No, jak říkám, konfigurace v konfigurácích je pomalejší, než v případě Registry. Horší se to s délkou souboru, a podle všeho i s počtem souborů (jak jsem psal u OOo). V praxi to ale není tak kritické. OpenOffice při použití konfigurančí databáze místo více konfiguráků souborů nabíhá o cca 0.5-1.5 sekundy rychleji.
Windows jsou naštěstí ost dobře zpětně kompatibilní. Vyjma aplikací používajících kernelové moduly (což je bohužel každá blbost na vypalování CD a každý nástroj pro sledování HW) lze provozovat prakticky cokoliv. Na Windows Vista s velmi dobře běží aplikace pro Windows 3.x. Pokud aplikace neběží, je to typicky proto, že jí autor napsal špatně (například vykrádání zdrojů ze systémových knihoven). MS ovšem zpětné kompatibilitě věnuje veliké úsilí, a některé chyby aplikací ošetřuje. Na Linuxu je všechno součástí distra, a pokud ne, hrozí problém. Rozchodit aplikaci na jiné verzi kernelu není úplně vyloučeno, ale šance na úspěch není velká.
Mezi službami samozřejmě jsou závislosti. Pokud vám nad DB běží nějaký aplikační server, je tam závislost. Pokud zastavíte Kerberos, zřejmě odpadne funkce řady aplikací, včetně například DB serveru, web serveru, sdílení apod.
Service Manager určitě nebude nic zabíjet po 2 minutách. Jako minimum bych viděl 10 minut. V takovém případě je samozřejmě lepší službu odstřelit. Ovšem stejná situace může nastat (a nastává) i na unixech. Více služeb v jednom executable je celkem výjimečná věc, která se používá primárně u systémových služeb.
Počítače jsou až nechutně složité. Mě takový způsob uvažování přijde intuitivní, ale jsem jedním z mála (podle všeho i v IT oboru). Pro řadu lidí je obtížné pochopit stromovou strukturu souborů, a uvědomit si, že "dopis.doc" ve dvou různých adresářích není ten samý soubor. Účelem snažení vývojářů je, aby počítač mohl intiutivně používat každý, kdo pochopí právě stromovou strukturu a double click. Všechno je vidět na obrazovce a vy si z toho vybíráte, máte nápovědu. Samozřejmě praxe je o něco drsnější, ale ideál je nastavený takhle. Windows se ideálu blíží jen velmi přibližně :). Unixy bohužel o řád hůře. V případě původních unixů proto, že uživatel nebyl důležitý (okolo serveru chodilo těch 5 adminů v bílých pláštích a galoších, a každý z nich strávil 10 let studiem informatiky). V případě Linuxu jednak kvůli unixovému dědictví, a potom kvůli nedostatku designu a podinvestovanosti. Pár miliard USD investovaných do vývoje platformy a zlepšování interface by vedlo k velkému pokroku. Jenže invesice předpokládá návratnost, a když výsledek díky GPL může mít kdokoliv zdarma, investic moc nebude.
Nemyslím, že by UNIX byl typický pro lidi, kteří mají hluboko do kapsy. Bude to spíše typické pro Linux. Uživatelé Linuxu buď nemají peníze (například studenti), jsou členy fanatické sekty (určitě jste takové lidi viděl), chtějí šetřit, potřebují nezbytně unix, nebo jsou jim principy unixů velmi blízké (za to asi může výuka unixů na VŠ). Faktem je, že aplikace pro Linux jsou ve většině oborů prakticky neprodejné. Konkurence různých "polotovarů zdarma" je velká, rozšířenost Linuxu malá, a aspekt "Linux mají ti, kdo nemají peníze" sice není absolutně platný, ale určitě také hraje roli.
Názor ke zprávičce Microsoft zrušil v Office podporu některých formátů
