Perfektní desktop - Kubuntu 12.04

Já si spíše myslím, že pro BFU a window$ uživatele je to přehledné a docela srozumitelné představení jednotlivých aplikací, co vše můžou mít a proč může být Kubuntu pro newbies - nováčky vhodný desktop a náhradou window$u.
Současně, čím trpí většina window$ uživatelů - nehledat "programy" na jednotlivé úkoly, ale představení všeho, co by mohl event. hledat a potřebovat a jak si to nainstaluje z repozitářů, ne odněkud z netu, z pofidérných zdrojů :D

Zkušenější si to vše udělají sami v Debianu nebo v jiných distribucích, proto je tutoriál zaměřen primárně pro s Linuxem začinájící ;-)

_____________­________________________
Torproject
EFF

Proboha, co je na klasickém způsobu konfigurace - kdy musím trochu vědět, co dělám - středověkého? Pokud to trochu znám, je to daleko efektivnější než nejrůznější wizardy a jiné blbosti.
Ano, nezvládne to každý dement, ale to opravdu přistoupíme k postoji, kdy za moderní budeme považovat pouze to co je i pro blba?

Můžeme se ovšem bavit o tom, koho považuje a vydává Ubuntu za cílovou skupinu. Pak ta diskuse bude mít smysl...

Ano to je přesně ono. Pro koho je určena ? Bohužel Canonical tvrdi, že pro širokou obec BFU. Proto se tomu věnuji. V domácnostech to ale znamená, že ten BFU je selfadmin.

Mám haldu známých, co si díky reklamní masáži pořídili *buntu a pak nevěděli jak nastavit různé systémové věci (periferie, demony atd, atp.) Vzhledem k absenci toho centra konfigurace těch věcí, přesvědčil jsem je, ať ten polotovar zahodí a dají si tam oSuse. Za chvíli měli sami vše nastaveno v Yastu .. klik - klik .. no problema. A už mně k ničemu nepotřebují, tvrdí že je to stejně easy jako ve windows. Možná ještě víc, mají všechny systémové věci na jednom místě.

Pokud se týká desktopu a aplikací .. Kromě unity to není práce Canonicalu .. a dlouho dobu pod tím user-friendly schovávali defakto Gnome desktop = chlubení se cizím peřím. Bohuže zapomněli dodělat user-friendly i tu self-admin část.

Všiml jsem si, že Canonical se snaží narvat administraci systému do WM. Co když použiju jiný WM ?
Běžné dnes u personálních tabletů a founů. Což je docela špatně u stolního desktopu, nedejbože multiuser.

Jaké systémové věci musí BFU v Kubuntu nastavovat a nemůže to najít v Nastavení systému?

Nastavení systému je součást WM ? kterého ? tzn. když použiju jiný, nemám nic ?

Nastavení HW (DVBT, skeneru, tiskáren, zvukovka), spoustenych demonu, nastaveni serverů (samba,postfix,nfs,ftp­,apache,..), sitových pripojeni, useru, firewallu .. to je pekne vse na jednom miste ? Na par kliknuti ?

Řeč je o Kubuntu a v Kubuntu je to v KDE.

Nastavení Postfixu nebo Apache pro BFU? Co- co- co- cože?

No mandriva ani suse se nestali moc populárními přítomností grafických konfiguračních nástrojů...

Ano, jedna z legend z doby dávné, kdy Yast měl svoje soubory, které měly navrch nad standardními. To už ale dávno není pravda .. klidně sáhnu do konfiguráku a yast si to zparsuje ..

Něco na tom je. Mně chybí dobré klikátko hlavně na nastavení SMB/CIFS sdílení a NFS sdílení včetně uveřejnění na síti pomocí avahi. To je věc, která je velmi často potřebná. Pokud možno žádné laborování v konfiguračních souborech a experimenty s parametry v fstab.

Existuje program Samba, ale ten je myslím jen částečně funkční. Na NFS nevím.

Plus bych uvítal nějaké snadné řešení pro přihlašování uživatelů do NFS (identifikace jménem a heslem) a také aby vypnutý NFS zdroj nezpůsoboval takové potíže - tj. prodlevy a zpomalení v KDE umount soft, nesoft.

Tím myslím situaci, kdy odnesete notebook z dosahu své wifi sítě a Krusader jen čeká a čeká. Nepřišel jsem na jiné řešení, než násilím to odmontovat "umount -f".

Na Sambu stačí pravým tlačítkem na složku / Vlastnosti / Sdílet.

To zasekávání dělá kernel. Neděje se, když SMB/NFS používáte přes KIO: smb://počítač/slož­ka, resp. nfs://počítač/ho­me/uživatel.

Vyhledávání Samby funguje přes Síť.

... že přicházím stále více na chuť rozhraní Unity v Ubuntu. Nejenže je stále úhlednější, ale práce s ním může být velice efektivní díky dobře vymyšleným klávesovým zkratkám a ergonomickému návrhu vzhledu a ovládání toolbaru.

Za klávesové zkratky má u mě Unity taky plus. Ale jinak jsem, přes snahu si zvyknout, Unity nepřekousl. Nutnost využít práce dalších nadšenců jen proto, abych si mohl dát panel z leva dolů, budiž (i když se ptám, proč?). Ale jeho obř rozměry (i při zmenšení ikon na minimum) a jeho velmi pomalá odezva (vysouvá se občas divně, klikání na něj je nějaké pomalé, ale např. klávesové zkratky fungují okamžitě). KDE vs. Unity - beru KDE. Horší to bylo s integrací do Ubuntu. Nešlo aktualizovat, problémy s přidáváním softwaru, všechno jsem musel v KDE dělat z příkazové řádky (a kamarádovi aktualizace zlobila taky). Tak doufám, že ve 12.04 se už nic takového neděje.

Tak nevim, k cemu je dobry bonus nabidky mene narocnych aplikaci pro starsi pocitace, kdyz to pak cele bezi na KDE. Doby, kdy KDE bezelo na stroji se 64 MB pameti a jeste zbylo na Mozillu a dalsi aplikace, jsou davnou minulosti. Kdyz chci setrit, zacnu u WM.