na TeX, u ktereho jdou bez problemu vysazet i puvodni dokumenty psane D.E.Knuthem na zacatku 90. let ...

Jsem uprimne rad, ze toto M$ dela. Kope si vlastni hrob.

Kope si hrob :) Pane, vy jste komik.

jsme snad generace, která si po sobě nebude za pár let umět otevřít dokument? - a víte, že si to umím představit? Po našich předcích zbyla kvanta knih, novin, časopisů, kronik, účetních knih, papírových dopisů, pohlednic a epitafů ;-), zatímco po naší generaci zbudou akorát kvanta podložek pod kafe. To nebezpečí tu IMHO je.

Ano jsme. Rika se tomu digital obsolescence http://en.wikipedia.org/wiki/Digital_obsolescence

Dokumenty ze zacatku devadesatych let lze dnes vysazet v presne stejne podobe. Dnesni TeX je ale pouzitelny i na dokumenty ze zacatku osmdesatych let. Kde byl v te dobe Microsoft, ci jeho Word?

Stejně jako u papíru, když ho vykopu za dvacet, padesát, nebo sto let chci soubor (ať už je skladován kde chce), za jakoukoliv dobu přečíst bez jakýchkoliv problémů. Opravdu mne nezajímá statistika kolik takovýchto případů bude.

Praktik, že za deset let defaultně vyřadíme podporu,(za panáct let se kamsi ztratí úplně) se děsim. K čemu jsou potom výhody elektronické úschovy dat (obecně počítače), když si budu na rekonstrukci po létech objednávat archeology?.

Zaplať pánbůh za txt nebo pdf

Trochu se bojím toho, že tak minimální procento to zas nebude - bojím se, že to hlavně budou zástupy domácích bé ef úček, z nichž mnozí si s tím, na rozdíl od vás, neporadí.

Nejsem si tak úplně jistý, jestli před těmi >15 lety bylo nějak výrazně na výběr. Za pojmem béefúčka se např. dají vidět rodiče mnoha z nás, kteří zde diskutujeme...

Myslím, že nikdo z běžných uživatelů (kterým je ostatně tak často vytýkáno, že používají jen výchozí formáty .doc .xls .ppt v MS Office), nebude v novém souftwaru používat více jak deset let staré formáty souborů, tudíž se jich toto naprosto nijak nedotkne. Kdo přešel na MS Office dříve, ten si již zřejmě nějaké své staré dokumenty dávno pře-uložil do novějšího formátu a těžko se dnes najde někdo (v domácím prostředí), kdo si bude chtít v Office 2003/7 otevírat nějaký x-let starý dosud dokument v původním formátu. Navíc i tak má možnost si podporu těchto formátů znovu aktivovat.

Pokud jde o firemní prostředí, kde by ještě podpora těchto typů souborů mohla být někde vyžadována, tak je záležitostí správce, aby potřebných pár hodnot v registru nastavil a případně je pomocí skupinové politiky aplikoval u všech klientů, takže běžných uživatelů se to opět nijak nedotkne.

Myslím, že se kolem tohoto zbytečně nafukuje bublina, ač nejde o nic zvlášť důležitého. Nebýt to MS Office, nikoho by asi ani nenapadlo se nějak pozastavovat nad tím, že nějaký program přestává v nové verzi podporovat staré a málo používané formáty, navíc zatím ani ne zcela, ale jen je jejich podpora ve výchozím nastavení vypnutá.

Bezni uzivatele soubory nepreukladaji, aspon ne ti co znam. Lezi na disku a v archivu. Vraci se k nim jen kdyz jsou potreba.

Takze az se bude kamarad advokat (se 17 letym archivem kauz ve formatu WP5, Word 1.0-XP a par dalsich) ptat na radu, zni:

Office 2003(7)? Pridana hodnota upgradu neni nulova, je zaporna.

