Příliš mnoho distribucí dělá z open source zmatek

Ak nemozes nepriatela porazit, vnutorne ho rozloz.

> Jenom pár lidí má dostatečné znalosti.

Znalosti pro tvorbu distribuce by mel mit kazdy admin. Koneckoncu distribuce nedela nic jineho, nez ze setri praci adminovi.

ale prdy, většina distribucí vypadá víceméně stejně, takže ty kecy o znalostech si nech

aspon je z ceho vybirat, to v pripade windoze neni. Ja to vidim jako velmi pozitivni "vlastnost" :-) Jestli si nekdo nedokaze vybrat, tak by mohlo jit o poruchu osobnosti :-D

mno, to je imho blbost co rikate, protoze 90% (mozna i vic) obycejnych uzivatelu si opravdu vybrat nedokaze a jak tu nekdo prirovnava k obleceni, tak to je taky trochu blbej primer, pochybuju ze moje mamka si bude behem roku instalovat jednu distribuci za druhou a zkouset, ktera ji vyhovuje, uprime, ani ja ji nebudu prezentovat nekolik desitek moznych distribuci, proste clanek ma pravdu a trochu se nad tim zamyslete nez na to dost zbrkle reagujete

tak to neprirovnavejte k tricku, ale treba k autu. nevybirame ho kazdy den, prumerny clovek taky neni schopen zhodnotit vsechna pro a proti, zkuseny "uzivatel" vybira podle drivejsich zkusenosti a laik podle doporuceni nebo podle vzhledu.
btw. ve windows alespon minimalni vyber mame. mame xp, vista, 2003, home, media, professional, ultimate,...

Popsaný výběr ve Windows není totéž. Tam si volíte jen mezi starou nebo novou verzí a ořezanou nebo neořezanou verzí.
Na výběr je mezi Windows Server XXXX a Windows Vista

S hodnocením šance BFU souhlasím. Proto když mohu, doporučuji mainstream (Mandriva nebo Ubuntu) a nesnažím se nabízet Debian, Gentoo a pod.

Kdysi jsem se v jednom zaměstnání snažil dávat uživatelům vybrat, zda chtějí na desktopu používat Gnome nebo KDE. Byla to chyba a značně zvyšovala nespokojenost s tím, že musí používat Linux a ne Windows, která mají doma.

Uživatelé si mají vybírat až tehdy, když sami na možnost výběru přijdou. Dávat jim na výběr dopředu je jen způsob, jak je odradit.

To co pisete je pitomost odtrzena od reality. Velke mnozstvi distribuci ztezuje firmam napr. tvorbu komercniho softwaru pro Linux. Smirte se uz konecne s tim, ze ne kazda firma bude vydavat svuj software pod OpenSource licenci.
Pokud by v tom nebyl takovy bordel - myslim situaci, kdy je spousta distribuci - byl by Linux dnes rozsiren mnohem vice, diky tomu by vyrobci vic psali ovladace, bylo by vice softwaru.

a) Co by kdyby -> pouze hypoteza (proc je na tom treba takove FreeBSD hur (SW,HW podpora), kdyz timto problemem netrpi a dokonce ma liberalnejsi licenci nez GNU/Linux?).

b) Kolik SW/HW podpory navic? Byl by Photoshop, AutoCAD, 3dsmax ci dalsi z major wanted apps, a stovky gamesek? Asi ne. Takze je to fuk (to je zase moje hypoteza).

c) Vyrobce se klidne muze zamerit na jednu nebo nekolik hlavnich distribuci a nemusi podporovat vsech 350+. Pocet distribuci neni duvod pro nulovou podporu Linuxu, je to jenom vymluva.

d) User si taky nebude vybirat z 350+ dister, vybere si z par doporucovanych. Nebo neco (asi Ubuntu:-)) nafasuje a nebude vybirat vubec.

e) Irelevantni. Muzeme se o tom, co by bylo lepsi hadat do skonceni veku, a bude to jedno, nic se nezmeni. GNU/Linux je svobodny system, se vsemi vyhodami a nevyhodami z toho vyplyvajicimi.

mame posix, x11... pokud se budu trochu snazit, muzu napsat aplikaci ktera pobezi na kazde distribuci. 350 dister pouziva dohromady asi pet balickovacich systemu coz se da zvladnout. komunita tohle zvlada v pohode, a u vetsich firem/sw je tohle starost deployment managera ne developmentu; dev team by to zatezovat nemelo.

