Ano přesně jste uhodil hřebík na hlavičku - je to zbytečné. Proč spouštět RDesktop jen kvůli něčemu, co mohu lehce zvládnout přidání dvou řádků do konfiguráku? Právě proto je Xorg na toto nevhodný - prostě se s ním nepočítá jako s nástrojem pro vzdálenou správu. Popravdě v regeditu bych se bál si změnit třeba jen pozadí plochy :-P (nevím, jestli to jde), MMC konsole jsem nikdy nezkoušel.
Ano, v podstatě ano. Mají příponu ini. Akorát je jich v systému pět a půl. (Tedy myslím takových, jejichž změna pro mě může mít nějaký opodstatněný význam). Něco změníte a provedete import - to je přesně to, co říkám že konfigurační soubor nemá být :-). A GConf může mít možná podobné API, ale rozhodně ne funkčnost - už jen proto, že na Linuxu registry nejsou...
Editor vim je velice silný nástroj. Právě proto že je konsolový si ho mohu bez problémů spustit kdekoliv i na dial-upu. jako grafická nástavba poslouží balík gVim...
Tak trochu váhám, jestli pokračovat v diskuzi, vždyť vy nejste schopen uznat to, že nemusíte mít úplnou pravdu. Já jsem už v prvním příspěvku připustil, že konfigurační nástroje Linuxu v GUI pokulhávají, protože vím, jak na tom jsou. Vyzdvihl jsem ale také přednosti konf. souborů oproti registrům, a vy mi pořád podsouváte "šidítko" v podobě editovaných *.reg souborů, což jak sám jistě niterně cítíte je dost rozdílné. Co naopak oceňuji je to, že se naše debata nezvrhla v tupé vyměňování si urážek. Zkuste alespoň trochu připustit, že konfigurační soubory mají své výhody. Vždyť to co jste psal o příspěvek výše - že místo SECURITY="low" mohu napsat "kow" atd. - vždyť přesně to samé můžete udělat vy v registrech. A výsledek by byl v obou případech stejný... Další nevýhoda registrů je ta, že si tam může jakýkoliv program zapsat co chce - bez nějaké kontroly. Tím se registry zanáší a rychlost systému vázne. To jsou výhody, které získám, když používám konf. soubory. Zase nevýhoda je ta, že nemám moc dobrých GUI konfiguračních aplikací. Oboje řešení mají své plusy a mínusy.