Faktem ale je, že toto není zdaleka jen problém MS, ale kdejakého výrobce softwaru. Zkrátka formáty se mění, vyvíjejí se jejich novější verze, které už ani nemusí být s těmi staršími kompatibilní. Ano - v tomto ohledu je dobré mít po ruce nějaké otevřené řešení, které umožní implementovat třeba i x-let starý formát do nové aplikace - otázkou je, zda jej tam někdo za oněch x-let implemetntuje. Nechci "věštit" budoucnost, ale myslíte si, že za dejme tomu 20 let běžně otevřete formát Open Document dejme tomu v Open Office 12? V době,kdy už může být na světě novjěíš specifikace formátu Open Document třeba verze 3.5? Formát to sice bude otevřený, ale přesto jej nemusí aplikace podporovat, protože už se budou zkrátka zaměřovat na novější formáty s rozšířenými možnostmi. Zkrátka digitální data ani v otevřeném formátu nikdy nemůžete prohlísit za zcela bezpečná, protože i když je uložíte zabezpečeně, stejně je nemusíte "dešifrovat" do nějaké použitelné podoby. Papír, kámen a hliněné destičky přeci jen ještě dlouho nic nepřekoná... :)

Toto je právě výhoda otevřených formátů a úplné dokumentace. V budoucnu budou nejen nové formáty, ale i nové procesory, operační systémy a programovací jazyky. Ale bude-li k mání úplná dokumentace původního formátu a zájem (třeba i minimální), bude vždy možno napsat patřičný konverzní program. (Otázkou samozřejmě je, zda bude do čeho strčit staré médium).

Někdy už zapomínáme na to, že ačkoliv je program majetkem autora, data jsou majetkem uživatele. Když jem psal databázové aplikace, nikdy jsem neopomněl zařadit export dat do několika běžně užívaných formátů, protože jsem věděl, že potřeba dat je delší, než životnost dané aplikace. Mnohé firmy, které se jinak chlubí svojí profesionalitou, na to dnes z vysoka kašlou a zapouzdřují data do svých objektů jako do trezoru.(To je nakonec případ i "formátu" doc). Skutečný formát musí být definován nezávisle a nikoliv odvozován z konkrétní aplikace. (Stejně jako programovací jazyk má být definován nezávisle na kompilátoru). Problémům s konverzí se v budoucnu sice úplně nevyhneme - ale výrazně se zmenší.

Dnešní papír sto let nevydrží. To by se musel speciálně konzervovat. Jinak se rozpadne díky vlastní kyselosti.

Mé znalosti nejsou menší, než vaše arogance. Ať tak či onak, se špatně dokumentovaným formátem bude vždycky problém a čím více formátů, tím hůře. Vámi popsaná cesta je z nouze ctnost, nikoliv řešení. Pokud v elektronických archivech nedokážeme informace vyhledávat a zpracovat (a to jde u obrázků těžko), je lepší zůstat u papíru.

Omlouvám se za svou aroganci. V zápalu diskuze jsem se omylem utrhl na vás, přitom si to zasloužil jiný :(

Popsaná cesta je jediná možná. Za 20 ani 100 let zřejmě nebudete potřebovat původní soubor v upravitelné formě. Navíc z právního hlediska je důležité mít přesně ten dokument, který jste měl v roce 200x. Ne dokument rozházený, s jinými fonty apod. Rastrové formáty typu TIFF tohle zajišťují. Samozřejmě indexovat lze i TIFF. Dělá se to s použitím OCR. Stejně tak je možné indexovat původní soubor, a dát na výběr ten, nebo TIFF.

Informace často nepotřebujete vyhledávat fulltextem. Když vás zajímá vystavená faktura číslo 12345678/200x, máte jeí číslo v metadatech (resp. v externí DB). A samozřejmě i archiv bez fulltextu má oproti papírovému řadu výhod. Vyjma toho vyhledávání v metadatech je to rychlejší dostupnost dokumentu (nemusí nikdo hodiny hledat v krabicích), bezpečnější uložení (od papíru se blbě dělá záloha), elektronický dokument může mít na stole více lidí najednou, atd.

Presne, načo je nám štandardný a dlhodobo podporovaný formát, keď môžeme ukladať do obrázkov a potom OCR-kovať.

