Svatá pravda. Ve vyspělém světě se neustále zvyšuje podíl lidí, kteří nechtějí nic dělat, ale přesto chtějí vydělávat. Na burzách, v managementech společností, bankovních institucích, v odvětvích energetiky, IT, rybolovu apod. Jak ale postupně slábne význam tradičních zdrojů bohatství (ropa, plyn, uhlí, půda, fauna), stává se více „módním“ trendem vydělávat na cizí práci. To pak samozřejmě zákonitě musí produktivita práce a kapitálu růst nade všechny meze. Je k tomu potřeba totiž vynaložit ještě méně úsilí než pouhým plýtváním přírodního bohatství. Stačí živit armády právníků, vymýšlet kličky ve smlouvách, korumpovat státní úředníky, zneužívat (softwarové) patenty, hledat nedostatky v zákonech atd. Odvážnější se už dnes nebojí ani naleptávat právní řády jednotlivých států – obzvlášť zajímavým cílem se už dávno stala oblast práv k nehmotným statkům.
Lze pochopit hodně. Ale opravdu jsem ještě nedokázal pochopit, proč se stále ještě dokážeme podivovat nad tím, že vyspělý svět rychle ztrácí na významu. To opravdu asi nebude náhoda nebo nepříznivá souhra okolností.