Userspace aplikacim je uplne jedno v jake bezi distribuci, knihovny jsou vsude stejne (maximalne se lisi verze, ale to plati i pro ostatni platformy).

Stejne tak ovladacum je distribuce ukradena, protoze linuxove jadro je porad linuxove jadro a na distribuci naprosto nezavisi (i kdyz tam jsou nejake patche navic obvykle, ale o to se staraji distributori a je to tudiz jejich problem aby tam nebyly problemy).

Aplikacim to mozna jedno je, ale me ne - kdyz jsem u aplikace nenasel deb balicek, nebo nemela instalacni binarku, tak jsem ji uz dal neresil..
..a obavam se, ze takovych jako ja - tedy "lenoch co si to nezkompiluje" - je vice. Nebo spis setsakra vice :)

Pokud tu aplikaci chci, a potřebuji ji, tak si ji zkompiluji, respektive mi nic jiného nezbývá.

"Must be a really slow news day to bring back this ancient argument."

Muzeme rovnou rici: prilis mnoho typu obleceni dela z oblikani zmatek. Tak proc vlastne vsichni nechodime v jednom stejnokroji?

dopral bych ti Wolfiku par let v nejake peknem totalitnim state, kde kvete komunismus nejhrubsiho zrna . . . a az se to promitne pred ocima cely tvuj posrany zivot, tak at je na co koukat Aliku.

Rekl bych, ze tato skutecnost ublizuje vic vyvoji. Silu systemu bych prirovnal k rece, ktera se rozdeluje na 300 dalsich potoku. Ma to klady, ale i zapory, ale faktem zustava to, ze cim vic je potoku, tim mesi je sila kazdeho z nich.

Nil je tiez velmi silna rieka a predsa zavlazuje len male uzemie vo svojom okoli.
Amazonka je este silnejsia rieka, jej pritoky sa daju len tazko zratat a uzemie, ktoremu prinasa vlahu uz len sotva ;-)

Kdo zastává názor, že je třeba soustředit úsilí do několika málo distribucí, nic mu nebrání používat některou z hlavních. Betatestovat ji, podílet s na její dokumentaci a uživatelské podpoře.

Kdo si chce udělat svou distribuci a věnovat se jí. Opět mu nic nebrání.

Je to přeci celé o svobodě výběru.

Nemyslím, že by noví uživatelé měli být zmatení. Stačí jim vysvětlit, jak to je.

Přesně. Když si já řeknu, že si taky zkusím udělat od základů nějakou distribuci, nikdo mi v tom nemůže bránit. A taky to nikomu nenutím stahovat. To je ta svoboda, díky které je Linux jinej než Windows.
Stejně se běžnej BFU dozví tak leda o Ubuntu, SUSE nebo nějaké majoritní distribuci.

Oni zmatení jsou a hodně. Nicméně je to jen malá cena za výhody, které taková velká nabídka přináší.

Na druhou stranu, velmi se mi líbí koncept xUbuntu, kde distribuce je jedna, a kdo chce vytvořit jen odlišný desktop, připravuje jen meta-balíček MUJ-ubuntu-desktop a k němu své konfigurační nástroje.

Netřeba kvůli odlišné vizi okenního managera nebo uspořádání tlačítek forkovat celou distribuci.

Podívám-li se, jak vznikla Mandriva/Mandrake, tak si myslím, že kdyby RedHat onehdy aktivně podporoval totéž, měl by dnes jen v repositáři balíček mandriva-desktop

Na druhou stranu, odlišnosti v přístupu k systému mezi Ubuntu a třeba Gentoo jsou opravdu značně odlišné a zastřešovat obé pod jednu distribuci mi připadá nemožné.

Určitě by nebylo dobré kdyby byla jedna, nebo dvě distribuce, ale zas tolik kolik jich je je fakt už trochu moc. Každý den jen čtu jak se připravuje nová distribuce na ubuntu a podobně. Navíc to zbytečně roztřišťuje programátory, kteří by se místo soustředění se na 150. buntu distro mohli zapojit do nějakého jiného, už dobře rozjetého vývoje.

Taky jsem měl dost problémů se usadit na jedné distribuci, a vlastně pořád mám, začínal jsem na tehdejší Mandrivě, potom jsem přešel na Fedoru 4, do teď Gentoo a teď přemýšlím nad Debianem, jelikož už nemám tolik času jako dříve pořád něco kompilovat =) (jinak Gentoo je parádní distribuce). Jinými slovy z těch známých distribucí bych určitě neukrajoval, ale proč vytvářed tuny dalších, když už jich teď je dost.