Mr. Gentleman, bohužel Vám musím odporovat. Naše firma, měla stabilně nastaveno u produktů Office 97, Office 2000 a Office XP (novější nemáme koupené a nepoužíváme je) ukládání ve starší verzi souborů (typicky zejména příklad Word 95). Důvod je ten, že v mnoha podnicích a státních úřadech mají ještě v provozu Windows 98SE a tam novější verze než Office 95 nebývá a novější verze dokumentů neumějí otevřít. Proto se vše ukládalo ve starší verzi, aby ta mohla být zasílána bez problémů. Rovněž uživatelé jiného software třeba Open Office tyto starší dokumenty otevírají bez problémů. Tedy například v naší firmě máme cca 90% textových dokumnetů ve formátu Office 95 a stejné to je s tabulkami a prezentacemi.

Arogantná odpoveď typická pre zamestnanca zarytého monopolistu.

Ano, souhlasím, že třeba vaše firma může mít s tímto problém. MS v USA poměrech si asi moc nedovede představit české firmy s x-let starým softwarem :). Ovšem:
1) Vás se tento problém netýká - blokování otevírání a ukládání těchto souborů je nově zavedeno pouze u Office 2003 s instalovaným SP3 (a možná Office 2007). Pokud novější verzi Office než XP nemáte a komunikujete s firmami, které také nové Office nemají, problém nemáte.
2) Pokud od vás přijde nějaký dokument do firmy, která nové Office má, lze předpokládat, že admin v dané firmě povolil popsaným způsobem otevírání a ukládání starších verzí. V opačném případě by vám zřejmě přišel požadavek na odeslání souboru v novějším formátu, což s instalovanými Office 2000/XP opět nepředstavuje vážný problém (byť, ano - je to jsitě otravné a přináší to jisté náklady navíc, kdyby už jen v tom, poučit uživatele, aby vybrali jiný formát souboru, než výchozí.
3) Nevyužíváte-li makra a podobné specifické záležitosti, nastavte ako výchozí formát souboru RTF, který by měli zvládnout jak staré, tak nové aplikace, včetně Open Office, atd.

Ale ano, chápu vás, že to může představovat problém - těm se ale asi nikdy nelze zcela vyhnout a nelze počítat - minimálně u uzavřených formátů, že tu budou neustále a že je půjde otevřít navždy i v nejnovějších verzích aplikací. Přeci jen 10 a více let je v IT strašně dlouhá doba.

Ja myslim ze zdokoumentovane jsou, ale v nejakem internim dokumentu Microsoftu. Nestaci, aby byl format dokumentovany. Musi tak jeste byt ucineno verejne a zdarma.

Jen jestli. Někdy jedinou dokumentací bývá kód programu, který data dokáže zpracovat. Nepředpokládám, že by v MS neměli žádnou dokumentaci, ale při stylu jejich programování věřím, že spousta věcí je opravdu zakleta v kódu, a do popisu se ani nedostala.

Jste se zbláznil? Kdo by měl čas na přeukládání svých starých dokumentů? To ůže dělat jen někdo, kdo má času nazbyt a mazochistické sklony.

Mohou být dostupné dávkové konvertory a často se u aplikací vyskytuje to, že starší formát otevřou, ale při uložení nabídnou uložit soubor v novějším formátu, takže je možné, že pokud jste se soubory pracoval i v novějších verzích aplikací, můžete je mít i v novějším formátu - tak jsem to myslel s tím pře-ukládáním. Samozřejmě pokud dokumenty ležely někde na disku více než deset let bez povšimnutí a teď je budete chtít otevřít v aplikaci, která už zmíněný formát nepodporuje, nebo nepodporuje ve výchozím nastavení, pak máte problém. Ovšem dokumenty, s nimiž jste deset let nepracoval asi nebudou mít zase tak velkou cenu a pokud nějak cenné skutečně jsou a nejsou určeny k další editaci - což asi nejsou, pokud jste s nimi oněch deset let nepracoval - pak takové patří do archivu - vytisknout na papír, uložit do PDF, nebo nějakého otevřeného formátu, pokud je to možné. Uložení souborů deset a více let na disku v proprietárním, veřejně nedokumentovaném formátu není archivace, ale riziko ztráty dat hardwarovou/softwarovou cestou - co kdyby už výrobce softwaru neexistoval a starý program by na nových systémech nešlo spustit - v tom případě jsou data v ... :/.

