Odpověď na názor

Ano, je to věcí koncepce, souhlasím. Pravda je, že gVim je takový zvláštní kus SW. To je přesně ta koncepce - vim je původně koncipován jako _konzolový_ textový editor. Byl zde pokus jej přiblížit BFU a výsledek je gVim. Ano, to je jistá nevýhoda toho, když se nějaký silný konzolový nástroj zkouší portovat na GUI. Registry bohužel už dávno nejsou jen úložištěm konfigurace, vždyť veškerý instalovaný SW si vytváří vlastní klíče (ne o nastavení, ale už jsou to podrobné informace o daném SW atd), roztahují se i mimo své větve (Dobrý příklad je Alcohol 120% - díky správě virtualních mechanik zapisuje na spousty míst spousty informací) a s přibývající velikostí se počítač zpomaluje. Když nainstalujete na systém 50 programů, určitě nebude stejně rychlý jako bez nich :-). Další problém je to, že ne každý SW má dobře napsaný uninstaller. Takový špatný uninstaller je doslova rána - půlku klíčů z registrů smaže, půlku opomene a máme na světě onen maglajz, o kterém jsem mluvil. (Toto neplatí o serverových mašinách, kde je jedna instalace webového serveru, mailserveru a databáze a nic se nepřidává, maximálně aktualizuje).

Ano, máte pravdu, jak jste to popsal, tak jsem si vzpoměl. MMC konsole je windows snad nejlepší způsob konfigurace. Ale opět máte pravdu jen zčásti - přes MMC si mohu např. nového uživatele naklikat (víceméně). V konzoli napíšu useradd -s /bin/bash -p heslo pepik. To se mi nezdá o moc složitější (ano, také ho mohu naklikat přes GUI, ale toto je mnohonásobně rychlejší, navíc lehce automatizovatelné). Ano, nekomentované konfiguráky jsou chyba a lenost lidí, kteří vytvářeli daný SW. Naštěstí je 98% okomentovaných, případně existuje konfigurák s příponou .example, který tedy slouží jako okomentovaný konfigurák. To je třeba to co mě osobně přijde takové zvláštní - že by ani admin neměl vědět co se kam zapisuje. Přece jen pokud spravuji nějaký systém, tak _chci_ mít kontrolu nad tím co dělá. A ne že ono se to snad nějak někam jaksi taksi zapsalo... Ano, regedit umí vzdálený systém, ale už v minulosti jsem přemýšlel nad bezpečností takového řešení.

Zde se naše názory rozchází - GUI je podle mě jen další způsob práce s PC. Pravda - pohodlnější a většinou i výkonější. Ano, primární je command-line - ale ze svě zkušenosti mohu říct, že silnější nástroj, který nabízí tolik možností jsem neviděl. Vždyť i ve Vistách se začíná opět objevovat - PowerShell. Není to bez důvodu nebo jen proto, že by se kluci od MS nudili, tak udělali PowerShell. Udělali to proto, že je to neobyčejně silný nástroj pro ty, kterým nevadí se něco nového učit. Koneckonců kdo ovládne v linuxu příkazový řádek, ovládne celý systém na 100%. To se o GUI říct nedá (aspoň ne úplně). V Linuxu navíc máte několik možných grafických prostředí - ale konzole je pořád stejná. Z toho vyplývá, že pokud umím s konzolí, nakonfiguruji systém, na kterém je jak KDE, GNOME, XFCE, nebo jiný WM. O protokolu X11 disktuovat nemohu, neznám jeho koncepci.

Opět nesouhlasím - myjí výhodu i dnes - dávkové soubory ve Windows jsou používány dodnes, ale nemohou dosáhnout takové výkonnosti, mají jinou koncepci. Dávkový skript, dobře kombinovaný s editorem SED, nebo rourami (pipes) je doslova zázrak. Není v něm problém jakkoliv spravovat systém, automatizovat prakticky jakoukoliv činnost atd. Pravda je, že aby toto člověk zvládl, chce to umět programovat (nebo aspoň dobré logiscké myšlení, které s tím ůzce souvisí) a chce to taky nebý líný učit se nové věci. Kupříkladu není takový problém napsat SHELLový skript, který zautomatizuje přidávání sdílených adresářů do smb.conf - spustím, zeptá se mě na cestu, zadám, enter a hotovo. To je ta síla příkazové řádky - věci co se dělají často jdou úžasně automatizovat..

S posledním odstavcem souhlasím, ale pravda je, že poslední rok dělají obzvlášť *buntu distribuce pokrok ve směřování k běžným uživatelům. S nejnovějším Ubuntu jsem se poměrně nedávno setkal a byl jsem velice pěkně překvapen úrovní jeho GUI (administrace, atd). Mě na tomto terndu přibližování se běžnému uživateli vyhovuje to, že se pomalu, ale jistě rozsiřuje nabídka SW pro tento systém.

Teď jsem si vzpomněl tak pro pobavení: Nedávno jsem dokonce ripoval titulky z DVD přes konzoli :-D. Je to bějakých pět příkazů, takže pohoda, ale nástroj gOCR, který je _konzolový_ mě opravdu rozesmál :-D. Pravdou ale je, že ten, kdo to dělal, byl velice šikovný. I když se může zdát slovní spojení _konzolové ocr_ jako utopie, tak mohu potvrdit že funguje velice pěkně :)