+1
s tim rozdilem, ze ja jsem udelal kolecko od rh, pres mandrivu, ubuntu, kubuntu, suse, arch, az nakonec zas zacim uvazovat o mandrive :o)

Jestli si nepletete distribuce založené nad Ubuntu od desktopů pro Ubuntu.
kubuntu-desktop, xubuntu-desktop nejsou distribuce v původním slova smyslu, ale jen pár balíčků bez vlivu na základ systému. IMHO je to ta nejlepší možnost, jak zabránit tříštění.

Kdyby byl přístup jaký navrhujete vy již před pár lety, žádné Gentoo by neexistovalo, protože proč tříštit síly, že? Přitom jak sám píšete Gentoo vám vyhovuje nejvíce. O Ubuntu také před pár lety nikdo neslyšel a dnes je nejpoužívanější distribucí.

Ne nepletu, a ten druhý odstavec mi nějak uniká jak jste to myslel? Vždyť Gentoo je distribuce takříkajic "odjakživa" jen se jmenovala Enoch pokud se nepletu.

"Gentoo was initially created by Daniel Robbins as the Enoch Linux distribution."

nejlepsi by bylo, aby se ty prcky-distribuce zjednotili do nekolika hlavnich distribuci. Napr. jedna vetev by byla zalozena na deb baliccich, druah na rpm, treti na necem jinem atd.

Ale distra se neliší jen balíčkovacím systémem (případně jeho neexistencí :-)). BFU beztak na něco jako balíčkovací systém nenarazí a instaluje přes klikátko.

Můžete někdo dát odkaz na pavouka ze kterého by bylo zřejmé, jak na sobě distribuce závisí a čím se liší? Mám na mysli řady jako RH-Fedora, různé ...BUNTU, ...VER a další.

Jinak v praxi to často vypadá tak, že widlař dojde za linuxakem a odpoví co chce provádět. Pak je mu doporučena distribuce téměř na míru (nekdy včetně instalace).
Nebo instaluje z časopisu a pak je dobře, když může vyskoušet víc distribucí.

Viz Google:

• GNU/Linux distro timeline
• Yet Another Linux Distro Timeline
• Linux distro timeline (SVG)

http://kde-files.org/CONTENT/content-files/44218-linuxdistrotimeline-7.2.png

Linux je již několik let mým výhradním operačním systémem, a přesto že se mu věnuji do hloubky, byl bych zde určitě s obtížemi schopen zhlavy vyjmenovat !10! jeho distribucí. Existence dalších 290 mě až do doby než budu hledat cosi specifického zajímat nebude - a naivní uživatel zcela jistě nic specifického nehledá!

Na titulní stránce www.linux.cz je vyčteno pouhých 6 distribucí! Mám se z tohohle výběru cítit zmaten?

Jistě, lze zde hovořit o tříštění sil vývojářů, ale řeči o matení uživatele mi připadají stejně zcestné jako věčně omílané téma několika koexistujících balíčkovacích systémů. Pro uživatele, který si přečetl alespoň instalační instrukce, zde nevzniká problém - pro instalaci softwaru používá grafické klikátko s primitivním (rozuměj: intuitivním) rozhraním a hotovo. O to co je v pozadí se nemusí starat.

Navíc jsem se již celkem dávno naučil vnímat jednotlivé majoritní distribuce jako RŮZNÉ OPERAČNÍ SYSTÉMY (z rodiny operačních systémů GNU/Linux) a tak se k nim také stavím. Každá z těchto kmenových distribucí má kus sobě vlastní filozofie jež ji činí saou sebou - a vnímat tedy z tohohle pohledu open source jako celek, moloch, a vidět pak jeho vnitřní rozmanitost jako zmatek, je podle mě chybné.

Copak? Nic Vás nenapadá? ..zkuste sám ;-) ..vemte to nějak popořadě - třeba od startu systému až po interakci s ním samotným:

1) srovnejte strukturu init skriptů Red Hatu (styl System V jestli se nepletu), Slackware (BSD styl jestli se nepletu), Gentoo (Gentoo styl jestli se nepletu ;-) a *ubuntu s Upstartem (věc sama o sobě :-)
.
.
.
n) srovnejte (nativní) konfigurační nástroje např. Gentoo ((skoro) výhradně textové) a Mandrivy ((skoro výhradně grafická klikátka)

A když jsem zmínil to Gentoo, nezapomeňte uvážit skutečnost, že jednou z možností je provozovat jej s BSD kernelem.