Toto není nic zas tak nového pod sluncem.
V "dávných" dobách kolem roku 1993 si jeden člověk koupil počítač a k nim i Microsoft Works 2. V nich vzniklo mnoho výkresů a práce. Hle, jaký to problém, když si dnes v MS Works 8 nemůže své vlastní soubory otevřít! Uživatel si koupí produkt, za nějakou dobu si koupí novější verzi toho produktu a ten vůbec nerozumí formátům svého staršího bráchy.
Naštěstí lze do WinXP nainstalovat i staré Works 2 a naštěstí si s nimi docela i rozumí OpenOffice.org (jedná se o výkresy jako vnořené objekty ve word dokumentech a i samostatné výkresy). Takže nezbývá nic jiného, než tuto kombinaci softwaru používat do chvíle, kdy už budou všechny dokumenty v OpenDocument (ten člověk už ani nechtěl MS Office).
Tato zprávička mě znechutila, ale nepřekvapila...

Nakonec by se to zrušení podpory starých formátů mohlo změnit ve výhodu OpenOffice, pokud dokáže otevřít i soubory které MS Office neotevře...

Ano uznávám, že je to problém, který možná není tak výrazný v open source světě, ale ve světě komerčních aplikací a proprietárních formátů celkem častý. Výrobce totiž nemá potřebu podporovat v programu verze 8 souborový formát z verze 2 více, než deset let starý. Předpokládá totiž, že uživatel postupně upgraduje verze softwaru a dokumenty si postupně pře-uloží v novějším formátu, nebo, že dotyčný přeskočí max. jednu dvě verze, ale těžko že někdo přechází z verze 2 z roku 1993 na nejnovější verzi po více než deseti letech. Komerční výrobce chce, aby si uživatel postupně upgradoval na novější verze, ne aby používal deset let jednu verzi software. I z tohoto důvodu podporuji snahy o otevřené, nebo alespoň "otevřenější" souborové formáty, ale u komerčních aplikací se podobným problémům asi příliš vyhnout nelze - vývoj je vývoj a těžko bude komerční subjekt neustále podporovat x-let staré formáty, když má na trhu již dávno novější a často samozřejmě i lepší.

Nemusí to být problém, ale i může - záleží na tom, jak je aplikace napsána. Použití starých formátů souborů s sebou navíc může nést i ono bezpečnostní riziko, takže pokud již tento formát není téměř využíván, může být dobré odstranit jeho podporu a "odlehčit" tak i kódu dané aplikace. A samozřejmě je třeba brát i v potaz, že každý výrobce aplikace (alespoň těch komerčních, ale nejen jich) se snaží prosadit své novější a vylepšené formáty a nějak tím i uživatele motivovat k přechodu na novější verze. Možná to není zcela "košer", ale je to tak.

To mělo být na mě? Já tu naopak (podle vašeho obrazu) píšu o tom, že je u většiny automobilek zcela běžné, že dnešní auta používají benzín a podporu uhlí už v nich nenajdete. Stejně tak, jako za pár let v nich třeba už nenajdete podporu benzínu, atd. A není to záležitost jedné (MS) automobilky, ale skoro všech...

To je spatny priklad. Lepsi je:
Koupite si nove auto. Krasne auto. Elektricke stahovani oken, vyhrivana sedadla, mp3 prehravac. Mohl jste si koupit auto v zakladni vezi, ale vy jste chtel tyto malickosti a tak jste za ne priplatil. Po roce pouzivani jedete na jednu ze standardnich prohlidek a oni vam daji k oknum klicku, sedadla vymeni za "normalni" a mp3 prehravac vam prohodi za radio z vietnamskeho trziste. V cem je problem? Mate auto? Mate! Prohlidli vam jej. Prohlidli! Vymenili olej? Jiste! Tak v cem je problem? Odpovim si sam.... Uz to neni to auto, za ktere jsem zaplatil.

Rozhodne to neni jen problem Microsoftu, v jeho pripade ale nastava velky FUD ze strany "OpenSource komunity". Ty uvozovky jsou tam schvalne, vetsinou se totiz jedna o lidi s cernobilym videnim, kteri musi mit jaste definovane Zlo, aby proti nemu mohli bojovat.

