Vlákno názorů ke zprávičce NetBSD spouští projekt zaměřený na desktop

Konečně si uvědomili, že mít příšerný instalátor je nevýhoda (bez ohledu na fakt, že se najde i dost exotů, kteří takové instalátory obhajují). Přitom je to tak prosté: stačí mít LiveCD (jako to má hodně linuxových distribucí) a v něm instalátor jako aplikaci -- lepší instalátor si těžko lze představit, protože v případě LiveCD má uživatel k dispozici plnohodnotný OS se všemi nástroji (dokonce si může do RAM i dočasně nainstalovat programy, které potřebuje např. pro záchranu disku nebo odzálohování). LiveCD může fungovat i v textovém režimu, takže jde instalovat i na počítačích se špatně detekovanou grafickou kartou.

pod tohle bych se podepsal, OpenBSD ma opravdu skvely instalator. debian installer (ten textovy) je taky slusny.

Ale tady přece nejde o to, že chce NetBSD něco změnit. Tohle je prostě návrh na nový projekt, kromě základního NetBSD by bylo ještě k dispozici snadno instalovatelné desktopové CD/DVD pro desktopové uživatele. Což dává smysl, protože desktopový uživatel nechce ztrácet čas zbytečnostmi. Vůbec to není tak, že od teď hodlají NetBSD změnit na desktopový systém a to, co bylo předtím, zrušit. Je to jenom drobnost navíc.

PBI vypadá na první pohled jako dobrý nápad. Ale stejně to nikdy nemůže být lepší, než aptitude install název_programu :-)

Na PBI není nic skvělého, jen je to podobné Widlím... Jako, kdyby se to chytlo, tak by to asi bylo zajímavé, ale trend jde asi jinam.

"repozitáře" softwaru a snadná instalace mi přijdou jako jedna z největších konkurenčních výhod otevřených OS oproti Windows.

Zrovna OpenBSD instalátor neznám, ale co si pamatuji instalaci NetBSD nebo FreeBSD -- ty jsou hodně uživatelsky nepřívětivé. LiveCD mi vždycky nabídne mnohem víc než jakýkoli instalátor, protože mám k dispozici plnohodnotný OS se všemi nástroji. Neříkám, že instalace musí probíhat v GUI s X serverem, to je často zbytečné, ale i textový instalátor se dá udělat uživatelsky přívětivě tak, aby umožnil přímočarou instalaci pro většinu lidí a zároveň pokročilé volby* pro uživatele se zvláštními potřebami.

*) nejlépe odskok do konsole, kde mám všechny nástroje na rozdělování disků, diagnostiku systému,SFTP pro přenos dat atd.

Já tedy považuji NetBSD instalátor za velmi dobrý, narozdíl od již zmíněného OpenBSD instalátoru, který je vlastně stejný, jen řádkový, díky čemuž dosti nepřehledný, zejména pro člověka, který tento systém neinstaluje po sté (když jsem instaloval OpenBSD na disk obsahující Linux, NetBSD a ještě data, tak to byl docela adrenalin). Ten instalátor má snad jen 2 výhody: 1. jede snad na každém terminálu schopném vytisknout řádek písmen a 2. když s ním pracujete před zákazníkem, tak musíte vypadat jako opravdový guru.
NetBSD instalátor je přehledný jednoduchý, snadno použitelný a nenáročný. Problém je jen, že systém nakonfiguruje pouze minimálně, což je pro zkušené uživatele spíše dobře (NetBSD je tak čistý systém, že jeho konfigurace je otázkou chvíle, max. přeložení potřebného sw, což ale často není třeba, kdo má zkušenosti jen s Linuxem, ať tady prosím neflamuje a zkusí to), proto bude existence instalátoru pro BFU určitě vhodná, ale současný jistě svoje místo má a mít bude.

"když s ním pracujete před zákazníkem, tak musíte vypadat jako opravdový guru."
Tady je asi zakopaný pes -- proč na takové programy někteří nedají dopustit :-)

"Problém je jen, že systém nakonfiguruje pouze minimálně, což je pro zkušené uživatele spíše dobře"
IMHO je to chyba/nedostatek -- většinou jsou požadavky na OS dost podobné, až stejné, individuální je nastavení sítě a disků, tím by tě měl instalátor nějak intuitivně provést, ale ostatní věci by měly prostě fungovat -- detaily si člověk doladí v druhém kroku.

> IMHO je to chyba/nedostatek -- většinou jsou požadavky na OS dost podobné

Mě by zajímalo (vážně!), co kdo považuje za "tak základní", že by to měl instalátor instalovat.

Podle mě je celkem jedno, co nainstaluje a co ne. Klidně ať udělá jenom docela holý base a zbytek si nainstaluju pomocí balíčkovacího nástroje klidně sám. (beztak instalátor by udělal to samé)

Něco jinýho ale je, kdyby člověk musel dané balíčky všechny ručně vybírat, ale to stejně nemusí: prostě jenom zadá pkg_add -r gnome-nebo-neco-jinyho-vysokourovnovyho a vsecho se mu dotahne samo.

Ptám se tedy: CO VLASTNĚ by měl instalátor konfigurovat, kromě zmíněné sítě, hesla a podobných základních věcí?

Stačí se podívat na jiné OS, Windows, SUSE, Red Hat/Fedora/CentOS, Ubuntu,Mandriva, OpenSolaris... Odpověď je intuitivně zřejmá. Otázkou ovšem je, zda je to vždy vyhovující.

No tak zrovna Windows nainstalují systém, který není celkem na nic použitelný a nemá ani pořádný prohlížeč ;)

Nicméně, já pořád nevím, o čem je vlastně řeč. Např. i FreeBSD, který je taknějak vnímaný jako spíš serverový systém mi dá v instalaci na výběr, co vlastně chci instalovat... (i když, porty tam nejsou, to je fakt)

No jasně, jde o to, že to umí, to že se ptá je jen plus. Třeba u Net/OpenBSD je docela sousto po instalaci přidat balíčky, člověk musí znát adresu serveru, odkud stáhnout pakáže a umět je nainstalovat (především u OpenBSD je především ono stažení trochu problém, pamatovat nebo jinak zjistit vhodný server). Ty Widle mají aspoň nějaký prohlížeč a dá se od toho lépe odpíchnout. Nic méně to je právě záležitost méně zkušených uživatelů, když vím, tak pro mě poinstalační konfigurace *BSD je relativně snadnou záležitostí a automaticky generované konfigurace jsou spíše překážkou.

Já z BSDček znám instalaci jenom FBSD - a tam žádný takový problém není. Dá se postupovat tak, že se nainstaluje jenom to nejzákladnější, nabootuje a pak se zadá jenom pkg_add -r (seznam toho, co chci)

Nic neřeším. ...a jediný, co je k tomu potřeba, je nastavení IP adresy, masky sítě a DNS.

Pokud to má nějaký systém jinak, pak nechápu proč.