Kolik z mistnich pohorsenych diskutujicich opravdu ma legalni verzi MS Office _a_zaroven_ spoustu 10+ let starych dokumentu, ktere _nemohou_ za zadnou cenu ulozit v novejsi verzi? 0?

Asi tak nějak :). Nepopírám, že někomu toto může způsobit problém - určitě se tací najdou, ale dělat z toho kauzu, jakoby najednou nikdo nemohl otevřít veškeré starší dokumenty před MS Office 2007 je celkem... "zvláštní" :).

Hmm, v zivote bych si nemyslel ze budu delat MS advokata. Ale asi je to o zkusenostech v komerci... malokdy je clovek "tak velkej" aby mu vyrobce sel "na ruku" ;-)

:-)

Pomedzi riadky to prečítam "Bude min. každé 2 roky kupovať za peniaze produkt ktorý vlastne ani už nepotrebuje lebo funkčnosťou už úplne stačí aj staršia verzia (reklama ktorá vymýva mozog, okolie a tak ďalej a podobne)

Prej editace registru je netriviální postup :-). To je přeci základní dovednost uživatele-správce Windows (a WINE samo), to upravovat jej bez nějakého návodu, to už je horší, zlatej /etc a jeho komentované konfiguráky.

Vy jste link na ten návod neviděl? /etc a komentované konfiguráky jsou na Linuxu prakticky jedinou cestou, jak dělat změny v konfiguraci. Pak ještě command line utilitami. GUI utility jsou tak děsivé, že je ani ostřílení admini nepoužívají. Nedivím se. Ve Windows je editace Registry výjimka - jako v tomto případě.

Existuje i přímo ADM šablona pro Office 2003 SP3, která umožní administrátorům povolit/zakázat toto blokování pomocí skupinových politik. Vzhledem k tomu, že toto budou potřebovat opravdu asi spíše některé firmy, než běžní uživatelé, bude to mít admin jednoduché a uživatel si ničeho nevšimne.

Viz:
http://support.microsoft.com/kb/938810/en-us

http://www.microsoft.com/downloads/details.aspx?familyid=BA8BC720-EDC2-479B-B115-5ABB70B3F490&displaylang=en

A budou to mít jednoduché i hackéři, páč a) nikdo nebude záplatovat starší verze Widlows (Micro$hit tenhle krok přeci dělá, aby se zbavil odpovědnosti); b) spousta firem si nebude moci dovolit tyto starší formáty zablokovat. Čili ve výsledku 1:0 pro hackery (anebo pro OO? ;)

Proto se zpravidla nedělají úpravy přímo v Registry, ale používá se GUI.

Konfiguráky mají řadu problémů. Například na Linuxu se jich používá hromada formátů (včetně těch se sekcemi [section], těch se složenými závorkami, těch bez sekcí, XML), což je dost ostudné. Konfigurák umožňuje nastavit odporující si, nebo nesmyslné hodnoty. Například pokud máte možnost nastavit Security=low|mid|high, s můžete nastavit chybné security=low nebo Security=Kow, což by se vám v GUI nestalo. A pokud je nastavení ParameterA možná nastavit na XYZ jen pokud je Security=mid nebo high, GUI to za vás pohlídá, kdežto konfigurák ne.

Registry jsou zdokumentované. Někde rámcově, někde velmi podrobně. Spousta věcí je implementation specific, tedy "nehrabte do toho", protože změny se provádějí přes API.

Admin GUI na Linuxu jsou tak mizerná, že i já raději použiju command line. Pro vzdálenou správu Windows můžete použít Remote Desktop, který lze použít i na dial-up modemu nebo GPRS (na rozdíl od X11, které je na takové lince nepoužitelné). Plus samozřejmě můžete použít vzdálenou administraci (třeba v regeditu si necháte připojit vzdálený stroj, totéž v konzoli MMC, nebo třeba Performance Monitoru). I ve Windows můžete použít konfiguráky, pokud chcete - stačí si vzít soubor exportu registru (.reg), a změnit hodnoty v něm. Někteří úchylnější jedinci mají .reg soubory s komentáři, změní v nivh hodnoty, a pak soubor naimportují do Registry.

Klikání přes spoustu oken je třeba jen tehdy, když nevíte, jak danou akci udělat rychleji. Zpravidla existuje content menu, nebo jiná zkratka, kterou časem objevíte. Naopak příkazy na command line neobjevíte, ty se musíte prostě naučit zpaměti. Je to podobný problém, jak vi vs editor v GUI.

Remote Desktop bych řekněme po GPRS neprovozoval v True Color, protože je to za daných okolností zbytečné. Ano, máte pravdu, že X11 nebylo navrhované na pomalé linky. Pro vzdálenou administraci je X11 naprosto nevhodné (i za předpokladu, že byste měl použitelné admin GUI). Jinak ve Windows také nemusíte otevírat RDP session, abyste změnit nastavení. Jak jsem psal, můžete se prostě připojit ke vzdálenému stroji konfiguračním nástrojem (mmc, regedit etc).

Ve Windows konfiguráky najdete (je pro ně API), ale nejsou primárním úložištěm konfigurace. Exportovaný .reg soubor není konfigurák, ale dá se s ním podobně zacházet (jenom to nedává smysl, když máte kvalitní GUI). Prostě změníte, co chcete aplikovat, a pak provedete import. V Linuxu máte třeba GConf, který je Windows Registry dost podobný.

Ano, správně, v notification area (nesprávně zvané systray) lze zobrazit ikonu připojení, a pak spojení disablit z kontextového menu.

Editor vim je především ukázka toho, jak nemá vypadat interface. Takový edit.com má interface daleko lepší (byť pravda jeho features jsou výrazně omezené).

Ano, konfiguráků ve Windows najdete pět a půl. Je to věc koncepce, viz dále. gVim vychází z vim, a opět je to ukázka toho, jak interface nemá vypadat. Do Registry si nemůže zapsat kdokoliv cokoliv, od toho jsou permissions na každém klíči (představte si ACL na každé sekci konfiguráku). Registry se jako úložiště konfigurace nezanáší a nezpomaluje, resp. ne více než FS (případné zpomalování není věcí Registry, ale věcí interpretace uložených informací).

Konzoli MMC určitě znáte. Pravá myš na This Computer, Manage, otevře se Computer Management. Computer Management je sada appletů běžících v aplikaci Microsoft Management Console. Těmi applety jsou správa disků, Event Viewer, Services atd. (je jich více, než vidíte v Computer Management). Prakticky všechny tyto applety pracují i se vzdáleným systémem. Podobně i aplikace Regedit umí připojit vzdálený systém. Ve výsledku není problém například nasdílet na vzdáleném stroji adresáře, vytvořit partition, založit uživatele, defragmentovat disk, založit plánovanou úlohu, spravovat web server IIS atd. To všechno v lokálním GUI, které komunikuje se vzdáleným strojem. Pokud na lokálním stroji nemáte příslušné GUI (například XP asi nebudou mít všechny applety Windows Serveru), lze je nainstalovat, tuším z instalačního CD produktu (Windows Serveru). V době přes uvedením Remote Desktop to byla jediná cesta, jak administrovat vzdálený NT stroj (vyjma PC Anywhere, VNC apod). Mimochodem obdobně si můžete nainstalovat nástroje pro správu SQL Serveru (jsou na CD SQL Serveru) apod.

Ohledně konfigurace je ve Windows jeden důležitý koncept. Je oddělené úložiště konfigurace (ini soubory, Registry, XML soubory), a administrativní rozhraní. Hodnoty se mají měnit pouze přes konfigurační interface, kterým je GUI (nebo cokoliv jiného, co ví, jak a kam psát do Registry). Obecně by uživatel/administrátor neměl ani zjistit, že má systém něco jako Registry. V praxi je ojediněle třeba zásah přímo do Registry, což je obdobou zásahu do nekomentovaného konfiguráku (takových na unixech najdete také řadu); k tomu by pochopitelně docházet nemělo, nebo ne za běžných okolností.

Koncept GUI je takový, že GUI je základním interfacem pro práci s počítačem (samozřejmě včetně administrace), a tedy musí běhat stejně samozřejmě, jako v unixech terminál vt100 na sériové lince. Oba ty koncepty jsou celkem logické, a přispívají ke snadnějšímu používání počítače. V unixech je to jiné. Jsou velmi staré, a primárním interfacem je command line. Konfigurační nástroje mnohdy neexistují, a jsou nahrazovány komentáři v konfiguračních souborech. Takový "interface" se samozřejmě velmi levně a jednoduše píše, ale je velmi omezený (špatně se používá; umí jen stringy; nezajištuje ani elementární korektnost konfigurace typu hodnota musí být z výčtu, hodnota musí být integer). GUI je považováno za volitelnou nadstavbu, kterou systém může a nemusí mít, a použitá technologie je mimořádně nešťastná (X11 je špatný protokol).

Píšete, že konfiguráky a command line mají své výhody. Ano, jistě mají. Jenže tyto výhody byly aktuální před desítkami let. Je jistě příjemné, že mohu administrovat unixový systém přes sériovou linku o rychlosti 300Bd (třeba přes nějaký opravdu pravěký analogový modem). Ale k čemu mi to je dnes, kdy analogové modemy mají 33.6-56kbps, a jsou (spolu s GPRS) dostatečně rychlé i pro plně grafický přístup přes RDP? Vyměním snadnost obsluhy stroje za možnost ho spravovat po 300Bd lince? To bychom se mohli rovnou bavit o tom, jestli se dá stroj ovládat pomocí děrných štítků. O několik řádů důležitější je, že si s užíváním a administrací stroje poradí prakticky každý člověk. Nikdo se už nemusí memorovat příkazy vi, příkazy operačního systému, umístění a obsah konfiguráků. Více se bavíme o tom, CO chce dělat (nasdílet disky), a daleko méně o tom, JAK to udělat (otevřít konfigurák /etc/samba/smb.conf, založit sekci přidat do ní hodnoty comment, path, valid users, public, writable, printable a create mask). To JAK je s GUI o řád jednodušší. A právě za tento fakt vděčíme tomu, že jsou dnes počítače v každé firmě. To opravdu za administraci po 300Bd lince neměňte. Pro úplnost: je pořád nutné se učit tu část CO, kterou řada lidí pohříchu zanedbává, když je to JAK tak jednoduché.

Pravdivost toho, co popisuji výše, celkem dobře ilustrují snahy doplnit unixové systémy o GUI, a usnadnit administraci. Pokusů bylo mnoho, ale výsledek je pořád rozpačitý. CDE bylo propadákem (typicky v něm běželo pár xtermů a možná jeden xclock). Nástroje typu smit a sam byly jen wrapperem pro spouštění command line utilit, koncept zůstal starý (a navíc byly tyto utility v každém unixu jiné, s výjimkou Solarisu, který pro jistotu neměl žádné). Novinky typu KDE a YaST jsou samozřejmě pozitivní, ale je to pořád málo, velmi pozdě, a hlavně pořád jen tak napůl.

Pravdivost toho, co popisuji výše, celkem dobře ilustrují snahy doplnit unixové systémy o GUI, a usnadnit administraci. Pokusů bylo mnoho, ale výsledek je pořád rozpačitý. CDE bylo propadákem (typicky v něm běželo pár xtermů a možná jeden xclock). Nástroje typu smit a sam byly jen wrapperem pro spouštění command line utilit, koncept zůstal starý (a navíc byly tyto utility v každém unixu jiné, s výjimkou Solarisu, který pro jistotu neměl žádné). Novinky typu KDE a YaST jsou samozřejmě pozitivní, ale je to pořád málo, velmi pozdě, a hlavně pořád jen tak napůl

Co takhle Mac Os. Jinak bych doporučoval skutečně více studovat a méně trávit času na netu. Jaksi není žádný důvod editovat smb.conf atd atd. Asi každý děláme s jiným unixem. Všechny aplikace mám přístupné z menu, z ikon.

Co s MacOS? Ten nemá s unixy společného téměř nic. Sice je certifikovaný jako unix, ale to jsou Windows se Services for Unix také. Nicméně MacOS ani Windows s nainstalovanými Services for Unix nemají s unixovou filosofií moc společného.